| |
|
Role sociálního pracovníka na základní škole
Valentová, Helena ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Malotová, Martina (oponent)
Název práce: Role sociálního pracovníka na základní škole Jméno a příjmení diplomanta: Bc.Helena Valentová Studijní obor: Sociální politika a sociální práce Vedoucí práce: Doc. PhDr. Oldřich Matoušek, CSc. Oponent práce: Mgr. Martina Malotová Diplomová práce se zabývá problematikou role sociálního pracovníka na základní škole. Jde o souhrnnou charakteristiku této profese obsahující historii oboru, popis školní sociální práce v několika národních systémech národního vzdělávání (např. USA, Anglie, Finsko aj.), analýzu cílových skupin a obsahu náplně školní sociální práce, která je doplněná o příklady z praxe. V empirické části je cílem práce zjistit, zda se na pražských základních školách objevuje zájem o zavedení pozice školního sociálního pracovníka a důvody jeho příp. zavedení. Dalšími dílčími cíly je zmapovat situaci v oblasti řešení výchovných problémů na pražských základních školách, zjistit názory výzkumného vzorku na obsah činnosti profese školního sociálního pracovníka a jeho kompetence a také zmapovat, kolik pražských základních škol již má zavedenou pozici sociálního pracovníka. Respondenty výzkumného šetření byli ředitelé, výchovní poradci a metodici prevence. Vzhledem k rozsáhlému počtu oslovených respondentů byl zvolen dotazník jako metoda sběru dat. Zjištěné výsledky ukazují na...
|
|
Spokojenost klientů rané péče v ČR dnes a v minulosti
Pacalová, Jana ; Pazlarová, Hana (vedoucí práce) ; Matoušek, Oldřich (oponent)
PACALOVÁ, JANA. Spokojenost klientů rané péče v ČR dnes a v minulosti. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 2011. 93 s. Diplomová práce. Služba raná péče a její formy se několik posledních let dostávají díky nový teoriím a trendům do popředí zájmu veřejnosti, pracovníků z různých oborů, ale i samotných rodičů dětí s postižením, kteří oceňují její zaměření na rodinný systém. Ve své diplomové práci jsem se zajímala o ranou péči obecně a věnovala jsem se i občanskému sdružení Společnost pro ranou péči, která patří mezi vůdčí organizace v tomto oboru v České republice. Cílem práce je zjistit spokojenost klientů zařízení poskytujících komplexní ranou péči v České republice u jednotlivých druhů zdravotního postižení a porovnat je se spokojeností klientů z roku 2005. Pracovními hypotézami chci potvrdit, že spokojenost klientů zařízení poskytujících ranou péči je minimálně u pěti z osmi oblastí hodnocena kladně a že spokojenost klientů je v roce 2011 vyšší než v roce 2005. K řešení svého diplomového úkolu jsem si zvolila kvantitativní výzkumnou strategii. Jako výzkumnou techniku jsem použila standardizovaný dotazník sestavený pracovní skupinou EURLYAID v roce 1997. Na dotazníky odpovídali klienti ze čtyř středisek Společnosti pro ranou péči o.s. Prostřednictvím dotazníkového šetření bylo...
|
|
Specifické potřeby dětí v pěstounské rodině jako následek raného traumatu
Knápková, Gabriela ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Pazlarová, Hana (oponent)
Tato práce pojednává o specifických potřebách raně traumatizovaných dětí žijících v pěstounské rodině. Teoretická část je rozdělena do pěti kapitol. V úvodní kapitole seznamuje čtenáře s pěstounskou péčí v kontextu českého systému péče o ohrožené děti. V druhé kapitole se zabývá psychickým vývojem v raném dětství. Třetí kapitola je věnována ranému traumatu a jeho příčinám. Následky raného traumatu a z toho vyplývající specifické potřeby těchto dětí jsou předmětem čtvrté kapitoly. Pátá kapitola se věnuje možnostem práce s raně traumatizovanými dětmi v pěstounské rodině. Praktická část diplomové práce se skládá ze tří částí. První z nich obsahuje výzkum realizovaný mezi pěstouny. Výzkum je zaměřen na specifické potřeby dětí v pěstounských rodinách a potřebu podpory pro pěstounské rodiny. Druhá část přináší výzkumné šetření mezi neziskovými organizacemi, které se zabývají přímou podporou náhradních rodin. Šetření zkoumá zkušenosti organizací s problematikou raného traumatu u dětí v pěstounské péči. Třetí část představuje příklad programu konkrétní české organizace, který se zaměřuje na podporu náhradní rodiny při přechodu dítěte z ústavu do rodinného prostředí.
|
|
Rodiny ohrožené sociálním selháním v Karlovarském kraji
Trutnovská, Romana ; Pazlarová, Hana (vedoucí práce) ; Matoušek, Oldřich (oponent)
Práce se zabývá rodinami ohroženými sociálním selháním v Karlovarském kraji. Cílem práce je přiblížit sociální situaci v Karlovarském kraji, zmapovat síť sociálních služeb pro rodiny ohrožené sociálním selháním a zjistit s jakými nejčastějšími problémy tyto rodiny bojují. Výsledkem jsou doporučení pro SOS dětskou vesničku v Doubí u Karlových Varů, které služby pro ohrožené rodiny by bylo vhodné na základě výše uvedených poznatků realizovat. Teoretická část diplomové práce přibližuje pojem ohrožená rodina a na základě zahraničních zkušeností uvádí principy, jak s těmito rodinami pracovat. Předmětem praktické části je Studie proveditelnosti realizována Sdružením SOS dětských vesniček, která zjišťovala potřebnost sociálních služeb pro ohrožené rodiny a děti v Karlovarském kraji, kde Sdružení uvažuje o realizaci programů podpory rodin.
