|
Zátoka sviní a její vliv na americko-kubánské vztahy
Jaroš, Milan ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Perutka, Lukáš (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje invazi v Zátoce sviní, která byla důležitou součástí americko-kubánských vztahů v 60. letech. Období mezi kubánskou revolucí a kubánskou raketovou krizí bylo poznamenáno rychlým zhoršení těchto vztahů. A právě tímto obdobím je také celá práce ohraničena. Invaze byla výsledkem tohoto zhoršování a Castrovo vítězství se stalo důvodem pro další eskalaci nepřátelství mezi Spojenými státy a Kubou. Práce odpovídá na otázku, jaký rozhodovací proces vedl k tomu, že nakonec skutečně došlo až k provedení invaze, jaké chyby stály za tím, že celá operace skončila fiaskem, kdo za to nese odpovědnost a jaké důsledky měl americký neúspěch na další vývoj vztahů mezi oběma zeměmi. Analyzuje především jednotlivé kroky přípravy a vliv, který na ně měly všechny zapojené strany. Dochází k závěru, že agresivní přístup byl zvolen kvůli okolnostem studené války a hrozbě komunismu, strachu USA ze ztráty vlastního vlivu na západní polokouli a osobním ambicím jednotlivých účastníků. Odpovědnost za neúspěch se nedá přiřadit pouze Kennedyho rozhodování, plánování CIA nebo špatně organizované kubánské opozici, protože za ním stálo spojení všech těchto faktorů. Fiasko v Zátoce sviní následně vedlo ke zhoršení vztahů, které bylo specifické dalšími americkými snahami zbavit se Castra a jeho rostoucí...
|
|
Eisenhowerova doktrína a Blízký východ v letech 1957 a 1958
Myslík, Martin ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Suezskou krizí se podle americké administrativy v čele s prezidentem Eisenhowerem vytvořilo na Blízkém východě mocenské vakuum. Toto vakuum bylo v očích americké vlády potřeba zaplnit dříve, než tak učiní Sovětský svaz a izolovat prosovětské státy - Egypt a Sýrii. K tomuto účelu byla vytvořena Eisenhowerova doktrína, která měla bojovat proti mezinárodnímu komunismu. Na základě analýzy doktríny a jejího použití na zemích Blízkého východu, zkoumané pomocí metody diplomatic history. Pokytuje bakalářská práce náhled na formování americké zahraniční politiky v letech 1957 a 1958 v rámci regionu Blízkého východu a její aplikaci srovnává se zněním doktríny i z pohledu Ameriky na dekolonizaci. Autor práce v závěru shrnuje, že doktrína byla úspěšná v zastrašení Sovětského svazu ve větší angažovanost v regionu, ale zároveň na analýzách použití doktríny ukazuje, že většinou byla doktrína použita v boji proti arabskému nacionalismu nikoli proti mezinárodnímu komunismu. Což bylo zcela v rozporu se zněním doktríny, která měla bojovat jen proti komunismu. Klíčová slova Eisenhowerova doktrína, Spojené státy, Blízký východ, Mezinárodní komunismus, Suezská krize, Studená válka, dekolonizace
|
|
UNCLOS and the role of the United States in the South China Sea
Kaňková, Michaela ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje otázce toho, proč Spojené státy americké nikdy neratifikovaly Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu, zkoumá, jaké jsou převládající argumenty, které v roce 1982 vedly k tomu, že prezident Reagan odmítl tuto úmluvu ratifikovat a proč se tomu tak stalo i po tom, co byla Úmluvu v roce 1994 upravena. Dále pak vyzdvihuje důležité body Úmluvy, jak ty, které jsou součástí argumentů pro a proti přistoupení k Úmluvě, tak těch, které mají vliv na postupování Spojených států v mezinárodních vodách. Zároveň se tato práce snaží nabídnout současný náhled do problematiky toho, proč Spojené státy stále zůstávají mimo tuto Úmluvu, přestože její obsah využívají k tomu, aby mohly dohlížet na dění v mezinárodních vodách, ale i kontrolovat, že není porušováno právo pokojného proplutí. Zároveň jsou tato zjištění následně zasazena do problematiky Jihočínského moře, které Spojené státy dlouhodobě monitorují. Tato poslední část se tedy snaží o několik věcí, za prvé vysvětluje problematičnost Jihočínského moře a zájem Spojených států o něj. Dále pak se dívá na to, jakým způsobem se Spojené státy v regionu prosazují a jaký na to má vliv fakt, že nejsou členy Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu.
