|
Vybrané problémy raně středověkých pohřebišť
Štefan, Ivo ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Ruttkay, Alexander (oponent) ; Urbanczyk, Przemyslaw (oponent)
I. Úvod. Disertační práce obsahuje čtyři samostatné studie věnované okruhu témat spojených s pohřbíváním v raném středověku. Ve středu zájmu práce stojí české raně středověké prostředí, ve všech studiích se však autor snažil začlenit český vývoj do středoevropského kontextu. Obsah jednotlivých kapitol je následující: II. Změna pohřebního ritu jako archeologický a kulturně-antropologický problém. První část studie se soustřeďuje na zásadní změnu zacházení se zemřelými k níž v Čechách dochází v průběhu 9. století- kremace je střídána pohřbíváním nespálených těl. Na základě rozboru nejstarších kostrových hrobů dospívá autor k závěru, že k této změně dochází v českém prostředí poněkud později, než se dosud obecně soudilo a je tedy třeba přehodnotit i její historické souvislosti. Další části stati se snaží uchopit změnu pohřebního ritu jako kulturní jev provázející v řadě evropských oblastí počáteční kroky začleňování tradičních "gentilních" společností do struktur formující se středověké Evropy. Cílem srovnání několika lépe poznatelných regionů bylo v prvé řadě nastínění šíře variability příčin a délky průběhu této změny. III. Příspěvek k chronologii a výpovědním možnostem esovitých záušnic. Esovité záušnice jsou ve střední Evropě nejrozšířenějším typem ženského šperku. První část studie se soustřeďuje na...
|
|
Vybrané problémy raně středověkých pohřebišť
Štefan, Ivo ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Ruttkay, Alexander (oponent) ; Urbanczyk, Przemyslaw (oponent)
I. Úvod. Disertační práce obsahuje čtyři samostatné studie věnované okruhu témat spojených s pohřbíváním v raném středověku. Ve středu zájmu práce stojí české raně středověké prostředí, ve všech studiích se však autor snažil začlenit český vývoj do středoevropského kontextu. Obsah jednotlivých kapitol je následující: II. Změna pohřebního ritu jako archeologický a kulturně-antropologický problém. První část studie se soustřeďuje na zásadní změnu zacházení se zemřelými k níž v Čechách dochází v průběhu 9. století- kremace je střídána pohřbíváním nespálených těl. Na základě rozboru nejstarších kostrových hrobů dospívá autor k závěru, že k této změně dochází v českém prostředí poněkud později, než se dosud obecně soudilo a je tedy třeba přehodnotit i její historické souvislosti. Další části stati se snaží uchopit změnu pohřebního ritu jako kulturní jev provázející v řadě evropských oblastí počáteční kroky začleňování tradičních "gentilních" společností do struktur formující se středověké Evropy. Cílem srovnání několika lépe poznatelných regionů bylo v prvé řadě nastínění šíře variability příčin a délky průběhu této změny. III. Příspěvek k chronologii a výpovědním možnostem esovitých záušnic. Esovité záušnice jsou ve střední Evropě nejrozšířenějším typem ženského šperku. První část studie se soustřeďuje na...
|
|
Vybrané problémy raně středověkých pohřebišť
Štefan, Ivo ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Ruttkay, Alexander (oponent) ; Urbanczyk, Przemyslaw (oponent)
I. Úvod. Disertační práce obsahuje čtyři samostatné studie věnované okruhu témat spojených s pohřbíváním v raném středověku. Ve středu zájmu práce stojí české raně středověké prostředí, ve všech studiích se však autor snažil začlenit český vývoj do středoevropského kontextu. Obsah jednotlivých kapitol je následující: II. Změna pohřebního ritu jako archeologický a kulturně-antropologický problém. První část studie se soustřeďuje na zásadní změnu zacházení se zemřelými k níž v Čechách dochází v průběhu 9. století- kremace je střídána pohřbíváním nespálených těl. Na základě rozboru nejstarších kostrových hrobů dospívá autor k závěru, že k této změně dochází v českém prostředí poněkud později, než se dosud obecně soudilo a je tedy třeba přehodnotit i její historické souvislosti. Další části stati se snaží uchopit změnu pohřebního ritu jako kulturní jev provázející v řadě evropských oblastí počáteční kroky začleňování tradičních "gentilních" společností do struktur formující se středověké Evropy. Cílem srovnání několika lépe poznatelných regionů bylo v prvé řadě nastínění šíře variability příčin a délky průběhu této změny. III. Příspěvek k chronologii a výpovědním možnostem esovitých záušnic. Esovité záušnice jsou ve střední Evropě nejrozšířenějším typem ženského šperku. První část studie se soustřeďuje na...
|