|
|
Role Dumuziho/Tammûze jako pastýře a krále ve vztahu k mezopotámské sémantice prostoru na přelomu 3. a 2. tis. př. n. l.
Loulová, Petra ; Koubková, Evelyne (vedoucí práce) ; Antalík, Dalibor (oponent)
Mezopotámský bůh Dumuzi (Tammûz) vystupuje v rolích pastýře, krále, partnera bohyně a "umírajícího boha". V prvních dvou jmenovaných rovinách Dumuzi ztělesňuje v Mezopotámii oblíbenou metaforu krále jako pastýře lidu. Tato práce, zabývající se zdroji přelomu 3. a 2. tisíciletí př.n.l, si proto pokládá otázku, co lze z dumuzidovských motivů vyčíst o mezopotámském ideálu krále. Soustředí se na způsob, jímž tyto vyjadřují vztah krále-pastýře ke krajině a jejím významům, tedy zejm. k představám města a okolní divoké stepi. Text se inspiruje strukturalismem v jeho nejzákladnějším přístupu, v němž lidská mysl pořádá svět do významuplných struktur, a to především v protikladu města a stepi. Rozebírá dumuzidovský obraz pastýře a krále, vztah těchto postav ke krajině mimo dumuzidovské souvislosti a hledá v těchto představách paralely. Krále nachází zejména jako udržovatele bezpečného města, pastýře pak jako prostředníka mezi městem a stepí. Dumuzi obvykle umírá jako pastýř ve stepi, skrze kontakt se zdejším nebezpečím. Královská souvislost je zde implicitně obsažena v posmrtném zničení Dumuziho salaše, která je zjevně metaforou pro město závislé na skutcích krále. Práce shledává, že Dumuziho příběh vyjadřuje rizika kontaktu s chaosem, např. ve formě cizího prostoru, do něhož král pro svou zemi nutně vstupuje....
|
|
|
Válka ve vztahu k mýtu a rituálu v novoasyrské říši
Karban, Jiří ; Čech, Pavel (vedoucí práce) ; Antalík, Dalibor (oponent)
Předkládaná práce se zabývá vztahem války, mytologie a rituálu v novoasyrském období mezopotámské kultury. Zaměřuje se především na motivy rituálního mučení a zabíjení nepřátel v textech a vizuálním umění novoasyrských králů a mytologii válečnických bohů Ninurty a Marduka. S pomocí antropologických konceptů Mary Douglas se pokouší vysvětlit válku jako důležitý způsob, jak obyvatelé starověké Mezopotámie jednali se svými nepřáteli a jak přetvářeli svůj svět.
|
|
|
Náboženská legitimizace politické moci v Římě pohledem antických dějepisců
Vanča, Matouš ; Antalík, Dalibor (vedoucí práce) ; Kozák, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá technikami, které politikové antického Říma používali k náboženské legitimizaci své politické moci a svého postavení. Jejím cílem je shromáždit doklady o různých podobách tohoto fenoménu, které se nacházejí v dílech antických dějepisců. Po úvodním vymezení tématu a pole výzkumu (vztah náboženství a politiky v římské republice) následuje stručná charakteristika jednotlivých pramenů (tedy řeckých a římských historiků a jejich děl). Další tři kapitoly jsou již kazuistické a uvádějí doklady o jednotlivých podobách náboženské legitimizace politické moci. První z nich se zabývá využíváním náboženství v politické rétorice, druhá a nejrozsáhlejší pak náboženskou žalobou a politickou blasfémií (dvěma nejzajímavějšími jevy v rámci tématu), třetí poté specifickými případy využívání náboženství k dlouhodobé politické sebeprezentaci. V předposlední kapitole je stručně popsána změna politické situace na počátku principátu, kdy dosavadní formy náboženské legitimizace politické moci mizí a jsou nahrazeny jinými. Závěrečná kapitola se pak zabývá možnosti analýzy shromážděného materiálu z pohledu religionistiky, a to především v rámci sociologie náboženství.
