|
|
Lze úspěšně reitrodukovat tetřeva hlušce (Tetrao urogallus)?
Stelšovská, Lenka ; Křenová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Tetřev hlušec (Tetrao urogallus) byl v minulosti v Evropě běžným druhem. V posledních desetiletích došlo k jeho rapidnímu úbytku v západní části areálu, tj. ve střední a západní Evropě. Jako hlavní příčiny byly identifikovány vysoké nároky tetřeva hlušce na kvalitu prostředí a jeho nízká přizpůsobivost, nevhodné lesní hospodářství, klimatické změny a lidské aktivity (sportovní a turistický ruch). Zásadní je vliv predace. Snaha zamezit vymizení tohoto druhu z Evropy vedl k zahájení řady reintrodukčních programů. Práce shrnuje dostupné informace o reintrodukcích tetřeva hlušce a faktorech, které jejich úspěšnost ovlivňují. Většina doposud realizovaných reintrodukcí skončila neúspěchem. Záchranný program tetřeva hlušce proběhl v letech 1998 - 2007 i v České republice. Pokus o reintrodukci či posílení populací tetřeva hlušce na Šumavě, v Českém lese, Krkonoších, Jeseníkách, Moravskoslezských Beskydech a Brdech také neskončil úspěchem. Příčiny neúspěchu jsou shledávány v nedostatečné kvalitě biotopů, ve značném predačním tlaku, fyziologických a etologických nedostatcích odchovaných jedinců i ve způsobu jejich odchovu. Ze zjištěných informací lze shrnout, že realizované reintrodukce se v podmínkách České republiky jeví jako málo efektivní avšak ne zbytečné; podporou tetřeva hlušce jakožto deštníkové...
|
|
|
Dynamika výskytu orchidejí ve vybraném modelovém území v nížinných polohách
Štěpán, Jakub ; Kindlmann, Pavel (vedoucí práce) ; Křenová, Zdeňka (oponent)
Předmětem práce jsou vstavačovité rostliny rostoucí na území 9 faunistických čtverců s ohniskem v oblasti nymburského Polabí. Práce charakterizuje vybrané nížinné území a jeho biotopy, kde se orchideje vyskytují, včetně nejvýznamnějších ohrožujících faktorů. Na základě historických nálezových údajů i novějších dat se snažím lokality v terénu ověřovat a vytvořit ucelenou databázi recentního výskytu těchto druhů. Porovnáním aktuálního výskytu s historickým stavem budu schopen přesněji určit dynamiku jednotlivých populací, příčiny úbytku a navrhnout opatření pro účinnější ochranu nebo podporu těchto obvykle velmi vzácných a ohrožených rostlin.
|
|
| |
|
|
Porovnání vývoje ochrany přírody a socioekonomického rozvoje vybraných území jihozápadního pohraničí
Pícha, Zdeněk ; Křenová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Kindlmann, Pavel (oponent)
Součástí český h, stej ě jako ohý h středoevropský h, velkoploš ě hrá ě ý h úze í (VZCHÚ) jsou také obce. Někteří o vatelé a jeji h vole í zástup i příležitost ě oz ačují e iste i V)CHÚ a katastru svý h o í, jako příči u egativ í h de ografi ký h a so ioeko o i ký h pro esů odehrávají í h se a to to úze í. Předlože á diplo ová prá e zkoumá toto tvrzení a za ývá se vlive v hláše í a e iste e V)CHÚ a so ioeko o iku o í a obyvatelstva v dotče é úze í žijí í . Cíle této prá e lo a příkladu jihozápad ího pohra ičí České repu lik zjistit, zda e iste e a v hláše í V)CHÚ regio ovlivňuje. V zájmovém území, které je z o hra ářského hlediska vel i e é, l v ro e 99 v hláše NP Šu ava v rá i již e istují í CHKO Šu ava a v ro e 5 CHKO Český les. Opakova ě l předlože také ávrh a v hláše í CHKO Novohradské hor . V práci jsou analyzovány z ě v ra ý h so ioeko o i ký h a de ografi ký h údajů o 9 o í h a jeji h katastre h ezi let 99 a po o í statisti ké etod ANCOVA. ) dosaže ý h výsledků v plývá, že spíše ež e iste e či vz ik V)CHÚ jsou sledova é para etr ovliv ě é velikostí sledovaných obcí. Výsledky jsou diskutovány s dostupnými socioekonomickými výzkumy z ji ý h hrá ě ý h úze í h. Vedle perifer ího u ístě í je za faktor ovlivňují í so ioeko o iku regio u oz ače také edostateč ě v užitý pote iál e iste e V)CHÚ. V...
|
|
|
Assessing changes in conditions of the Šumava NP forests managed by the Kašperské Hory Municipality Forests, Ltd.
