|
|
Svět Mo Yanových povídek a jeho obyvatelé
Pavlasová, Dagmar ; Sehnal, David (oponent) ; Andrš, Dušan (vedoucí práce)
V první části práce představujeme tohoto významného čínského spisovatele osmdesátých let 20. století. Mo Yan je jedním z autorů tzv. literatury nové generace, která vznikala v období kulturního a politického uvolnění na konci sedmdesátých let. Tato generace spisovatelů se naplno projevila až v polovině osmdesátých let, kdy vznikala řada nových literárních proudů a hnutí. Jedním z nejvýznamnějších byla "literatura hledání kořenů" (xungen wenxue ). Mo Yanovu povídkovou tvorbu tedy posoudíme jednak ve vztahu k tomuto hnutí, ale i k tzv. "literatuře "domoviny" (xiangtu wenxue ), jež byla významným proudem v čínské literatuře předválečného období.
|
|
| |
|
|
Jazyk a styl čínské propagandy
Kříž, Martin ; Lomová, Olga (vedoucí práce) ; Sehnal, David (oponent)
Na základě provedených rozborů textů jsem určil některé typické znaky jazyka totalitní moci, které se objevují v jazyce agitátorů Komunistické strany Číny. Některé z nich odpovídají charakteristikám, kterými se vyznačuje LTI a jazyk komunistické propagandy ČSSR a SSSR a kterými se ve svých analýzách zabývali Victor Klemperer a Petr Fidelius. Jiné prvky jazyka propagandy Komunistické strany Číny jsou jedinečné a odrážejí hlavně kulturní odlišnosti. Největším tématem textů podrobených analýze byla Komunistická strana Číny a její úloha. V tomto směru se autoři textů občas dostali i k významu socialismu. V počátcích Čínské lidové republiky se kladl velký důraz na úlohu komunistické strany při založení republiky. Straně patřil v tomto směru všechen dík, neboť ta jediná se zasloužila o osvobození čínského lidu, sjednocení země a založení republiky. Strana byla odpovědná i za budoucnost lidu, neboť lid vedla a stanovovala cíle, které měly zem dovést ke světlým zítřkům. Ve spojení s počátky Čínské lidové republiky se také v textech objevil první, čistě čínský termín ,.demokratická diktatura lidu'' respektive "lidovědemokratická diktatura" (renmin minzhu zhuanzhenK Á !0 fl! i:' i")Jfr). Autorem nebyl nikdo jiný než "Velký kormidelník" Mao Zedong. V tomto případě jsem došel k závěru, že se jedná o změnu významu na...
|
|
|
Guo Xiangův komentář k vnitřním kapitolám díla Zhuangzi
Vávra, Dušan ; Lomová, Olga (oponent) ; Sehnal, David (vedoucí práce)
V této práci jsme analyzovali teoretické předpoklady, strategie a formální výstavbu Guo Xiangova komentáře k Vnitřním kapitolám díla Zhuangzi, přičemž jsme vyšli z dějin žánru komentáře, jak se vyvíjel v době dynastie Han a ve 3. stol. n. I. Klíčovým byl zejména výklad o Wang Biho komentáři k dílu Laozi, který s Guo Xiangovým komentářem sdílí základní teoretické předpoklady i strategie komentování. Mezi tyto předpoklady a strategie patří zejména přesvědčení o osobnostní nadřazenosti Konfucia nad Laoziem/Zhuangziem, vyvážené přesvědčením o diskurzivní nadřazenosti děl Laozi a Zhuangzi nad díly Světce. Oba komentáře rovněž sdílejí základní strategii komentování, jejíž podstatou je vytváření odkazů na další místa textu (v případě Wang Biho je tento přístup systematičtější). Oba komentátoři dále text významově sjednocují prostřednictvím výkladu různých pasáží komentovaného textu pomocí totožných termínů a idejí.
|
|
| |
|
|
Specifika čínského publicistického stylu
Medvedko, Anastassia ; Zádrapa, Lukáš (oponent) ; Sehnal, David (vedoucí práce)
Práce se zabývá specifiky publicistického stylu současné čínštiny. V první části této práce se prozkoumává atestovatelnost teorie T. N. Nikitiny založené na modelu závislostní gramatiky čínštiny. Tento průzkum se provádí pomocí aplikování jednotlivých bodů této teorie na jazykový materiál současných novinových textů. Druhá část se zabývá charakteristikou publicistického stylu jako jednoho z funkčních stylů čínštiny a uvedením některých specifik současného čínského publicistického textu.
|
|
|
Dva typy čínských frazeologismů - chengyu a xiehouyu
Roček, Jakub ; Pavlík, Štěpán (oponent) ; Sehnal, David (vedoucí práce)
Práce se zabývá popisem dvou významných frazeologických jevů současné čínštiny - chengyu a xiehouyu. Popisuje jejich původ, povahu a funkci. Práce je členěna na tři hlavní oddíly. V prvním oddíle je nastníněna problematika obecné frazeologie, druhá a třetí část je vyhrazena zkoumaným frazeologizmům. Závěrečný krátký oddíl srovnává zjištěné charakteristiky čínských frazeologizmů s českými.
