|
|
Entanglement a Nestorův pohár
Horáček, Stanislav ; Pavúk, Peter (vedoucí práce) ; Kuna, Martin (oponent)
(česky): Archeologie je vědou vykládající minulost. V každém výkladu minulosti jsou přítomné určité konceptuální předpoklady, které mohou být na první pohled nepostřehnutelné. Cílem této převážně teoretické práce je zviditelnění těchto předpokladů. Práce vychází hlavně z významného archeologa Iana Hoddera, jehož dílo je představeno na kontrastu procesuální a postprocesuální archeologie. Největší pozornost je věnována Hodderově aktuální teorii Entanglementu, která pojí práci do jednoho celku a udává její celkový tón. Entanglement je teorie zabývající se vztahy a závislostmi mezi lidmi a věcmi. Postupně je zde podán její výklad, kritické zhodnocení a shrnutí příbuzných přístupů, z nichž teorie vychází. Entanglement je zasazen do širšího rámce archeologického teoretického diskurzu, který lze pojmenovat termínem relační archeologie. Společnými jmenovateli relačních archeologií je důraz na vztahovost, zájem o materialitu věcí a snaha o bourání dualismů, například vztahu lokálního a globálního. V jedné z kapitol je představena tzv. symetrická archeologie vycházející především z díla Bruno Latoura a úzce související s Hodderovým Entanglementem. Závěrečná část práce je věnována případové studii Entanglementu Nestorova poháru z Pithekoussai, která se nese v duchu Hodderovy teorie a relačních archeologií....
|
|
|
Možnosti interpretace minojských paláců jako náboženských center
Peterková, Anna ; Pavúk, Peter (vedoucí práce) ; Dubcová, Veronika (oponent)
Cílem této bakalářské práce je představení minojských paláců jako kultovních, náboženských center, jako jedné z možných funkcí, které minojské paláce měly. V úvodu práce bude obeznámení s hlavními teoriemi, které existují na důvod vzniku minojských paláců. Neboť vznik paláců musí být neodmyslitelně spjat s jejich funkcí. Bude probírat jejich klady i zápory. Druhá část přinese popis paláců samotných a to hlavně z architektonického hlediska. Poslední, třetí část, bude porovnávat společné architektonické prvky, které se v palácích vyskytují. Na základě těchto společných prvků a jejich funkce budou paláce představeny právě jako náboženská centra doby bronzové na Krétě.
|
|
|
Possibilities and limits of gender analysis for interpretation of the so called genre scenes on the Black and Red Figured vases
Kroutilová Jamrichová, Zuzana ; Pavúk, Peter (vedoucí práce) ; Remišová Věšínová, Kamila (oponent) ; Bažant, Jan (oponent)
Čierno- a červenofigúrová keramika predstavuje veľmi zaujímavý, ale zároveň rozsiahly a náročný predmet štúdia. Po mnohé desaťročia boli vázy, na základe ich výzdoby, študované najmä ako hodnotné umelecké predmety, ktoré môžu vypovedať o predstavách a živote ich tvorcov a užívateľov. Interpretácia scén, ktoré sa nám dochovali, bola stredobodom záujmu mnohých bádateľov po celé desaťročia. Pri štúdiu prác našich predchodcov je možné sledovať, že ich postupy a výsledné interpretácie boli často ovplyvnené spoločensko- kultúrnou situáciou v ktorej žili a pracovali. Cieľom práce nie je vytvárať nové, prekvapivé interpretácie vybraných výjavov. Jej cieľom je poukázať na to, ako súdobá spoločnosť ovplyvňuje bádateľov, ich postupy a závery pri interpretácii scén, ktoré sa dlhé roky považovali za nemenné, konečné a nespochybniteľné. V práci som sa snažila využívať štúdium genderu a genderovú analýzu, ktorá predpokladá multidisciplinárny prístup pri skúmaní a interpretovaní vázového maliarstva. V štyroch vybraných tematických okruhoch som poukazovala na to, ako dichotómie mužské - ženské, súkromné - verejné, vonku - dnu, ale aj svetské - náboženské či mytológia - žáner, v ktorých sme zvyknutý premýšľať a pracovať s nimi, pri analýze a interpretácii daných výjavov v mnohých prípadoch nefungujú a sú často...
