|
|
The rise and fall of the SPD: the development of electoral preferences under Martin Schulz's leadership
Vlkovičová, Natália ; Filipová, Lucie (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
strany Nemecka (SPD) počas vedenia Martina Schulza roku 2017. Ihneď po oznámení jeho demokratov v prieskumoch verejnej mienky prudko zvýšila. Avšak v ôsmich mesiacov klesla na rovnakú úroveň, ak spolkových voľbách v septembri 2017. Práca načrtáva SPD vo vymedzenom časovom období na základe údajov z etácie pomocou novinových článkov Práca je delená na tri kapitoly, pričom prvá sa zaoberá predchádzajúcim politickým vznikom jej krízy, taktiež obsahuje profesijný životopis Martina Schulza. sledovanom časovom období. Tretia kapitola obsahuje interpretáciu výsledkov druhej kapitoly na základe článkov týždenníka Der Spiegel, taktiež sa venuje analýze, prečo tak náhly n
|
|
|
Integrace a působení vyhnanců v hesenské politice v 50. letech
Krahulcová, Zuzana ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Filipová, Lucie (oponent)
Rigorózní práce "Integrace a působení vyhnanců v hesenské politice v 50. letech" se zabývá průběhem integrace vyhnanců v politické oblasti a jejich působením v hesenském politickém životě v padesátých letech. První část práce pojednává o postavení vyhnanců po jejich příchodu do Hesenska a počátcích jejich politické integrace v podobě vyhnaneckých svazů, krajanských sdružení a prvních stranickopolitických vyhnaneckých organizací. Práce se poté soustředí na roli a působení vyhnanců v hesenské politice v 50. letech se zřetelem na hesenský Svaz vyhnaných a zneprávněných (BHE) a politickou reprezentaci vyhnanců v hesenském zemském sněmu a nastiňuje na příkladu vybraných parlamentních diskuzí a zákonodárných procesů postoje jednotlivých politických stran k záležitostem, jež měly bezprostřední vliv na životní situaci a postavení vyhnanců v Hesensku. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Dialog politickému napětí navzdory: česko-bavorská partnerství měst po roce 1989
Semerádová, Adéla ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Filipová, Lucie (oponent)
Partnerství měst je způsob mezinárodní spolupráce na komunální úrovni mezi samosprávami. Základem tohoto vztahu je pravidelné setkávání zástupců měst a jejich občanů. Formou mezinárodní spolupráce je také přeshraniční spolupráce, jejímž úkolem je společně řešit problémy daného území v oblasti hranice. Cílem partnerství měst je například výměna informací a zkušeností mezi danými samosprávami, organizace společných kulturních a sportovních akcí, spolupráce mezi školami či zlepšení jazykových dovedností. Důležitým faktorem je zapojení obyvatel do partnerských aktivit, díky tomu jsou odbourávány předsudky vůči druhému národu a zlepšeny vzájemné vztahy. V předložené práci jsou blíže analyzována partnerství mezi Prahou a Norimberkem, Plzní a Řeznem a jako příklad přeshraniční spolupráce partnerství mezi Domažlicemi a Furth im Wald. Města mohou prosazovat díky partnerstvím vlastní zahraniční politiku bez ohledu na vztahy na státní úrovni. Tyto aktivity lze analyzovat díky konceptům veřejné diplomacie a paradiplomacie. Partnerství měst jako prostředek pro zlepšení mezinárodních vztahů se projevilo v případě České republiky a Svobodného státu Bavorsko, kdy vznikala partnerská města bez ohledu na oficiální politiku státu či spolkové země. Kontakty na této úrovni byly značně ovlivněny nedořešenými otázkami...
