|
|
Historická dynamika horní hranice lesa ve východních Krkonoších
Jungrová, Alena ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Cílem diplomové práce je analýza změn ekotonu Alpinské hranice lesa, s důrazem na věkovou strukturu a pokryvnosti smrku ztepilého (Picea abies) ve Východních Krkonoších v 20. století. Poloha a pokryvnost stromů alpinské hranice lesa je citlivým indikátorem, jak antropogenního vlivu, tak i klimatických změn a znečištění ovzduší. Metodický přístup zahrnoval měření věkové struktury smrku ztepilého pomocí dendrochronologie. Dále byly zjišťovány změny pokryvnosti smrku hodnoceny z řad leteckých snímků datováno 1936, (1953) 1964, 1985 a 2002. Tyto fotografie byly orthorektifikovány a klasifikovány. Metody byly hodnoceny na dvou typech lokalit - na dolní (horní hranice zapojeného lesa) a horní (stromové skupinky) části tohoto ekotonu. Věkové struktury zachycují významné vrcholy, které odpovídají době s příhodnými podmínkami pro zmlazování stromů a deprese poukazující na období disturbancí. Znatelný vrchol během 30. a 40. let, odpovídá zvýšeným průměrným teplotám ve vegetačního období. Naopak, byla zaznamenána deprese v průběhu 70. a 80. letech, které se shodují s nižšími teplotami a imisní zátěží. Zvyšující se počet stromů v průběhu 90. let by mohl souvislosti s klesajícím znečištění ovzduší a vyšším teplotám. Relativně mladá věková struktura Luční hora poukazuje na lidskou aktivitu, doznívající v první...
|
|
|
Tree-ring chronologies of Norway-spruce on west-east longitudinal gradient in the mountain ranges of central Europe
Ponocná, Tereza ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Kolář, Tomáš (oponent) ; Vejpustková, Monika (oponent)
Globální změna klimatu může výrazně ovlivnit fungování jednotlivých ekosystémů, a to především těch, jejichž výskyt je teplotně podmíněn. Jedním z těchto ekosystémů je ekoton horní hranice lesa, významný vegetační fenomén vysokohorských oblastí, který vzniká postupným ústupem stromové vegetace s rostoucí nadmořskou výškou a klesající teplotou vzduchu. Cílem předkládané disertační práce je vyhodnocení odezvy růstu smrku ztepilého (Picea abies [L.] Karst.) na měnící se klimatické podmínky v oblasti horní hranice lesa a přiléhajících lesů montánní zóny v oblasti střední Evropy. Předkládané výsledky jsou založené na rozsáhlém datovém souboru obsahujícím téměř 1400 jedinců smrku ztepilého. Datový soubor dokládá těsnou závislost růstu stromů na teplotě aktuálního vegetačního období a také na teplotě měsíce října předcházejícího roku vzniku letokruhu. Hlavní rozdíly v odezvě růstu stromů ke klimatickým podmínkám jsou dány nadmořskou výškou, vliv expozice svahu vůči slunečnímu záření nebyl významný. Růst stromů na horní hranici lesa v horských oblastech od Krkonoš po Nízké Tatry je ovlivněn zejména teplotami v měsících červnu a červenci. Tato závislost však nebyla v posledních 100 letech stabilní. Nízká koherence růstu v 50. letech 20. století byla způsobena teplým klimatem a změnou ve využívání krajiny....