|
|
|
Výzdobné motivy menšího perského achajmenovského umění
Cejnarová, Petra ; Stančo, Ladislav (vedoucí práce) ; Pavúk, Peter (oponent)
Tématem diplomové práce jsou výzdobné motivy menšího achajmenovského drobného umění. Achajmenovská říše se rozkládala na rozsáhlém území od Indu po Bulharsko a od Egypta po Černé moře. Je spojena s dynastií perských panovníků, která jí vládla v letech 559 - 331 př. n. l. Za dobu svého trvání se na jejím území zformovalo charakteristické umění s vlastním stylem a ikonografií. Hlavním cílem práce je právě ikonografický rozbor výzdobných motivů, které se objevují v drobném achajmenovském umění. Vzhledem k široké škále námětů je práce omezena pouze na motivy zvířecí. Rozbor je prováděn na různorodém spektru předmětů v rámci sestaveného studovaného souboru. Mezi 397 předměty jsou zahrnuty šperky, nášivky na oděv, toreutiku, mince, pečetidla a jejich otisky, ozdoby koňského postroje, zbraně, pochvy a jejich nákončí a drobnou plastiku. Je na nich zachyceno celkem 822 zvířecích motivů, které jsou popsány v 6 kapitolách. Po úvodu jsou druhé kapitole popisovány šelmy, kam patří lev, pes, liška, levhart, a další blíže neurčené motivy šelem. V další jsou zařazeny motivy divokých zvířat, k nimž se řadí kozorožci, gazely, jeleni a divoká prasata. Na ně navazují domácí zvířata, jako je ovce domácí, tur domácí, kůň, velbloud a zebu. Výzdobným námětům ptactva náleží pátá kapitola, kam patří dravci, sokoli,...
|
|
|
Koncept orientalisujícího období v italské archeologii
Lorenzová, Alžběta ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Pavúk, Peter (oponent)
Ústředním tématem této práce je definice tzv. procesu orientalizace, jeho projevy na vybraných předřímských lokalitách a jak je tento proces prezentován v italské archeologii. Na základě analýzy hrobových kontextů je vytvořen chronologický přehled, jak proces orientalizace probíhal a na kolik byl tento proces jednotný. Za pomoci sebraných dat je pak vytvořena hypotéza o charakteru proměnách společnosti a zda je vhodné tyto proměny označovat termínem orientalizace.
|
|
|
Middle and Late Bronze Age Textile Production on the Greek Mainland and in Western Anatolia
Staničová, Jana ; Pavúk, Peter (vedoucí práce) ; Březinová, Helena (oponent)
Táto diplomová práca sa venuje textilnej produkcii v strednej a neskorej dobe bronzovej na gréckej pevnine a v západnej Anatólii. Prvú časť tvorí popis metodológie prístupu k textilnej výrobe v študovanej oblasti. Nasleduje popis a vlastnosti vláken, z ktorých sa tkaniny tkali ako aj technológie akými sa vyrábali. Pojmy súvisiace s textilnou výrobou sa spomínajú na hlinených tabuľkách s lineárnym písmom B, preto sa práca zaoberá ich výkladom ako aj ich porovnaním medzi jednotlivými centrami. Druhá časť analyzuje jednotlivé predmety určené k textilnej výrobe, konkrétne prasleny a tkáčske závažia a to na základe ich tvaru. Nasleduje topografický prehľad najvýznamnejších lokalít, v ktorých sa nástroje na výrobu textilu našli. Lokality s nízkym počtom nálezov sú zaznamenané v tabuľke a sú takisto zahrnuté do máp. Body v prehľade lokalít popisujú lokalitu, počet a typ praslenov, tkáčskych závaží a materiál, z ktorého sú vyrobené. Váha týchto predmetov má vplyv na výslednú niť a tkaninu, tento údaj sa však uvádza len ojedinele. Nazhromaždené informácie sú prevedené do tabuliek, grafov a máp. V poslednej časti s názvom diskusia sa dôraz kladie najmä na spoločné znaky predmetov, ako typ praslenov, tkáčskych závaží a v neposlednom rade ich hmotnosť. Vďaka vytvoreným mapám sledujeme rozšírenie jednotlivých...
