|
|
Komunikační strategie v Skácelově korespondenci s Jiřím Friedem
Kačerová, Hana ; Šebesta, Karel (vedoucí práce) ; Vaňková, Irena (oponent)
Diplomová práce Komunikačnf strategie v Skácelově korespondenci 5 J. Friedem analyzuje vzájemnou korespondenci Jana Skácela a Jiřího Frieda z let 1982 až 1989 z hlediska užitých komunikačních strategií, s důrazem na strategie zdvořilostní, a individuálního stylu pisatelů. vývoj těchto strategií i jazyka analyzované korespondence je posuzován se zřetelem k proměně osobního vztahu pisatelů. Výsledky jsou též vztaženy k obecným definicím epistolárního stylu.
|
|
|
Žena v českém jazykovém obrazu světa
Christou, Anna ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Pacovská, Jasňa (oponent)
Práce zkoumá jazykový obraz ženy v češtině a zaměřuje se především na popis stereotypu spojeného se ženou. Teoreticky a metodologicky vychází z principů kognitivní lingvistiky a etnolingvistiky. Výzkumným jazykovým materiálem jsou slovníkové definice obsažené v českých výkladových, etymologických a synonymických slovnících, lidové písně, přísloví, frazémy a anekdoty. Stereotyp spojený se ženou je zkoumán v jeho různých polohách. Rozebírají se jak typické vlastnosti žen obecně, tak typické vlastnosti přisuzované ženám v různých obdobích života (dívce, staré ženě), v příbuzenských vztazích (matce, tchyni, nevlastní matce) či ve vztahu k muži (manželce).
|
|
|
Divadelní tlumočení pro neslyšící
Kováčová, Tamara ; Hynková Dingová, Naďa (vedoucí práce) ; Vaňková, Irena (oponent)
Cílem bakalářské práce je podat úvodní informace pro tlumočníky znakového jazyka, kteří se rozhodnou tlumočit divadelní představení do znakového jazyka. V kapitolách 1 a 2 se popisuje obecný úvod k teorii tlumočení a zařazení divadelního tlumočení do systému tlumočení. Kapitola 3 pojednává o základních typech divadelního tlumočení. V kapitolách 4 až 7 je popisován proces příprava proces překladu divadelního představení do znakového jazyka. Kapitola 8 pojednává o technických podmínkách divadelního tlumočení. V kapitole 9 jsou přiblížena specifika divadelního tlumočení pro děti. Kapitola 10 se zaměřuje na týmovou spolupráci tlumočníků znakového jazyka při přípravě divadelního představení. Kapitola 11 nabízí stručný přehled divadelních představení tlumočených do znakového jazyka v ČR, která byla realizována k červenci 2007. Závěrečná 12. kapitola předkládá návrhy směřování divadelního tlumočení pro neslyšící do budoucna.
|
|
|
Domov v konceptualizaci českých mluvčích (dotazníkové šetření)
Kobesová, Alena ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Janovec, Ladislav (oponent)
Práce je zaměřena na zkoumání konceptualizace domova českými mluvčími různých věkových kategorií (předškolní děti, studenti, dospělí). Snaží se doplnit poznatky zjištěné v rámci mezinárodního srovnávacího výzkumu EUROJOS Jazykový obraz světa Slovanů a jejich sousedů. Metodologicky vychází z kognitivní lingvistiky a etnolingvistiky. Ověřuje konceptualizaci domova na základě dotazníku inspirovaného výzkumem probíhajícím v rámci projektu EUROJOS. Toto šetření je modifikováno, zařazeni do něj jsou zástupci různých věkových skupin. Zařazeny do něj jsou i předškolní děti, jejichž konceptualizace se ověřují prostřednictvím kresby. V práci se porovnávají dosavadní výsledky vlastního empirického šetření s teoretickými východisky.