|
|
| |
|
|
Recentní vývoj koryta a údolní nivy Jeleního potoka (povodí Opavy)
Čermák, Petr ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Křížek, Marek (oponent)
Práce ukazuje na změnách koryta a údolní nivy vliv povodní a antropogenních zásahů na příkladu malého podhorského toku (Jelení potok, levostranný přítok Opavy). Upravené koryto (přes 80 % délky) je výrazně zasaženo erozními povodňovými tvary (břehové nátrže, přeložená koryta), které vznikly převážně při povodni v roce 1997. Část tvarů má svůj počátek v předchozích povodňových situacích (1995,1996), což potvrdil i provedený dendrochronologický průzkum. Analýza profilů nivními sedimenty ukazuje na vyšší dynamiku posunů říčního koryta v minulosti, která byla vystřídána etapou akumulace jemnozrnných povodňových hlín. Datováním organického materiálu (uhlíků) na bázi povodňových hlín (vrstva 59 cm, stáří 820±30BP) nám podává obraz o absolutní rychlosti agradace nivy a klade počátek tohoto procesu do období středověké kolonizace podhorských a horských oblastí. Z analýzy změn krajinného pokryvu v období 1840 - 2002 vyplývá, že současná rozloha lesů (58 %) a trvalých travních porostů (18 %) dosahuje svého maxima, naopak rozloha orné půdy (19 %) je na svém minimu a její podíl stále klesá. V dlouhodobějším horizontu se tato skutečnost může projevit zvýšeným zahlubováním toku. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Naplněnost územního plánu jako nástroje územního plánování - dokumentace vs. realita
Hrudková, Magdalena ; Perlín, Radim (vedoucí práce) ; Treml, Václav (oponent)
Územní plánování je vědou, jež čerpá z přírodních, technických i společenských věd a zároveň proniká do sféry ekonomické, sociální i sféry životního prostředí. Přitom reaguje i na změny společenských podmínek. Úkolem územních plánů, jako dlouhodobých dokumentů, je reagovat na minulý vývoj, soudobé tendence a podporovat budoucí rozvoj. Územní plány pořízené v 90. letech, tedy v prostředí nového politického režimu, měly důležitou roli, podchytit a podpořit územní rozvoj. Mezi města, která pořizovala za nových politických podmínek územní plán, patřila i Plzeň. Účinnost územního plánu Plzně z roku 1995 byla prognózována na 15 let, tedy do loňského roku. V případě snahy o hodnocení územního plánu, je nutné vzít v úvahu změnu nejrůznějších podmínek ve společnosti. Budeme-li respektovat vliv těchto změn, pak hodnotit dobrý nebo špatný plán není možné. Z tohoto důvodu je v této práci přistupováno k jakési úvaze o naplněnosti územního plánu města Plzně.
|
|
|
Morfologie lavinových drah
Krause, David ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Treml, Václav (oponent)
Lavinová dráha je tvar reliéfu, který je modelován erozní činností základových lavin, mur a jiných svahových procesů. Skládá se z odtrhové, tranzitní a akumulační části. Předkládaná bakalářská práce se zabývá charakteristikami lavinových drah, které jsou používány v literatuře a vytváří jejich klasifikaci. Morfologická GIS analýza lavinových drah je provedena v oblasti východních Vysokých Sudet. Naměřené hodnoty 16 lavinových drah z 6 lokalit jsou statisticky zpracovány a porovnány. Ve srovnání s pohořími alpského typu jsou sudetské dráhy kratší, ale sklonové poměry jsou podobné. Výskyt lavinových drah je vázán na závětrnné oblasti anemo- orografických systémů. Orientace drah je převážně jihovýchodní, jejich sklon se pohybuje mezi 20 a 30ř a jejich délka nejčastěji mezi 200 a 400 m. Délka drah nepřímo závisí na sklonu odtrhové zóny. Morfologie lavinových drah má vazbu na plochu přilehlého bezlesí na hřebenových zarovnaných površích, odkud je eolicky transportován sníh do jejich odtrhových zón. Klíčová slova: lavina, morfometrie, východní Vysoké Sudety, Hrubý Jeseník, Králický Sněžník
|
|
|
Factors determining the alpine treeline
Oľhava, Rastislav ; Sklenář, Petr (vedoucí práce) ; Treml, Václav (oponent)
Horní hranice lesa je fenomén s globálním výskytem, který představuje náhlou změnu mezi dvěma výrazně odlišnými formami vegetace, a to horským lesem a nízkou alpínskou vegetací. Ukazuje se, že primární klimatický faktor, který určuje její polohu je teplota. V této práci jsou shrnuté výsledky, které popisují vliv teploty na výškovou polohu horní hranice lesa a hledají společný vzorec, který by její polohu určoval. Funkční zdůvodnění neschopnosti stromů přežít nad horní hranicí lesa nabízí dvě hypotézy: C-limitující a růst- limitující. První tvrdí, že stromy jsou limitované nedostatkem uhlíku, přičemž podstatou druhé je limitovaný růst na základě nízkých teplot i přes to, že uhlíku je dostatek. Tato práce poskytuje přehled argumentů pro každou z nich a popisuje stav současného poznání v této problematice.
