|
|
Paměti, historickogeografický pramen a obraz regionu (na příkladu Pamětí F. J. Vaváka z přelomu 18. a 19. století).
Svobodová, Zuzana ; Semotanová, Eva (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
Tato diplomová práce je příspěvkem k dosud nepříliš prozkoumanému aspektu významné regionální kroniky - Pamětí F. J. Vaváka, souseda a rychtáře milčického, a to aspektu historickogeografickému. Cílem práce tedy byla analýza obrazu regionu, který nám Vavák ve svých Pamětech podává. Jako srovnávací pramen bylo využito 1. vojenské mapování - mapová část i písemný operát, jakožto pramen dobově odpovídající. V prvních dvou kapitolách byla, v rámci snazšího pochopení podmínek a okolností geneze obou pramenů, pozornost věnována jednak biografii Vavákově, jednak nastínění nejdůležitějších domácích i zahraničních událostí období, ve kterém oba prameny vznikaly. Stěžejní kapitolu pak tvoří postižení obrazu regionu nejprve ve Vavákových Pamětech a posléze v mapové části i písemném operátu 1. vojenského mapování. Neboť jsou Paměti pramenem značného rozsahu, bylo nezbytné stanovit určitá "zastřešující hlediska", ze kterých je obraz regionu nazírán. Na základě signifikantních rysů Pamětí byla tedy zvolena následující hlediska: historickogeografické, sociotopografické, ekonomické, kulturní, klimatologické a historické. Jednotlivá hlediska pak byla analyzována postupně a doložena ukázkami z textu Pamětí, případně z textu písemného operátu. Komparací obou pramenů bylo zjištěno, že i přesto, že se na první pohled...
|
|
|
Holešovice v proměnách v 19. a 20. století
Nedbalová, Zuzana ; Semotanová, Eva (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce s názvem Holešovice v proměnách v 19. a 20. století se zabývá vývojem pražské městské části Holešovice. Sledované období bylo na základě dostupnosti pramenů zúženo na dobu od dvacátých let 19. století do konce sedmdesátých let 20. století. Práce je rozdělena do deseti kapitol, které se věnují urbanistickému a sídelnímu rozvoji této městské části. V první kapitole jsou shrnuty veškeré použité prameny a literatura, které byly k práci využity a druhá kapitola se týká metodiky práce. Třetí kapitola popisuje základní informace ohledně Holešovic a jejich správní vývoj. Čtvrtá kapitola se věnuje vývojem Holešovic od svých počátků až do dvacátých let 19. století, které se staly přelomovým obdobím. Následující kapitoly se zabývají postupnou proměnou městské části od r. 1823, kdy byla postavena v Holešovicích první továrna a započal tak postupný proces proměny původně vesnické obce v průmyslovou čtvrť. Těchto šest kapitol označuje jednotlivé etapy vývoje vymezených podle významných událostí či vzniku důležitých staveb. Velká pozornost je zde věnována průmyslu, průmyslovým továrnám a objektům, protože přeměna Holešovic v průmyslovou čtvrť měla velký vliv na celkovou proměnu oblasti a na její dnešní podobu. Hlavním cílem této práce je postihnout zásadní proměny venkovské obce Holešovice v městskou...
|
|
| |
|
|
Dějiny Starého Sedliště v pramenech
Moravcová, Helena ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Semotanová, Eva (oponent)
A KLÍČOVÁ SLOVA Diplomová práce je zaměřena na dějiny Starého Sedliště od první písemné zmínky z roku 1177 až do roku 1945, kdy se změnila struktura obyvatel a jejich kultury. Práce je sepsána na základě pramenů ústřední a regionální povahy, které jsou uloženy v Národním archivu v Praze, ve Stáním oblastním archivu v Plzni a ve Státním okresním archivu Tachov a dále s přihlédnutím k regionální literatuře, monografiím a lexikonům. Podrobně jsou popsáni majitelé panství a jejich vliv na vývoj historie městečka Staré Sedliště, zámek s knihovnou, hospodářské budovy panství, panský a měšťanský pivovar, kostel a církevní správa, škola a učitelé, kteří ve Starém Sedlišti působili, obchod a řemesla, majitelé nemovitostí, popisy městečka a jeho okolí z pohledu vojenského mapování a stabilního katastru. V přehledných tabulkách a dalších přílohách jsou uvedeni hlavní představitelé městské a církevní správy, počty dětí, které docházely do školy ve Starém Sedlišti, řemeslníci 17. a 18. století na základě berní ruly a tereziánského katastru, majitelé nemovitostí s rozměry pozemků, výnosy z 19. století a majitele nemovitostí i s jejich řemesly či podniky z 20. století. Inventáře zámku, panského pivovaru a kostela doplňují nepříliš kompaktní prameny o vzhledu a vybavení těchto památek, ze kterých se do dnešních dnů...
