|
|
Rozsah povinnosti k náhradě škody podle obchodního zákoníku
Rožánek, Petr ; Plíva, Stanislav (vedoucí práce) ; Liška, Petr (oponent)
Za škodu se považuje podle § 379 ObchZ. skutečná škoda a ušlý zisk. Obchodní zákoník škodu jako takovou ani její jednotlivé formy blíže nespecifikuje a ponechává výklad obsahu pojmů škody, skutečná škoda a ušlý zisk judikatuře a právní teorii. V rozhodovací praxi soudů se ustálil výklad skutečné škody, který podal Nejvyšší soud ČSSR ve svém stanovisku R 55/1971 již v roce 1970. "V právní teorii i soudní praxi se "škoda" (jako kategorie občanského práva) chápe jako újma, která nastala (se projevuje) v majetkové sféře poškozeného a je objektivně vyjádřitelná všeobecným ekvivalentem, tj. penězi (a je tedy - nedochází-li k naturální restituci - napravitelná poskytnutím majetkového plnění, především poskytnutím peněz). Takto vymezená škoda je právě relevantní škodou, tj. jedním z předpokladů, na jejichž základě vzniká odpovědnostní právní vztah …" 1 Škodou, která se projevuje ve formě skutečné škody je soudní praxí i právní teorií míněna majetková újma spočívající ve zmenšení majetku poškozeného, k němuž došlo v důsledku škodní události. Ve své výše uvedeném stanovisku ji Nejvyššího soud ČSSR popsal jako " … skutečnou škodou je nastalé zmenšení (úbytek) majetku poškozeného; představuje vlastně majetkové hodnoty potřebné k uvedení v předešlý stav, popř. k vyvážení důsledků plynoucích z toho, že nedošlo k uvedení...
|
|
|
Rozsah povinnosti k náhradě škody podle obchodního zákoníku
Rožánek, Petr ; Plíva, Stanislav (vedoucí práce) ; Liška, Petr (oponent)
Za škodu se považuje podle § 379 ObchZ. skutečná škoda a ušlý zisk. Obchodní zákoník škodu jako takovou ani její jednotlivé formy blíže nespecifikuje a ponechává výklad obsahu pojmů škody, skutečná škoda a ušlý zisk judikatuře a právní teorii. V rozhodovací praxi soudů se ustálil výklad skutečné škody, který podal Nejvyšší soud ČSSR ve svém stanovisku R 55/1971 již v roce 1970. "V právní teorii i soudní praxi se "škoda" (jako kategorie občanského práva) chápe jako újma, která nastala (se projevuje) v majetkové sféře poškozeného a je objektivně vyjádřitelná všeobecným ekvivalentem, tj. penězi (a je tedy - nedochází-li k naturální restituci - napravitelná poskytnutím majetkového plnění, především poskytnutím peněz). Takto vymezená škoda je právě relevantní škodou, tj. jedním z předpokladů, na jejichž základě vzniká odpovědnostní právní vztah …" 1 Škodou, která se projevuje ve formě skutečné škody je soudní praxí i právní teorií míněna majetková újma spočívající ve zmenšení majetku poškozeného, k němuž došlo v důsledku škodní události. Ve své výše uvedeném stanovisku ji Nejvyššího soud ČSSR popsal jako " … skutečnou škodou je nastalé zmenšení (úbytek) majetku poškozeného; představuje vlastně majetkové hodnoty potřebné k uvedení v předešlý stav, popř. k vyvážení důsledků plynoucích z toho, že nedošlo k uvedení...
|
host ::
RSS.