|
|
|
Právnická osoba jako člen orgánu kapitálové obchodní společnosti
Filipová, Lucie ; Čech, Petr (vedoucí práce) ; Josková, Lucie (oponent)
Diplomová práce se zabývá institutem členství právnické osoby ve funkci člena voleného orgánu kapitálové obchodní společnosti. Vlivem nabytí účinnosti nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích se tento institut dočkal pevného, byť nikoliv vyčerpávajícího, právního rámce. Práce je členěna do celkem sedmi kapitol. V úvodu je nastíněna základní problematika práce, spojená s pojetím právnické osoby vlivem teorie fikce. Druhá kapitola se věnuje podmínkám, kterým musí dostát právnická osoba, jakož i její zástupce ve funkci člena voleného orgánu kapitálové obchodní společnosti. Třetí kapitola detailně rozebírá způsoby zastoupení právnické osoby při výkonu funkce člena voleného orgánu, a to zejména s ohledem na sporné otázky, jakými jsou rozsah zástupčího oprávnění, substituční zmocnění a problematika kolektivního statutárního orgánu. Ve čtvrté kapitole této práce je pozornost věnována povinnostem spojeným s výkonem funkce člena voleného orgánu právnickou osobou, se zvláštním přihlédnutím k povinnosti vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře, jakož i k problematice střetu zájmů. Pátá kapitola je věnována jednotlivým druhům odpovědnosti za výkon funkce a sankčního ručení za dluhy obchodní korporace, v níž právnická osoba funkci člena voleného orgánu vykonává. Šestá kapitola přináší...
|
|
| |
|
|
Integration of Russian-German (Late-) Resettlers in Nord Rhine-Westphalia
Ilyushina, Natalya ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Filipová, Lucie (oponent)
Práce se zabývá problematikou a specifiky integrace ruských Němců se statutem (pozdních) vystěhovalců, tzv. (Spät-)Aussiedler ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko. V průběhu několika staletí žili předkové této etnické skupiny na teritoriu tehdejší ruské říše. V důsledku obou světových válek však příslušníky této německé menšiny postihla vlna státem organizovaných diskriminací, masového zatýkání a deportací, mnohaletých nucených prací ve zvláštních koloniích apod. S pádem železné opony a po rozpadu SSSR, kdy se definitivně otevřely hranice tohoto prostoru, byly položeny právní základy pro repatriaci ruských Němců do jejich původní staré vlasti. O několik let později od návratu prvních (Spät-)Aussiedler se však ukázalo, že tato přistěhovalecká skupina potřebuje též zvláštní podporu v rámci běžných integračních opatření. Cílem této práce je charakterizovat základní aspekty integrační politiky SRN vůči této imigrantské skupině; resp. zjistit, nakolik efektivní byla doposud tyto aplikované integrační opatření; jaké tendence vykazuje vývoj integrační politiky od období let 2005/2007 či jaké problémy nebyly dosud uspokojivě vyřešeny. Důležitou součástí práce je též analýza statistických dat na základě určitých integračních ukazatelů, díky nimž je možné vyhodnotit stav a podmínky integrace této...
|
|
|
Family policy of the Great Coalition in Germany (2005 - 2009)
Pištorová, Tereza ; Filipová, Lucie (vedoucí práce) ; Baštová, Petra (oponent)
Spolková republika Německo patří k zemím s nejnižší porodností v Evropě, přičemž míra úhrnné plodnosti se zde od 70. let 20. století pohybuje mezi hodnotami 1,3 a 1,4 dětí na jednu ženu. Předložená práce "Rodinná politika velké koalice v SRN v letech 2005-2009" se zabývá opatřeními Spolkového ministerstva pro rodinu, seniory, ženy a mládež přijatými pod vedením Ursuly von der Leyenové a jejich vlivem na porodnost a další ukazatele jako zaměstnanost matek a riziko chudoby. V tomto období došlo ke změně koncepce rodinné politiky směrem ke skandinávskému modelu, který úspěšně podporuje slaďování rodinného a profesního života. V práci jsou analyzovány důsledky zavedení ročního rodičovského příspěvku, jehož výše je závislá na předchozím příjmu a jenž je v případě vystřídání obou rodičů prodloužen o dva měsíce. Druhým zkoumaným opatřením je masivní podpora mimorodinné péče o děti do tří let. Práce ukazuje, že míra úhrnné plodnosti zatím nezaznamenala výraznější změnu, došlo ale k zastavení poklesu specifické plodnosti vysokoškolsky vzdělaných žen a zvýšení zaměstnanosti matek. Celkové důsledky však bude možné komplexně hodnotit teprve v delším časovém horizontu.
