Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 175 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Evropský zatýkací rozkaz a jeho implementace v České republice
Cibulková, Kristýna ; Novotná, Markéta (vedoucí práce) ; Druláková, Radka (oponent)
Práce se zabývá problematikou evropského zatýkacího rozkazu, konkrétně jeho implementací v České republice. Nejprve nabízí přehled rozdílů mezi instituty evropského zatýkacího rozkazu a extradice v mezinárodním právu. Následně stručně analyzuje proces implementace evropského zatýkacího rozkazu do českého právního řádu, spojený s rozhodnutím Ústavního soudu ČR v této věci. Nakonec práce analyzuje data sebraná Evropskou unií od jejích členských států v otázce praktické aplikace evropského zatýkacího rozkazu a jeho efektivity.
Kritika liberálního multikulturalismu
Novotný, Ondřej ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Doležal, Tomáš (oponent)
Obsahem diplomové práce je prokazování kompatibility liberální varianty multikulturalismu s liberalismem. Kritika Briana Barryho tuto skutečnost popírá a liberální multikulturalismus personifikovaný Willem Kymlickou chápe jako iliberální. Tento kritický pohled je vztažen k debatě liberalismu a komunitarismu, skrze niž je interpretována jak Barryho kritika, tak nové konceptuální prvky v liberálním multikulturalismu Willa Kymlicky, které jej činí aktualizací dosavadního liberalismu. Práce legitimizuje tuto aktualizaci, jakož i pevné spojení liberálního multikulturalismu s liberalismem skrze interpretaci Kymlickových postulátů založené na teorii spravedlnosti Johna Rawlse a skrze jejich navázání na širší koncepce liberalismu.
Digital Diplomacy of the United States in the Muslim World
Jarčušková, Lucia ; Peterková, Jana (vedoucí práce) ; Druláková, Radka (oponent)
Práce se zabývá novým fenoménem ve světě diplomacie - digitální diplomacií. Hlavním cílem práce je zjistit, zda je digitální diplomacie schopna zlepšit vztah mezi americkou a islámskou civilizací. K naplnění tohoto cíle práce využívá případovou studii Digital Outreach týmu, týmu specialistů, který na internetu vyhledává a komunikuje s muslimy negativně vnímajícími USA. Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola poskytuje teoretický úvod do problematiky digitální diplomacie. Druhá kapitola se věnuje využívání digitální diplomacie světovým lídrem v informačně-komunikačních technologií v USA s důrazem na digitalizaci činností ministerstva zahraničních věcí. Ve třetí kapitole nalezneme analýzu činností digitálního týmu a zhodnocení úspěšnosti digitální diplomacie na arabské půdě.
Kritická analýza 'teroristického přívlastku'
Zich, Tomáš ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Rolenc, Jan Martin (oponent)
Teroristický přívlastek se začal v nedávné době hojně využívat. Důrazně vstoupil do řeči médií, politických reprezentantů i společnosti. Zdá se, že samotný bezpečnostní diskurz je dominován právě protiteroristickými strategiemi. Zákony namířené proti terorismu jsou implementovány na státní i mezinárodní úrovni. Paradoxem je ale skutečnost chybějící univerzální definice terorismu, a tak označování za terorismus podléhá především vlastní interpretaci. Účelem práce je kriticky analyzovat teroristický přívlastek a zjistit, zda jeho užívání brání mírovému řešení sporů mezi takzvanými teroristy a zbytkem společnosti. První kapitola představuje teoretická a metodologická východiska výzkumu. Práce pak pokračuje analýzou uznání militantního křídla Hizballáhu za teroristickou organizaci Evropskou Unií v druhé kapitole. Zvláštní pozornost je věnována izraelskému diplomatickému tlaku na Evropskou Unii, aby zařadila Hizballáh na seznam teroristických organizací. Tento jev byl vybrán jako vhodný příklad označování za terorismus.
Britská obchodní diplomacie: je Cameronova strategie konkurenceschopná?
Hátleová, Tereza ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Zemanová, Štěpánka (oponent)
Diplomová práce se zabývá aktuálním tématem, kterým je obchodní diplomacie ve Velké Británii v období koaliční vlády Davida Camerona v letech 2010 - 2015. Ve značně globalizovaném světě, kde obchodně-diplomatickou funkci nehrají pouze státní aktéři, ale roste vliv soukromého sektoru, představuje systém řízení obchodní diplomacie, určování priorit a strategie zásadní roli pro fungování britského hospodářství, které bylo navíc silně zasaženo ekonomickou krizí. Práce analyzuje nejen strukturu systému, ale v rámci případové studie zkoumá obchodní diplomacii v praxi v České republice. Práce na základě teoretických poznatků hodnotí konkurenceschopnost obchodní diplomacie Velké Británie ve sledovaném období.
