|
|
Jan Volek. Přemyslovec v lucemburských službách.
Rais, Josef ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Bláhová, Marie (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se věnuje významné osobnosti českých dějin první poloviny 14. století, Janu Volkovi (kol. 1290-1351), nemanželskému synu krále Václava II. Cílem práce je analyzovat a interpretovat životní osudy Jana Volka a zasadit je do širšího dobového kontextu. Největší důraz je kladen na jeho působení v roli vyšehradského probošta, nejvyššího kancléře a diplomata. Dále je vyzdvižen vztah mezi Volkem a královnou Eliškou Přemyslovnou. Ve speciálních kapitolách jsou rozebrány události dramatického roku 1322 a otázky kolem Volkova původu. Okrajově se práce věnuje i životním peripetiím dalších levobočků z konce přemyslovské éry. Časově je bakalářská práce ohraničena rokem 1334, kdy se Jan Volek stal olomouckým biskupem, a kdy se celkově změnilo Volkovo postavení v rámci českých zemí, mimo jiné i v návaznosti na návrat kralevice Karla do Čech. Klíčová slova: Jan Volek; královský levoboček; vyšehradský probošt; nejvyšší zemský kancléř; 14. století; České království, vyšehradské probošství; Jan Lucemburský; Eliška Přemyslovna; avignonské papežství
|
|
|
Raně novověké narativní prameny k dějinám českých měst
Tošnerová, Marie ; Bláhová, Marie (vedoucí práce)
Raně novověké narativní prameny k dějinám českých měst Marie Tošnerová Práce přináší základní informace o dochovaných narativních pramenech týkajících se českých měst, sepsaných v předbělohorském období. V 16. a počátkem 17. století dosáhla historie značné obliby, což se projevilo ve vzniku mnoha historiografických spisů. Práce je zaměřena především na kronikářská díla pojednávající o minulosti českých měst, která se dochovala převážně v rukopisech. Pouze okrajově jsou zmíněny osobní pamětní záznamy jednotlivých měšťanů, neboť u většiny převažují informace o vlastní rodině. Údaje o dalších historiografických pramenech spíše literárního charakteru jako jsou humanistické topografie a panegyrická díla, jsou uvedena pouze v případě, že se týkají města, jež má dochován také jiný historiografický pramen z předbělohorské doby. Městské narativní prameny jsou studovány z pohledu historických věd, kdy je především posouzen jejich význam a přínos pro poznávání života našich předků. Důraz je kladen na jejich vypovídací schopnost k otázkám předbělohorské společnosti, k procesům a dějům odehrávajícím se v blízkém i dalekém okolí pisatele, k problematice každodennosti i dějinám mentalit. Pozornost je soustředěna na genezi a recepci pramene, na osoby autorů těchto prací a sociokulturnímu prostředí, ve kterém díla vznikala....
|
|
|
Hmotné zajištění českých kolegiátních kapitul do poloviny 14. století (na příkladě Staré Boleslavi, Litoměřic a Vyšehradu)
Pátrová, Karin ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent) ; Bláhová, Marie (oponent)
Majetkové zázemí českých kolegiátních kapitul prodělalo od svého vzniku značné proměny. Zpočátku byl kapitulní majetek užíván společně všemi kanovníky, jak naznačují zakládací listiny nejstarších českých kolegiát, v nichž jsou donace adresovány kapitulám jako jednotné instituci. Zatímco o společném soužití kanovníků pod jednou střechou panují určité pochybnosti, svůj majetek získávala kapitula skutečně jako celek. Někdy mohl být zvýhodněn představený kap i tu ly, l když tato praxe již odporovala původním ideálům. Jak kanovníci tento společný majetek užívali, není zcela jasné (zda se scházeli u jednoho stolu, což asi v případě ženatých kanovníků nepřicházelo v úvahu, nebo zda každý kanovník dostával nějaký procentuální podíl). V průběhu 12. a 13. století dochází k výrazným změnám ve skladbě kapitulního majetku a dosud společné jmění je rozděleno mezi jednotlivé kap i tuláry, kteří si své díly sami spravují a užívají jejich výnosy. Z kapitulního zboží se vydělují prebendy jako hmotné zajištění pro jednotlivé kanovníky, vedle toho pak zůstává část zboží nadále ve společném užívání celé kapitulní korporace, které slouží k zabezpečení provozu kostela a jeho výbavě, k vyplácení příspěvku kanovníkům přítomným v kapitulním kostele při bohoslužbách, případně jsou jako tzv. obedience pronajímány jednotlivým členům...
