|
|
Velkomoravská pohřebiště v Rajhradě a Rajhradicích
Hendrychová, Soňa ; Štefan, Ivo (vedoucí práce) ; Profantová, Naděžda (oponent)
Předložená práce je věnována celkovému zhodnocení velkomoravského pohřebiště v Rajhradě (okr. Brno- venkov), odkrytého v letech 1972 až 1976. Práce vychází z katalogu pohřebiště publikovaného spolu se sousedním pohřebištěm v Rajhradicích Čeňkem Staňou. Sleduje jednotlivé aspekty pohřebního ritu na nekropoli, vyhodnocuje hrobový inventář a na jeho základě dospívá k dataci pohřebiště, jeho srovnání s rajhradickou nekropolí a jejich zařazení do kontextu velkomoravských pohřebišť. Klíčová slova Rajhrad a Rajhradice - Velká Morava - pohřební ritus - chronologie
|
|
|
Nedestruktivní výzkum středověkých sídelních areálů v povodí řeky Mrliny ve středních Čechách
Janovská, Viktorie ; Klír, Tomáš (vedoucí práce) ; Štefan, Ivo (oponent)
Předkládaná diplomová práce pojednává o nedestruktivním archeologickém výzkumu zaniklé Havraně, která leží v povodí řeky Mrliny, v poloze Havransko, k. ú. Vestec nad Mrlinou, okr. Nymburk. Povodí Mrliny bylo zvoleno jako modelový mikroregion, protože jde o oblast kontinuálního archeologického zájmu s kompletní evidencí vrcholně středověké sídelní sítě. V rámci zvoleného mikroregionu se právě Havraň jeví jako lokalita s největším poznávacím potenciálem a zároveň historicky významná. Dle písemných pramenů plnila Havraň v raném středověku roli správního centra nižšího řádu, ve vrcholném středověku se zde nacházela tvrz typu motte s hospodářským dvorem. Lokalita byla nově zkoumána pomocí analytických povrchových sběrů a velkoplošného geofyzikálního průzkumu. Cílem nedestruktivního výzkumu bylo především poznání podoby raně středověkého osídlení a jeho proměn ve vrcholném středověku. Podstatnou součástí práce je analýza nálezového souboru z povrchových sběrů, její vyhodnocení v prostředí GIS a konfrontace s výsledky geofyzikální prospekce. Při interpretaci se diplomantka soustředila zejména na základní představu o (1) chronologii osídlení, (2) prostorovém rozsahu osídlení a jeho změnách v jednotlivých časových horizontech a (3) identifikaci a charakteristice drobného šlechtického sídla typu motte....
|
|
|
Raně středověké osídlení Chebska
Hasil, Jan ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Štefan, Ivo (oponent)
Předložená práce zabývající se problematikou raně středověkého osídlení Chebska nepředstavuje první zpracování daného tématu; studie R. Turka, E. Šimka a částečně i A. Hejny z 50. a 60. let jsou však zatíženy dobovým nacionalismem, stejně jako starší publikace německé (k dějinám bádání viz 2. kapitolu). Autor proto přistupuje k tématu bez apriorních etnických schémat.
|
|
|
Pohřebiště na akropoli libického hradiště. Nové zhodnocení archeologického výzkumu.
Koštová, Nikola ; Štefan, Ivo (vedoucí práce) ; Tomková, Kateřina (oponent)
Předkládaný text se zabývá revizním pracováním pohřebiště na akropoli hradiště v Libici nad Cidlinou. Jedná se o jedno z nejvýznamnějších raně středověkých pohřebišť na území Čech s doklady pohřbívání společenských elit. V průběhu existence pohřebiště byl při něm postaven kostel. Nekropole byla zkoumána v letech 1948-1953 a 1967-1973. Stávající publikace pohřebiště ale již v řadě ohledů nesplňuje kritéria kladená na moderní vyhodnocení. Z tohoto důvodu byla provedena komplexní revize dochované dokumentace a nálezového fondu a nová analýza a interpretace zjištěných skutečností.
|
|
|
Elita raného středověku a její projevy v archeologickém materiálu
Plevová, Anna ; Sláma, Jiří (vedoucí práce) ; Štefan, Ivo (oponent)
(česky) Předkládaná práce se zabývá rozborem a hodnocením tří raně středověkých pohřebišť z území Čech: pohřebištěm v Lumbeho zahradě, na Staré Kouřimi a dosud známými hroby z pohřebišť Kanín II a III s ohledem na definici elitních hrobů a sociální strukturu. U všech pohřebišť je proveden rozbor demografický a jsou vytvořeny majetkové kategorie hrobů. Z nich jsou vyčleněny elitní hroby (výjimečné výbavou a většinou i úpravou hrobové jámy). Výjimečné hroby a pohřebiště jsou porovnané mezi sebou a s dalšími výjimečnými hroby z Čech. Jako příklad pohřebiště, na kterém je patrné ukládání členů jedné populace podle jejich postavení na odlišné hřbitovy, je představena lokalita Saint-Estève le Pont ve Francii.