Veřejná diplomacie v praxi - Jižní Korea
Špruček, Dan ; Peterková, Jana (vedoucí práce) ; Druláková, Radka (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl zhodnotit současnou veřejnou diplomacii s důrazem na diplomacii malých a středě velkých států. Jako příklad takového státu pak zkoumá Jižní Koreu a její přístup k veřejné diplomacii a nation brandingu. V první části proto řeší teoretický rámec veřejné diplomacie, její cíle, aktéry, nástroje, specifika veřejné diplomacie malých a středních států, rozdíl mezi veřejnou diplomacií a nation brandingem a možnosti hodnocení veřejné diplomacie. V druhé části zkoumá praxi veřejné diplomacie ze strany Jižní Koreje jakožto zástupce malých a středně velkých států. Ve třetí části se věnuje nation brandingu, důležité součásti zahraniční politiky Jižní Koreje.
Evropeizace imigrační politiky České republiky
Janáčková, Kateřina ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Diplomová práce analyzuje imigrační politiku České republiky z pohledu teorií evropeizace. První kapitola poskytuje teoretické východisko pro následnou analýzu. Zabývá se konceptem evropeizace a jejími možnými významy, pozornost je věnována zejména tzv. evropeizaci shora a specifikům tohoto procesu ve státech střední a východní Evropy. Druhá kapitola poskytuje přehled vývoje přistěhovalecké politiky Evropské unie od prvních společných opatření v této oblasti v 80. letech 20. století do současnosti. Ve třetí kapitole je obdobně pojednáno o imigrační politice České republiky, přičemž tato je zkoumána od 90. let minulého století, kdy se u nás přistěhovalectví objevilo jako nový fenomén. Poslední kapitola poskytuje analýzu české přistěhovalecké politiky ve srovnání s děním na evropské úrovni a na základě teoretických koncepcí uvedených v první kapitole hodnotí procesy evropeizace v této oblasti.
Strategie Evropské unie v oblasti dopravy na obnovitelné zdroje energie
Hájek, Ondřej ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Maslowski, Nicolas (oponent)
Cílem předkládané práce je nalézt odpověď na otázku, zda-li je EU schopná navrhnout a implementovat konzistentní, ucelenou a hlavně v praxi realizovanou strategii v oblasti dopravy na obnovitelné zdroje energie. Ty je možné chápat jako řešení dlouhodobých energetických a enviromentálních problémů za předpokladu dále se rozvíjejícího objemu dopravy v Evropě. Zůstává však otázkou, zda jsou přijímaná opatření dostatečně efektivní a ovlivňují rozvoj dopravy na obnovitelné zdroje energie i v praxi.
Counter-terrorism policy in the EU and it's impact on human rights
Husárová, Katarína ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Tato práce se zaměřuje na prokázání vztahu mezi určitými aspekty protiteroristické legislativy v EU a jejího dopadu na základní lidská práva. Použili jsme příklad legislativy zadržení bez možnosti kontaktu s okolím ve Španělsku, aby jsme ukázali že odepření základních práv zadrženým, jako je například právo na obhajobu, může vést k systematickému porušování lidských práv pod Články 3,5 a 6 Evropské Úmluvy o Ochraně Lidských Práv. Ukázali jsme, že v EU, kde boj proti terorismu spadá většinou pod trestní právo, je často jediným způsobem jak účinné bojovat proti terorismu vytvoření výjimek ze zákona. Ukázali jsme, že tyto výjimky (například zadržení bez možnosti kontaktu s okolím zmíněné výše) mohou ohrozit lidská práva. Došli jsme k závěru, že v kombinaci s preventivním plošným sledováním občanů a možností zastavit a prohledat občany (Article 44 ve Velké Británii) může dojít právě k systematickému omezováni svobod ostatních, například politické opozice. Náš závěr je takový, že jednotlivě mají některé státy EU (hlavně Španělsko a Velká Británie) protiteroristickou legislativu vedoucí k porušování lidských práv. Hlavní hrozba však leží v možnosti, že by došlo ke zkombinování takové legislativy na celoevropské úrovni.
EU jako mírová mocnost? Mise EUFOR Althea v Bosně a Hercegovině
Králová, Barbora ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Tato práce představila teorii rolí a koncepci role mírová mocnost, která byla vytvořena pro Evropskou unii na základě jejích hodnot, norem a pravidel. Pět kritérií, která mírovou mocnost definují, bylo aplikováno na mírovou misi EUFOR Althea v Bosně a Hercegovině. Po ověření všech kritérií bylo dokázáno, že EU jednala v Bosně a Hercegovině jako mírová mocnost a dostála tak své koncepci role.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 175 záznamů.   začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.