|
|
|
Obraz Svaté země v Adomnánově De locis sanctis
Falátková, Michaela ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Nechutová, Jana (oponent) ; Bláhová, Marie (oponent)
Předmětem předkládané disertační práce je raně středověký latinský spis De locis sanctis (čes. O svatých místech), jehož autorem je irský mnich a opat Adomnán z Iony (624-704). V tomto jedinečném prameni, obsahujícím záznam cesty do Svaté země neznámého galského poutníka Arkulfa, nám Adomnán zanechal vzácné informace o charakteru raně středověkého putování v druhé polovině 7. století a dobové topografii svatých míst spojených s životem, umučením a zmrtvýchvstáním Ježíše Krista. Osobnost Adomnána z Iony je tradičně spojována s nejstaršími křesťanskými dějinami v iroskotské oblasti. V jeho literárním odkazu lze kromě uvedených zpráv o Svaté zemi nalézt z historického hlediska důležité informace o počátcích monasticismu na Britských ostrovech a každodenním životě v iroskotských klášterech v 7. století. Adomnánovo dílo je však důležité i pro dějiny evropské latinské literatury, a to i přes skutečnost, že vzniklo mimo kontinentální Evropu. Reprezentuje totiž jeden ze spojujících článků mezi písemnictvím období konce římsko-křesťanské společnosti nesoucí odkaz antiky a společnosti germánsko-křesťanské. Pro Adomnánovu dobu je příznačný přesun hlavních ohnisek literární tvorby z oblastí bývalého římského impéria, kde panovaly díky komplikované politické situaci nepříznivé podmínky pro kulturní rozvoj, na...
|
|
|
Postavení ženy v pozdně středověkém městě a jeho reflexe v Právní knize města Brna.
Humlová, Eliška ; Bláhová, Marie (vedoucí práce) ; Pátková, Hana (oponent)
Hlavním cílem této bakalářské práce je popsat postavení a života žen nejdříve obecněji ve středověku a poté především v pozdně středověkém městě, převážně v Brně. Případně může být v některých částech malý přesah do raného novověku. Základním pramenem je Právní kniha města Brna, především její třísvazková edice vydaná v letech 1990-1993. Nejprve je popsán pramen, včetně svého vzniku, a jeho edice. Poté následuje teorie o ženách a jejich životě a následující částí jsou již příklady z Právní knihy, které se týkají žen. Na začátku se práce věnuje právu obecně, zákonům, ustanovením a možnostem žen, pak následují konkrétní případy, ve kterých vystupovaly ženy v různých pozicích. Práce se snaží zjistit, jaká práva a pravomoci měly v pozdně středověkém městě ženy - jestli mohly u soudu jednat samy v různých pozicích, či jestli měly poručníka, nebo za ně jednali jejich manželé, jak se se s ženou u soudu zacházelo, jejich vystupování před městskými institucemi, jak se na ně vztahovalo dědické právo, dispozice s majetkem, ženské testamenty, práva k dětem, vztah k dětem (jestli správu majetku dětí vykonávala žena, nebo poručník/advokát), postavení ovdovělé ženy, kvalifikace na vedení hospodářství nebo manželovy živnosti, jak se účastnily majetkových směn, věno, jestli mohla žena přísahat, jak se jednalo o...
|
|
|
Faktory působící na trh s vínem v České republice
Blahová, Marie
Diplomová práce se zaměřuje na identifikaci faktorů, které působí na trh s vínem v České republice. Nejprve je zhodnocena aktuální situace trhu a následně je pomocí ekonometrického modelování modelována strana poptávková, strana nabídková a spotřebitelská cena. K modelování je využito regresní analýzy. Práce se dále zaměřuje na zahraniční obchod, v rámci kterého je nastíněna aktuální situace, dále jsou počítány statistické indexy dvou významných zemí dovozu a vývozu vína a v poslední řadě jsou identifikovány faktory, které na zahraniční obchodování působí.
|
|
|
Představy o počátcích národů v historické kultuře 14. a 15. století.
Bažant, Vojtěch ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Bláhová, Marie (oponent) ; Kalous, Antonín (oponent)
Vojtěch Bažant, Představy o počátcích národů v historické kultuře 14. a 15. století, dizertační práce, Ústav českých dějin FF UK, Praha 2020 V této dizertační práci je provedena analýza vyprávěcích struktur v historiografických textech o českých a o uherských dějinách, které byly vytvořeny nebo čteny a adaptovány ve 14. a 15. století. Zkoumána jsou vyprávění o počátcích národů, tedy příběhy o babylonském zmatení řeči, o hledání země a jejím přebudování na vlast, o ustavování nové společnosti a o christianizaci daného kmene či národa. Jednotlivá středověká historiografická díla jsou pojímána jako literární díla, nikoliv jako prameny rekonstrukcí historických událostí či kontextů vzniku jednotlivých kronik. V tomto smyslu práce zkoumá jednotlivé narativní motivy a především celky; dílčí prvky jsou interpretovány ve vztahu k celkové struktuře vyprávění a ke kronikám a historiím se přistupuje jako ke smysluplným příběhům a stylizovaným vyprávěním těchto příběhů. Diskurzy o českých a o uherských dějinách nejsou interpretovány vývojově; jednotlivé texty jsou vykládány jako autorské produkty založené na narativních motivacích, žánrových vlivech a literárních kontextech. Klíčová slova Středověká historiografie; 14. století; 15. století; diachronní naratologie; české dějiny; uherské dějiny; narativy o...
