|
|
Analytická verbonominální spojení v Hájkově Kronice české (1541)
Martínek, František ; Adam, Robert (vedoucí práce) ; Kučera, Karel (oponent)
V 1. a 2. kapitole práce vymezujeme na základě literatury analytická verbonominální spojení (AVNS), tedy spojení slovesa obecného významu, které vyjadřuje kategoriální významové rysy (např. stav, změnu stavu a způsobení změny stavu), a abstraktního substantiva: dát radu, položit otázku, být v nesnázích. K AVNS řadíme také spojení se substantivem v nominativu (jednání probíhá) a některá spojení s adverbii (vyjít najevo). Ve 3. kapitole klasifikujeme AVNS vypsaná z Hájkovy Kroniky podle formálních znaků a popisujeme spojení utvářená podobně jako AVNS. Ve 4. kapitole kriticky hodnotíme a doplňujeme dosavadní významová třídění AVNS a třídíme získaná spojení podle relevantních rysů (protiklad stavu a děje, vyjádření fází děje, kauzativita a další). V 5. kapitole pozorujeme funkce AVNS ve starém textu, např. potvrzení příslušnosti textu k vyšší stylové rovině. Celá práce prokazuje nepřesnost obvyklého hodnocení AVNS jen jako progresivního rysu moderního jazyka. Přílohami práce jsou soupisy vyexcerpovaných AVNS a podobně utvářených spojení.
|
|
|
Jazykový a slohový rozbor vybraného textu (množiny textů)
Ježková, Klára ; Adam, Robert (vedoucí práce) ; Palkosková, Olga (oponent)
Resumé Tato práce se zabývá rozborem článku "Kdo neskáče, není Češka. Hop, hop, hop aneb jak fandí ženy". Celý článek rozebírá z hlediska syntaktického, lexikálního, morfologického, z pohledu na zvukovou a grafickou stránku jazyka, z hlediska pragmatického a z hlediska stylistického. Syntaktický rozbor se zabývá rozborem souvětí i jednoduchých vět. Lexikální rozbor zkoumá slova z hlediska frekvence užití, podle jejich příslušnosti k jazykovým útvarům národního jazyka a jejich příslušnosti ke stylovým vrstvám, dále podle jejich původu a citového zabarvení a také rozlišuje slova nová a zastaralá. Lexikologický rozbor se zabývá také slovotvorbou. Morfologický rozbor se zabývá slovními druhy a stavbou slova. Zvuková stránka jazyka zkoumá jednotlivé hlásky a grafická se zabývá pravopisem. V pragmatickém rozboru se zkoumá záměr autora a působení textu. A stylistický rozbor řadí text k funkčním stylům.
|
|
|
Jiří Haller v kontextu české jazykovědy
Chromý, Jan ; Nebeská, Iva (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Práce se snaží zkoumat postavení Jiřího Hallera v kontextu české jazykovědy, respektive v kontextu vývoje české jazykové kultury. V první kapitole ana Iyzuje dílo Jana Gebauera, Josefa Zubatého a Václava Ertla, tedy Hallerových předchůdců. Cílem je hledat společné aspekty jejich přístupu k jazykové kultuře. V druhé kapitole se práce zabývá východisky odborné činnosti Jiřího Hallera, především studií Problém jazykové správnosti, která shrnuje Hallerovy rané teoretické postoje. Třetí část práce zkoumá problematiku sporů o básnický jazyk, snaží se podat ucelený přehled těchto sporů a pokouší se o kritickou analýzu jednotlivých polemických vystoupení. Ve čtvrté části je pak probírána pozdější Hallerova činnost, tj. jeho odborné působení po roce 1932. Základním cílem práce je revidovat tradované .. názory týkající se osobnosti Jiřího Hallera a pokusit se hledat reálnější pohled na jeho působení a dílo.