|
|
|
Využití a modelace reliéfu při krajinných úpravách na černínských panstvích
Šantrůčková, Markéta ; Lipský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Chromý, Pavel (oponent) ; Semotanová, Eva (oponent)
Předkládaná práce se zabývá hodnocením terénních úprav a možností využití přirozeného reliéfu při zakládání krajinářských parků. Hodnocení je prováděno na základě studia dané problematiky v modelových lokalitách a následného zobecnění získaných poznatků. Krajinářské parky jsou nedílnou součástí krajinné sféry. V parcích se specifickým způsobem a neoddělitelně prolíná vliv přírodního prostředí a jeho antropogenních přeměn. Přírodní prostředí vstupuje do podoby krajinářských parků nejvýrazněji právě prostřednictvím různých forem reliéfu. Zároveň reliéf nebyl přijímán jen pasivně jako podklad pro založení parku, ale byl aktivně a s vynaložením nemalých nákladů a úsilí upravován. Výrazným specifikem terénních úprav v krajinářských parcích je skutečnost, že tyto úpravy, byť sebevýraznější, měly zůstat pozorovateli skryté a napodobovaly přírodní linie a tvary. Geografické výzkumné otázky v krajinářských parcích se soustřeďují na hledání odpovědí ohledně míry využití a přeměn přirozeného reliéfu a jeho vlivu na podobu a utváření parků. V předkládané práci byly využity metody vhodné ke komplexnímu poznání terénních úprav. Hlavní náplní práce byla analýza map v prostředí GIS, studium dobových dokumentů, rešerše literatury a podrobný terénní průzkum zaměřený na ověření získaných poznatků. Nejdůležitějším...
|
|
|
České kraje v historickogeografických proměnách
Marečková, Jitka ; Semotanová, Eva (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
Krajské zřízení v Čechách vzniklo již v období středověku a přetrvalo s většími či menšími přestávkami až do dnešní doby. Jako důležitý pramen k poznání vývoje těchto správních obvodů, které ve své historii prošly mnoha reformami a změnami, může posloužit dosud poněkud neprávem opomíjený kartografický materiál, zejména mapy krajů, které byly vydávány od 18. století a především ve starším období byly hojně využívány širšími vrstvami obyvatelstva. Jediný soupis těchto dokumentů doposud poskytoval František Roubík ve svém Soupisu map českých zemí, ten však je již dnes značně zastaralý a rovněž přináší značně nejednotné informace. Předkládaná práce si klade za cíl především poskytnout podrobnější soupis těchto map v podobě katalogu a přinést bližší informace o jednotlivých tvůrcích map a nakladatelích.
|
|
|
Proměny mikroregionu Rychnovska mezi dvěma světovými válkami v pramenech městské správy, na mapách a plánech
Tůmová, Martina ; Semotanová, Eva (vedoucí práce) ; Dobeš, Jan (oponent)
TŮMOVÁ, M., Proměny mikroregionu Rychnovska mezi dvěma světovými válkami v pramenech městské správy, na mapách a plánech, bakalářská práce, Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2011, 90 s., 6 příl. Tématem bakalářské práce je zachycení proměn krajiny města Rychnova nad Kněžnou a jeho nejbližšího okolí v období mezi dvěma světovými válkami. S ohledem na vybrané prameny městské správy a další dílčí doplňující materiály je hlavním cílem práce zjištění, do jaké míry tyto dokumenty požadované informace obsahují. Podle pramenů, ze kterých je čerpáno, je práce také rozdělena do příslušných kapitol. Úvodem je uvedena stručná historie města Rychnova nad Kněžnou, v hlavní části jsou na vybraných pramenech shrnuty proměny městského prostoru a posouzena výpovědní hodnota pramenů pro poznání městské krajiny. Pro lepší orientaci v lokalitě a znázornění zřetelného vývoje a změn, je k práci přiložená mapa a městský plán. Klíčová slova: Rychnov nad Kněžnou, proměny, městská krajina, městská správa, rozvoj
|
|
|
Mezi králem a stavy. Dolnolužické zemské fojtství na prahu novověku (1490 - 1620)
Březina, Luděk ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Semotanová, Eva (oponent) ; Čapský, Martin (oponent)
Luděk Březina Mezi králem a stavy. Dolnolužické zemské fojtství na prahu novověku (1490-1620) Abstrakt Disertace se snaží popsat nejdůležitější proměny Dolní Lužice a kompetencí zemských fojtů v letech 1490 až 1620. Vychází ze srovnání situace ve všech zemích České koruny, zejména pak v Čechách, přičemž zvláštní pozornost je věnována popisu rodinného zázemí, rodinných poměrů, kariéry a činnosti jednotlivých zemských fojtů. Práce zkoumá také důvody, které vedly české krále ke jmenování zemských fojtů a pokouší se odpovědět na otázku, do jaké míry zemští fojtové ovlivňovali dění v Dolní Lužici. Dolnolužické stavy hrály též velmi důležitou roli, což si ve sledovaném období museli opakovaně uvědomovat jak zemští fojtové, tak i čeští králové. Z tohoto důvodu se disertace zaměřuje na zemské fojty jako na mocenské zprostředkovatele mezi králi a stavy. Klíčová slova raný novověk, Česká koruna, Dolní Lužice, zemská správa
|
|
|
Vnímání prostoru a orientace v krajině v českém středověku (12.-14. stol.)
