|
|
Vít Olmer: Mezníky tuzemské exploatace - pokřivené zrcadlo polistopadové společnosti
Blažek, Jiří ; Čeněk, David (vedoucí práce) ; Hanáková, Petra (oponent)
Bakalářská práce se soustředí na filmovou exploataci jako bulvární fenomén. Případovým modelem výzkumu je polistopadová produkce Víta Olmera vymezená roky 1990 - 1995 nejpříznačněji odrážející nové tvůrčí demokratické podmínky, jež Olmer účinně zužitkoval ve svůj prospěch, a stal se jedním z nejproduktivnějších filmařů své doby. První část analýzy mapuje status exploatačního filmu v zahraniční akademické obci a s pomocí východisek Pierra Bourdieua objasňuje, jak se logika "dobrého vkusu" podepsala na přístupu k "nevkusné kinematografii", jejím výzkumu, a v neposlední řadě, na postojích samotných badatelů. Následně kapitola poskytuje obecný přehled obtížných úloh přímo vzešlých z problematické pozice exploatace ve filmových studiích, k nejzásadnější z nich patří zřídkakdy teoreticky reflektovaná samotná identita exploatačního filmu, kterou vyznačuje výrazná roztroušenost. Druhá část vykládá bazální povahu exploatace s pomocí "senzacechtivosti", teoretického modelu převážně využívaného v mediálních studiích. Kapitola demonstruje blízkou spřízněnost mezi senzacechtivostí, paradigmatem spojeným s bulvární kulturou, a "kinematografií atrakcí", klíčovou teorií nikoli výhradně omezenou na raný film. Pomocí daných východisek pak potvrzuje domněnku o exploatační kinematografii jako bulvárním masmédiu. Třetí...
|
|
|
Být svědkem: Zlomové okamžiky našich dějin očima Pavla Kouteckého
Strachotová, Alžběta ; Čeněk, David (vedoucí práce) ; Přádná, Stanislava (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá dílem českého dokumentaristy Pavla Kouteckého a zaměřuje se na několik jeho filmů o novodobé historii naší země. První část práce načrtává celkový obraz jeho tvorby a poukazuje na různorodost zvolených témat i přístupů. Stěžejní část se zabývá filmy, v nichž se režisér zaměřil na naše dějiny, přičemž tato díla jsou vnímána v kontextu dokumentárního a historického filmu. Teoretická kapitola se proto věnuje vymezení pojmů z oblasti dokumentárního filmu i historického filmu a zmiňuje hlavní teoretické otázky věnované oběma problematikám. Vybrané filmy jsou poté analyzovány nejen jako samostatná díla, ale jsou zařazeny do kontextu jiné dokumentárně-historické tvorby. U všech filmů si práce všímá nejen konkrétně vybíraných témat a způsobu jejich pojetí, ale také vizuální stránky a především animačních technik a koláží, které při tvorbě Pavel Koutecký využíval. Je tak prozkoumán specifický přístup Pavla Kouteckého k zaznamenávání historie státu a k lidem prožívajícím zlomové dějinné okamžiky. Závěrečná kapitola shrnuje všechny poznatky, pojmenovává společné jmenovatele děl a charakterizuje hlavní rysy jeho dokumentárního stylu.
|
|
|
Narativní a vizuální specifika ve filmové tvorbě Roberta Lepage
Stuchlý, Aleš ; Arbeit, Marcel (vedoucí práce) ; Čeněk, David (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá filmovou tvorbou kanadského režiséra, dramatika, herce, scénografa a divadelníka Roberta Lepage, který je dosud autorsky podepsán pod pěticí snímků, jež natočil v letech 1995-2003. Systematické a podrobné pojednání o úzce vymezeném tématu je zde vyvažováno odkazy ke kulturně-politickému kontextu provincie Québec, s jejímž historickým vývojem jsou Lepageovy filmy neodmyslitelně spjaty. Metodologicky se práce zaměřuje na stylovou analýzu a kontextuální interpretaci Lepageových filmů. Pro potřeby této práce byly použity některé neobvyklé termíny (např. kubistický narativ), jež mají přiblížit Lepageův fragmentární a z hlediska časoprostorových vztahů značně komplikovaný vyprávěcí styl. Cílem jednotlivých kapitol je především poukázat na fakt, jak pevně jsou autorovy formální postupy svázány s tematickou strukturou jeho děl, jíž vedle pátrání po identitě Québeku dominuje především touha přiblížit se pravdě o člověku jako takovém. Robert Lepage by měl po přečtení této práce natrvalo vstoupit do čtenářovy paměti jako tvůrce, který sice na poli divadla a opery dosáhl světového věhlasu, nicméně jeho filmová tvorba teprve čeká (zejména v Evropě) na své docenění.