|
|
|
Politická komunikace a marketing - volby 2010
Krajíčková, Zuzana ; Šebesta, Karel (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Tato práce se zabývá politickou reklamou a prostředky, které používá, v předvolební kampani do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (PS PČR) v roce 2010 se zaměřením na pět politických stran, jež získaly ve volbách poslanecké mandáty (ČSSD, ODS, TOP 09, KSČM, VV). Teoretickým základem práce je vymezení strategií politického marketingu a politické reklamy, využitých při kampani, těžiště pak spočívá v praktické aplikaci získaných poznatků na reklamu jednotlivých politických stran. Práce vychází částečně ze studia teoretických materiálů věnujících se politickému marketingu a reklamě, dále pak textů zabývajících se jazykovou i obrazovou stránkou reklamy, využívá však také prameny z internetu (databáze fotografií billboardů na Facebooku, webové stránky jednotlivých politických stran) a tištěné materiály používané stranami během kampaně (inzerce v tisku).
|
|
|
Popis spojovacích prostředků v mluvnických pracích od 2. poloviny 20. století
Doleželová, Barbora ; Hošnová, Eva (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Tato práce se zabývá popisem a vymezením spojek a spojkových výrazů v současných českých mluvnických pracích a slovnících. Teoretická část práce je věnována vymezení pojmů jako je spojka, spojka jednoduchá, spojka složená, spojka jednoslovná, spojka víceslovná, spojka dvojitá, spojka opakovaná, spojka primární, spojka sekundární, spojka rozštěpená, spojka vícedílná, spojka různovětná, spojkové sousloví, spojení s korelátem, komplexní víceslovná jednotka, spojkový výraz, kombinovaný spojkový výraz, spojkový výraz dvojčlenný, spojkový výraz vícedílný opakovaný, spojkový výraz vícedílný různoslovný, dvojitý spojovací výraz, výraz binární jednoslovný, výraz binární různoslovný z hlediska jednotlivých mluvnických prací. Druhá část práce je zaměřena na popis jednotlivých víceslovných spojkových výrazů. Repertoár těchto výrazů je tvořen víceslovnými výrazy, které uvádí Mluvnice češtiny 2 (1987, s. 225 - 227). Stranou jsou ponechány spojky jednoslovné a korelativa. Posuzování jednotlivých spojkových víceslovných výrazů je založeno na kritériích konjunkcionalizace, která popsala E. Hošnová ve své práci Studie z vývoje novočeské syntaxe (2005). Cílem je určit, které výrazy se staly spojkami stabilizovanými, které jsou teprve v procesu konjunkcionalizace a které výrazy vůbec nelze hodnotit jako spojkové. Součástí...
|
|
|
Vybrané aspekty jazyka rozhlasových pořadů o vaření
Jelínková, Blanka ; Andrlová Fidlerová, Alena (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Tato práce se zabývá vybranými aspekty jazyka dvou rozhlasových pořadů (Rozhlas u plotny, Pochoutky). Teoretická část se věnuje tradici výzkumu mluvených projevů, zkoumaným zdrojům a jevům. Závěr této části je věnován přístupům k mluveným projevům věnujícím se koherenci a kohezi. Pro zkoumání byly pořízeny transkripty výše zmíněných pořadů. Speciálně pro tento typ analýzy pak byla vytvořena specifická přepisovací pravidla (na základě jiných stávajících přepisovacích pravidel). V Rozhlasu u plotny je hostem profesionální kuchař, v Pochoutkách je hostem herec nebo moderátor. V práci je stručné popsán a porovnán jazyk těchto dvou mluvčích po stránce hláskové, morfologické, lexikální, syntaktické a stylistické. Hlavní část práce následně vychází z roviny textové syntaxe a věnuje se kohezi a koherenci v mluveném dialogu. Základ této části je postaven na porovnání dvou typů dialogů (a dvou typů mluvčích) z hlediska koheze/koherence: dialogu převážně plynulého a dialogu převážně narušovaného (např. souběžným mluvením). Na ukázkách jsou představeny různé způsoby udržování soudržnosti v dialogu plynulém a způsoby udržování soudržnosti v dialogu narušovaném. Klíčová slova: dialog, koheze, koherence, mluvený projev, současná čeština.
