|
|
Management mimořádných událostí
Řehořová, Jitka ; Holmerová, Iva (vedoucí práce) ; Válková, Monika (oponent)
Management mimořádných událostí by se měl stát v každém zdravotnickém zařízení důležitou součástí kontinuálního zvyšování kvality. Při poskytování zdravotní péče docházelo, dochází a bude docházet k pochybením z různých příčin. Prioritou zdravotnického zařízení musí být poskytování bezpečné zdravotní péče. Každé pracoviště je specifické výskytem určitého druhu mimořádných událostí. Proto je pro vrcholový a střední management nemocnice důležité znát výskyt mimořádných událostí co do jejich druhu a počtu na oddělení. V předkládané diplomové práci si kladu za cíl zmapovat výskyt mimořádných událostí v Nemocnici Jablonec nad Nisou, p.o. vzniklých při poskytování zdravotní péče na lůžkových odděleních. Výzkumem a předáním informací zdravotnickým pracovníkům úseku ošetřovatelské péče nemocnice chci dokázat, že pečlivé hlášení mimořádných událostí je založeno hlavně na vytvořeném klimatu "kultury bezpečí" na oddělení. Velký důraz kladu na analýzu jednotlivých mimořádných událostí, jejich zmapování a hledání nápravných opatření k zamezení nebo snížení výskytu mimořádné události.
|
|
|
Systém řízení kvality na Úseku laboratorních metod FTNsP
Mahútová, Martina ; Holmerová, Iva (vedoucí práce) ; Philipp, Tom (oponent)
Úsek laboratorních metod je součástí téměř každého většího zdravotnického zařízení. Je důležitou složkou zdravotní péče o pacienta. Tato oddělení patří mezi první, ve kterých se řízení kvality začalo používat, a to jako tzv. Správná laboratorní praxe. Diplomová práce si klade za cíl popsat systém řízení kvality na Úseku laboratorních metod ve Fakultní Thomayerově nemocnici s poliklinikou (FTNsP) formou případové studie. Tématem práce je implementace a hodnocení jednoho ze systému řízení kvality, tj. certifikace dle normy ČSN EN ISO 9001:2009 "Systémy managementu kvality - Požadavky" na vybraných odděleních - Oddělení klinické hematologie a Oddělení klinické biochemie. Praktická část popisuje způsob implementace změny v systému řízení kvality, evaluaci dosažených výsledků a porovnání s předchozím stavem. Klíčová slova: systém řízení kvality, certifikace, implementace změny, laboratoře, případová studie
|
|
|
Používání informovaného souhlasu na jednotce intenzivní péče
Machálková, Dana ; Haškovcová, Helena (vedoucí práce) ; Holmerová, Iva (oponent)
Autorka se v diplomové práci zabývá používáním informovaného souhlasu v akutní kardiologii. Je popsán způsob informování pacientů před a po přijetí Konvence na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny. V dalších částech práce popisuje důvody vzniku informovaného souhlasu, jeho formy i zákonné normy, které používání informovaného souhlasu upravují. Nastiňuje teoretické i praktické problémy používání informovaného souhlasu v oboru kardiologie. V praktické části používá metod kvantitativního a kvalitativního výzkumu (dotazníkové šetření, rozhovory s pacienty jednotky intenzivní péče a standardního kardiologického oddělení, obsahová analýza). Z výsledků šetření vyplývá skutečnost, že institut informovaného souhlasu není v praxi správně a důsledně používán. Pacienti očekávají paternalistický přístup ze strany lékařů, většinou si neuvědomují závažnost aktu projevení své vůle informovaným souhlasem. Písemné souhlasy nesplňují formální a obsahové požadavky vyhlášky č. 64 /2007 Sb., o zdravotnické dokumentaci, navíc jsou dlouhé, obsahují velké množství cizích slov a tudíž jsou pro pacienty obtížně srozumitelné. Na základě takto získaných poznatků navrhuje možné cesty ke změně.
|
|
|
Systém péče o osoby po poranění mozku. Problémy v České republice: současná dilemata a výzvy.
