|
|
Literární reportáž, teoretické vymezení a vlastní text
Kubelka, Jan ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Maňák, Vratislav (oponent)
Práce se v teoretické i praktické rovině věnuje fenoménu literární reportáže, známému také pod pojmem polská škola reportáže. Teoretická část porovnává literární reportáž s její tradiční formou a definuje ji na základě rozlišujících a charakteristických rysů. Dále sleduje historický vývoj reportáže, zasazuje jej do kontextu literární i žurnalistické tradice, blíže pak mapuje specifický vývoj a konstituci žánru v Polsku. Neopomíjí ani současnou polskou literární reportáž, její pronikání do Česka a také zmiňuje příklady původní tuzemské tvorby. Práce poté podrobněji rozpracovává problematiku fikce a fikčního vyprávění, aplikuje na ní literárněvědné poznatky a zkoumá, jaký má tento rys pro literární reportáž význam. Druhou stěžejní částí práce, v níž jsou zužitkovány poznatky získané teoretickým rozborem žánru i jeho četbou, je původní reportáž představující téma návratu vlků do české přírody z různých úhlů pohledů.
|
|
|
Havlův odkaz v Ostrovní 13 (literární reportáž)
Matějková, Kristýna ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Maňák, Vratislav (oponent)
Bakalářská práce formou literární reportáže představuje Knihovnu Václava Havla a odkaz člověka, jehož jméno nosí. V teoretické části vymezuje žánr literární reportáže. Nejdříve popisuje historický vývoj reportáže se zaměřením na české a polské novinářské a literární prostředí. Poté v kontrastu s českou tradicí definuje specifický žánr, kterým je polská literární reportáž, přičemž se detailněji zaměřuje na typy vypravěčů a jazyk. V praktické části dochází k realizaci poznatků ve formě autorské literární reportáže, která přibližuje prostředí a fungování Knihovny Václava Havla. Čtenáři prezentuje unikátní instituci, která vznikla po vzoru amerických prezidentských knihoven za účelem archivace a vydávání textů Václava Havla a archiválií s ním spojených, ale i k pořádání kulturních akcí, jež v sobě nesou jeho ducha. Literární reportáž Havlův odkaz v Ostrovní 13 přináší interpretaci, co daný odkaz představuje, v jakých oblastech můžeme dodnes vnímat vliv Václava Havla a čím je pro mnohé inspirací. Základem pro ni je mediální rešerše, studium Havlových textů, návštěvy instituce a rozhovory s Jáchymem Topolem, který je v Knihovně dramaturgem. Výsledkem je text kombinující zpravodajské, dokumentární a beletristické prvky, který představuje instituci, jež se snaží uchovat a prezentovat Václava Havla nejen...
|
|
|
Básník zpívá špatně: mediální ohlas Písně o Viktorce Jaroslava Seiferta v 50. letech 20. století
Maňák, Vratislav ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Malý, Radek (oponent)
Tématem rigorózní práce "Básník zpívá špatně. Mediální ohlas Písně o Viktorce Jaroslava Seiferta v 50. letech 20. století" je kampaň proti českému básníkovi Jaroslavu Seifertovi, kterou kvůli jeho skladbě Píseň o Viktorce v roce 1950 vyvolal komunistický týdeník Tvorba. Rigorózní práce je koncipována jako kritická historická analýza. Celý případ sleduje v široké perspektivě a kombinuje pohled mediální, kulturně-politický, estetický a osobnostní. Zabývá se kulturními, politickými a mediálními podmínkami přelomu 40. a 50. let a analyzuje Seifertovu pozici v tomto období. Studuje přijetí Seifertovy poetiky po roce 1948 i básníkův politický profil a jeho vztah ke KSČ. Práce podrobně sleduje široké spektrum okolností, které kritiku Písně o Viktorce vyvolaly a které sahaly až do meziválečného období. Analyzuje recenze zmiňované skladby, jejich dopad na Seifertův pozdější život i na kulturní scénu počátku 50. let. Cílem této práce je nabídnout komplexní pohled na Seifertův případ, který může sloužit jako příklad likvidačních tendencí stalinistické literární kritiky v prvním období existence komunistického režimu v Československu.
|
|
|
Básník zpívá špatně: mediální ohlas Písně o Viktorce Jaroslava Seiferta v 50. letech 20. století
Maňák, Vratislav ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Tématem diplomové práce "Básník zpívá špatně. Mediální ohlas Písně o Viktorce Jaroslava Seiferta v 50. letech 20. století" je kampaň proti českému básníkovi Jaroslavu Seifertovi, kterou kvůli jeho skladbě Píseň o Viktorce v roce 1950 vyvolal komunistický týdeník Tvorba. Diplomová práce je koncipována jako kritická historická analýza. Celý případ sleduje v široké perspektivě a kombinuje pohled mediální, kulturně-politický, estetický a osobnostní. Zabývá se kulturními, politickými a mediálními podmínkami přelomu 40. a 50. let a analyzuje Seifertovu pozici v tomto období. Studuje přijetí Seifertovy poetiky po roce 1948 i básníkův politický profil a jeho vztah ke KSČ. Práce podrobně sleduje široké spektrum okolností, které kritiku Písně o Viktorce vyvolaly a které sahaly až do meziválečného období. Analyzuje recenze zmiňované skladby, jejich dopad na Seifertův pozdější život i na kulturní scénu počátku 50. let. Ambicí této diplomové práce je nabídnout komplexní pohled na Seifertův případ, který může sloužit jako příklad likvidačních tendencí stalinistické literární kritiky v prvním období existence komunistického režimu v ČSR.
|
|
|
Mediální obraz budovatelského Československa v komentářích ke kauze Kundera
Maňák, Vratislav ; Čeňková, Jana (oponent) ; Lütke Notarp, Ulrike (vedoucí práce)
Bakalářská práce "Mediální obraz budovatelského Československa v komentářích ke kauze Kundera" se zabývá mediální reflexí totalitní minulosti v českém tisku, konkrétně reflexí první etapy vývoje komunistického režimu v Československu (1948-1953). Jako modelový příklad využívá kauzu z podzimu 2008 týkající se udání Milana Kundery. Tu rozpoutal časopis Respekt, když přišel s informací, že pozdější slavný spisovatel udal v roce 1950 západního kurýra českého původu. Práce zkoumá mediální obraz sledovaného období a to, jak jej ovlivnily individuální postoje autorů a současná společenská ideologie. V první části přináší úvod do problematiky, profil Milana Kundery a zkoumané dějinné etapy. V druhé části analyzuje skladbu autorů, kteří se ke kauze vyjadřovali, a rozděluje je do několika skupin. Zabývá se způsobem, jímž je mediální obraz budovatelského Československa vytvářen, a tím, jaké motivy autoři při reprezentaci 50. let využívají. Ve třetí části bakalářská práce analyzuje obraz tehdejšího režimu, společnosti a Milana Kundery a zkoumá jejich vzájemný vztah. S ohledem na reflexi totalitního, nedemokratického období neopomíjí ani ideologickou rovinu vlivu na mediální obraz. Zkoumá, jakým způsobem totalitní minulost své země reflektují média v demokratické, postkomunistické společnosti.
|
host ::
RSS.