|
|
Studium interakcí hyaluronan-fosfolipid za přítomnosti biokompatibilních neionogenních tenzidů
Burdíková, Jana ; Klučáková, Martina (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato práce je založena na zkoumání agregačního chování cukerných tenzidů a sn-glycero-dipalmitoylphosphatidylcholinu (DPPC) ve vodném prostředí a na studiu interakcí v systémech neionogenní tenzid-DPPC a neionogenní tenzid-DPPC-hyaluronan. Z neionogenních tenzidů byly použity cukerné tenzidy. Chování jednotlivých systémů bylo zkoumáno pomocí fluorescenční spektroskopie. Byly zjištěny hodnoty kritických micelárních koncentrací (CMC) použitých cukerných tenzidů, počátek agregace DPPC, vliv DPPC na agregaci cukerných tenzidů a vliv hyaluronanu na systém neionogenní tenzid-DPPC. Dále byla určena CMC CPC (cetylpyrimidium chlorid), jenž byl použit na zhášení fluorescence při určení agregačních čísel cukerných tenzidů. Při měření byly použity fluorescenční sondy pyren, perylen, nilská červeň, akridinová oranž a hydrofobní barvivo sudánova červeň.
|
|
|
Charakterizace methylovaných huminových kyselin
Solná, Irena ; Kislinger, Jiří (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Hlavní náplní této bakalářské práce bylo vhodně charakterizovat vlastnosti methylovaných huminových kyselin. Byla provedena rešerše o modifikacích kyselých funkčních skupin huminových látek a byly vybrány vhodné experimentální metody pro posouzení vlivu methylace karboxylových skupin na vlastnosti huminových kyselin, kdy methylací huminových kyselin se snažíme vylepšit jejich stálost při práci s nimi. Vzorek methylovaných huminových kyselin, vyrobený na Université de Poitiers ve Francii, byl zkoumán následujícími metodami: UV-VIS spektrometrie, FT-IR spektrometrie, fluorescenční spektrometrie a termická analýza - TGA, DSC. Stupeň methylace karboxylových funkčních skupin u methylovaných huminových kyselin byl posuzován pomocí nepřímé titrace. Výsledky byly srovnány s původním vzorkem bez methylace. Byl též zkoumán vliv gelace na vlastnosti methylovaných i nemethylovaných huminových kyselin.
|
|
|
Síla vazby kovových iontů v huminových gelech
Potočková, Jana ; Sedláček, Petr (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá studiem síly vazby mědi v huminových gelech. Během studia byly použity dvě metody extrakce, kontinuální a frakční. Během frakční extrakce probíhá vyluhování mědi v jednotlivých činidlech, zatímco během kontinuální extrakce probíhá vyluhování postupně ve všech extrakčních činidlech. Jako extrakční činidla byly použity destilovaná voda, 1M MgCl2, 1M HCl a 0,025M NH4EDTA. UV-VIS spektrometrií byla měřena množství Cu2+ iontů ve výluzích po extrakci. Použitými extrakcemi bylo dosaženo frakcionace Cu2+ iontů podle síly vazby v huminovém gelu.
|
|
| |
|
|
Rozpustnost a disociace huminových kyselin
Kratochvílová, Romana ; Jaroslav,, Záhora (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Chování huminových kyselin ve vodných roztocích úzce souvisí s obsahem kyselých funkčních skupin a jejich disociačními schopnostmi. Pro studium acido-bazických vlastností huminových kyselin jsou nejčastěji využívány titrační metody, jejichž výsledky by měly vést ke stanovovaní obsahu jednotlivých funkčních skupin a jejich pKa. Stanovené hodnoty ovšem závisí na mnoha faktorech včetně rychlosti titrace. Tato práce si klade za cíl ověřit možnost využití UV/VIS spektrofotometrie jako alternativní metody pro stanovení pKa huminových kyselin a srovnat dosažené výsledky s dosud využívanou metodou podle Hendersona-Hasselbacha. Principem nově použité spektrofotometrické metody je příprava roztoků huminových kyselin ve třech různých prostředích s rozdílnými hodnotami pH. V silně zásaditém prostředí jsou kyselé skupiny huminových kyselin prakticky úplně disociovány a měřená absorbance je způsobena aniontem „humátu“. Naopak v silně kyselém prostředí je jejich disociace potlačena natolik, že měříme absorbanci nedisociovaných molekul huminových kyselin. Bylo zjištěno, že po úpravách je možné spektrofotometrickou metodu použít pro stanovení pKa těchto látek, přičemž použitelnost metody byla ověřena na třech různých vzorcích huminových kyselin. Na základě naměřených dat byl stanoven optimální poměr huminové kyseliny – voda a rozsah vlnových délek pro měření UV/VIS spekter. Bylo potvrzeno, že hodnoty pKa stanovené touto metodou lépe popisují skutečné disociační chování huminových kyselin ve vodě než tradiční Henderson-Hasselbachova metoda. Získaná UV/VIS spektra v kombinaci s výsledky měření pH a vodivosti dále prokázala odlišnosti v chování různě připravených vzorků huminových kyselin.