|
|
|
Páni erbu zelené růže na stříbrném poli. O původu, rozrodu, pečetích a sídlech pánů z Krumlova
Gersdorfová, Zlata ; Pátková, Hana (vedoucí práce) ; Bláhová, Marie (oponent) ; Velímský, Tomáš (oponent)
Předkládaná práce se pokouší o komplexní zpracování dějin jedné z rodových větví Vítkovců, pánů z Krumlova (ante 1213-1340). Úvodní části jsou věnované přehledu dosavadní literatury a bádání s exkurzem do legendistické tradice rodu Vítkovců. Následuje třetí kapitola věnovaná genealogii rodu, která je zpracována s důrazem na pramennou základnu. Zřetelně tak vyplynul rozdíl mezi dochovanými prameny a historickými konstrukty (znatelný byl zejména u osoby Záviše z Falkenštejna). Genealogie rodu byla rozpracována od Vítka z Prčice, přes známé i domnělé členy rodu všech pěti generací až po posledního mužského člena Ješka, syna Záviše z Falkenštejna. Čtvrtá kapitola popisuje majetkové zázemí pánů z Krumlova, a to na české i rakouské straně hranice. Jeden oddíl kapitoly je věnován těžbě drahých kovů, díky níž Vítkovci získali své bohatství a značně nezávislé postavení. Následuje oddíl o predikátních sídlech, který přinesl zajímavé informace díky interdisciplinárnímu přístupu kombinujícímu výsledky průzkumů archivních, historických, stavebně-historických i archeologických. Pátá kapitola pojednává o erbovním znamení pánů z Krumlova, a to na základě dokladů z komunální heraldiky a svědectví nástěnné malby v Načeradci. Následuje popis všech dochovaných pečetí pánů z Krumlova, včetně exkurzu do sfragistiky...
|
|
|
Postavení Chebska v diplomatických pramenech vrcholného středověku
Trulík, Vladimír ; Bláhová, Marie (vedoucí práce) ; Holá, Mlada (oponent)
Podstatou bakalářské práce je shrnout dosavadní bádání v diplomatice a paleografii - pomocných vědách historických - s přihlédnutím k vývoji obecnému a zvlášť českému. Dále pak pojednat o obecném vývoji listiny, o společensko-právním postavení listiny a o jejím vývoji s přihlédnutím na středoevropský prostor - konkrétně německý a český. Dalším cílem je popsat a vysvětlit počáteční vývoj institucí, jež předcházely panovnické kanceláři Svaté říše římské, popsat samotnou říšskou kancelář a samozřejmě kancelář českého panovníka. Posléze shrnout vývoj písma. V druhé fázi práce je podstatou povšechně shrnout vývoj v městě Chebu, vysledovat listinné prameny Chebska v edici Codex iuris municipalis regni Bohemiae II. a na jejich základě popsat tamní právní specifika a skutkovou podstatu samotných pramenů, stejně tak jako dění ve městě a jeho okolí. Podstatou poslední části, diplomatické, je přikročit k vlastnímu diplomatickému zpracování dostupných pramenů a na základě překladatelské činnosti a práce s textem vysledovat stylistický vývoj, kvalitu provedení listiny a rozdíly mezi dochovanými prameny. Klíčová slova: diplomatika, paleografie, pomocné vědy historické, listina, panovnická kancelář, písmo, vrcholný středověk, Cheb
|
|
|
Vývoj znaku Dohalských z Dohalic
Maličký, Pavel ; Bláhová, Marie (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Snahou práce je v obecné rovině upozornit na množství dodnes neuspokojivě zodpovězených otázek spojených s používáním šlechtické pečetě a především pečetidla. Na příkladu rozboru nevelkého souboru sfragistických a heraldických památek šlechtické rodiny Bořek-Dohalských z Dohalic se potvrzuje mnou předpokládaný fakt, že obecně přijímaná pravidla heraldiky a sfragistiky jsou mnohdy rozvolněna do té míry, že je nutné sledovat jejich skutečný význam. Zdá se, že sociální a rodové vazby mnohdy více promlouvají do písemného pořízení (půjčování pečetidel) než striktní výklad práva. Práce naznačuje, že podobný vývoj můžeme očekávat i u jiných rodin, a zároveň nás upozorňuje, že přítomnost diplomatických anomálií může významně posunout náš pohled na písemné pořízení od samé existence pečetě do jejího konce. Výsledky této práce jsou tedy výzvou k hlubším syntézám na podobné téma. Klíčová slova: sfragistika, šlechta, šlechtická pečeť, pečetidlo, erb, znak, Bořek- Dohalský z Dohalic
|
host ::
RSS.