|
|
Zahájení, průběh a ukončení zadávacího řízení na veřejné zakázky
Kořenová, Veronika ; Plíva, Stanislav (vedoucí práce) ; Oehm, Jaroslav (oponent)
62 Závěr Hlavní smysl zákonné úpravy zadávání veřejných zakázek lze spatřovat ve vytvoření takových podmínek, aby veřejné prostředky byly zadavateli vynakládány v souladu se zásadami hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti. Cílem této diplomové práce bylo podrobně popsat průběh zadávacího řízení, které poskytuje zadavatelům možnost při zadávání veřejných zakázek uvedené zásady dodržet. V předchozích kapitolách byly obecně rozebrány jednotlivé fáze zadávacího procesu tak, jak na sebe navazují v otevřeném zadávacím řízení. Pomocí rozhodnutí ÚOHS a rozsudků ESD byla naznačena stěžejní role zákonné úpravy, která při zadávání veřejných zakázek musí být bezpodmínečně dodržována. Aktuálně účinný zákon o veřejných zakázkách obsahuje komplexní právní úpravu celého postupu v zadávacím řízení. Část právní úpravy je přitom transpozicí evropských zadávacích směrnic, zčásti se jedná o úpravu národní, která je použita v oblastech, které evropské právo nereguluje (např. ustavení a činnost hodnotící komise, vlastní průběh otevírání obálek a posouzení a hodnocení nabídek). Pro současný zákon je typické, že zadávací řízení upravuje poměrně podrobným způsobem, který lze v některých případech považovat až za poněkud nadbytečný. Jeho praktická aplikace přinesla i přesto řadu ne zcela jednoznačných otázek. V současné době je však...
|
|
|
Odstoupení od smlouvy
Junek, Jan ; Plíva, Stanislav (vedoucí práce) ; Štenglová, Ivanka (oponent)
Odstoupení od smlouvy je jednostranný právní úkon adresný s významnými právními následky. Odstoupení od obchodní smlouvy je komplexně upraveno v obchodním zákoníku, a to převážně dispozitivní formou. Jediným kogentním ustanovením je § 344 ObchZ, podle kterého lze od smlouvy odstoupit pouze v případech, které stanoví smlouva nebo tento zákon. Záleží tedy na smluvních stranách, jakým způsobem upraví možnost odstoupit od smlouvy, přitom podmínky pro vznik tohoto práva mohou být stanoveny pro jednotlivé strany rozdílným způsobem. Pokud si smluvní strany přesně nevymezí podmínky pro odstoupení od smlouvy, je třeba uplatnit zákonnou úpravu. Podle obchodního zákoníku je hlavním důvodem vedoucím k odstoupení od smlouvy porušení závazkového vztahu, avšak pouze tehdy, když takové porušení zakládá prodlení dlužníka nebo věřitele. Zákon rozlišuje mezi podstatným a nepodstatným porušením smluvní povinnosti. Při podstatném porušení smlouvy je možné od smlouvy odstoupit ihned. Pokud oprávněná strana svého práva bez zbytečného odkladu nevyužije, vzniká jí možnost odstoupit od smlouvy jako při nepodstatném porušení smlouvy. V takovém případě je povinna poskytnout straně, která je v prodlení, přiměřenou dodatečnou lhůtu k plnění svých povinností a odstoupit od smlouvy může teprve v okamžiku marného uplynutí této lhůty. Kromě...
|
|
| |
|
| |
|
|
Podnik jako předmět právních vztahů
Baumann, Róbert ; Plíva, Stanislav (vedoucí práce) ; Liška, Petr (oponent)
V této práci jsem postupně analyzoval práva a povinnosti stran jednotlivých smluvních vztahů, kde jako předmět vystupuje podnik. Jednalo se o právní vztahy založené smlouvami zvlášť upravenými v Obchodním zákoníku (smlouva o prodeji podniku, smlova o nájmu podniku); zástavní smlouvou dle Občanského zákoníku; u bezúplatného převodu podniku smlouvou innominátní a nebo právními úkony, jež se týkají vkladu podniku do obchodních společností. Za smysl diplomové práce považuji studium, hlubší pochopení zadaného tématu a pozdější uplatnění naučeného v každodením životě právníka. V práci jsou předestreny problémy, jenž byly řešeny judikatorou nebo mají ustálený doktrinální výklad, a tudíž by v praxi neměly činit velké obtíže. Nicméně rád bych na závěr předestřel otázky, jenž zůstávají neřešeny a v jestli se s nimi v budoucnu osobně potkám, budu jim věnovat zvýšenou pozornost. V průběhu celé doby psaní této práce vystupovala do popředí kvantitativní a kvalitativní proměnlivost podniku. Právě tato je jedním z důvodů interpretačních problémů dispozic s podnikem, především není-li reflektováná právní úpravou. Byly to zejména otázky spojené se zástavou podniku a právní následky odstoupení od smlouvy o prodeji podniku. Vznik a zánik zástavního práva k nově nabytým nebo zcizeným složkám podniku nebo registrace jednotlivých...
