|
|
Politický a hospodářský vývoj vybraných zemí RVHP v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století
Szobi, Pavel ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Jakubec, Ivan (oponent)
Rada vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) byla organizací, která vznikla spíše z politických než hospodářských důvodů. V prvních letech své existence byla mocenským nástrojem Sovětského svazu k hospodářskému ovládnutí zemí východní Evropy a později začala působit jako prostředek tzv. socialistické ekonomické integrace. V ní sehrály nejdůležitější roli Německá demokratická republika a Československo, neboť byly průmyslově nejvyspělejšími státy sovětského bloku. Jejich ekonomika podporovala zaostalejší spojenecké země a posléze i státy Třetího světa, které se hlásily ke komunistické ideologii. Časté srovnávání RVHP k západoevropské integraci vedlo k tomu, že se východní blok snažil navázat spolupráci s Evropským společenstvím a napodobit jeho úspěchy. Analýza však ukázala nesmyslnost těchto pokusů. Východní blok nebyl schopen reformovat svou instituci hospodářské integrace a zánik totalitních režimů vedl k rozpadu RVHP.
|
|
|
K společenskému postavení židovské menšiny v Německu v letech 1871-1890
Plíčková, Helena ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Práce se zabývá společenským postavením židovské menšiny v Německu v prvních desetiletích císařství; je zamýšlena především jako příspěvek k sociálním dějinám s důrazem na dějiny každodennosti, jež se má mj. pokusit odpovědět na otázku, proč přes zdánlivě úspěšnou asimilaci, respektive akulturaci se židé koncem sedmdesátých a během osmdesátých let stali znovu terčem nenávistných útoků. Pomocí nejrůznějších metod je zkoumáno, jak vypadala a žila německo-židovská rodina, zda a jak se lišil její přístup ke vzdělání a struktura zaměstnání od přístupu a struktury majoritní společnosti. Je sledováno, jak společenskohospodářské poměry ovlivňovaly pozici minority, její účast na životě sjednocené země a postoj k nově vzniklému státnímu útvaru; v neposlední řadě pak, jak vnímala sama sebe, východožidovské imigranty a antisemitismus většinové společnosti. Výsledkem práce je zjištění, že hodnoty a zvyklosti německo-židovské menšiny odpovídaly především zvyklostem a hodnotám měšťanské vrstvy, specifickým rysem snad byla jen endogamie. Přes zklamání a frustraci ze znovuobjeveného antisemitismu přetrvala u německých židů důvěra ve stát a optimismus, a i v čase všeobecného příklonu ke konzervatismu zůstávali liberály. Ovšem rozšířený diskurs rasových teorií ovlivnil i je svým vypjatým patriotismem, němectvím a...
|
|
|
Diplomat a cestovatel Anton Prokesch von Osten a rakouský postoj k řeckému povstání v letech 1826-1830
Míšek, Roman ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent) ; Wanner, Michal (oponent)
Tato disertační práce analyzuje vztah mezi Osmanskou říší a ostatními velmocemi na pozadí politického vývoje východní otázky během eskalace napětí v oblasti Peloponnésu1. Primárním cílem je zmapovat vývoj řeckého konfliktu a politiku Rakouska v Orientu během nesnadného vývoje budoucího řeckého státu, vliv evropských velmocí na tento problém a rozpory mezi jednotlivými velmocemi během řešení řeckého konfliktu. Sekundárním cílem je potom konkrétněji analyzovat činnost Antona Prokesche von Osten, diplomata a cestovatele, jako jednoho z nemnoha rakouských diplomatů epochy devatenáctého století, který úspěšně prosazoval rakouskou politiku v Orientu jak v době před Krymskou válkou, tak v následujícím půlstoletí, kdy byla monarchie přinucena hledat nové spojence náhradou za ztracené spojenectví ruského impéria.