|
|
|
První gore scény v americkém mainstreamovém filmu
Šrajer, Martin ; Čeněk, David (vedoucí práce) ; Přádná, Stanislava (oponent)
Bakalářská práce První gore scény v americkém mainstreamovém filmu zkoumá severoamerickou kinematografii konce 60. let minulého století z hlediska filmové reprezentace násilí, konkrétně se zaměřuje na první explicitně násilné scény v americkém mainstreamovém filmu. Takzvané gore scény se ve filmech pro široké vrstvy diváků mohly poprvé objevit díky specifickým podmínkám v americkém filmovém průmyslu a americké společnosti po druhé světové válce. Cílem práce je osvětlit, které faktory byly pro posun v zobrazování filmového násilí klíčové a jakým způsobem se konkrétně odrážejí ve filmech Bonnie a Clyde a Divoká banda.
|
|
| |
|
|
Filmový klub ČVUT
Henzler, Richard ; Czesany Dvořáková, Tereza (vedoucí práce) ; Čeněk, David (oponent)
Název práce: Filmový klub ČVUT Autor: Richard Henzler Ústav: Katedra filmových studií, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Vedoucí bakalářské práce: Mgr. MgA Tereza Czesany Dvořáková Abstrakt: Práce se věnuje historii Filmového klubu ČVUT zpracovanou na základě metody orální historie. Cílem práce je popsat fungování Filmového klubu v letech 1984 až 1990. Primárním pramenem při zpracování historie klubu byly rozhovory natočené se zakladateli filmového klubu, panem Richardem Kohoutem, Martinem Řezníčkem a Jiřím Neumannem. Práce dále zpracovává kroniku filmového klubu a zjištěné poznatky jsou doplňované z dobových pramenů. Přínosem práce je, že tomuto tématu se ješte nikdo nevěnoval a proto je taky práce zamýšlená jako východisko pro další bádáni v oblasti orální historie, případně historie filmových klubů. V teoretickém úvodu práce se představuje metoda orální historie, její metodologie, výhody a omezení. Další kapitola přehledně popisuje další projekty orální historie zabývající se filmem. Jedná se o projekty z českého a anglosaského prostředí. Praktická část chronologicky popisuje historii filmového klubu od počátku do roku 1990 a je doplněna informacemi z rozhovorů a kroniky filmového klubu. Přílohy tvoří přepisy rozhovorů se zakladateli filmového klubu.
|
|
|
MFDF Jihlava: síťová stavba jako základ utváření festivalové identity
Hlubek, Jan ; Čeněk, David (oponent) ; Hanáková, Petra (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá Mezinárodním fest ivalem dokumentárních filmů Jihlava z hlediska teorie sít í aktérů. Pokouší se pochopit , jakými způsoby fi lmový festival utváří svou identitu jedinečné, v kulturním prostoru nezastupitelné události . Předpokladem tohoto textu je, že rozvoj MFDF Jihlava umožňuje právě stavba festivalu coby sítě aktérů, tedy heterogenního komplexu lidí, věcí a vztahů mezi nimi. Schopnost efekt ivních síťových proměn mu dovoluje zaujmout pevnou pozici na domácí festivalové mapě a úspěšně se zapojit i do mezinárodního festivalového okruhu. Festivalová síť aktérů sleduje základní cíl udržet a dále rozvíjet svou pozice nenahraditelné kulturní instituce. MFDF Jihlava usiluje podobně jako jiné festivalové sítě o vytváření urči té kulturní hodnoty - svým zaměřením a progresivní dramaturgií a vytvářením jedinečného místa setkávání. A identita j ihlavského festivalu vychází právě z mnohosti festivalové sítě.