|
|
|
Finanční zajištění
Čabart, Filip ; Čech, Petr (vedoucí práce) ; Plíva, Stanislav (oponent)
- 63 - dohody však nutně bude muset být kladen mimořádný nárok, stejně tak, jako i u všech dalších ustanovení, která přiznávají stranám takto mimořádnou smluvní volnost. Za všeobecné kritérium kvality těchto ujednání lez považovat požadavek konkrétnosti, a potažmo tedy i sankci neplatnosti příslušného ustanovení pro neurčitost v případě nesplnění daného požadavku. 7.2 Závěr Souhrnně můžeme uzavřít, vzhledem k tomu, že naprostá většina transakcí, které finanční zajištění běžně využívají se odehrává v prostředí trhů s dematerializovanými investičními nástroji, kde je praxe instituce vedoucí tuto evidenci stěžejním předpokladem pro užívání institutu finančního zajištění, že přes národní úpravu, která vyjma drobnějších odchylek a interpretačních nejasností odpovídá požadavkům Směrnice, je pro nepřekonané administrativní překážky plné využití institutu finančního zajištění v souladu se Směrnicí pro tyto transakce v současnosti nemožné. Pro faktické posouzení kvality, respektive konformity české národní úpravy v obchodním zákoníku z hlediska jejího použití, lze tak využít pouze transakce, které z hlediska kvantitativního zaujímají pouze marginální postavení, tedy transakce využívající krátkodobé dluhopisy vedené v samostatné evidenci České národní banky, investiční nástroje v listinné podobě, peněžní prostředky...
|
|
| |
|
|
Vybrané otázky zadávání veřejných zakázek
Loucká, Jitka ; Plíva, Stanislav (vedoucí práce) ; Liška, Petr (oponent)
Diplomová práce Vybrané otázky zadávání veřejných zakázek 69 VI. Závěr Cílem právní úpravy zadávání veřejných zakázek je závazně upravit postup při vynakládání veřejných prostředků subjekty, kteří s nimi hospodaří, a to při zachování zásad transparentnosti, nediskriminace a rovného zacházení. Současný zákon o veřejných zakázkách je transpozicí evropských zadávacích směrnic (zejm. směrnice 2004/17/ES a 2004/18/ES), a je tedy plně v souladu s právem EU. Při výkladu jednotlivých ustanovení zákona je proto třeba dbát na to, aby byl takový výklad eurokonformní, tj. v souladu s komunitárním právem, a je nutné respektovat také rozhodovací praxi Evropského soudního dvora. Tato práce se zabývá určitým výsekem z oblasti práva veřejných zakázek, konkrétně se čtenáři snaží přiblížit problematiku vztahující se k zadávací dokumentaci, kvalifikaci a k jejímu prokazování a k hodnocení nabídek. Tyto vybrané otázky ze zadávacího řízení se různou měrou aplikují u všech druhů zadávacího řízení, proto jsou tyto právní instituty v zákoně velmi podrobně popsány. Kromě toho se této problematiky dotýká i celá řada rozhodnutí orgánu dohledu i obecných soudů včetně judikatury ESD, na které v práci odkazuji. Zadávací dokumentace je klíčovým institutem, na základě kterého dodavatelé získávají detailní informace o zadávané veřejné...
|
|
| |
|
|
Rozsah povinnosti k náhradě škody podle obchodního zákoníku
Rožánek, Petr ; Plíva, Stanislav (vedoucí práce) ; Liška, Petr (oponent)
Za škodu se považuje podle § 379 ObchZ. skutečná škoda a ušlý zisk. Obchodní zákoník škodu jako takovou ani její jednotlivé formy blíže nespecifikuje a ponechává výklad obsahu pojmů škody, skutečná škoda a ušlý zisk judikatuře a právní teorii. V rozhodovací praxi soudů se ustálil výklad skutečné škody, který podal Nejvyšší soud ČSSR ve svém stanovisku R 55/1971 již v roce 1970. "V právní teorii i soudní praxi se "škoda" (jako kategorie občanského práva) chápe jako újma, která nastala (se projevuje) v majetkové sféře poškozeného a je objektivně vyjádřitelná všeobecným ekvivalentem, tj. penězi (a je tedy - nedochází-li k naturální restituci - napravitelná poskytnutím majetkového plnění, především poskytnutím peněz). Takto vymezená škoda je právě relevantní škodou, tj. jedním z předpokladů, na jejichž základě vzniká odpovědnostní právní vztah …" 1 Škodou, která se projevuje ve formě skutečné škody je soudní praxí i právní teorií míněna majetková újma spočívající ve zmenšení majetku poškozeného, k němuž došlo v důsledku škodní události. Ve své výše uvedeném stanovisku ji Nejvyššího soud ČSSR popsal jako " … skutečnou škodou je nastalé zmenšení (úbytek) majetku poškozeného; představuje vlastně majetkové hodnoty potřebné k uvedení v předešlý stav, popř. k vyvážení důsledků plynoucích z toho, že nedošlo k uvedení...
|
host ::
RSS.