Hamarčák, Mário ; Křenová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Kindlmann, Pavel (oponent)
Využívanie metód diaľkového prieskumu zeme v oblasti ochrany prírody a krajiny zaznamenáva v poslednej dobe veľký rozmach. Možnosť implementácie dát získaných na základe DPZ do prostredia GIS z nich vytvára čoraz silnejší nástroj aj pre samotné vytváranie managementu v zvlášť chránených územiach. Diplomová práca sa upriamuje na hodnotenie zmien v lesných biotopoch na území NP Šumava, ktoré je v správe súkromného vlastníka Kašperskohorské městké lesy s.r.o porovnaním ortofotomáp z rokov 2011 a 2015 v prostredí GIS. Zmeny boli hodnotené pomocou metodiky, navrhnutej v bakalárskej práci s názvom: "Čo vypovedajú letecké snímky o stave biotopov v Národnom parku Šumava?" (2013), na ktorú táto práca nadväzuje. Klasifikované boli iba zmeny 3. a 4. kategórie, charakterizujúce aktívny lesnícky zásah. Zmeny boli porovnané aj na úrovni biotopov sústavy Natura 2000. Druhá časť predkladanej práce je postavená na terénnom prieskume tohto územia. Konkrétne sú mapované rozdiely medzi I. a II zónou v aplikovaných asanačných zásahoch so strany súkromného vlastníka. V terénnom prieskume bolo mapovaných viacero kategórií, no prioritne bolo hodnotené množstvo ponechaných kmeňov a zmladenie, teda významné parametre kvality lesných ekosystémov. Kľúčové slová: biotopy, NP Šumava, NATURA 2000, disturbancie, management...
|
|
|
Rozdíly v prostorové distribuci a dynamice šíření kůrovce (Ips typographus) v rozsáhlých polomových plochách způsobených orkánem Kyrill v NP Šumava.
Janouchová, Šárka ; Křenová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Kindlmann, Pavel (oponent)
Hledání nejvhodnějšího managementu lesů v období, kdy v Evropě narůstá frekvence výskytu větrných a kůrovcových kalamit, je velkou výzvou pro lesníky, a především správce chráněných území. Prohloubení odborných znalostí o efektivitě a důsledcích zvolených postupů jsou nezbytným podkladem pro optimalizaci managementu. Tato diplomová práce v první části shrnuje informace o ekologii lýkožrouta smrkového, přírodních disturbancích, které se vyskytují ve středoevropských lesích, a metodách jejich asanací. Druhá část práce je věnována zhodnocení dat prostorové distribuce a dynamiky šíření kůrovců ve vybraných lokalitách v NP Šumava a dat o zmlazení. Byla využita data z vlastního terénního výzkumu, lesnických hospodářských plánů Lesní správy Prášily a záznamy kůrovcového dřeva z lesnických map z let 2000 až 2006. Bylo zjištěno, že výskyt kůrovcových stromů je korelován s výskytem v předchozích letech a ani aplikace aktivního managementu, tj. kácení a odvoz kůrovci napadených stromů, šíření kůrovců neeliminuje. Navíc aktivní management způsobuje fragmentaci porostů zvyšující riziko jejich dalšího rozpadu a na vytvořených pasekách se vyskytuje menší počet a druhově omezenější přirozené zmlazení. Aplikace pasivního managementu, tj. ponechání samovolnému vývoji, bylo shledáno coby vhodnější především pro...
|
|
|
Zhodnocení péče o lokality soustavy Natura 2000 chránící modráska očkovaného a modráska bahenního. Chrání také další vzácné druhy a biotopy?
Glückseligová, Pavla ; Křenová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Kindlmann, Pavel (oponent)
Změny ve způsobu hospodaření, ke kterým dochází posledních několik desítek let, mají velký vliv na velikost populací druhů, které byly přizpůsobené managementu před intenzifikací zemědělství. Modrásek bahenní (Maculinea nausithous) a modrásek očkovaný (Maculinea teleius) jsou jedni z dotčených druhů, jejichž počty markantně ubyly v celé Evropě. Pro jejich ochranu byla vytvořena řada lokalit, patřících do soustavy Natura 2000, kde je prováděn specifický management pro podporu těchto motýlů. Tato diplomová práce se zabývá lokalitami soustavy Natura 2000 v Jihočeském a Plzeňském kraji, jejichž předmětem ochrany je jeden nebo oba druhy modrásků. Bylo zjištěno, že specifický management je pro stabilní populaci modrásků nezbytný, a že stav lokalit se z hlediska vykonávaného managementu velmi liší. Na téměř polovině lokalit je management nevyhovující, populace modrásků jsou velmi slabé nebo zanikly úplně. Na dalších lokalitách je způsob obhospodařování vyhovující a populace modrásků prospívají. Druhá část diplomové práce zkoumá, zda nastavený modráskový management vyhovuje i dalším chráněným a ohroženým druhům rostlin a živočichů, nebo jim naopak škodí. Byla využita data z vlastního terénního výzkumu, inventarizačních průzkumů daných chráněných území a Nálezové databáze ochrany přírody. Pro velmi malý...