|
|
|
Typologie indiánského hrdiny v mexickém hraném filmu
Čeněk, David ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Klimeš, Ivan (oponent)
Záměrem této práce je upřesnit a definovat jedno z klíčových témat mexického filmu obraz původního indiánského obyvatelstva, které nicméně není příliš reflektováno v odborné literatuře. Indiáni 1 jsou potomci nám známých původních obyvatel amerického kontinentu, jejich obraz tvoří nedílnou část uměleckých projevů všech oborů. V současnosti existující kultura v Mexiku je směsí evropských a indiánských vlivů. Nativní obyvatelé jsou její nejpůvodnější součástí. S příchodem kinematografu se film stal nejrozšířenějším médiem, prostřednictvím něhož se člověk mohl vyjádřit, a prvními tématy byly spíše obrazy z každodenního života. Postupně se zajímavým námětem stávala i historická paměť národa, která je spjata s problematikou, jak většinová společnost vnímá indiánské komunity.
|
|
|
Experimentální film v Buenos Aires po roce 2001
Moralesová, Alexandra ; POSPISZYL, Tomáš (vedoucí práce) ; ČENĚK, David (oponent)
V jakémkoli odvětví umění experiment přitahuje pozornost a je spojený s počátky, s nezralostí, se zakoušením nového. Vzniká-li v 21. století experimentální tendence ve filmu, v médiu a odvětví považovaných za ustupující a vyčerpané, je to znepokojující.
V argentinském filmu se poprvé o experimentu hovoří ve spojitosti s nonkonformní uměleckou scénou přelomu 60. a 70. let. Filmaři jako Narcisa Hirsch a Claudio Caldini představují aktéry této dekády a zároveň svědky, kteří spojují toto "první" údobí a první a druhé desetiletí 21. století. V současnosti totiž Hirsch i Caldini opět patří mezi argentinské umělce, již se obrací k filmu jako k mediu experimentu.
Zda lze v Argentině hovořit o tradici experimentálního filmu, není tak podstatné jako podmínky, jež ve dvou obdobích jeho vzestupu, tuto tvorbu provázely. 70. léta byla obdobím poznamenaným režimem vojenské diktatury. Rok 2001 představuje zlom, v němž propukla ekonomická, politická a sociální krize. Oba momenty cele prostoupily oblast života společnosti i jejího umění a lze je nahlížet jako krizové. Zdase s krizí utváří potenciál k experimentu, představuje otevřenou otázku provázejícíúvahy o současných možnostech experimentálního filmu a umění vůbec.
Předkládaná práce si klade za cíl porovnat širší společenské a kulturní podmínky a tvůrčí a produkční strategie filmařů 70. let s podmínkami a strategiemi filmařů tvořících po roce 2001 v Buenos Aires. Dále s ohledem na rozšíření audiovizuální scény a její proměnu v umění pohyblivého obrazu navrhuje nahlédnout současný experimentální film v Argentině skrze postupy autorů pocházejících z různých oblastí umění, jako jsou Claudio Caldini, Pablo Mazzolo a Andrés Denegri.
|
|
|
Paris, je t´aime
Jindřichová, Markéta ; Bendová, Helena (vedoucí práce) ; Čeněk, David (oponent)
JINDŘICHOVÁ, M.: Paris, je t'aime. Tématická analýza. Bakalářská práce. Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta. Audiovizuální studia. Vedoucí práce Mgr. Helena Bendová.
Klíčová slova: Paris, je t'aime, povídkové filmy, zobrazování města ve filmu, autorský styl, francouzská kinematografie, tématická analýza
Ve své bakalářské práci se věnuji tématické analýze povídkového filmu Paris, je t'aime. Tento snímek vznikl na základě konceptu, podle kterého se mělo v každé povídce objevit téma (jakékoli podoby) lásky. Text zahrnuje interpretaci dílčích fragmentů (z obsahové i formální stránky) a filmu jako celku. Srovnávám způsob, jakým se ke stejnému tématu staví různí režiséři a jak jsou řešeny přechody mezi jednotlivými povídkami. Každý příběh se odehrává v jednom z pařížských okresků, tzv. arrondissements a ? s ohledem na zastřešující koncept ? řeší téma lásky po svém. Každý tvůrce se vyrovnal s krátkou metráží šesti minut jinak. Některé příběhy jsou velmi zdařilé, jiné propadají a ve výsledku působí celek jako nesourodý soubor spolu nesouvisejících příběhů. Chybí zde zastřešující autorský nadhled, který by fragmenty smysluplně propojil a vytvořil z nich celistvý útvar.
|
host ::
RSS.