|
|
Biomarkery neurodegenerace v séru a mozkomíšním moku u pacientů s vybranými neurologickými onemocněními
Nosková, Libuše ; Fialová, Lenka (vedoucí práce) ; Tlaskalová - Hogenová, Helena (oponent) ; Švarcová, Jana (oponent)
Neurofilamenta jsou základní strukturní komponentou cytoskeletu neuronů, kde plní řadu funkcí. Skládají se ze 3 podjednotek: lehký řetězec (NfL); střední řetězec (NfM) a těžký řetězec (NfH). Tyto podjednotky jsou ještě doplněny α-internexinem v centrální nervové soustavě (CNS) nebo peripherinem v periferní NS. Vlivem různých patofyziologických procesů dochází ke zvýšenému uvolňování neurofilament do extracelulárního prostoru, kde mohou interagovat se složkami imunitního systému. Vzhledem k zapojení imunitního systému do patogeneze neurodegenerativních onemocnění a menší míře znalostí o protilátkové odpovědi na neurofilamenta, je vhodné tyto informace co nejvíce rozšířit. Stanovení volných neurofilament doplněné o analýzu protilátek proti jednotlivým podjednotkám a jejich vytvořených imunokomplexů poskytuje širší pohled na tuto problematiku. Optimalizovali jsme metody ELISA pro stanovení volných protilátek proti lehkým a těžkým řetězcům neurofilament spolu s odpovídajícími imunokomplexy pro analýzu v séru i mozkomíšním moku. Zavedení metodiky na stanovení protilátek proti lehkému a těžkému řetězci neurofilament a odpovídajících imunokomplexů je předpokladem pro analýzu uvedených parametrů v séru a mozkomíšním moku u pacientů s neurodegenerativním onemocněním. Protilátky proti těžkému řetězci...
|
|
|
Studying immune system using MHC II/ EGFP knock-in mouse
Zadražil, Zdeněk ; Černý, Jan (vedoucí práce) ; Tlaskalová - Hogenová, Helena (oponent)
Imunitní systém je nezbytný pro udržení integrity mnohobuněčných organismů. Podařilo se nám udělat krok vpřed při studiu komplexních imunitních reakcí in vivo/in situ u savců, použitím hlavního histokompatibilního kompexu (MHC) třídy II/ EGFP knock-in myšího modelu. Vzhledem k vizualizaci buněk exprimujících MHC II jsme byli schopni jednoduše pozorovat antigen prezentující buňky (APC), které jsou nezbytné pro nástup imunitní reakce, v jejich přirozeném prostředí organismu. Díky tomu v této práci popisujeme některé dosud nepopsané prvky imunitního systému. Identifikovali jsme uskupení MHC II+ buněk na střevě s neznámou, pravděpodobně unikátní funkcí. Popsali jsme migraci MHC II+ buněk do laktující mléčné žlázy a otestovali několik hypotéz o roli tohoto jevu pro rozvoj mléčné žlázy, produkci mléka a dopadu na vznikající imunitní systém kojence. V neposlední řadě jsme pozorovali residentní makrofágy v rohovce. Charakteristika APC v rohovce je rozporuplné téma, vzhledem k tomu, že rohovka je imunologicky privilegovaná tkáň a proto zde dochází k odlišným imunitním reakcím než ve zbytku organismu. klíčová slova: antigen presentující buňky (APC), hlavní histokompatibilní komplex třídy II (MHC II), EGFP, imunitní systém, knock-in myší model
|
|
|
Autoprotilátky proti kalretikulinu u pacientů s dilatační a hypertrofickou kardiomyopatií.