|
|
|
Stereotyp slyšícího člověka v českém znakovém jazyce
Basovníková, Marie ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Macurová, Alena (oponent)
Diplomová práce se věnuje stereotypu slyšícího člověka, jak je fixován v českém znakovém jazyce, tj. jak je nahlížen z perspektivy jazykové a kulturní menšiny Neslyšících. Teoreticko-metodologicky práce vychází z kognitivní etnolingvistiky J. Bartmińského, v intencích jejího přístupu ke stereotypu se postupně věnuje rovině lexikální (rozbor jednotlivých znaků, kolokací a frazémů spojených s pojmem SLYŠÍCÍ) a textové: zde zkoumá příklady jednak z běžné komunikace a z uměleckých žánrů v českém znakovém jazyce (storytelling, visual vernacular, pohádky, humor, filmy), jednak z česky psaných textů Neslyšících. Na tomto základě se reflektuje - pozitivní i negativní - zkušenost kulturní menšiny Neslyšících se slyšícími (zejm. způsob komunikace slyšících a jejich chování, především ve vztahu k Neslyšícím a v jejich perspektivě).
|
|
|
Comparative study of color categories in Russian and Czech. Cognitive and Cultural Approach
Dolgikh, Ekaterina ; Čmejrková, Světla (vedoucí práce) ; Vaňková, Irena (oponent) ; Dulebova, Irina (oponent)
E. G. Dolgikh Konfrontační výzkum kategorií barev v ruském a českém jazyce. Kognitivně-kulturní přístup Abstrakt Cílem disertace bylo rekonstruovat fragmenty obsahů vybraných kategorií barev (Синий цвет, Голубой цвет, Коричневый цвет, Серый цвет, Розовый цвет, Оранжевый цвет, Фиолетовый цвет, Modrá barva, Hnědá barva, Šedá barva, Růžová barva, Oranžová barva, Fialová barva). Vycházela jsem z jejich základních názvů синий, голубой, коричневый, серый, розовый, оранжевый, фиолетовый v ruštině a modrý, hnědý, šedý, růžový, oranžový, fialový v češtině. Výsledky analýzy mají ukázat specifičnost barevného vidění mluvčích češtiny a ruštiny a zejména vystihnout rozdíly v kategorizaci barev a konceptualizaci jejich obsahů. Výzkum se opíral o kognitivně-kulturní přístup k jazyku, podle něhož se význam slova považuje za celistvý obraz založený na tělesné a smyslové zkušenosti. Práce je tak příkladem lingvokulturologické studie, v níž se jednak zkoumají jazykové jevy, z nichž se dělají lingvistické závěry, jednak se ukazují společensko-kulturní osobitosti vnímání a kategorizace barev v ruském a českém prostředí. Výzkum se zakládá na analýze kolokací vybraných názvů barev v uměleckých a publicistických textech. Vhodným zdrojem větných příkladů se staly elektronické korpusy (Národní korpus ruského jazyka, Český národní...
|
|
|
Metafora v českém znakovém jazyce
Šůchová, Lucie ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Nebeská, Iva (oponent)
Problematika metafor v českém znakovém jazyce je uchopena z perspektivy kognitivního přístupu k jazyku, konkrétně z hlediska teorie konceptuální metafory formulované Lakoffem a Johnsonem. V opoře o práce o americkém znakovém jazyce jsou vyložena specifika ikonického a metaforického mapování ve znakových jazycích. Principy fungování metafor ve znakových jazycích jsou doloženy na řadě metaforických vyjádření českého znakového jazyka, která realizují celkem osm konvenčních konceptuálních metafor - (1) metafory orientační: víCE JE NAHOŘE, DOBRÉ JE NAHOŘE/DOBRÉ SMĚŘUJE NAHORU, SILNÝ/MOCNÝ JE NAHOŘE, BUDOUCNOST JE VPŘEDU, MINULOST JE VZADU, (2) metafory ontologické: MYSL JE NÁDOBA, MYŠLENKY JSOU PŘEDMĚTY a (3) metaforu strukturní: KOMUNIKACE JE POSÍLÁNÍ.