|
|
Analýza vlivu buržoazních bohémů na americkou společnost na přelomu milénia
Čech, Dominik ; Kýrová, Lucie (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vlivem sociální třídy buržoazních bohémů na americkou společnost, a to především na přelomu milénia, přičemž pomyslným koncem studovaného období je ekonomická krize z roku 2007. Na pozadí přerodu moderních společností v postmoderní, jež se vyznačují heterogenitou a proměnlivostí přístupu k životu a v nichž je individuum, jeho chování a hodnoty stále mně determinováno třídou identifikovali američtí autoři novou společenskou třídu - buržoazní bohémy, zkráceně bobos. Práce představuje primárně úvod do problematiky této třídy, přičemž nabízí definici této třídy její zařazení do kontextu americké společností a její popis na základě socioekonomických faktorů. Dále práce analýzuje vliv této třídy na americkou společnost. Tato práce specificky odpovídá na několik výzkumných otázek: Jakým způsobem formovali bobos podobu americké společnosti? Jak moc jsou zodpovědní za stále větší společenské nerovnost v americké společnosti? Jsou bobos skutečně "alternativní kapitalisté"?
|
|
Eisenhowerova doktrína a Blízký východ mezi lety 1957 a 1958
Myslík, Martin ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
Suezskou krizí se podle americké administrativy v čele s prezidentem Eisenhowerem vytvořilo na Blízkém východě mocenské vakuum. Toto vakuum bylo v očích americké vlády potřeba zaplnit dříve, než tak učiní Sovětský svaz a izolovat prosovětské státy, jako Egypt a Sýrii. K tomuto účelu byla vytvořena Eisenhowerova doktrína, která měla bojovat proti mezinárodnímu komunismu. Na základě analýzy doktríny a jejího použití na zemích Blízkého východu, zkoumané pomocí metody diplomatic history, bakalářská práce poskytuje náhled na formování americké zahraniční politiky v letech 1957 a 1958 v rámci regionu Blízkého východu a její aplikaci srovnává se zněním doktríny a z pohledu Ameriky na dekolonizaci. Autor práce v závěru shrnuje, že doktrína byla úspěšná v zastrašení Sovětského svazu ve větší angažovanost v regionu, ale zároveň na analýzách použití doktríny ukazuje, že většinou byla doktrína použita v boji proti arabskému nacionalismu nikoli proti mezinárodnímu komunismu. Což bylo zcela v rozporu se zněním doktríny, která měla bojovat jen proti komunismu. Klíčová slova Eisenhowerova doktrína, Spojené státy, Blízký východ, Mezinárodní komunismus, Suezská krize, Studená válka, dekolonizace
|
| |
|
Kanadsko-americké vztahy za vlády Williama Lyona Mackenzieho Kinga
Jeziorská, Kristýna ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Kanada nebyla vždy při rozhodování o své zahraniční politice samostatná. V dobách Britského impéria do roku 1931 byla utvářena a koordinována z Londýna, a představitelé Kanady tak museli dlouhá léta bojovat o uznání okolním světem a možnost tvořit svou vlastnízahraniční politiku. Až s počátkem třicátých let 20. století při ústupu britského vlivu a s nástupem Franklina Delana Roosevelta došlo mezi Kanadou a Spojenými státy k navázání úzké spolupráce na obranném a ekonomickém poli, která se ani s nástupem války nezměnila. Bakalářská práce se zaměřuje na vývoj zahraniční politiky Kanady ve vztahu ke Spojeným státům americkým během třetího funkčního období kanadského premiéra Williama Lyona Mackenzieho Kinga (1935 - 1948). Práce dále podrobuje analýze vývoj kanadské zahraniční politiky během třicátých let před vypuknutím druhé světové války a následný vývoj událostí během válečných let.
|
| |
| |
|
Mírové síly jako nástroj prosazení vlivu v zahraničí: případ Jižní Osetie
Müller, Matyáš ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Bakalářská práce pojednává o ruském využití Společné kontrolní komise (Joint Control Commission) v Jižní Osetii k udržení svého vlivu v jedné z postsovětských republik - Gruzii. První část práce je věnována především historickému uvedení do děje. Je zde popsáno, proč a na základě čeho Společná kontrolní komise vznikla, ale také, jaké povinnosti a pravomoci z toho pro jednotlivé zúčastněné strany plynuly. Druhá část bakalářské práce je koncipována jako případová studie k válce v Jižní Osetii, na které práce ukazuje konkrétní příklady ruského využití přítomnosti svých mírových jednotek za cílem udržení vlivu na cizím území. V závěru práce nabízí shrnutí nabytých poznatků, a hlavně odpovídá na výzkumnou otázku, zda si Rusko díky přítomnosti mírových jednotek udrželo, potažmo zvýšilo, vliv v Gruzii, jedné z postsovětských republik.
|