Janečková, Marcela ; Holmerová, Iva (vedoucí práce) ; Rusina, Robert (oponent)
Cíle práce: Zmapovat poznatky o problematice lidí po traumatickém poškození mozku (TBI) se zaměřením na následky, které toto poranění může způsobit; podat souhrnné informace o tom, jak by měl vypadat systém péče a rehabilitace po poranění mozku a analyzovat hlavní problémy v České republice pohledem jeho dvou klíčových aktérů, osob po poškození mozku a odborníků. Metoda: Kvalitativní a kvantitativní výzkum, metody analýzy veřejné politiky (modelování problému, analýza dokumentů) Výsledky: Výzkum naznačuje, že osoby po poranění mozku se v českém systému péče potýkají s celou řadou problémů, které se týkají dostupnosti jednotlivých složek rehabilitace a dalších sociálních služeb. Velmi obtížně dostupnou se jeví především neuropsychologická, logopedická, speciálněpedagogická, sociální a pracovní rehabilitace. Jako obtížně dostupné sociální služby respondenti uvádějí zejména programy podporovaného zaměstnávání, bydlení, služby sociálně-aktivizační. Významným faktorem je též dostupnost podpory, napomáhající vést nezávislý život i bez pomoci rodiny, a její vliv na spokojenost se životem, kdy více než polovina respondentů vnímá, že podporu vůbec neobdržela. Všichni tito respondenti jsou také výrazně nespokojeni se svým životem. Jako hlavní problémy odborníci identifikovali především chybějící ucelenou koncepci...
|
|
|
Současný systém vzdělávání sester a jejich kompetence v oblasti edukace pacientů (v intenzivní péči)
Povolná, Pavla ; Haškovcová, Helena (vedoucí práce) ; Holmerová, Iva (oponent)
Autorka v diplomové mapuje současnou situaci znalosti a aplikace kompetencí sester v oblasti edukace a podávání informací pacientům. Předávání informací v péči o zdraví člověka je oblastí složitou, citlivou, nepřehlednou, sestrami často vnímanou jako potencionálně nebezpečnou. V jednotlivých dílech teoretické části práce jsou popsány různé kontexty problematiky (legislativní, historický, společenský, vztahový, vzdělanostní) a jejich vzájemné interakce. Praktická část nabízí v závěrech kvantitativního výzkumu pro mnohá fakta vysvětlení potvrzením, či vyvrácením hypotéz, vzešlých z výzkumu kvalitativního. Výsledky vyhodnocení dotazníkového šetření svědčí pro skutečnost, že kompetence sester v edukaci pacientů jsou nejasné jak samotným sestrám, tak jejich odbornému i laickému okolí. Pojmenování stávajícího stavu je prvním krokem pro jeho zlepšení. Cestou ze současné nejistoty je pravděpodobně rámcová standardizace edukace, jako jednoho z úseků ošetřovatelské péče a její oznámené, důsledné, připomínané a kontrolované uvedení do konkrétní praxe na jednotlivých odděleních.
|
|
|
Zvyšování kvality péče prostřednictvím auditu zdravotnické dokumentace
Vejrová, Iveta ; Holmerová, Iva (vedoucí práce) ; Drábková, Hana (oponent)
Tato magisterská práce se zabývá kontinuálním zvyšováním kvality zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení. Popisuje audit zdravotnické dokumentace jako jeden z nástrojů kontroly kvality. Cílem této práce bylo zjistit, jaký vliv na kvalitu péče měla certifikace dle norem ISO. Práce je rozdělená na teoretickou a empirickou část. V teoretické části jsem se nejdříve zabývala obecně kvalitou z různých úhlů pohledu, potom jsem se zaměřila na pojem kvalita zdravotní péče. Popsala jsem různé druhy systémů řízení a hodnocení kvality. Jedna z kapitol byla nazvána zdravotnická dokumentace, kde jsem ji popsala z hlediska účelu, formy a z hlediska jejího obsahu, zaměřeného na platnou legislativu. Teoretická část se stala podkladem pro empirickou část. V empirické části jsem provedla v rámci interního auditu analýzu 64 zdravotnických dokumentací, podle předem nastaveného kontrolního listu, který byl vytvořen podle platné legislativy ČR, s přihlédnutím k akreditačním standardům Spojené akreditační komise. Kontrolní list byl rozdělen na několik částí. Z pohledu jejího vyplňování to byla část lékařská, sesterská a administrativní. V empirické části jsem se snažila zjistit, jestli se úroveň zdravotnické dokumentace zvýšila po implementaci ISO norem do zdravotnického zařízení.
|
|
|
Domácí péče o onkologicky nemocné
Pokorná, Kateřina ; Haškovcová, Helena (vedoucí práce) ; Holmerová, Iva (oponent)
Tato práce je zaměřena na problematiku domácí péče o onkologické pacienty v ČR. Práce je rozdělena na dvě části. První teoretická část pojednává o všech aspektech domácí paliativní péče. Druhá část prezentuje výsledky akčního výzkumu, který se zabýval informovaností onkologických pacientů a jejich rodin o možnostech domácí péče.