|
|
|
Tzv. posvátný uzel v minojském a mykénském umění
Matoušková, Monika ; Pavúk, Peter (vedoucí práce) ; Mynářová, Jana (oponent)
V minojské a mykénské ikonografii byla používána řada symbolů se sakrálním významem. Jedním z nejznámějších je tzv. posvátný uzel. Jeho použití je doloženo na pečetích a pečetidlech, freskách, keramice i v podobě několika trojrozměrných předmětů. V této bakalářské práci je nejprve prostudován vzhled a tvar posvátného uzlu, aby nedocházelo k záměnám s jinými podobnými symboly, dále jeho výskyt a použití na různých záznamových materiálech. Nakonec je diskutován jeho možný původ v některém egyptském či předovýchodním znaku. Na základě této studie bude zjištěno, zda je možná interpretace posvátného uzlu, ačkoliv zatím nedošlo k rozluštění krétských hieroglyfů ani lineárního písma A. Klíčová slova: posvátný uzel, pečetě, pečetidla, fresky, keramika, slonovina, fajáns, anch, Esetin uzel tiet, ochranný symbol sa, Inannin symbol, Knóssos, Hagia Triada, Mykény
|
|
|
Environmental changes and human land-use interactions in ancient Thrace during the Iron Age: The impact of Greek colonization
Parvoničová, Lenka ; Pavúk, Peter (vedoucí práce) ; Bouzek, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá vzájemnými vztahy mezi environmentálními změnami a thráckou společností, jejíž rozvoj se odehrával v kulisách okolního přírodního prostředí, které procházelo v průběhu prvního tisíciletí př. n. l. zásadní proměnou. Od pozdní doby bronzové a rané doby železné byl detekován značně výraznější vliv činnosti člověka na krajinu, zejména se jedná o pěstování rostlin a pastevectví a s tím spojené odlesňování, související se zvyšujícím se sociálním a ekonomickým tlakem. Další fáze vývoje nastala v 7. století př. n. l., kdy byly v severním Egejském moři zakládány první řecké kolonie, a Thrákie se tak stala součástí makro-regionu Východního Středomoří. Vegetaci a její změny spojené s aktivitou člověka je možné zkoumat pomocí archeobotanických záznamů. Právě na základě identifikace a interpretace antropologických indikátorů lze pozorovat, jakým způsobem a v jakém rozsahu se měnilo využívání krajiny a způsob obživy. Z geografického hlediska se paleoekologické a archeobotanické studie zahrnuté v této diplomové práci zaměřují především na vnitrozemí starověké Thrákie, tedy na území moderního bulharského státu. Rekonstrukce vývoje vegetace, struktury osídlení a strategie obživy je utvářena na základě komparativní metody výsledků pylových a makrozbytkových analýz získaných z lokalit datovaných...
|
|
|
Metalurgie podél východoegejského a západoanatolského rozhraní ve 2. tisíciletí př. n. l.
Roháček, Miloš ; Pavúk, Peter (vedoucí práce) ; Bouzek, Jan (oponent)
(česky): Cílem této diplomové práce je určení, zda region východoegejského a západoanatolského rozhraní ve 2. tisíciletí př. n. l. neprodukoval vlastní metalurgický materiál odlišný od egejské oblasti a východního Středomoří. Metodami k určení závěru jsou posbíraní, katalogizování a rozbor bronzových předmětů z tohoto regionu. Celkově došlo k poznání 217 předmětů. Mnohé jako meče, kopí a břitvy skutečně vykazují trochu odlišnou produkci na základě přijímaní a míchání vlivů egejských, východních, ale i evropských. Charakteristika kovů je zároveň odlišná v dolní části rozhraní s více minojsko-mykénským vlivem a v horním rozhraním navazujícím spíše na východní prvky.
|
|
|
Proměny městského osídlení na území Syropalestiny v období helénismu
Havlík, Jakub ; Stančo, Ladislav (vedoucí práce) ; Pavúk, Peter (oponent)
V této práci si kladu za cíl představit městský prostor na území Syropalestiny a jeho proměny v období raného helénismu. Sledovaným časovým horizontem je doba od vlády Alexandra Makedonského, který na pozorované území vstoupil roku 333 př. n. l., až po sjednocení území pod vládu Seleukovců roku 200 př. n. l. Antiochem III.. V práci je nejprve zkoumána geografie pozorovaného prostoru a předložena jeho specifika z hlediska osídlení. V následujícím historickém výkladu se zaobírám dějinným vývojem oblasti s přihlédnutím k helénistické kolonizační činnosti. Ve druhé polovině práce se již věnuji především archeologické situaci. Skrze tu je zde popsáno osídlení v Syropalestině na konci perského období se zřetelem na regionální rozdíly. V logickém sledu pak dál zkoumám samotné aspekty proměn městského osídlení, které přicházejí s přelomem čtvrtého a třetího století před naším letopočtem, kdy byl sever země ovládán seleukovskou a jih ptolemaiovskou dynastií. Je zde též definován urbánní prostor období helénismu ve sledovaném prostoru a jeho specifika. Zejména jsou akcentovány rozdíly mezi severem a jihem.
|
host ::
RSS.