|
|
Závěr druhé světové války na Prachaticku
Matys, Václav ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Bakalářská práce s názvem Závěr 2. světové války na Prachaticku se pokouší pomocí archivních pramenů a další dostupné literatury zpracovat poslední měsíce konce 2. světové války v tomto jihočeském městě. Ačkoliv se jedná o téma nedávné minulosti, pramenů poznání v případě Prachatic příliš není. Úvodní část patří stručnému popisu Prachatic a jejich historii, dále pak vývoji od roku 1938 do konce roku 1944. V dalších částech se zabývá událostmi prvních čtyř měsíců roku 1945, kdy se formoval Revoluční národní výbor, Prachaticemi projížděly transporty uprchlíků, nádraží bylo napadáno americkými piloty a německé vedení města řešilo, jestli se bude město bránit přicházející americké armádě. Stěžejní částí je pak dění v květnu, kdy došlo k osvobození města. Dále je zmíněna úloha 3. U.S. Army, která Prachatice osvobozovala. Závěrečné kapitoly se věnují poválečnému působení americké armády v tomto regionu a poválečnému odsunu Němců z Prachaticka. Hlavním zdrojem byl SOkA v Prachaticích, který poskytl pro sepsání práce nejdůležitější zdroje. Informace byly doplňovány z další, ať už předrevoluční, či současné literatury. Jejich syntézou se autor snaží vystihnout, co se odehrávalo v pohnutých dnech jara 1945. V průběhu práce bylo srovnáváním zaznamenaných výpovědí pamětníků a pozdější odborné literatury...
|
|
|
Podplukovník generálního štábu československé armády František Hrubiš (1897-1967)
Urban, Karel ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá osobností Františka Hrubiše (1897-1967), celým jeho životem a zasazením do kontextu doby. Zaměřuje se převážně na jeho vojenskou kariéru a jeho podíl na mnoha důležitých momentech naší historie, jakými jsou účast v československých legiích, pozdější kariéra v československé armádě za první republiky, události druhé světové války, život po válce a jeho účast v procesu s Rudolfem Slánským. K dokreslení celkového obrazu osobnosti se práce zabývá stručnou historií rodiny a prostředím, ve kterém vyrůstal. Práce vychází z výpovědi pamětníka, údajů nalezených v dokumentaci Vojenského historického ústavu Praha, dokumentace z Archivu bezpečnostních složek a sbírek písemností osobní povahy uložených v Národním archivu Praha, jakožto i z osobních rodinných fotografií a korespondencí. Závěr představuje shrnutí získaných informací a poznatků, nejen z daných dokumentů, ale také z výpovědi dcery Františka Hrubiše, Jarmily Filipové. Klíčová slova František Hrubiš, československé legie, první světová válka, Berezovka, československá armáda, druhá světová válka, Buchenwald, proces se Slánským, Francis Edwin Keary
|
|
|
Život kardinála Miloslava Vlka do roku 1989
Hořejší, David ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá životem kardinála Miloslava Vlka do roku 1989 v kontextu s politicko-společenskou situací v totalitním Československu. Hlavním cílem práce je chronologicky zdokumentovat vývoj a formování hodnot a postojů Miloslava Vlka od dětství, přes studium na gymnáziu, až po absolvování Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a poté kněžského semináře. Dále je zachyceno jeho působení na českobudějovickém biskupství, spravování farností Lažiště a Starý Rožmitál, dokonce i umývání oken ve státním podniku ÚKLID v Praze a poté navrácení do kněžské správy. Práce se věnuje Vlkovu životu až do roku 1989, kdy mu byl definitivně navrácen státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti, a mohl tak oficiálně provádět to, k čemu byl dle svých vlastních slov předurčen. Na základě rozhovorů s pamětníky z řad farníků a přátel kardinála prezentuje práce detailněji dobu jeho kněžského působení v Rožmitále pod Třemšínem v konfrontaci s budovatelskými plány a stranickými názory nově zvoleného předsedy městského národního výboru Jiřího Plachého. Klíčová slova Perzekuce církevních příslušníků; Miloslav Vlk; Rožmitál pod Třemšínem; totalitní režim; komunismus; Státní bezpečnost; církev; Československo; 20. století
|
|
|
Tajně svěcení biskupové druhé poloviny 20. století. Příklad života a působení biskupa Kajetána Matouška
Šustr, Vratislav ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
V této práci se zaměřuji na život tajně vysvěceného římskokatolického biskupa Kajetána Matouška a na porovnání jeho života a kariéry s osudy a působením dalších tajně vysvěcených římskokatolických biskupů, kteří byli konsekrováni ve stejném historickém období a sloužili v pražské arcidiecézi. Těmito biskupy byli Ladislav Hlad, ThLic. Karel Otčenášek a PaedDr. František kardinál Tomášek. Porovnání života Kajetána Matouška s ostatními biskupy je zpracováno po jednotlivých formujících životních etapách a meznících, jako je dětství, studia nebo motivace k tomu stát se knězem a posléze okolnosti tajného vysvěcení biskupem. K sepsání této práce využívám materiály o výše zmíněných biskupech dochované v Archivu bezpečnostních složek. Dále jsem studoval s materiály, které se nacházejí v Archivu pražského arcibiskupství. V jeho úschově však jsou převážně materiály úředního charakteru. Neméně důležitým zdrojem informací je rodinný archiv rodiny Novotných, spřízněných s biskupem Matouškem (rodina Matouškových vymřela "po meči" právě panem biskupem Matouškem), od kterých jsem získal mnoho fotografií, ale i materiálů, které analyzuji v této práci. Zohlednit je třeba i tzv. 2. farní kroniku farnosti sv. Vojtěcha na Novém Městě pražském, ze které jsem čerpal informace hlavně pro období působení biskupa Matouška v...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Konec 2. světové války na Mirovicku
Sádlová, Martina ; Parkan, František (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Diplomová práce pojednává o každodenním životě obyvatel na Mirovicku v letech 1938-1945 se zaměřením na konec druhé světové války. Je rozdělena do tří hlavních částí. Na počátku je kapitola, která popisuje metodiku práce a výběr pramenů. Následující část se věnuje období protektorátu na Mirovicku. V této části jsou chronologicky popsány vybrané změny a novoty v různých sférách lidského života obyvatel na Mirovicku v jednotlivých válečných letech. Práce se dotýká kulturního, politického, odbojového, spolkového a školního života. Její poslední část se věnuje konci druhé světové války na Mirovicku. Jsou zde chronologicky popsány válečné události revolučních květnových dnů v Mirovicích. Na závěr této kapitoly jsou zmíněny některé důsledky válečných let a je zde nastíněn vývoj situace po 13. květnu roku 1945 v Mirovicích. Klíčová slova: Mirovice- protektorát Čechy a Morava- okupační politika- druhá světová válka- květen 1945
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.