|
|
|
Fyzickogeografické podmínky jako určující faktor regionálního rozvoje území NP Šumava
Janík, Tomáš ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Křenová, Zdeňka (oponent)
Šumava patří i v evropském měřítku k velmi důležitým oblastem. Ve středoevropském měřítku může požívat onu důležitost s jistotou. Je jedním z největších komplexů málo narušené krajiny, které ve svém okolí můžeme spatřit, a proto si zasluhuje naší pozornost. Díky protichůdným názorům na směřování je nutné zhodnotit, jakým směrem by se dále mělo území vyvíjet. V problematice figuruje mnoho faktorů a aktérů, kteří mají na utváření šumavské krajiny vliv. Pokusím se tyto vlivy co nejúplněji popsat. Je nutné se zaměřit na sféru fyzickogeografickou i sociálněekonomickou, protože obě určují ráz přeměn, které se na Šumavě dějí. Rámcem těchto změn je environmentálně-legislativní vymezení ochrany přírody na Šumavě. Cílem práce bude na základě rešerše těchto teoretických znalostí vytyčit prostorové rámce, ve kterých by se krajina mohla dále vyvíjet. Toto vytyčení dalšího vývoje krajiny v Národním parku Šumava se uskuteční pomocí klasifikace krajiny. K dalšímu vývoji Šumavy poslouží i analýzy ze socioekonomické sféry, jako zhodnocení ekonomického přínosu parku nebo vize aktérů lokálního rozvoje na Šumavě. Na závěr ze získaných znalostí bude na modelovém příkladu provedena studie možného scénáře dalšího vývoje.
|
|
|
Faktory určující klíčení vzácných druhů
Paulů, Andrea ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Křenová, Zdeňka (oponent)
Tato bakalářské práce je literární rešerší věnovanou ekologickým faktorům určující klíčení vzácných druhů cévnatých rostlin. Hlavním cílem práce bylo popsání faktorů ovlivňující klíčení a metodik užívaných pro jejich studium. Práce také popisuje projekty semenných bank, ekologii klíčení a význam studií klíčivosti. Tyto faktory ovlivňující klíčení budou v budoucnu aplikovány na data klíčivosti vzácných druhů, která nám byla poskytnuta Krkonošským národním parkem.
|
|
|
Výskyt ochranářsky významných druhů PR Tetínské skály a jeho ovlivnění environmentálními faktory
Augustinová, Šárka ; Tichý, Tomáš (vedoucí práce) ; Křenová, Zdeňka (oponent)
Přírodní rezervace Tetínské skály je jednou z významných lokalit pro výskyt chráněných druhů, kterými jsou hvozdík sivý (Dianthus gratianopolitanus), lomikámen trsnatý křehký (Saxifraga rosacea subsp. sponhemica) a lomikámen vždyživý (Saxifraga paniculata). Cílem této práce bylo, terénním průzkumem a sběrem dat, zaznamenat výskyt výše uvedených druhů na plochách skalních stěn, identifikovat klíčové faktory prostředí a popsat jejich vliv na druhy. Tento průzkum dosud nebyl proveden. Pro zjištění vzájemných vztahů jsem použila především mnohorozměrné analýzy PCA a RDA a analýzu rozptylu One-way ANOVA. Výsledky analýz ukázaly značné rozdíly v pokryvnosti druhů mezi plochami skály ovlivňovanými různými kombinacemi environmentálních faktorů. Mezi faktory s významným vlivem patří například orientace plochy skály vůči světovým stranám. Nejvyšší podíl pokryvnosti druhů vykazovaly plochy s východní orientací. Dalším z významných faktorů bylo zastínění vyšší vegetací, jež se ukázalo jako velice negativní, převážně u druhů S.rosacea subsp. sponhemica a D. gratianopolitanus. Tyto dvě proměnné napovídají o preferenci osluněných ploch. Jako další faktory s významným vlivem na výskyt druhů se projevila přítomnost půdy na ploše skalní stěny a přítomnost zahrádek v zástavbě nad skalní stěnou, jež mnohonásobně...
|
host ::
RSS.