|
|
Porozumění čtenému u dětí s rizikem rozvoje gramotnostních obtíží
Bláhová, Veronika ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
Cílem předložené diplomové práce bylo zhodnotit úroveň porozumění čtenému textu u dětí s rizikem vzniku gramotnostních obtíží. Hlavním záměr tkvěl v posouzení výkonů a míry úspěšnosti dětí ze sledovaných dvou skupin experimentálních (narušený vývoj řeči, rodinné riziko pro vznik dyslexie) a ze skupiny kontrolní (děti s běžným vývojem řeči) v Testu porozumění čtenému inspirovanému zahraničním diagnostickým měřítkem YARC (Hulme et al., 2009). Doplňkově bylo sledováno též hledisko vývoje uvedeného aspektu čtenářské gramotnosti v čase a došlo k porovnání výkonů dětí v původním testu s výkony v Testu čtení s porozuměním M. Caravolas a J. Volína (2005) o dva roky později. Ze závěrů analýz vyplývá, že zatímco děti s rodinným rizikem pro vznik dyslexie si v Testu porozumění čtenému vedly téměř stejně dobře, jako jejich typicky se vyvíjející vrstevníci, jedinci ze skupiny dětí s narušeným vývojem řeči podávali v porovnání s oběma předchozími skupinami velmi slabé výkony. Dále bylo zjištěno, že úspěšnost dětí v parametru porozumění se v průběhu vývoje výrazně nemění. Výstupy výzkumné studie mohou být přínosem nejen pro odborníky, ale též pro rodiče, kteří jejich prostřednictvím budou moci lépe porozumět potřebám dětí a poskytnout jim adekvátní podporu na cestě za vzděláním. Klíčová slova: gramotnost, čtení,...
|
|
| |
|
|
Jazykové uvědomování u dětí na počátku školní docházky
Votrubová, Alena ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
Diplomová práce se věnuje sledování jazykového uvědomování u dětí 1. a 2. ročníků základní školy a to v obou metodách čtení, jak analyticko-syntetické, tak genetické metodě čtení. V rámci teoretické části práce je provedena kritická analýza pojmů "jazykové uvědomování" a "jazykový cit", a dále srovnání se zahraničními přístupy i tradicemi a s aktuálním stavem v České republice. V empirické části práce je zpracován výzkumný projekt zaměřený na porovnání dvou testů týkajících se jazykového uvědomování. První metodou je tradiční Zkouška jazykového citu (Žlab, 1992), používaná nejen pro diagnostiku specifických poruch učení, ale i pro diagnostiku dětí bilingvních, dětí z minoritních skupin a dětí se sluchovým či mentálním postižením. Druhou metodou je nový Test jazykového uvědomování (Kucharská, Šmejkalová, v přípravě), který byl vytvořen ve spolupráci katedry českého jazyka a katedry psychologie PedF UK. Do výzkumného projektu bylo zařazeno celkem 40 žáků z 1. a 2. ročníků základní školy, z toho 20 žáků v analyticko-syntetické metodě čtení a 20 žáků v genetické metodě čtení. Bylo sledováno několik oblastí. Za prvé, bylo provedeno srovnání samotných diagnostických okruhů zařazených do nového Testu jazykového uvědomování a principů diagnostiky. Za druhé byly srovnávány výsledky výkonů v obou testech,...
|
|
| |
|
|
Posuzování připravenosti na vstup do školy
Orlíková, Vendula ; Trpišovská, Dobromila (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
ORLIKOVA, V. Posuzování připravenosti na vstup do školy. Praha 2015. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. Pedagogická fakulta. Katedra psychologie. První kapitola vytyčuje pojem školní zralosti a připravenosti. Druhá kapitola vymezuje všeobecná kritéria zralosti dítěte na školu. Zabývá se fyzickou, ale především psychickou připraveností žáka na školu. Třetí kapitola popisuje různé způsoby diagnostikování školní zralosti a připravenosti rozličnými metodami či testy. Empirická část práce se věnuje povědomí o kritériích školní zralosti na vybraných školách a způsobu jejich uplatnění při posuzování připravenosti na vstup do školy při zápise do školy. Obsahuje také charakteristiku vybraných škol, metodu zkoumání a výsledky provedeného výzkumu. V poslední části práce se nachází diskuse a závěr. KLÍČOVÁ SLOVA Kritéria zralosti, zápis, hodnocení, zápis do školy
|
|
|
Percepce a zvládání dopadů specifických poruch učení na každodenní život dětí s touto diagnózou
Vilímová, Zuzana ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
NÁZEV: Percepce a zvládání dopadů specifických poruch učení na každodenní život dětí s touto diagnózou ABSTRAKT Text se zaměřuje na rozpoznání dopadů specifických poruch učení na každodenní život, jak je vnímají samy děti s touto diagnózou, a strategií, které tyto děti užívají pro vyrovnání se s nimi. Teoretická část práce shrnuje potřebné poznatky o vývojovém stádiu mladší školní věk, fungování dítěte v rodině a krátce o zátěži a jejím zvládání. Dále jsou prezentovány výsledky loňského výzkumu s matkami dětí s SPU. Empirická část je založena na semistrukturovaných rozhovorech se šesti dětmi s SPU navštěvujícími čtvrtou nebo pátou třídu běžných základních škol. Na základě jejich kvalitativní analýzy se práce pokouší objasnit, jak děti vnímají a prožívají dopady SPU a jak se s nimi vyrovnávají. KLÍČOVÁ SLOVA specifické poruchy učení (SPU), dítě, rodina, škola, neúspěchy, strategie zvládání (coping)
|
|
|
Přesnost a rychlost ve vnímání množství u jedinců s dyskalkulií