Sánchez, Daniel ; Tlaskalová - Hogenová, Helena (vedoucí práce) ; Javorková, Eliška (oponent)
Ca2+ vážící chaperon kalretikulin je jednou z významných molekul hrajících roli ve vývoji srdce. Kalretikulin je však současně i potenciálním autoantigenem, proti kterému se mohou tvořit autoprotilátky, jejichž úloha není doposud objasněna. Imunizace myší kalretikulinem (CRT) vede k poškození tkáně srdečního svalu. V této práci byly proto analyzovány hladiny protilátek proti CRT testem ELISA v sérech pacientů diagnostikovaných jako idiopatická dilatační kardiomyopatie a kardiomyopatie hypertrofická. U obou skupin byly prokázány zvýšené hladiny IgA (P < 0,001) a IgG (P < 0,05) protilátek proti CRT. Zvýšené hladiny IgA antikalretikulinových protilátek jsme prokázali u 12 z 34 pacientů s idiopatickou dilatační kardiomyopatií a u 13 z 38 pacientů s hypertrofickou kardiomyopatií, zatímco zvýšené hladiny IgG protilátek proti CRT jsme detekovali u 7 z 34 pacientů s idiopatickou dilatační kardiomyopatií a 11 ze 38 pacientů s hypertrofickou kardiomyopatií. Pouze 2 ze 79 sér kontrolní skupiny krevních dárců byly pozitivní v IgA a 1 ze 79 v IgG izotypu protilátek proti CRT. Rozvinutou protilátkovou odpověď proti CRT u vybraných testovaných pacientů s kardiomyopatiemi potvrzují nálezy IgG anti-CRT protilátek v titru 1/1600, IgA a IgA1 anti-CRT protilátek v titru 1/800 a IgA2, IgG1, IgG2, IgG3 anti-CRT...
|
|
|
Charakterizace distribuce a dynamiky antigen-prezentujících buněk na modelu MHC II-EGFP knock-in myši
Pačes, Jan ; Černý, Jan (vedoucí práce) ; Tlaskalová - Hogenová, Helena (oponent)
Výsledky nedávno publikovaných studií naznačují, že dendritické buňky mají schopnost do mléčné žlázy transportovat komenzální střevní bakterie, které se odtud dostávají do mléka. Proto jsme se rozhodli provézt fenotypizaci imunologicky relevantních populací antigen prezentujících buněk (APC) v mléčné žláze a srovnat je s populacemi v tenkém střevě. Dále jsme se zaměřili na jejich změny během kojení. Fenotyp jsme určovali imunodetekcí in situ a průtokovou cytometrií. Podařilo se nám optimalizovat přípravu materiálu pro průtokovou cytometrii a mikroskopické metody. Prověřili jsme možnosti 3D vizualizace populací APC v celé tkáni a kvantitativní analýzy obrazových dat pro jejich korelaci s průtokovou cytometrií, zavedení těchto metod si ještě vyžádá další optimalizaci. Zjistili jsme, že se během kojení velké množství MHC II+ buněk shlukuje okolo alveolů a kanálků mléčné žlázy. Tyto buňky mají výrazně dendritický tvar a fenotypicky se liší od APC v okolní tkáni. Byl prokázán výrazný nárůst zastoupení APC v mléčné žláze mezi 4. a 6. dnem kojení, přičemž většina těchto buněk exprimuje molekulu CD103, která je typická pro populace buněk imunitního systému lokalizované ve střevě. Výrazné je též zastoupení CD64+ buněk. B- lymfocyty se naopak vyskytují prakticky jen v lymfatické uzlině mléčné žlázy a jejím...
|
|
| |
|
|
The Role of Gut Microbiota and Lipopolysachaide Content of the Diet in the Development, Maturation and Function of the Immune System
Hrnčíř, Tomáš ; Tlaskalová - Hogenová, Helena (vedoucí práce) ; Prokešová, Ludmila (oponent) ; Macela, Aleš (oponent)
Savci se rodí bezmikrobní, avšak rychle po porodu jsou jejich epitelové povrchy osídleny obrovským množstvím baktérií. Nejrozsáhlejší společenství mikrobů se nachází v distálním střevě. Střevní mikroorganismy svým počtem desetkrát převyšují naše somatické a zárodečné buňky. Vztah mezi hostitelem a mikroorganismy se vyvinul tak, že obě strany z něj profitují. Studie na bezmikrobních myších prokázaly, že střevní mikroorganismy jsou nezbytné pro řádný vývoj imunitního systému. Klíčový význam přirozené imunity při komplexních a dynamických interakcích hostitele a mikroorganismů je stále patrnější. Hlavními cíli této studie bylo: zaprvé, zjistit, zda sterilní dieta s vysokým obsahem lipopolysacharidu může podpořit vývoj imunitního systému u bezmikrobních myší, zadruhé, objasnit, zda střevní mikroorganismy a dieta s vysokým obsahem lipopolysacharidu ovlivňují citlivost k endotoxinovému šoku, a konečně, zhodnotit roli adaptivní imunity při jeho patogenezi. Provedené experimenty jasně dokazují, že jak živé střevní mikroorganismy, tak také sterilní dieta s vysokým obsahem lipopolysacharidu zvyšují citlivost k endotoxinovému šoku. Též bylo prokázáno, že imunodeficitní SCID myši, které postrádají zralé B a T lymfocyty, jsou citlivější k endotoxinovému šoku než imunokompetentní Balb/c myši. Tato studie potvrzuje naši...