|
|
|
Christianizace raně středověké společnosti ve světle movitých archeologických nálezů
Dvořáková, Nikola ; Štefan, Ivo (vedoucí práce) ; Sláma, Jiří (oponent)
Předkládaný text se zabývá procesem christianizace s přihlédnutím k vypovídacím možnostem archeologie. Ve středu pozornosti stojí movité archeologické nálezy, které jsou obecně spojované s křesťanstvím. Tyto předměty byly rozděleny do dvou skupin: na artefakty primárně svázané s křesťanstvím (skupina I) a artefakty s praktickou nebo dekorační funkcí nesoucí křesťanskou tematiku (skupina II). Z obou skupiny byla vybrána jedna kategorie předmětů (skupina I: závěsné křížky, skupina II: nákončí), která byla podrobena rozboru. Na závěr je zhodnocen přínos k poznání procesu christianizace.
|
|
|
Archeologické výzkumy středověkých sladoven v Čechách
Hendrych, Vladimír ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Štefan, Ivo (oponent)
Práce se zabývá archeologickými doklady středověké sladovnické výroby. Nastiňuje dějiny výroby piva a sladu, se zaměřením na vývoj sladovnického řemesla v Českých zemích. V textu je přiblížena technologie výroby sladu a piva a charakteristika k tomu potřebných výrobních prostor a zařízení. V práci jsou popsány dosud zkoumané archeologické situace, které je možno interpretovat jako pozůstatek výrobních prostor a zařízení určených k výrobě sladu. V závěru práce je přiblíženo několik archeobotanických nálezů interpretovaných jako slad. Klíčová slova: středověk, sladovna, pivovarnictví, technologie, řemesla
|
|
|
Sídelní souvislosti nejstarší venkovské sakrální architektury.
Mrva, Michal ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Štefan, Ivo (oponent)
Sídelní souvislosti nejstarší venkovské sakrální architektury západne od Prahy Predkladaný text je v prvom rade sumárom zachytených sakrálnych stavieb spred roku 1300 vo vybranom regióne západne od Prahy. Zaznamenané stavby sú stavebne poprisované a umiestnované do priestorového a deijnného kontextu. Súčasťou práce je rozbor ich štatisticky sledovateľných vlastností. Raný Středověk - sakrální architektura - venkovské osídlení - empory - střední Čechy-západ
|
|
|
Fortifikační stavitelství 10. a 11. století ve střední Evropě. Raně středověké opevnění Žatce.
Kos, Luděk ; Sláma, Jiří (vedoucí práce) ; Štefan, Ivo (oponent)
Diplomová práce je pokusem o prokreslení obrazu fortifikačního stavitelství 10. a 11. století ve střední Evropě, s důrazem na vztahy prostředí českého a západu střední Evropy. První částí práce je vyhodnocení čtyř nových výzkumů opevnění Žatce, okr. Louny, zejména sond v linii opevnění předhradí. Představena je linie mladohradohradištního opevnění akropole a její perspektivy pro další prohloubení řešených témat. Mimořádně cenná raně středověká lokalita ilustruje mnohé z jevů, popsané v teoretickém oddílu, tento jednak mapuje kořeny užitých fortifikačních technologií, sleduje jejich vývoj ve zmíněném období a hledá pozici popsané žatecké fortifikace v soudobém kontextu. Studie je pro nečetný materiál zaměřena k důkladnému rozboru stratigrafických situací v dostupných řezech a v prostoru výzkumu v zahradě Městského divadla se pokouší o výstavbu ucelené tabulky porovnávající všechny stratigrafické jednotky výzkumem zastižené. Práce tak testuje jednu z cest ke zpracování terénních dat získaných výzkumem fortifikace a hledá také vhodné možnosti dalšího využití představených metod v obdobných případech v budoucnu. Klíčová slova Raný středověk - fortifikace - Žatec - čelní kamenná plenta
|
|
|
Vybrané problémy raně středověkých pohřebišť
Štefan, Ivo ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Ruttkay, Alexander (oponent) ; Urbanczyk, Przemyslaw (oponent)
I. Úvod. Disertační práce obsahuje čtyři samostatné studie věnované okruhu témat spojených s pohřbíváním v raném středověku. Ve středu zájmu práce stojí české raně středověké prostředí, ve všech studiích se však autor snažil začlenit český vývoj do středoevropského kontextu. Obsah jednotlivých kapitol je následující: II. Změna pohřebního ritu jako archeologický a kulturně-antropologický problém. První část studie se soustřeďuje na zásadní změnu zacházení se zemřelými k níž v Čechách dochází v průběhu 9. století- kremace je střídána pohřbíváním nespálených těl. Na základě rozboru nejstarších kostrových hrobů dospívá autor k závěru, že k této změně dochází v českém prostředí poněkud později, než se dosud obecně soudilo a je tedy třeba přehodnotit i její historické souvislosti. Další části stati se snaží uchopit změnu pohřebního ritu jako kulturní jev provázející v řadě evropských oblastí počáteční kroky začleňování tradičních "gentilních" společností do struktur formující se středověké Evropy. Cílem srovnání několika lépe poznatelných regionů bylo v prvé řadě nastínění šíře variability příčin a délky průběhu této změny. III. Příspěvek k chronologii a výpovědním možnostem esovitých záušnic. Esovité záušnice jsou ve střední Evropě nejrozšířenějším typem ženského šperku. První část studie se soustřeďuje na...
|
host ::
RSS.