|
| |
|
Nejčastější příčiny neúspěchu pěstounské péče v České republice před 15 lety a nyní
Bláhová, Jana ; Pazlarová, Hana (vedoucí práce) ; Matoušek, Oldřich (oponent)
Bláhová, J. Nejčastější příčiny neúspěchu pěstounské péče v České republice před 15 lety a nyní. Praha: Filosofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 2012, 114 s. Diplomová práce. Cílem mé diplomové práce bylo zmapování hlavních příčin, které se podílejí na předčasném ukončení pěstounské péče u nás. Problematiku jsem zachytila v časovém rozmezí od r. 1996 do současnosti. V teoretické části jsem se zaměřila na vymezení a formy pěstounské péče. Dále na proces jejího zprostředkování a výchozí podmínky, které pěstounskou péči ovlivňují. Uvedla jsem a porovnala výsledky dvou velkých českých studií, které se tomuto tématu věnovaly a byly zveřejněny v odstupu 15 let. Kromě příčin neúspěchu pěstounské péče na straně pěstounů a dětí svěřených do pěstounské péče i systému náhradní rodinné péče jsem se zaměřila i na faktory, které naopak přispívají k jejímu úspěchu. V praktické části jsem se snažila příčiny neúspěchu pěstounské péče poznat hlouběji z pohledu sociálních pracovnic OSPOD. Zajímalo mne, co a jak ovlivňuje neúspěch pěstounské péče, jakým způsobem pracují složky systému náhradní rodinné péče a jaké změny považují sociální pracovnice za potřebné k podpoře úspěchu pěstounské péče. Ukázalo se, že příčiny jejího neúspěchu zůstávají stále velmi podobné, ale díky společenským změnám je ovlivňují jiné...
|
| |
|
Narativní terapie u dětí traumatizovaných rozvodem rodičů
Buková, Vendula ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Pazlarová, Hana (oponent)
Tato práce je členěna na část teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou zpracovány dvě oblasti, které jsou pak propojeny v praktické části. První oblastí je narativní terapie, její popis, fungování a možnosti využití. Jedním z nástrojů narativní terapie je terapeutický příběh, který je dále rozveden a situován do oblasti sociální práce. Následuje druhý tematický celek, kterým je téma rozvod a děti. V něm se pojednává zejména o vlivu rozvodu na děti jako jeho účastníky a jsou zde předloženy možnosti, jak lze tento negativní vliv umenšit. V další praktické části je nejprve navržen příběh nesoucí terapeutické prvky z oblasti narativní terapie určený dětem rozvedených či rozvádějících se rodičů ve snaze zmírnit rozvodové a porozvodové komplikace. Druhá oblast praktické části popisuje výzkum, který ověřoval, jestli vytvořený příběh opravdu pomohl zmírnit negativní důsledky rozvodu na dítě. Hodnocení stavu problémových oblastí provedená před a po spolupráci ukázala, že práce s příběhem pomohla významně snížit počet a závažnost problémů ve sledovaných oblastech. KLÍČOVÁ SLOVA Narativní terapie, narativní metafora, sociální konstrukce, alternativní příběh, terapeutický příběh Rozvod, dítě jako účastník rozvodu, dobrý rozvod Problém, potřeba, hodnocení potřeb
|
|
Samoživitelství jako veřejněpolitický problém: vymezení problému různými aktéry a návrh politiky
Hejzlarová, Eva ; Veselý, Arnošt (vedoucí práce) ; Krebs, Vojtěch (oponent) ; Matoušek, Oldřich (oponent) ; Žižková, Jana (oponent)
Hlavní linkou disertační práce je hledání odpovědi na otázku, proč se v minulých letech nepodařilo na půdě Parlamentu prosadit opatření, která by zlepšila kvalitu života neúplných rodin, a co by bylo možné udělat pro to, aby byla tato opatření přijata. Teoretickou oporu pro zodpovězení obou otázek nabízí analýza rámců Schőna a Reina, která pracuje s představou soupeřících rámců a překlenutí konfliktu prostřednictvím přerámování, a teorie sociální konstrukce cílových skupin Schneider a Ingram. Na základě analýzy stenozáznamů z projednávání problematiky neplatičství (konkrétně návrhů na náhradní, resp. zálohované výživné) a svěřování dětí do péče (konkrétně návrhu na posílení střídavé výchovy) jsou rekonstruovány příslušné soupeřící rámce (v případě neplatičství jde o tři rámce, v případě svěření do péče dva). Tyto soupeřící rámce, resp. absence práce s nimi, mohou být příčinou neschopnosti politické reprezentace řešit výše uvedenou agendu. Jako možné přerámování problému v oblasti neplatičství výživného je popsána "efektivní penalizace dlužníka". Na základě teorie sociální konstrukce cílových skupin je návrh přerámování doplněn o apel na zdůrazňování dětí jako výhradní cílové skupiny politiky (na rozdíl od rodičů z neúplných rodin je obtížné konotovat ji negativně, a proto má větší šanci na...
|