|
|
|
Reologie huminového gelu
Smilek, Jiří ; Gregorová, Eva (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na studium vlivu modifikace metody přípravy fyzikálně síťovaných hydrogelů huminových kyselin na (převážně reologické) vlastnosti výsledného materiálu. Hlavními aspekty přípravy, jejichž vliv byl studován, byly přítomnost kyselých nečistot v gelu, přídavek solí vícemocných kationtů v průběhu gelace resp. po gelaci a sledovanými parametry výsledného materiálu byly vnitřní pH gelu, obsah sušiny a především základní viskoelastické charakteristiky.
|
|
| |
|
|
Modely pro komplexaci huminových kyselin
Věžníková, Kateřina ; Jaroslav,, Záhora (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá interakcemi měďnatých iontů s huminovými kyselinami. Vazba mezi kovovými ionty a huminovými kyselinami je tvořena hlavně prostřednictvím karboxylových a fenolových skupin. Mechanismus těchto interakcí není doposud zcela objasněn. Podstatnou úlohu přitom hraje skutečnost, že huminové kyseliny nejsou chemickými individui, ale polydisperzní směsí látek. V této práci jsou zkoumány interakce kovových iontů s modelovými látkami, jako kyselinou citronovou, salicylovou, ftalovou, hydrochinonem, pyrokatecholem a kyselinou EDTA, jež simulují možná vazebná místa ve struktuře huminových kyselin. Pro řešení je použito několik následujících analytických metod: potenciometrie (pH), konduktometrie a UV/VIS spektrofotometrie. Jako modelový kovový iont byl vybrán měďnatý kation díky své vysoké afinitě k huminovým kyselinám.
|
|
|
Mathematical modelling diffusion of metal ions in humic gel
Masár, Lukáš ; Ing. Eva Gregorová,CSc. (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
The subject of this bachelor thesis was simulation of diffusion processes proceeding in the reactive gelous media using the COMSOL Multiphysics software. The aim of this study was to develop a comprehensive set of models available for the interpretation of experimental data obtained in the study of metal ions transport in the humic acids hydrogel. The main consideration was given to the influence of porosity modelling and chemical interactions on the diffusion characteristics (mainly diffusion flow). Within the simulation of the influence of chemical reactions, different kinetic models were used (one-way reaction of first and second order and reverse reaction).
|
|
|
Příprava směsných koloidů huminových kyselin s biopolymery
Ondruch, Pavel ; Pospíšilová, Ľubica (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na možnost využití nových aplikačně výhodných forem směsných koloidů chitosanu a huminových kyselin. V experimentální části byly na základě literární rešerše navrženy a optimalizovány vhodné postupy přípravy hydrogelových a xerogelových směsných forem těchto polymerních materiálů. Při jejich charakterizaci byla hlavní pozornost věnována stanovení obsahu vody a botnacích charakteristik a také jejich mechanickým vlastnostem. Vývoj materiálu byl směřován k průmyslovému nebo zemědělskému využití jeho sorpčních schopností, případně schopnosti imobilizace polutantů v zemědělství a ochraně životního prostředí. Další výhodu představuje možnost řízeného uvolňování HK, využitelná převážně v agrochemii.
|
host ::
RSS.