|
|
|
Kultické užití alkoholu v náboženství starověké Sýrie
Válek, František ; Antalík, Dalibor (vedoucí práce) ; Čech, Pavel (oponent)
Předkládaná práce pojednává o užití fermentovaných nápojů v kultu starověké Sýrie. Základem je práce s pramenným písemným materiálem posbíraným z Emaru, Ugaritu, Mari, Alalaḫu, Tuttulu, Terqy a Ebly. Krom kultických, administrativních a právních textů je alkohol reflektován též z pohledu mytologie a epiky, jak se nám dochovala v ugaritských textech. Archeologický a ikonografický materiál je brán v potaz pouze velice okrajově, pro dokreslení představy. Nejvíce interpretačně zaměřenou část práce tvoří kapitoly o pojímání alkoholu v širším kulturním kontextu starověké Sýrie. Zde se projevuje vliv teorie o liminalitě a antistruktuře V. Turnera, částečné ovlivnění pojetím ambivalence u M. Douglas a poznatky M. Dietlera o alkoholu z pohledu antropologie. Nejdůležitějším poznatkem této práce je vztah mezi hostinou a obětí, především pojetí oběti jako hostiny a vice versa. Právě v kontextu hodování alkohol hraje zásadní roli jako opojný nápoj, nikoliv jako pouhá potravina.
|
|
|
Smrtonosné hostiny ve staroseverské literatuře
Nováková, Barbora ; Kozák, Jan (vedoucí práce) ; Antalík, Dalibor (oponent)
Práce představuje soubor motivů (základních postav, událostí, typických jevů apod.), které se váží ke smrtonosným hostinám v literatuře starého Severu. Čtenář by měl po jejím přečtení získat základní přehled o zpodobnění a funkci hostin v této kultuře a zároveň porozumět tomu, proč se ve staroseverských mýtech tak často vyskytuje obraz hostiny převrácené. Výkladový rámec tvoří jednak fenomenologické teorie Mircei Eliadeho, dále pak psychologické interpretace mýtů zastoupené pracemi C. G. Junga a Josepha Campbella. Smrtonosná hostina je s pomocí těchto teorií interpretována jako obraz Jiného světa.
|
|
|
Oběť a iniciace v mýtech o Ódinovi
Kozák, Jan ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Antalík, Dalibor (oponent) ; Starý, Jiří (oponent)
Práce se zaobírá interpretací čtveřice mýtů doložených z raně středověké Skandinávie, v nichž hraje hlavní roli bůh Óðinn. Všechny čtyři mýty popisují, jak dosáhl stavu, kdy trvale zvýšil své numinózní vědění. Na základě toho, že výsledkem děje je ve většině případů získání tzv. medoviny básnictví nebo jejího adekvátu, lze se na příběhy dívat jako na "čtyři zprávy o téže události". Samotné zkoumání mýtů je v práci provedeno ve dvou stupních: nejprve jsou analyzovány dva centrálnější mýty, posléze jsou představeny dva zbývající a nakonec je analyzována celá čtveřice dohromady. Všechny čtyři mýty v sobě mají v různé míře a intenzitě přítomny motivy či struktury spojované s náboženskými fenomény oběti a iniciace. Ve světle analýzy čtveřice mýtů je tedy v rámci práce zhodnocen systematický vztah mezi strukturou oběti a strukturou iniciace a je postulován společný základ, na němž jsou založené, který je nazván "monomýtus".
|
|
|
Washing the mouth of a kettledrum
Koubková, Evelyne ; Ahn, Gregor (vedoucí práce) ; Antalík, Dalibor (oponent)
Cílem práce je analyzovat konkrétní rituální prvek, tzv. omývání úst, objevující se v mnoha rozmanitých rituálech starověké Mezopotámie a jeho vliv na status rituálního objektu. Namísto zobecňování funkce tohoto prvku na základě eponymního Rituálu omývání úst pro uvedení kultických soch se práce tomuto rituálnímu aktu věnuje v celé šíři jeho užití. Autorka předpokládá silně metaforický charakter omývání úst a analyzuje koncept čistoty stojící v jeho základu. Zároveň pozoruje modifikace jeho významu v závislosti na rituálním kontextu a nabízí jejich typologii. Následná případová studie je věnována Rituálu pro potažení tympánu. Detailní analýza pramenů odkrývá možný vývoj rituální tradice i podobnosti tohoto rituálu s Rituálem omývání úst. Tento zvláštní vztah je zkoumán jako případ interrituality, konceptu navrženého Burkhardem Gladigowem. Božského statusu tympánu je dosaženo prostřednictvím rituálu, který záměrně využívá prvky běžné v rituálním uvádění kultických soch. Zvláštní postavení, které se tympánu dostalo v seleukovském Uruku, je uvedeno do souvislosti se širšími společensko-historickými změnami. Nabízená interpretace se tak metodologicky opírá o performativní přístup k rituálům, který akcentuje jejich dynamickou podobu a vztah ke společnosti. Diskuse o mezopotámském konceptu božství a...