|
|
|
Migrace, jazyk a integrace (srovnání Nizozemska a Vlámska v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století)
Vokáčová, Martina ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Klusáková, Luďa (oponent)
Bakalářská práce se zabývá nizozemskými a vlámskými politikami vůči imigrantům v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století a tím, jaká role je v nich přisuzována jazyku. Zkoumá argumenty a koncepty, kterými byly tyto politiky motivovány a legitimizovány a kriticky hodnotí jejich tradiční periodizaci. Poukazuje na riziko nesprávného čtení nizozemského "tweesporenbeleid" sedmdesátých let jako založeného na multikulturalismu místo očekávání návratu imigrantů do jejich mateřské země. Soustředí se na Minderhedennotu z 1981/83 coby hlavní mezník vedoucí k interpretaci problematiky alochtonů jako socio-ekonomického problému a zkoumá veřejnou debatu na základě dokumentů nizozemského parlamentu. Osvojování nizozemštiny jako druhého jazyka, tvrdí, hrálo vždy klíčovou roli v daných politikách. Od osmdesátých let byla věnována větší pozornost evaluaci studijních plánů s ohledem na nediskriminaci nerodilých mluvčích. Ve vlámském případě byl konstatován méně systematický přístup. Politiky byly méně centralizovány a byly zásadně ovlivněny skutečností bilingvnosti a konkurencí mezi nizozemštinou a francouzštinou v Belgii. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Engelbert Dollfuss a střední Evropa 1932-1933
Šepták, Miroslav ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Pokud označíme určitou historickou postavu za osobnost, znamená to, že její činy rozhodujícím způsobem spoluovlivnily dobu, ve které žila a některé z těchto skutků dodnes poskytují látku k přemýšlení nejenom laické, ale také odborné veřejnosti. Pro rakouského kancléře Engelberta Dollfusse lze toto označení s klidným svědomím použít. Jenom málo osob moderních rakouských dějin vyvolávalo již v době své politické aktivity tolik vášnivých diskusí jako on. Tyto kontroverze přetrvávají s větší či menší intenzitou prakticky dodnes, neboť Dollfuss i v současnosti výrazně polarizuje nejenom rakouskou politickou scénu, ale také tamní odbornou a publicistickou obec. Předmětem zkoumání diplomové práce bude meziválečná Rakouská republika, jeden z nástupnických států habsburské monarchie, vzniknuvší na základě rozhodnutí vítězných států po první světové válce.1 Ta se od počátku své existence potýkala s mnoha problémy především politického, hospodářského a sociálního rázu.
|
|
|
Náboženská otázka jako faktor desintegrace Polsko-Litevské unie
Laube, Pavel ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Picková, Dana (oponent)
Práce se zabývá fungováním multikonfesijní společnosti v Polsko-litevské unii první poloviny 17. století. Hlavní pozornost je věnována konfliktům, které náboženství mezi elitami vyvolávalo. Ty jsou analyzovány z pohledu kolektivních identit, hlavní cílovou skupinu analýzy tvoří nejvyšší politická elita země. Na příkladu magnátů z Litvy i Ukrajiny je ukázán vztah, jaký k sobě v jednání elit během období po roce 1648 zaujímaly mocenský pragmatismus, různé kolektivní identity a z nich vyplývající loajality v době politické krize. Zabývám se otázkou, jak se náboženství projevovalo ve formování politických táborů. Docházím při tom k závěru, že náboženství bylo důležitým faktorem ve vyvolávání konfliktů i ve formování politiky, magnátskou společnost však nelze vidět rozdělenou podle konfesních táborů. Odlišné náboženství hrálo důležitou roli v případě, že splynulo s dalšími kolektivními identitami, jako je třídní, zemská či národní. To byl případ konfliktu na Ukrajině.
|
|
|
Obléhání Olomouce v roce 1758 a jeho soudobá reflexe
Borovský, Jiří ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Sedmiletá válka (1756-1763) patřila díky své intenzitě, válečným škodám a ztrátám na životech mezi nej rozsáhlej ší konflikty 18. století. Válečné události zasáhly nejen Evropu, ale bojovalo se také v koloniích a na oceánech, kde Velká Británie nakonec ukončila ve svůj prospěch dlouholetý boj s Francií o prvenství na světových mořích a potvrdila svou pozici první koloniální velmoci. Podstatnou silou vedoucí ke zformování předválečných koalic a následnému konfliktu byla právě britsko-francouzská rivalita v koloniích způsobená spornými otázkami po cášském míru z roku 1748 a rozdílným přístupem mateřských zemí k zámořským územím.