|
|
|
Česko - čínská animální frazeologie (kolokace a přirovnání)
Lin, Hsueh-Chi ; Čermák, František (vedoucí práce) ; Sehnal, David (oponent)
Čeština a čínština jsou jazyky odlišné nejenom z hlediska typologického, ale i z hlediska genealogického. Frazeologie a idiomatika (IF) je mnohostranná jazyková disciplína zabývající se studiem jazykových jednotek různého typu a více úrovní. Srovnání IF v obou odlišných jazycích by mohlo ukázat jazykové univerzálie a specifičnosti na více úrovních. Cílem této diplomové práce je na pozadí komplexního popisu frazémů a idiomů v dané animální oblasti zjistit charakteristické shody a rozdíly obou srovnávaných jazyků. Vzhledem k tomu, že čeština, přesněji české frazémy a idiomy, je hlavním východiskem našeho zkoumání, při srovnání vycházíme z českých kritérií (forma-funkce-sémantika) dané oblasti, ale zároveň se snažíme nepřehlédnout specifika čínských aspektů. Budeme zaměřovat pozornost na otázky, kterými se dřívější práce zabývat nemohly nebo na problematiky, které nebyly zdůrazněny. Důležitými prostředky budou Český národní korpus a dostupné čínské korpusy.
|
|
|
Jazyk staročínské "Matematiky v devíti kapitolách" a jejích komentářů
Hudeček, Jiří ; Maršálek, Jakub (oponent) ; Sehnal, David (vedoucí práce)
Předmětem této práce je jazyk klasické čínské matematiky, konkrétně jejího stěžejního anonymního díla "Matematika v Devíti kapitolách" a dvou nejdůležitějších komentářů k němu. "Matematika v Devíti kapitolách" (Jiu zhang suan shu ft; UT) je sbírka vzorových úloh a metod jejich řešení z přelomu letopočtu. Ve 3. století n. 1. k ní napsal obsáhlý komentář Liu Hui ~U fit, na začátku dynastie Tang přibyly vysvětlivky Li Chunfenga *#ll a jeho spolupracovníků. Na tomto materiálu lze proto zkoumat nejen samotný matematický jazyk a jeho vývoj, ale také komentáře jako žánr, který má specifické stylové potřeby. Práce se skládá ze dvou výkladových částí: první je shrnutí historických informací o "Matematice v Devíti kapitolách" a jejích komentátorech, druhá analyzuje jazyk jednotlivých vrstev textu a snaží se odhalit hlavní rysy každé vrstvy a jejich rozdíly. Třetí část, zařazená jako příloha, je překlad výběru z "Matematiky v Devíti kapitolách" včetně Liu Huiova a Li Chunfengova komentáře, doplněný mými jazykově-matematickými poznámkami. Pro tištěnou verzi byl překlad silně zkrácen, celý pracovní překlad relevantních částí je obsažen na přiloženém CD-ROMu. Veškerá čínská slova jsou v práci přepisována čínským standardním zápisem výslovnosti (pinyin). Kromě osobních jmen jsou všechny přepisy kurzívou, jen v...
|
|
|
Zvířecí téma a motivy v čínské lidové pohádce
Šimková, Monika ; Sehnal, David (oponent) ; Lomová, Olga (vedoucí práce)
Se zvířecími hrdiny se setkáváme v pohádkách všude na světě. Spektrum zvířat a jejich rolí je široké; na různých místech se proměňuje v závislosti na mnoha faktorech, které jsme výše popsali. Některá zvířata jsou pro určité role typická, jiná jsou snadno zaměnitelná a získávají specifičnost až v momentě, kdy se stávají nositeli symbolického či alegorického významu. Předchozí kapitoly se pokoušely vymezit a charakterizovat kategorie čínských pohádek se zvířecími hrdiny, zasadit je do kontextu čínské lidové tradice a širších kulturně historických souvislostí, na základě primárních pramenů zmapovat výskyt jednotlivých zvířat a zachytit jejich charakteristické vlastnosti, které jsou jim tradičně připisovány a toto ilustrovat komentovanými ukázkami z lidových pohádek. Vzhledem k tomu, že čínská civilizace je odedávna civilizací agrární, ve které každodenní život lidí nezávisí na zvířeti jako kořisti či predátorovi, a čínská pohádková tradice tedy není historicky spjata s divokou přírodou, zvíře nezaujímá v čínské pohádce nikterak dominantní postavení. Zvířecí pohádka je v rámci jednotlivých pohádkových druhů v Číně zastoupena okrajově. Prostředí, v němž čínská pohádka vzniká a "žije," je výrazně venkovské. S různou intenzitou se to projevuje ve výše vytyčených motivických okruzích. Vliv venkovského prostředí je...
|
host ::
RSS.