|
|
|
Rozhněvané vody a jejich vztah k geasa v keltské mytologii
Syrová, Kristýna ; Antalík, Dalibor (vedoucí práce) ; Kozák, Jan (oponent)
NÁZEV: Rozhněvané vody a jejich vztah k geasa v keltské mytologii AUTOR: Kristýna Syrová KATEDRA (ÚSTAV) Ústav filozofie a religionistiky VEDOUCÍ PRÁCE: Doc. Dalibor Antalík, Dr. ABSTRAKT: Tato práce se soustředí na dva obdobné středověké irské narativy ‚Boann' a ‚Sinann' z tzv. dindshenchas, pojednávajících o prameni vědění a oprávnění přístupu k němu, stejně jako na jeho možné obdoby v další keltské literatuře. Přestože vychází z výsledků předešlých badatelů, kteří pracovali zejména s paralelami motivu v jiných indoevropských kulturách, jejím primárním cílem je pokusit se daný narativ vysvětlit ze specifického kontextu středověké básnické třídy Irska, filidů. Její snahou je tak ukázat, jak se ve vybraném narativu manifestoval vztah mezi hranicemi fyzickými, často ztělesněnými řekami, a hranicemi společenskými, hlídanými mimo jiné institucí geasa, tzv. irských tabu. Autorka zastává názor, že byť materiálu předkřesťanské mytologické kořeny upřít nelze, v očích básnické třídy byl reinterpretován v středověký mýtus svého druhu, sloužící k vypořádání se s ambivalentním společenským postavením ženy- básnířky. KLÍČOVÁ SLOVA: tabu, kult vod, keltská mytologie, potopená města, středověké Irsko, básnictví
|
|
|
Byliny o bohatýru Svjatogorovi: Strukturální a komparativní analýza narativu
Dynda, Jiří ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Antalík, Dalibor (oponent)
Jiří Dynda Byliny o bohatýru Svjatogorovi: Strukturální a komparativní analýza narativu (diplomová práce) Abstrakt Předmětem diplomové práce je rozbor a výklad třiceti sedmi textových variant bylin o bohatýru Svjatogorovi. Po uvedení do oblasti ruské folklorní epiky a problematiky spojené se studiem orální literatury je představeno vlastní pojetí mýtu založené na strukturálním chápání kulturních reprezentací. V ústřední části se pak práce pokouší o aplikaci těchto zásad na pásmo svjatogorovských bylin a prostřednictvím důkladné analýzy ukazuje, které motivy a jejich vzájemné vztahy byly ústřední pro utváření smyslu tohoto narativu v lokálním kontextu bylinné tradice. Hypotéza, že ve svjatogorovských bylinách jsou primárně řešena témata iniciace mladého hrdiny, generačního konfliktu a předání pozice mentora žákovi (a metaforicky otce synovi), je následně testována dvoufázovou komparací ústředních motivů a jejich klastrů: Jednak v rámci bylinné tradice jako takové a též v rámci etnografické situace ruského Severu 19. století (vnitřní komparace), jednak v širším horizontu eurasijských mytoepických tradic (vnější komparace). K práci je též přiložena sbírka 37 bylinných variant v originále a překladu do češtiny. Klíčová slova Byliny, orální epická literatura, narativita, mýtus, strukturální analýza, srovnávací...
|
|
|
Elovské a Baalovské aspekty v obrazu starozákonního Jahveho
Rejlková, Sandra ; Antalík, Dalibor (vedoucí práce) ; Čech, Pavel (oponent)
Práce sleduje aspekty ugaritských bohů Ela a Baala a jejich promítání do představy starozákonního boha Jahveho. Monoteistická biblická tradice byla nesmazatelně ovlivněna polyteistickou tradicí ugaritskou, jejíž stopy - přes veškeré úsilí autorů Starého zákona - lze sledovat až do současnosti. Práce ve vší stručnosti analyzuje sdílené charakteristiky bohů, a to především Jahveho a Ela, s nímž měl starozákonní bůh společného více, než by se mohlo zdát. Ambicí však není pouze předložit výčet vlastností, ale rovněž interpretovat motivace, jež mohly vést biblické pisatele k projektování ugaritských představ do obrazu jejich jediného boha.
|
host ::
RSS.