|
|
Protection of a child's work
Bajneková, Lucia ; Koldinská, Kristina (vedoucí práce) ; Hůrka, Petr (oponent)
Dětská práce je i v současnosti celosvětovým problémem, a to i navzdory značnému úsilí lidstva s tímto fenoménem skoncovat. Dětskou prací se rozumí v mezinárodním kontextu práce osob mladších 15 let. Navzdory všem aktivitám Mezinárodní organizace práce, OSN, Evropského společenství, UNICEF a dalších mezinárodních a národních institucí se dětskou práci nepodařilo ze světa úplně vymést. Snahy o zrušení dětské práce se datují od roku 1919, kdy se konalo první zasedání mezinárodní konference práce, na kterém, stejně jako na dvou následujících, byly přijaty základní úmluvy o minimálním věku pro vstup do zaměstnání. Jejich obsah byl postupně revidován a nakonec byly nahrazeny Úmluvou č. 138, která byla zařazena mezi 8 prioritních úmluv MOP. Zdaleka však není možné tvrdit, že dětská práce je výlučně problém zemí "třetího světa". Ačkoliv zákoník práce zakazuje práci dětí do 15 let, i v České republice se každodenně setkáváme s dětmi účinkujícími v divadle, ve filmu a v reklamách, pracujícími v modelingu, přivydělávajícími si na čerpacích stanicích či roznáškou reklamních letáků. To vše jsou činnosti, při kterých děti tráví mnoho hodin, odvedou mnoho práce a často vydělají i značné množství peněz. V mnoha těchto případech přitom můžeme vidět i velmi malé děti, v reklamě a filmu i děti útleho věku. V České...
|
|
| |
|
|
Ochrana osobních údajů při vzniku pracovního poměru
Morávek, Jakub ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Hůrka, Petr (oponent)
1 Resumé Ochrana osobních údajů při vzniku pracovního poměru Tato práce se zabývá problematikou ochrany osobních údajů ve spojení s pracovněprávními vztahy. Konkrétně se autor zaměřuje na ochranu osobních údajů při vzniku pracovního poměru. Nejprve se autor věnuje obecnému právnímu základu problematiky a následně rozebírá pozitivní vyjádření ochrany osobních údajů v platném právu, zejména v zákoně č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Autor blíže zkoumá některé problematické povinnosti zaměstnavatele spojené se zpracováním osobních údajů jeho zaměstnanců a současně upozorňuje na imperfektní transpozici Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů. Na základě provedeného výkladu autor v obecné rovině uvádí rozsah osobních údajů, které může zaměstnavatel při vzniku pracovního poměru od zaměstnance vyžadovat. Autor se zabývá často diskutovanými případy zpracovávání osobních údajů v pracovněprávním vztahu, jako jsou například používání fotografie zaměstnance, zaznamenávání údajů o jeho rodinných poměrech atd. Prostřednictvím praktického příkladu odsouzení zaměstnance za trestný čin podává autor dále ukázku problematičnosti...
|
|
|
Zaměstnávání občanů ČR v jiných členských státech EU
Kaigl, Jan ; Hůrka, Petr (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Závěr Diplomová práce se věnuje rozboru komunitární právní úpravy svobody volného pohybu pracovníků, popisu a zhodnocení institutu přechodného období a nastínění možných eventualit, které mají čeští pracovníci, rozhodnou- li se odejít za prací do Německa či Rakouska. Tyto dvě země v současné době jako poslední uplatňují vůči pracovníkům ze zemí, které přistoupily k EU v roce 2004 a 2007, přechodné období. Uplatňování přechodných období se projevuje v povinnosti získat pracovní povolení, které Německo a Rakousko požadují pro vstup na svůj pracovní trh. Proces vydávání probíhá v obou zemích obdobně. Rozhodnutí konkrétních úřadů, zda povolení udělit či nikoliv, záleží na posouzení řady kritérií, jako jsou například nemožnost obsazení místa domovským pracovníkem, riziko nebo ohrožení pracovního trhu zaměstnáním konkrétního cizího občana a další. V Rakousku jsou navíc stanoveny kvóty pro maximální počet každoročně zaměstnaných zahraničních pracovníků. Konečné rozhodnutí v procesu vydávání pracovních povolení závisí na uvážení konkrétního úředníka místně příslušného úřadu, který všechna kritéria posuzuje a vyhodnocuje, což celý proces dosti znevažuje a znejišťuje. Při splnění všech podmínek a požadavků by dle mého názoru měl zahraničnímu pracovníkovi vzniknout nárok na získání povolení. Práce se dále zabývá...
|
|
|
Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr
Svobodová, Tereza ; Hůrka, Petr (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Závěr Jak již bylo uvedeno v samotném úvodu, zaměřila jsem se na téma dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr a některé související právní instituty. Mým hlavním cílem bylo osvětlit jakousi základní podstatu dohod o pracích konaných mimo pracovní, tj. dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti, zařadit dohody v kontextu pracovněprávních vztahů a rovněž nastínit dohody v kontextu flexibility pracovněprávních vztahů a pracovního trhu. Přestože jsem se pojmu "flexibility" dotkla pouze okrajově, domnívám se, že je velmi důležité nahlížet na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr jako na nástroje, kterými zákoník práce umožňuje pružněji reagovat na měnící se trh práce, neboť žijeme v 21. století, pro které je příznačná značná dynamika a rozvoj všech oblastí společenské činnosti. Moderní technologie mění naše pracovní prostředí a zaměstnanci i zaměstnavatelé kladou stále větší důraz na flexibilní podmínky pro práci. Flexibilní formy zaměstnávání, včetně dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, mají stále větší vliv na pracovní prostředí. Tradiční zaměstnanecké vztahy se oslabují a do popředí vystupuje individualita a rozmanitost pracovněprávních vztahů. Při hledání a prosazování nových dynamických forem zaměstnávání je třeba mít na mysli, že na prvním místě musí být zachována jakási...
|
|
|
Organizační změny z pohledu judikatury českých soudů
Suchá, Barbora ; Hůrka, Petr (vedoucí práce) ; Pichrt, Jan (oponent)
Závěrečné úvahy Organizační změny jsou velmi častým předmětem pracovněprávních sporů a dochází tak ke konstantnímu vývoji interpretace právní úpravy obsažené v zákoníku práce ze strany soudů. Vzhledem k poměrně krátké účinnosti zákoníku práce dosud neexistuje dostatečné množství soudních rozhodnutí přímo vycházejících z jeho ustanovení. Předchozí zákoník práce však obsahoval až na menší výjimky shodnou právní úpravu organizačních změn, proto je judikatura odkazující na jeho ustanovení v této diplomové práci používána téměř bez omezení. Nejvyšší soud navíc při rozhodování sporů dle právní úpravy předchozího zákoníku práce po 1. lednu 2007 odkazuje i na znění současného zákoníku práce a zběžně tak hodnotí případy i podle tohoto nového zákona. Hlavní cíl této práce, tedy analýza organizačních změn zejména z pohledu judikatury českých soudů, byl v práci naplněn. Z porovnání současné právní úpravy s předchozí vyplynulo, že k žádným zásadním změnám z hlediska zaměstnavatelů ani zaměstnanců nedošlo. Jedinými výjimkami jsou zrušení nabídkové povinnosti a zkrácení výpovědní doby. V některých aspektech byla úprava naopak znepřehledněna, a to u přemístění zaměstnavatele a zákazu výpovědi v souvislosti s ním. Dalším důležitým závěrem práce je, že zaměstnanci jsou při organizačních změnách pracovním právem ve smyslu...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.