Klimek, Tomáš ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Semotanová, Eva (oponent) ; Bolina, Pavel (oponent)
Tomáš Klimek Vnímání prostoru a orientace v krajině v českém středověku (12.-14. století) Perception of Space and Orientation in the countryside in the Czech Middle Ages (12th-14th century) Abstrakt Práce pojednává o vnímání prostoru a orientaci v krajině ve středověkých českých zemích od počátku 12. do konce 14. století. V úvodu autor popisuje jednotlivé aspekty vnímání prostoru v dobových kosmologických konceptech. Definuje odlišnost středověkého náhledu na prostor v podobě množiny konkrétních míst od moderní koncepce absolutního a bezpříznakového kosmu a analyzuje odraz jednotlivých rysů středověkého modelu v textech z českého prostředí. V rámci analýzy heterogenity prostoru se autor dále věnuje rekonstrukci vnímání náhledu na les jako na jeden z typů středověké krajiny, kterému je v historiografii často připisováno výjimečné postavení v imaginaci dobových lidí. Autor analyzuje výskyt literárního klišé lesa jako nepřátelského prostředí v narativních textech z českého kulturního okruhu a výsledek konfrontuje se závěry interdisciplinárního studia zabývajícího se zkoumáním poměrného zastoupení plochy lesů ve středověké krajině a jeho vývojem, stejně jako způsoby hospodářského využití lesa. Na tomto základě spolu s interpretací výsledků specifické analýzy popravčích knih z konce 14. století dospívá autor k...
|
|
|
Desetiletí slučování, rozlučování a změn hranic obcí politického okresu smíchovského 1919-28 (realizované i nerealizované projekty)
Boubín, Jiří ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Semotanová, Eva (oponent)
Předmětem předkládané práce jsou územní změny v obcích, jeden z neprávem poněkud opomíjených feno-ménů první republiky. Přitom se jednalo o jev v této době v českých zemích velice rozšířený, ba mohli bychom říci masový. I když počty realizovaných sloučení, rozloučení a změn obvodů obcí v prvním desetiletí existence samostatného československého státu jdou do stovek a dokonce se blíží až k magické tisícovce, nebyla jim do-sud věnována patřičná pozornost. Právě tato okolnost vedla k výběru tohoto tématu, které zároveň tvoří samo-statnou kapitolu našich správních dějin. Šlo o procesy společností ostře sledované, jež se tu více tu méně promít-ly do života téměř každého obyvatele obce, která takovou změnou prošla. Ale i tam, kde zůstalo pouze u žádosti, měl zahájený proces po nějaký čas značný vliv na život v obci a také na vzájemné vztahy se sousedním celkem či celky, jež měla požadovaná změna "zasáhnout". Už samotným podáním podnětu ke změně se mnohdy napros-to bezproblémové soužití lidí žijících vedle sebe v těsné blízkosti na relativně malém prostoru, ale nezřídka na katastrech dvou různých obcí, změnilo ze dne na den v rivalství, odpor, nevraživost až nenávist. Tyto negativní důsledky úspěšně i neúspěšně proběhnuvších kauz územních změn se často projevovaly ještě několik let poté. Na první pohled v sobě...
|
host ::
RSS.