|
|
|
České země a válka v roce 1813. Reflexe hospodářských obtíží a ohlas válečných událostí u venkovského i městského obyvatelstva
Kessler, Vojtěch ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Bělina, Pavel (oponent)
Ve své práci se snažím analyzovat válečné události roku 1813, které se bezprostředně odehrály na našem území. Důraz jsem kladl zejména na ohlasy událostí u venkovského i městského obyvatelstva. Klíčová otázky tedy zněly - jakým způsobem obyvatelé nahlíželi a jak chápali velké válečné události své doby. Stranou zájmu však nezůstala ani reflexe hospodářských obtíží vzniklých vojenskými akcemi, či prostými průchody vojsk. Z pochopitelných důvodů jsem se zaměřil na obyvatele převážně severočeského regionu. Ukázalo se, že válka je u prostého člověka počátku 19.století stále ještě vnímána jako "boží úděl", či jako "rozmar mocných". Její destruktivní horizont si tehdejší lidé uvědomovali jen potud, pokud se jich přímo dotýkal. Dá se říci, že míra odsouzení a nářků je nepřímo úměrná vzdálenosti mezi místy bojů a průchodů vojsk a bydlištěm osoby, jenž je projevuje. I přes válečné útrapy a hospodářské vyčerpání se velmi brzy poté, co boje ustaly, opět objevují v zápisech písmáků a farních kronik, zprávy z běžného života, např. o přírodních cyklech nebo o kvalitách sklizně. Což byly nepochybně události, které měly pro tehdejšího člověka prvořadý význam.
|
|
|
Kontakty Fridricha V. Falckého s Osmanskou říší během českého stavovského povstání
Vašíčková, Martina ; Hausenblasová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Stellner, František (oponent)
Přestože českému stavovskému povstání (1618-1620) byla již věnována v minulosti velká pozornost ze strany historiků, zůstává dosud mnoho okolností - zejména v oblasti mezinárodních vztahů - nejasných. K nim patří diplomatické kontakty mezi povstalci a Osmanskou říší. Bakalářská práce se zabývá vývojem jednání mezi kurfiřtem Fridrichem Falckým, který se v letech 1619-1620 stal českým králem, a Osmanskou říší. Snaží se zmapovat celé jednání od vyslání prvního poselstva Fridrichem Falckým do Konstantinopole, přes pobyt Mehmeda Agy v Praze na podzim 1620, konče druhým poselstvem do Konstantinopole v listopadu 1620. Práce si klade za cíl poodhalit vnější okolnosti, které měly vliv na rozhodování jednotlivých účastníků o zahraničně-politické strategii během povstání. V popředí pozornosti bude zejména úloha sedmihradského vévody a Polského království.
|
|
|
Mezinárodní důvody vstupu USA do druhé světové války v kontextu vztahů s Velkou Británií
Modrý, Jan ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
Tato práce se zabývá tématem mezinárodních důvodů vstupu Spojených států do druhé světové války v kontextu vztahů s Velkou Británií. Práce má za cíl analyzovat, jaké události a jejich dopady ovlivňovaly vzájemné vztahy těchto zemí a jaký měly vliv na vstup Spojených států do války v prosinci 1941. Zkoumány jsou zde jednotlivé aspekty vzájemných vztahů jako diplomatické spory a spolupráce, styky příslušníků ozbrojených složek a jejich jednání, strategické plánování nebo také rivalita a spolupráce v oblasti hospodářství a zásobování. Vzájemné vztahy a předválečná americké pozice jsou zároveň dány do kontrastu s americkou domácí politickou situací a izolacionismem. Práce je časově ohraničena lety 1933-1941, tedy od nástupu Franklina D. Roosevelta do prezidentského úřadu do vstupu Spojených států do druhé světové války. Klíčová slova: Spojené státy, Velká Británie, druhá světová válka, mezinárodní vztahy, Franklin D. Roosevelt, Winston Churchill
|
host ::
RSS.