|
| |
|
|
Politické myšlení Armina Mohlera v jeho díle Konservative Revolution in Deutschland 1918-1932
Kloučková, Klára ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Halamka, Tomáš (oponent)
Problematika konzervativní revoluce a německé Nové pravice je v českém akademickém prostředí jedním z méně probádaných témat. Osobnost Armina Mohlera, jenž je jedním z duchovních otců německé Nové pravice, přitom nabízí prostor pro nalezení a pochopení podstatných myšlenek, které ovlivňují Novou pravici dodnes. Cílem této práce je proto popsat klíčové pojmy Mohlerova myšlení v jeho prvním a velmi vlivném díle Konservative Revolution in Deutschland 1918-1932. Zároveň se práce snaží ukázat momenty, v nichž se Mohler dostává na pomezí mezi konzervatismem a pravicovým extremismem. Analýza tohoto pomezí se opírá o klíčové pojmy konzervatismu a pravicového extremismu, které jsou popsány v první části. Druhá část se již konkrétně věnuje klíčovým pojmům Mohlerovy práce. Jednak je vysvětleno Mohlerovo chápání toho, co konzervativní revoluce vůbec je, přičemž už na tomto místě lze sledovat zkoumané pomezí. Dále práce identifikuje pojmy jako národ, rasa, říše, věnuje se také militarismu a militantnímu myšlení konzervativní revoluce a spolkům, které reprezentují nezanedbatelnou součást konzervativní revoluce. U všech těchto aspektů je popsáno, v jakých ohledech se blíží spíše konzervatismu a kde se již dostávají do oblasti pravicového extremismu.
|
|
| |
|
|
Analýza krajně pravicových subjektů v ČR a SR
Podsedník, Michael ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Tato magisterská diplomová práce se zabývá teoriemi stranické rodiny krajně pravicových stran. Teoretickou část pokrývá zejména práce s textem a autor práce v ní představuje teorii stranické rodiny a stranickou rodinu krajní pravice. Následně jsou představeny teorie tří autorů, na základě kterých budou zkoumány vybrané politické subjekty, a to Dělnická strana sociální spravedlnosti, Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury, Slovenská národná strana a Kotleba - Ľudová strana Naše Slovensko. Autor práce vychází z konceptů krajní pravice těchto autorů: Piero Ignazi, Hans-Georg Betz a Cas Mudde. Poté je popsán dynamický vývoj krajní pravice nejen v prostoru Evropy, ale především v České republice a na Slovensku. Cílem této práce je zjistit, zdali je možné často různorodé subjekty zařadit do stranické rodiny krajně pravicových stran podle vybraných kritérií a případně poukázat na rozdíly mezi nimi. V práci je využívána zejména analytická a empirická metoda. K analýze stran budou využity programy stran, jejich prezentace na veřejnosti či v médiích a také na sociálních sítích.
|
|
|
Fake news as a security and political issue today
Hadbavniková, Ivana ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Charvát, Jan (oponent)
Témou diplomovej práce je fake news ako bezpečnostný a politický problém súčasnosti. Pojem fake news nie je terminologicky ukotvený. Táto diplomová práca sa predovšetkým zameria na teoretické uchopenie pojmu fake news a jeho odlíšenie od príbuzných pojmov, s ktorými býva nesprávne zamieňaný. Ďalej sa bude venovať sociálnym sieťam, ktoré môžu napomáhať pri šírení fake news a zároveň bude v diplomovej práci opísaný aj spôsob ich odhaľovania v online prostredí. S pojmom fake news sa v súčasnosti často spája aj pojem hybridnej hrozby alebo je o ňom referované ako o možnom nástroji hybridnej vojny, preto bude v diplomovej práci venovaná časť, ktorá sa bude zaoberať týmito konceptami a ich kritikou. Fake news ako bezpečnostný a politický problém bude skúmaný na príklade Českej republiky na základe zvolenej definície fake news so zameraním na vplyv Ruska. Najskôr budú zmapovaní možní šíritelia fake news v Českej republike a následne budú skúmané štyri vybrané webové stránky a ich správy o vybraných udalostiach týkajúcich sa Ruska v období od marca 2020 až do súčasnosti.
|
|
|
Komparativní studie Národního sjednocení a Národní obce fašistické v československých parlamentních volbách 1935
Chadima, Hugo ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Charvát, Jan (oponent)
Cílem práce je prozkoumat základní politické atributy dvou nacionalistických a fašistických volebních subjektů kandidujících v Československých parlamentních volbách v roce 1935: Národního sjednocení a Národní obce fašistické. Práce se zaměří na aspekty vnitřní organizace a vlivné aktéry. Nabídne přehled ideologických a programových stanovisek obou subjektů. Následně se bude věnovat jejich volebním výsledkům, identifikuje hlavní voličské skupiny a vezme v potaz poznání předešlého výzkumu. V práci se věnujeme výzkumné otázce: V čem se lišila politická orientace, vnitrostraničtí aktéři a voličské skupiny Národního sjednocení a Národní obce fašistické? Jaký vliv měly tyto faktory na výsledek obou stran ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 1935? Práce využívá komparativní metody a aplikuje je na dosavadní historiografický výzkum. Zároveň se věnuje datovému rozboru volebních výsledků a demografických indikátorů, které zpracovává v rámci vymezeného volebního jádra. Na závěr se práce snaží využít získaných poznatků ke zodpovězení výzkumné otázky a dospívá ke zjištění, že oba subjekty jsou jeden od druhého velmi odlišní. Národní sjednocení, které se sice profilovalo pravicově a konzervativně, nicméně zůstávalo loajální principu demokracie, a jeho politici se řadili ke státotvorné opozici. Fašisté se...
