|
|
Změny srážko-odtokových poměrů a antropogenní úpravy v povodí Lomnice
Bažatová, Tereza ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Langhammer, Jakub (oponent)
Cílem diplomové práce je objasnění změn srážko-odtokových poměrů a hodnocení antropogenních úprav v povodí řeky Lomnice. Povodí reprezentují rozdílně využívaná území s různou mírou antropogenních zásahů do odtokového režimu. Pro podrobnější studium této problematiky bylo potřeba zpracovat několik doplňujících kapitol. Mezi tyto kapitoly patří: vybrané fyzickogeografické charakteristiky zájmového území (doprovázené grafickým znázorněním v různých podobách), nástin problematiky povodní (popis historických povodní 8 a vysvětlení průběhu a následků poslední největší povodně v této oblasti - povodně v roce 2002), analýza vodohospodářské soustavy na Blatensku (vymezení rybníkářské oblasti, určení účelu rybníků a především vysvětlení vlivu rybniční soustavy na odtok v této oblasti, a to na příkladu tzv. zvláštní povodně vyvolané protržením hrází rybníků v roce 2002), a na závěr vysvětlení srážko-odtokového procesu obecně a snaha o vytvoření uceleného přehledu faktorů, které tento proces ovlivňují. Posouzení srážko-odtokových změn v povodí Lomnice vychází z analýzy trendů srážko-odtokového režimu, doplňenou o analýzu teplotních a sněhových poměrů a analýzu změn land use. Poslední důležitá součást této diplomové práce se zabývá antropogenní upraveností toku Lomnice a její údolní nivy ve vztahu k potencionálnímu...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Změna kvality vody v malých povodích po postavení čistírny odpadních vod
Rödlová, Sylva ; Langhammer, Jakub (vedoucí práce) ; Kvítek, Tomáš (oponent) ; Pechar, Libor (oponent)
Změny kvality vody v malých tocích, vyvolané vybudováním čistírny odpadních vod, představují doposud málo studované a přitom velmi aktuální téma současné hydrologie. Tato studie se zabývá popsáním těchto změn a faktorů, které je ovlivňují. Pro účely výzkumu bylo vybráno pět malých, zemědělsky využívaných povodí prvního řádu (čtyři povodí průměrně 6 km2 , jedno 16 km2 ). V každém zájmovém území byla vždy jedna vesnice od 640 do 2 500 obyvatel. Během 7 - 16 let trvajícího měsíčního monitoringu základních indikátorů kvality vody (O2, BSK5, CHSKCr, TOC, konduktivita, N-NH4, N-NO2, N-NO3, PC, P-PO4) byla zachycena stavba čistíren v obcích. Spolu s daty o účinnosti čistíren byly vyhodnoceny změny kvality vody v toku. Identifikované typy změn ukazují na problematické aspekty vývoje kvality vody v malých povodích. Kromě očekávaného rychlého a razantního snížení hodnot zátěže po výstavbě čistírny odpadních vod se vyskytují i odlišné projevy změn - pouze mírné snížení zátěže, stagnace, dokonce i zvýšení koncentrací sledovaných indikátorů. Mezi další typické změny patří navýšení hodnot 1-2 roky před uvedením čistírny do provozu a opožděná nitrifikace v toku způsobená nevhodným provozem čistírny. Mezi nejdůležitější faktory ovlivňující změny patří provoz čistírny, velikost průtoku recipientu, zemědělské...
|
|
| |
|
|
Hydromorfologický průzkum řeky Bíliny
Kyselka, Jan ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Langhammer, Jakub (oponent)
Hlavním cílem této práce je vyhodnocení a prezentace výsledků hydromorfologického průzkumu řeky Bíliny, která patří mezi nejvíce antropogenně ovlivněné vodní toky v České republice. Pro hodnocení byla použita metoda Hydroekologický monitoring (HEM, Langhammer, 2007), která je v souladu s Rámcovou směrnicí o vodní politice 2000/60/EC. Hodnoceno bylo 53 úseků řeky s celkovou délkou 31,99 km. Dále je v práci zhodnocen odtokový režim a stav ochrany vodních ekosystémů a zdrojů v povodí Bíliny. Klíčová slova: hydromorfologie, HEM, řeka Bílina
|
|
|
Analýza změn krajinného pokryvu nástroji GIS a DPZ v povodí horní Chomutovky
Stoupa, Svatopluk ; Jeníček, Michal (vedoucí práce) ; Langhammer, Jakub (oponent)
Práce posuzuje vhodnost vybraných nástrojů GIS a DPZ pro klasifikaci černobílých leteckých snímků za účelem analýzy změny krajinného pokryvu v povodí horní Chomutovky. Zájmové území se nachází ve vrcholových partiích Krušných hor, které byly v minulosti postižené výrazným imisním spadem, který měl za následek mohutné odumírání vzrostlých porostů. Pro účely kvantifikace těchto změn byly použity jako zdroj dat série leteckých snímků z let 1975 a 1987, které přibližně vymezují období největšího úhynu lesních porostů v Krušných horách a jejich porovnání tak dobře ilustruje rozsah tohoto procesu. Tyto snímky byly mozaikovány a ortorektifikovány a následně klasifikovány manuální vektorizací. Pro ortorektifikaci a mozaikování byl využit modul OrthoEngine programu Geomatica 10.0. Ukázalo se, že vlivem specifických charakteristik historických leteckých snímků může výsledná ortofotomapa vykazovat zřejmé nedostatky, především lokální deformace zkreslující skutečné rozměry krajinných struktur a není tak použitelná pro přesnou klasifikaci. Byl tedy zvolen opačný proces, v kterém byly snímky nejdříve spojeny automatickou metodou programem Hugin a výsledný spojený snímek následně ortorektifikován. Takto získaná ortofotomapa vykazovala mnohem větší přesnost a jasovou vyváženost. Klasifikace a její kvantifikace pak...
|
|
|
Analýza povodňových situací v pramenné oblasti Opavy
Lautnerová, Lucie ; Kliment, Zdeněk (vedoucí práce) ; Langhammer, Jakub (oponent)
Dnešní společnost žije v prostředí, které je charakterizováno stálými, rychlými změnami, přičemž je život společnosti neovlivnitelně spjat se svým bezprostředním i širším okolím. Člověk neustále zasahuje a přetváří, ať už přímou či nepřímou cestou, do přírodního prostředí a je zpětně tímto prostředím ovlivňován. Stejně tak přírodní katastrofy jsou významný aspektem, který po celou dobu existence lidstva ovlivňuje život jednotlivce i celé společnosti. Rozvoj je proto úzce spjat se zkoumáním a pochopením zákonitostí nejrůznějších procesů, které život člověka bezprostředně ovlivňují a podmiňují. Je proto velmi důležité poznání procesů probíhajících v hydrosféře, které vytvářejí předpoklady pro racionální využívání vodních zdrojů a rozvoj společnosti bez krizových situací, neboť voda je podmínkou a zdrojem života, ale také jeho ohrožením. Jeden z krizových faktorů představují extrémní meteorologické a hydrologické jevy, projevující se ničivými povodněmi a naopak enormním suchem. Silným impulz pro prohloubení výzkumu na poli povodňových událostí představuje především ohrožování lidského majetku a snad to nejpodstatnější - ohrožení samotného lidského života. Povodně a povodňové stavy tak představují důležitý předmět studia a zkoumání pro celou řadu přírodních věd. Poskytují takto nástroj pro efektivní...
|
|
| |
host ::
RSS.