|
|
|
Efektivita intenzivní péče o seniory
Flégrová, Veronika ; Holmerová, Iva (vedoucí práce) ; Jurašková, Božena (oponent)
Pacient - senior je velmi křehká bytost, která mnohdy obtížně čelí různým atakám chorob a komplikacím z nich vycházejících. Ve vyšším věku jsou v těle seniora již zhoršené obranné funkce a kompenzační mechanismy, které se u dospělého pacienta zapojují bez problémů. A tak ani klinický obraz akutního stavu u seniora nebývá typický, tak jako u dospělého pacienta v produktivním věku. Vedle obtížně poznatelné choroby, skrytých příznacích nebo více chorob paralelně probíhajících, jsou zde také problémy s komplexním dopadem na seniora jako osobnost, a to je zejména jeho psychická stránka, důležitá rekonvalescence včetně rehabilitace, nácviku sebeobsluhy a optimalizace sociálního prostředí, ve kterém se bude nacházet po propuštění z nemocnice. Ve chvíli, kdy jsou u pacienta - seniora vážně ohroženy životní funkce, vyžaduje tento stav hospitalizaci na jednotce intenzivní péče, převážně interního charakteru. V České republice existuje pouze jedna geriatrická jednotka intenzivní péče, nachází se ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové, na Klinice Gerontologické a Metabolické. Cílem práce je přiblížit činnost a přístup tohoto oddělení, porovnat data a výsledky práce, ukazatele kvality péče s ostatními odděleními srovnatelné úrovně, tzn. interními jednotkami intenzivní péče. Klíčová slova: Geriatrická jednotka...
|
|
|
Dopad zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, na denní stacionář pro seniory
Pokludová, Jitka ; Šiklová, Jiřina (vedoucí práce) ; Holmerová, Iva (oponent)
Jak se promítl nový zákon o sociálních službách do praxe? Opravdu mění poskytované služby, vytváří bezpečný právní rámec pro uživatele a přináší individuální přístup personálu? Cílem práce bylo charakterizovat změny vyvolané Zákonem č.108/2006 Sb., o sociálních službách a popsat, jak se tento zákon promítl na sociální službu Gerontologického centra v Praze 8. Dílčím cílem výzkumné studie je zjistit postoje pracovníků denního stacionáře na změny vyvolané zákonem o sociálních službách. Diplomová práce představuje nový zákon o sociálních službách, uvádí historický vývoj sociálních služeb po roce 1989 a zabývá se kvalitou sociálních služeb. Na základě charakterizovaných změn v denním stacionáři byly stanoveny výzkumné teze. Řízená interview, která jsou součástí práce, byla vedená s pracovnicemi denního stacionáře pro seniory. Rozhovory ověřují platnost výzkumných tezí a zjišťují názory pracovnic na aplikaci zákona v jejich zařízení. Výzkumná studie ukázala, že dopad zákona na denní stacionář hodnotí pracovnice převážně pozitivně. Některé požadavky zákona jsou v zařízení těžko uplatnitelné. U uživatelů, kteří těžko komunikují, je individuální plánování služby vedeno jen formálně. Proto navrhuji podpořit motivaci zaměstnankyň vzdělávacím kurzem s praktickým nácvikem dovedností alternativních forem komunikace.
|
|
|
Násilí na seniorech v ústavní péči a jeho prevence z pohledu vedoucího pracovníka
Bowe, Markéta ; Holmerová, Iva (vedoucí práce) ; Janečková, Hana (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou násilí na seniorech v ústavní péči páchaného pracovníky pomáhajících profesí. Teoretická část se nejprve zaměřuje na popis fenoménu násilí na seniorech obecně. Následně se soustředí na násilí, ke kterému dochází ve zdravotnických a sociálních ústavech. Závěr teoretické části tvoří návrh nad manažerských nástrojů, které může vedoucí pracovník při prevenci násilí použít. Praktická část je tvořena popisem realizovaného kvalitativního výzkumu, v rámci kterého deset respondentů odpovídalo na otázky zaměřené na jejich názory a zkušenosti s výskytem násilí na seniorech ve zdravotnických a sociálních zařízeních. Klíčová slova: senior, násilí, týrání, špatné zacházení, pomáhající pracovník, vedoucí pracovník, manažerské nástroje.
|
host ::
RSS.