Pražáková, Kateřina ; Špačková, Klára (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Předložená práce se zabývá problematikou dyskalkulie, která patří do skupiny specifických poruch učení. Teoretická část práce představuje současný stav poznání o vývoji matematických schopností a jejich narušení v kontextu problematiky dyskalkulie. Empirická část práce popisuje výzkum, který porovnával výkony jedinců s dyskalkulií a jedinců z kontrolní skupiny v řadě úloh zaměřených na počty a vnímání množství. Hlavním cílem bylo popsat obraz možných zakládajících příčin daných obtíží. Ve skupině respondentů s dyskalkulií byl vypozorován deficit v symbolickém i nesymbolickém vnímání množství. Došli jsme k závěru, že dyskalkulie souvisí se specifickými obtížemi ve vnímání množství postihujícími schopnost nabývat aritmetických schopností. KLÍČOVÁ SLOVA Dyskalkulie, vnímání množství, aritmetické dovednosti, matematické schopnosti, specifické poruchy učení
|
|
|
Dítě s vývojovou dysfázií v běžné mateřské škole
Tuhá, Michala ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
Diplomová práce se zabývá dětmi s narušenou komunikační schopností, které jsou vzdělávány v běžné mateřské škole. K realizaci výzkumného šetření byl vybrán výzkumný vzorek v podobě pěti dětí s narušenou komunikační schopností, konkrétně s poruchou vývojová dysfázie. Teoretická část se věnuje klasifikaci narušené komunikační schopnosti a vymezením vývojové dysfázie. Obsáhleji se zabývá integrací a vzděláváním dětí s NKS v běžných mateřských školách, kvalitou předškolního pedagoga a jeho rolí při rozvíjení dítěte s NKS, konkrétně zaměřené na rozvoj dítěte s vývojovou dysfázií.Také sleduje spolupráci mateřské školy a rodičů s odborníky v podobě klinického logopeda, pracovníků SPC a pracovníků PPP. Cílem výzkumného šetření je na základě rozhovorů s rodiči, učiteli, asistenty pedagoga a přímého krátkodobého pozorování výzkumného vzorku v podobě pěti dětí s vývojovou dysfázií, které jsou vzdělávány v běžné mateřské škole, prozkoumat vzdělávací proces dítěte s vývojovou dysfázií v běžné mateřské škole a zmapovat rizika a přínosy mající vliv na jeho vzdělávání.
|
|
|
Studenti učitelství s poruchou učení
Pejchalová, Michaela ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
česky Diplomová práce se zabývá studenty učitelství se specifickou poruchou učení. Jejím cílem je zmapovat vysokoškolské studium a pedagogickou praxi těchto osob. Výzkum je doplněn o zjištění názoru veřejnosti na učitele s poruchou učení. Práce je konstruována jako empirický výzkum kvalitativního rázu, doplněný o kvantitativní údaje. Data byla získána pomocí polostrukturovaných rozhovorů se studenty učitelských oborů se specifickou poruchou učení a dotazníkového šetření mezi veřejností. Poté byla analyzována (kvalitativně i kvantitativně) a interpretována. Následně byla provedena komparace s odbornou literaturou. Samotný text práce má tři hlavní části. Teoretická východiska pocházejí převážně ze zahraniční literatury o osobách s dyslexií na vysoké škole a v zaměstnání. Druhá část práce popisuje metodologii výzkumu a analýzu dat. Výsledkem práce jsou témata, která vystihují studenta učitelství se specifickou poruchou učení, a zjištěné názory veřejnosti. Třetí část práce, diskuze, pak přináší shrnutí a propojení odborné literatury se závěry empirického výzkumu. Přínosem studie je vytvoření konceptu toho, kdo je to student učitelství se specifickou poruchou učení. Druhým ziskem je odhalení slabých míst v přístupu k budoucím učitelům s touto poruchou a navržení možností na zkvalitnění odborné péče....
|
|
|
Variabilita vývoje počáteční gramotnosti u dětí s rizikem dyslexie: Predikční modely gramotnostních deficitů.
Medřická, Tereza ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent) ; Bytešníková, Ilona (oponent)
V rámci výzkumných projektů Enhancing literacy development in European languages, work package 2 a Variabilita vývoje počáteční čtenářské gramotnosti u dětí s rizikem vzniku specifických poruch učení byl ve 4 navazujících etapách mapován gramotnostní vývoj dětí v předškolním věku a na počátku školní docházky. Výzkumný soubor (n = 76) byl tvořen kromě dětí běžného vývoje (BV = 37) i dětmi ze skupiny rodinného rizika dyslexie (RR = 22) a dětmi s narušeným vývojem řeči (NVŘ = 17). Hodnocen byl vývoj dovedností z oblasti foneticko- fonologické, lexikálně-sémantické a morfologicko-syntaktické, dále pregramotnostní dovednosti a rané gramotnostní dovednosti. Pátá fáze testování zahrnovala zhodnocení úrovně rozvoje gramotnostních dovedností u dětí ve 3. třídě ZŠ. Pomocí metody latentního profilování byla vyčleněna skupina dětí s gramotnostními deficity (n = 9) a následně byly s užitím lasso neboli L-1 penalizované regrese sestaveny 4 modely predikce gramotnostních deficitů pro jednotlivé testové fáze. Získané modely potvrzují trend, kdy do doby, než jsou gramotnostní dovednosti u dětí zautomatizovány, tedy v předškolním věku, a ještě i v 1. třídě ZŠ, převažují v predikčních modelech foneticko-fonologické dovednosti, postupně s příchodem formální výuky čtení a psaní pak získávají na významu rané...
|
host ::
RSS.