|
|
|
The Criticism of Bologna Process in Germany
Boťová, Kateřina ; Filipová, Lucie (vedoucí práce) ; Konrád, Ota (oponent)
Práce se zabývá německou kritikou evropských vysokoškolských reforem v rámci tzv. boloňského procesu. Mezi tyto reformy patří především rozdělení studia na dva, později tři cykly, zavedení jednotného kreditního systému nebo podpora mobility. Právě Německo představuje stát, kde boloňský proces vyvolal velkou akademickou diskuzi a stal se jedním z předmětů studentských protestů. Práce pojednává jak o kritice jednotlivých cílů a celkového pojetí reforem, tak o kritice jejich implementace v Německu. Zaměřuje se na to, kde leželo těžiště kritiky u pedagogů a kde u studentů. Analyzované období je ohraničeno podpisem Boloňské deklarace roku 1999 a rokem 2010, jež byl původně stanoven za konec procesu. Někteří akademici považovali boloňský proces za nástroj komercializace vysokého školství a odklon od modelu W. v. Humboldta. Většina ale upozorňovala na špatné zavádění reforem a nepochopení stanovených cílů. Podobný postoj zaujímali také studenti. Nejčastěji byly kritizovány nové bakalářské programy kvůli jejich nevhodné koncepci nebo nízké kvóty pro přijetí studentů do následujícího magisterského studia. Studenti zároveň zdůrazňovali nutnost více zohledňovat sociální rozměr reforem, který je podle nich nezbytný pro naplnění cílů boloňského procesu.
|
|
|
Integrace druhé a třetí generace muslimů v SRN: Příklad Severního Porýní-Vestfálska
Lokvencová, Kristýna ; Filipová, Lucie (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Cílem práce je analýza integrace muslimských přistěhovalců, kteří do SRN přišli jako tzv. gastarbeiteři zejména v 60. letech 20. století. Pozornost je zaměřena především na druhou a třetí generaci těchto přistěhovalců v SRN a jejich integraci ve spolkové zemi s jejich největším počtem - Severním Porýní-Vestfálsku. Autorka analyzuje jednotlivé skupiny muslimů v SRN podle země původu, státní příslušnosti, náboženství a věku. Dále autorka na základě stanovených kritérií porovnává muslimské přistěhovalce, kteří žijí v Severním Porýní-Vestfálsku s muslimy v celé SRN. Kromě analýzy a komparace jednotlivých skupin muslimů v NRW a SRN se autorka zaměřuje na integrační politiku zemské vlády Severního Porýní-Vestfálska, která je v souladu s integrační politikou spolkové vlády. Zohledněn je i vliv vybraných muslimských organizací, které působí v Severním Porýní-Vestfálsku, na integraci druhé a třetí generace muslimů do společnosti. Na základě získaných informací se autorka také zabývá problematikou integrace muslimských přistěhovalců v Severním Porýní-Vestfálsku do německé společnosti z hlediska náboženského, vzdělání a z hlediska uplatnění na trhu práce. V závěru práce autorka shrnuje získané poznatky o druhé a třetí generaci muslimů žijící v SRN a NRW.
|
|
|
Vietnamese Community in Germany 1990 - 1995
Do Thu, Trang ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Filipová, Lucie (oponent)
Německá spolková republika (SRN) v 70. letech přijala a úspěšně integrovala uprchlíky ze člunů, tzv. boat people, kteří utíkali před občanskou válkou ve Vietnamu. Naopak Německá demokratická republika (NDR) přijala od 80. let několik desítek tisíc dělníků z různých socialistických zemí, mezi nimi i z Vietnamu pro práci v továrnách. Po pádu berlínské zdi se integrační rozdíly mezi těmito dvěma skupinami Vietnamců prohloubily. Zatímco bývalí "boat people" měli zajištěný poklidný život, jejich "východoněmečtí" krajané čekali roky na přidělení povolení k pobytu a čelili útokům pravicových extrémistů. Léta po znovusjednocení Německa však s sebou přinesla i mnoho možností začít svobodně podnikat. Předložená práce popisuje rozdílný vývoj ve vietnamské komunitě v Německu mezi lety 1990-1995, který pramenil z odlišných podmínek emigrace z Vietnamu. První část práce se zaměřuje na charakterizaci vietnamských dělníků v NDR a uprchlíků ze člunů. Na tomto základě je pak postaveno srovnání rozdílné integrace obou skupin. Další kapitoly se věnují jednotlivým problémům, které postihly vietnamskou komunitu mezi lety 1990-1995. Konkrétně se jedná o vnitropolitické boje o status bývalých dělníků z NDR, útoky na jejich ubytovny a v neposlední řadě postupnou nezávislost Vietnamců související s vlastním podnikáním v Německu.
|
host ::
RSS.