|
|
|
Žlutá Francie - analýza protivládních demonstrací v kontextu politické kultury a depolitizace
Matoušková, Renáta ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Charvát, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou hnutí Žlutých vest. Jedná se o komparativní případovou studie, která se zaměřuje na analýzu Žlutých vest v kontextu politické kultury a depolitizace společnosti. Práce si klade tři výzkumné otázky 1) Jak se proměnila tvář protivládních demonstrací s ohledem na politickou kulturu francouzské společnosti? 2) Jaký vliv měl historický vývoj sociálních hnutí na způsob, jakým funguje Hnutí Žlutých vest? 3) Dochází ve Francii k depolitizaci společnosti? Pro analýzu proměny protivládních demonstrací v rámci politické kultury práce analyzuje vývoj protestů od roku 1968 do současnosti včetně hnutí Žlutých vest. Tato se také zaměřuj na vývoj funkce sociálních hnutí, které právě využívá v kontrastu funkcí hnutí Žlutých vest. Na počátku jsou představeny hlavní termíny a koncepty, se kterými bude práce operovat. Následně práce představí vývoj protivládních hnutí v letech 1968, 1986, 1995 a 2005. Dále je představeno hnutí Žlutých vest jako fenomén připodobněný hnutí jacquieres a jako novodobý fenomén.
|
|
|
Odraz Ústavy ČSR 1920 v Ústavě České republiky
Pažourek, Kryštof ; Stauber, Jakub (vedoucí práce) ; Charvát, Jan (oponent)
Tématem bakalářské práce je odraz Ústavy Československé republiky z roku 1920 v nynější Ústavě České republiky. Hlavním cílem práce je zjistit, jaké byly stěžejní inspirační zdroje při tvorbě Ústavy České republiky a především, jak moc se nynější základní dokument státního uspořádání liší či naopak shoduje s Ústavou Československé republiky přijatou roku 1920. V první části se práce nejdříve zaměřuje na historický kontext provázející vytvoření a přijetí Ústavy České republiky, zejména popisuje důležité společenské změny v roce 1989 a následný rozpad federace. Po pochopení historického kontextu doby je čtenář seznámen s procesem tvorby a následného přijetí Ústavy České republiky. V této části se práce také věnuje samotným inspiračním zdrojům Ústavy ČR, a to zdrojům historickým, filozofickým a zahraničním. Druhá část bakalářské práce již patří samotné komparaci Ústavy ČSR z roku 1920 a Ústavy České republiky. Při tomto srovnání je kladen důraz jak na moc zákonnou, výkonnou a soudní, tak také na celkové pojetí základního dokumentu státu. Práce přináší čtenáři ucelený přehled tvorby Ústavy České republiky a jejích inspiračních zdrojů.
|
|
|
Strana Levice a její zařazení v politickém spektru
Karol, Daniel ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá případovou studií politické strany Levice a jejího ideologického základu. Klade si za cíl zodpovědět otázku, zda je možné o straně Levice hovořit jako o radikální, případně extrémistické straně. Úvodní teoretická část práce se věnuje vymezení teoretického rámce, který obsahuje vymezení základních pojmů, které jsou pro tuto práci stěžejní. Jedná se o extremismus, radikalismus, populismus, a teorii antisystémových stran. Druhá část teoretického rámce se zaměřuje na definice základních krajně levicových ideologií, tedy marxismu, komunismu a anarchismu, přičemž v případě komunismu jsou zmíněny i jeho základní jednotlivé varianty. Výzkumná část práce je poté rozdělena na několik částí. Pro uvedení do kontextu české krajní levice je nejprve popsán vývoj krajně levicových politických subjektů mimo Komunistickou stranu Čech a Moravy v období od roku 1989 až do současnosti. Následně je krátce představena strana Levice ve smyslu okolností vzniku, současných aktivit strany a jejích organizačních struktur. Samotná výzkumná složka práce obsahuje nejprve stanovení obecných radikálně a extremisticky levicových pozic ke konkrétním tématům na základě vymezeného teoretického rámce, na kterou je navázáno analýzou konkrétních postojů strany Levice k těmto tématům. Tato analýza je...
|
|
|
Kritéria pro zákaz či pozastavení činnosti politické strany a jejich naplnění Komunistickou stranou Čech a Moravy
Sedlář, Jiří ; Hájek, Lukáš (vedoucí práce) ; Charvát, Jan (oponent)
Téma zákazu či pozastavení činnosti Komunistické strany Čech a Moravy (dále jen ,,KSČM") již dlouhou dobu rezonuje českou společností. Cílem práce je na základě shrnutých kritérií a expertních znaleckých posudků zodpovědět, zda KSČM nesplňovala v určitém období své existence (1989-2012) podmínky k tomu, aby došlo k jejímu zákazu či pozastavení činnosti. Text se v teoretické rovině opírá o koncept obranyschopné demokracie, jehož základy jsou čtenářovi přiblíženy jak v obecném pojetí, tak i v podrobnější podobě v prostředí ČR. Práce mimo jiné reflektuje vybrané historické kauzy spojené s komunistickou stranou, které vedly k rozvinutí tohoto konceptu v ČR. Jednotlivé snahy o právní postih komunistické strany vyvrcholily v roce 2011 žádostí Ministerstva vnitra o expertní znalecké posudky. Cílem těchto posudků byla podpora argumentace připravovaného návrhu na pozastavení činnosti KSČM. Výsledkem této práce je zjištění, že na základě porovnání obecných kritérií a argumentace ze znaleckých posudků nemohlo dojít k zákazu či pozastavení činnosti komunistické strany.
|
host ::
RSS.