|
|
|
Sémantická analýza vybraných českých slovesných předpon
Lehoučková, Zuzana ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Lehečková, Eva (oponent)
Kognitivní lingvistika se od ostatních jazykovědných směrů liší tím, že pojímá jazykové vztahy a procesy jako projev vztahů a procesů konceptuálních, že klade důraz na kognitivní základ jazykové struktury. Tato práce je pokusem popsat a vysvětlit sémantiku českých slovesných předpon (zvláště předpony vy-) s přihlédnutím ke kognitivním jevům, jako je kategorizace, prototyp, profilování, vtělesnění, strukturace konceptuálního obsahu, konceptuální integrace nebo metaforická projekce. Snaží se ukázat, že takto je možné identifikovat sémantické vztahy, které bývají běžně opomíjené, a interpretovat tak rozmanitá užití předpony jako přirozená rozšíření jednoho významového centra. Teoretickým východiskem je především kognitivní gramatika Ronalda Langackera.
|
|
|
Jazykový obraz větru v češtině
Zápotocká, Pavlína ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Nebeská, Iva (oponent)
Studie analyzuje část jazykového obrazu světa v češtině pomocí metod kognitivní a kulturní lingvistiky. Zabývá se analýzou jazykového obrazu větru v současné češtině. Jednotlivé kapitoly ukazují, jak čeští rodilí mluvčí vnímají jevy okolo sebe, jak přemýšlejí a mluví o větru (a vzduchu jako jevu blízkém). Práce je členěna do dvou částí. První část analyzuje lexém vítr z hlediska systémového. Zkoumá jeho slovníkové definice, deriváty a vztahy paradigmatické a syntagmatické. První část se rovněž zabývá etymologií vybraných lexémů a pojmenováním větru v nářečích a ve starší češtině, čímž přispívá velkou měrou k objasnění současné slovní zásoby týkající se větru a jevů příbuzných. Excerpce historického lexika založená na dobové literární a slovníkářské produkci může také ukázat změny a posuny významů. Druhá část práce zkoumá jazykový obraz větru v současné češtině. Zaměřuje se především na rozbor metafor spjatých s větrem. Nejdříve sleduje vítr jako oblast cílovou. Kapitola 2. 4 ukazuje, že pojem vítr chápeme metaforicky, na základě pojmů z jiných zkušenostních oblastí: například jako konkrétní entitu, živou bytost (zkoumá antropomorfní představy našich předků a jejich potřebu personifikovat), pohyb, cestování, válku, potyčku, svatbu nebo ničivou sílu. Posléze se analýza zaměřuje na konceptualizaci jevů jiných...
|
|
|
Jazykové jevy v mluvených projevech afatiků
Flanderková, Eva ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Nebeská, Iva (oponent)
Tato práce je pokusem přiblížit některé zvláštnosti užívání jazyka, které jsou spojeny s komunikací afatiků. Je rozšířenou verzí původní práce Jazyk a zvláštnosti v dorozumívání afatiků, která vyšla v časopise Jazykovědné aktuality (roč. XLI, 2004, Č. 1 a 2). Nově jsou vloženy kapitoly o agramatismu (kap. 4.2) a tzv. náhradních komunikačních strategiích (kap. 5.0). Dále jsou podány transkripty mluvených projevů afatiků (viz Přílohy) a jejich lingvistické rozbory (kap. 7.0-11.0). Práce obsahuje možná spíše otázky než odpovědi; podnětem k ní bylo setkání s afatickou řečí a afatickými mluvčími. Vycházím z odborné literatury, z videozáznamů mluvených projevů afatických pacientů a z osobní zkušenosti s českými afatiky. Zvláštní jevy afatické řeči, které práce představuje, by neměly být chápány jako typické vlastnosti jakékoliv afatické řeči; cílem je vzbudit prostřednictvím rozborů některé (nejen) afaziologické otázky (viz Diskuse, kap. 12.0).
|
host ::
RSS.