|
|
|
Dynamika horní hranice lesa v závislosti na expozici svahu, západní Krkonoše
Píro, Lukáš ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Na osmi lokalitách v západních Krkonoších (oblast Kotle a Violíku) byl studován růst jedinců smrku ztepilého v ekotonu alpínské hranice lesa. Byly vybrány čtyři stanoviště ve dvou polohách (stromové skupinky a skoro zapojený les) v jižní expozici a čtyři stanoviště ve dvou polohách v severní expozici. Pomocí velikosti radiálního přírůstu a dalších dendrometrických charakteristik byly sledovány rozdíly v růstu stromů v závislosti na expozici svahu a na poloze stanoviště (stromové skupinky a skoro zapojený les). Byly sestaveny standardní a reziduální chronologie. Dále byla sledována odezva velikosti radiálního přírůstu k teplotním charakteristikám, zejména k průměrné teplotě vegetační sezony. Byly nalezeny pozitivní a negativní pointer years reprezentující rok s extrémní šířkou letokruhu, a odezva indexů pointer years k teplotním charakteristikám. Posledním krokem byla analýza věkové struktury stromů na stanovištích. Byly zaznamenány statisticky významné rozdíly v radiálním přírůstu mezi severní a jižní expozicí svahu v poloze skoro zapojeného lesa v letech 1959 - 1998, ačkoli radiální přírůst byl na jižních svazích větší v celém sledovaném období. Ve stromových skupinkách byl radiální přírůst větší na severní expozici svahu, ale rozdíly nebyly statisticky významné. Indexy reziduálních chronologíí a...
|
|
|
Dynamika alpinské hranice lesa ve Vysokých Sudetech
Treml, Václav ; Lipský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Jeník, Jan (oponent) ; Buček, Antonín (oponent)
ř Ji= Y :!'g = !;$.š E š:H ; H.Ř 9 =.ř .l =.Ě =-dé'UAJó EEt.Hi.ťE:E ř a* EĚs ó E ;€BBE.EEÉ ÉĚ$EěĚ i g Ý 9 ť .t ^ A a.sĚ.:Ee;E 9 x R.E Ě .'l Q.: Ětsíi!šš*.'i FŤ] ř.-= CÉ ^ aN'trÉ.>'ř=-?j a 9 H)4.- É x ř€ Ť€ $ai'Ň Ě,=E EžĚ.BE aE^*=E^-t .[!i;i€;ířE> € s.E ě E f; ř:6 E.i; FĚ #i5 a Ě E >* r= r X šĚíi1=,?ž= E=t i:=i i.EE."EššssĚ -ťE Ettai; ž'ižž1E;1.ž?i ;6?5EggtEšŤaEt 'ĚE E Ě Ť ?zr= áE iatĚa; lŽ|*aEĚšE gP! EE áĚ ĚB E E E =š ĚEĚEĚii€;E€ááĚ * *eR:ER pR *+š€ššaBÉEigĚF?:ĚtEEE i;íiĚíi*EiĚ iĚE c-. EĚĚĚÉEi€ áE E iÉEÉi€Ě EEEťĚĚtiššiĚ ĚÉiagBg;s iiÉsE tĚ;[ššgáěi rEEE:E.sYgřE i3ě,íEE E 3 :áags i'ae;Ť FEĚš | t .šE; ří=aEĚĚ€ď{ E EgĚ;€áĚe€Ě eEňpg s;i
|
|
| |
host ::
RSS.