|
|
|
Potravinové intolerance
Jirkovská, Magdaléna ; Tlaskalová - Hogenová, Helena (vedoucí práce) ; Křížan, Jiří (oponent) ; Seifertová, Eva (oponent)
Anotace: Tato bakalářská práce je literární rešerší zabývající se tématem potravinových intolerancí. Zaměřuje se především na celiakální sprue, popisuje toto onemocnění, jeho klinické formy, symptomy, komplikace, vyšetřovací metody, diagnózu a léčbu. Část bakalářské práce pojednává o vztahu glutenu k dalším chorobám, jako jsou glutenenová senzitivita či autismus.
|
|
| |
|
|
The role of toll-like receptors in the pathogenesis of liver diseases
Petrášek, Jan ; Jirsa, Milan (vedoucí práce) ; Tlaskalová - Hogenová, Helena (oponent) ; Červinková, Zuzana (oponent)
Identifikační záznam: PETRÁŠEK, Jan. ÚLOHA TOLL-LIKE RECEPTORŮ V PATOGENEZI JATERNÍCH ONEMOCNĚNÍ. [The role of toll-like receptors in the pathogenesis of liver diseases]. Praha, 2010. 198s., Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta, Laboratoř Experimentální Hepatologie IKEM. Vedoucí práce: Milan Jirsa. Abstrakt Společným jmenovatelem nejčastějších onemocnění jater je aktivace mechanismů vrozené imunity, které přispívají k rozvoji zánětu a poškození jaterního parenchymu. Klíčovou úlohu v rozvoji jaterního poškození hrají Toll-like receptory, jejichž charakterizace v posledním desetiletí vedla přehodnocení patofyziologie některých jaterních onemocnění. Předkládaná práce studuje význam alelických variant v genech kódujících proteiny Toll-like receptorové signální kaskády a mezibuněčné signalizace v patogenezi alkoholické nemoci jater, přináší nový pohled na probiotika v léčbě nealkoholické steatohepatitidy a nové poznatky o protizánětlivém působení interferonů I. typu u některých jaterních chorob. Abstract Recent reports suggest that majority of chronic and acute liver diseases share a significant degree of liver inflammation and injury attributable to innate immunity, activated through Toll-like receptors. Detailed characterization of Toll-like receptor sigaling cascades in the last...
|
|
|
Úloha mikroflóry a střevního zánětu při vývoji kolorektálního karcinomu v experimentálních modelech
Klimešová, Klára ; Tlaskalová - Hogenová, Helena (vedoucí práce) ; Vítek, Libor (oponent) ; Reiniš, Milan (oponent)
Slizniční povrch střeva je v neustálém kontaktu s cizorodými látkami pocházejícími jak z potravy tak z komensalních nebo patogenních mikroorganismů. Tisíciletá symbióza vyústila v úzkou spolupráci mezi hostitelem a jeho mikroflórou, jejíž složení a metabolizmus aktivně ovlivňují fyziologické i patologické procesy hostitele. Chronický střevní zánět je charakterizován dlouhodobou zánětlivou odpovědí spojenou s poškozením tkání, kterému napomáhá poškození bariérové funkce střeva podporované prozánětlivou reakcí vrozené i adaptivní imunity. Je prokázáno, že chronická zánětlivá onemocnění gastrointestinálního traktu (např. ulcerosní kolitida a Crohnova choroba) zvyšují riziko vzniku kolorektálního karcinomu. První dvě publikace se zabývají ovlivněním experimentálního střevního zánětu pomocí perorálního podávání složek bakterií. V modelu akutního a chronického střevního zánětu jsme prokázali protizánětlivý účinek podávání membránové frakce komensalní bakterie Parabacteroides distasonis i lyzátu probiotické bakterie Lactobacillus casei DN- 114 001. Navíc jsme popsali snížení lokální produkce prozánětlivých cytokinů, zlepšení bariérové funkce střeva a stabilizaci složení střevní mikroflóry. Dále jsme studovali roli negativního regulátoru TLR signalizace (IRAK-M) a střevní mikroflóry při vzniku experimentálního...
|
host ::
RSS.