|
|
|
Vývoj a konkurence vybraných typů předložkových vazeb v současné češtině
Prokšová, Hana ; Adam, Robert (vedoucí práce) ; Panevová, Jarmila (oponent) ; Osolsobě, Klára (oponent)
Disertační práce se zabývá dynamickými procesy v předložkovém systému současné češtiny. V úvodní části je představena motivace a struktura práce. Druhá část shrnuje různá pojetí slovního druhu předložek tradičně uváděná v české literatuře a charakteristické rysy obou hlavních podtypů této kategorie, tj. předložek primárních a sekundárních. U sekundárních předložek komentuje zejména prepozicializaci, tedy gramatikalizační proces jejich vzniku. Hlavní pozornost se zde upírá k významu: jaké rysy má význam u předložek jakožto funkčních lexémů a jaké významové rysy s sebou přinášejí předložky do větších celků. Těmito celky jsou z různých úhlů pohledu nejen spojení předložky a pádu a spojení valenční vycházející ze slovesného jádra, ale i prefigované tvary, v nichž se většina prefixů generuje právě z předložek primárních. Na hodnotu významu práce nahlíží zejména skrze kognitivní přístup ke zkoumání jazyka, sekundárně pak zmiňuje také postavení předložek v rámci tezí konstrukční gramatiky, která na ně pohlíží dvěma způsoby: jako na konstrukce samostatné i jako na součásti konstrukcí jiných. Třetí kapitola se zaměřuje na proces jazykové změny s ohledem právě na změny předložkového systému ve flektivním jazyce. Všímá si vnitrojazykových motivací změny i změn působených jazykovým kontaktem. V kontextu...
|
|
|
Interjekce v českém jazykovém systému
Kleňhová, Eliška ; Adam, Robert (vedoucí práce) ; Bozděchová, Ivana (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje interjekcím, jejich postavení v českém jazykovém systému a jejich postavení a fungování v projevech psaných a mluvených. V teoretické části práce popisuje, rozebírá, srovnává a částečně hodnotí pojetí citoslovcí v některých českých mluvnicích a příručkách slovníkového typu. Práce se soustředí zejména na definici a dělení citoslovcí v případě mluvnic, reflektuje také problematické hranice mezi citoslovci a jinými slovními druhy, především částicemi. V případě slovníků se zaměřuje na způsob uchopování a zpracovávání citoslovcí jako slovníkových hesel. V části praktické se práce věnuje zkoumání užívání citoslovcí v různých typech textů psaných (texty odborné, populárně naučné, publicistické, beletristické, psané texty dialogického charakteru na internetu) a v dialogických projevech mluvených (excerpce z Českého národního korpusu, z diskuzních televizních pořadů a talk show, z běžně mluveného jazyka).
|
|
|
Postavení číslovek v systému slovních druhů
Paldusová, Michaela ; Cvrček, Václav (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou vymezení slovního druhu číslovek a jeho postavením v systému slovních druhů. Nejprve se stručně věnuje historii a současným postojům k obecné slovnědruhové otázce v kontextu zahraniční i české lingvistiky. Následně představuje jednotlivé teoretické koncepce české lingvistiky věnující se otázce slovního druhu číslovek od poloviny 20. století až po současnost. Na základě kontextové analýzy dat z databáze Českého národního korpusu poté ověřuje dosavadní kritéria slovnědruhové klasifikace. Zároveň představuje a testuje na prototypických číslovkových lemmatech nový přístup k otázce vymezení číslovek jako samostatného slovního druhu, jehož základem je kontext zkoumaných jednotek. Na závěr předkládá návrhy, které se opírají o statisticky zpracované výstupy kontextové analýzy. Klíčová slova: číslovky, vymezení číslovek, kontextová analýza, Český národní korpus, korpusová analýza
|
|
|
Problémy s jazykem administrativy z pohledu tazatelů jazykové poradny
Albrechtová, Barbora ; Pravdová, Markéta (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Diplomová práce se věnuje analýze dotazů zaslaných jazykové poradně ÚJČ AV ČR, v nichž tazatelé formulují problémy, které vznikají při tvorbě textů administrativního stylu. Primárním zdrojem je interní databáze jazykové poradny, z níž byly vybrány dotazy zaslané prostřednictvím e-mailu za rok 2010. Analýza se snaží o komplexní pohled na danou problematiku, je soustředěna do tří hlavních bodů, jimiž jsou klasifikace dotazů podle jazykových rovin, klasifikace dotazů podle funkce textu a analýza postojů tazatelů. Cílem práce je zjistit, jaké problémy s texty administrativního stylu řeší tazatelé nejčastěji, jaký je charakter těchto problémů a zda se v postojích tazatelů projevují nějaké tendence.
|
host ::
RSS.