|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Hybrid Warfare in Cyber domain: Case Study of hybrid threats in cyberspace
Tsiklauri, Giorgi ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Špelda, Petr (oponent)
Cyberspace has penetrated every facet of society's life and the nation's security. It entangled the whole world together, providing exceptional opportunities and threats. One of these threats is a new kind of warfare known as Hybrid warfare; Its nature is to deploy all unconventional means to achieve objectives given by its user. Additionally, means used in cyberspace and capabilities it offers have a complementary effect on Hybrid warfare strategies creating a positive feedback loop. Targets of this new type of warfare are usually Western democracies or nations affiliated with them. The western open approach to cyberspace proved to be readily exploitable by malicious actors. These actors are nations such as Russia or China. However, private entities or individuals have, too, proved to be capable of employing Hybrid tactics. These tactics employed are cyberattacks, data gathering and exploitation, and disinformation. There is a case period for each of them: Cyberattacks during 2007 Estonia, Data gathering and exploitation, the Chinese model and its dissemination, and disinformation throughout the recent COVID-19 pandemic. Each case will attempt to examine the effects of Cyberspace on Hybrid warfare; Which proved to be a complementary effect, cyberspace amplifying Hybrid warfare and providing it...
|
|
|
Beyond the Impasse: Prospects for Joint Cooperation between Russia and the US in Cybersecurity
Myftari, Kledian ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Nikolić, Luka (oponent)
Russia and the US have both articulated their willingness to develop a regime for counter cyberterrorism. Yet, to date, they have been unsuccessful in following through with this goal. Their failure to form such a regime can best be explained through the lens of social constructivism, and most specifically, through the concept of strategic culture, given that such an approach allows for the examination of ideological, historical, and cultural issues that have shaped the strategy choices of both countries. Russia and the US have successfully formed regimes with other countries in which issues of counter cyberterrorism come to play. Russia has entered into agreements with BRICS and with the Shanghai Cooperation Organization. The US has involved itself in cybersecurity regimes both with its NATO allies and with its Latin American and Caribbean allies. Russia and the US have furthermore entered into a number of agreements with each other, including the Anti-Ballistic Missile Treaty, the Intermediate- Range Nuclear Forces Treaty, and New-START. A strategic culture perspective, which focuses primarily on historical factors, such as a history of invasion or lack thereof, and the relations of both countries with their respective neighbors, reveals how the discourse of human rights and the freedoms of...
|
|
|
Ruská informační válka v pobaltských státech a její dopady na společnost
Andrle, Vít ; Laryš, Martin (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Tato diplomová práce analyzuje fenomén ruské informační války cílené na tři pobaltské státy - Litvu, Lotyšsko a Estonsko. V pěti kapitolách práce nejprve teoreticky rozebírá fenomén informační války, jeho specifické prvky a výhody, kvůli kterým ji používá Ruská federace používá, a následně přibližuje konceptuální předpoklady a podmínky k vedení informační války Ruskou federací právě v pobaltském regionu. Informační válka je v tomto ohledu chápána jako psychologický nátlak na populaci v pobaltských státech. To znamená, že jde o jeden z nástrojů zahraniční politiky Kremlu k prosazování jeho zájmů a vlivu, protože iniciátorem těchto informačních kampaní jsou ruská státní média, případně jejich zástupná média, která prosazují proruskou rétoriku. V empirické části se práce na základě konceptuálně stanovených faktorů a konkrétních událostí souvisejících s nimi zabývá diskursy a narativy šířenými v ruských či proruských médiích, které ve všech třech pobaltských zemích působí. Konkrétněji, analýza se zabývá obsahem těchto narativů, jejich rétorikou, specifickými vlastnostmi, kontextem a možnými dopady na společnost v pobaltských státech. Cílem této práce je tak pomocí obsahové analýzy zevrubně zanalyzovat význam a kontext jednotlivých narativů, stejně jako jejich možné cíle a dopady na společnost v...
|
|
|
Elektronický boj: Přístup velmocí a implikace pro AČR
Feryna, Jan ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Špelda, Petr (oponent)
Oblast elektronického boje se v poslední době, ruku v ruce s modernizací všech armád a jejich stoupající závislostí na elektronických systémech, dostává do popředí zájmu moderních armád. Po období útlumu během asymetrických konfliktů Afghánistánu a Iráku se začala situace obracet a v souvislosti s nasazením prostředků elektronického boje v konfliktech na Ukrajině a Sýrii. Nejsilnější armády světa prochází modernizací v rámci konceptů Network-Centric Warfare a Multi-Domain Operations. V těch je elektronický boj klíčový, jelikož tyto koncepty jsou založeny na sdílení dat a komunikaci v elektromagnetickém spektru. Tato diplomová práce se zabývá přístupem velmocí (USA, Rusko, Izrael), zkušenostmi ze zmíněných konfliktů na Ukrajině a v Sýrii, srovnává je se zkušenostmi a strategickými dokumenty AČR a vyvozuje implikace pro AČR. Hlavním cílem práce je tedy určit, jak by AČR měla přistupovat na základě přístupu velmocí a zkušeností z posledních konfliktů k oblasti elektronického boje a celkové modernizaci tak, aby byla připravena na výzvy budoucnosti. Sekundárně představuje oblast elektronického boje jako takovou a poslední vývoj technologií v této oblasti. Na základě uvedených zkušeností a přístupů je třeba, aby AČR aktualizovala své doktrinální dokumenty a nesoustředila se pouze na modernizaci...
|
|
|
Factors influencing the success of restricting the development and use of technology
Hanzl, Ondřej ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Primární cíl této práce je analyzovat a porovnat politické a technologické vlivy působící na zhroucení snahy o odzbrojení mezi světovými válkami. Tento problém je zkoumán analyzováním série odzbrojovacích konferencí, které se konaly v meziválečném období, a omezení uvalených na německé ozbrojené síly v rámci Versailleské mírové smlouvy. Téma této práce je inspirováno a zkoumáno pomocí tzv. Actor-network theory vytvořenou na École nationale supérieure des mines de Paris. Tato teorie slouží k náhledu na problém v novém světle. Autor klade vojenskou technologie, politické hnutí za odzbrojení a zvláště omezení vůči Německu na stejnou úroveň jako státy a mezinárodní organizace. Zatímco politické pnutí a jeho příčiny a důsledky jsou důkladně prozkoumány, technologické aspekty již o dost méně. Autor si klade otázku, jestli byl rozsah odzbrojovacích snah realistický. Zda by se stát, který by se řídil novými pravidly, dokázal úspěšně bránit v případě útoku a udržel si vlastní útočný potenciál. Zda technologie jako taková umožňovala existenci alternativních zbraňových systémů, které by tato pravidla neporušovala. A v případě Německa, zda omezení účinně omezovala německý potenciál a nacistické Německo je porušilo z politických důvodů, anebo jestli sama způsobila své porušování tím, že byla technologicky...
|
|
|
The Impacts of Artificial Intelligence and Robotic Systems on the Revolution in Military Affairs in the Armed Forces of Israel and the Russian Federation
Dóka, Otto ; Špelda, Petr (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Každá revolúcia vo vojenských záležitostiach bola vždy vo veľkej miere ovplyvnená novými typmi technológií. Svedčia o tom aj príklady takýchto revolúcií z minulosti, jedna dokonca nedávna z obdobia 70. až 90. rokov minulého storočia. Tá má svoje korene v sovietskom koncepte vojensko-technickej revolúcie, ktorá, ako už názov napovedá, prisudzuje technológiám veľký význam. Obidva vyššie uvedené koncepty mali aj praktické dopady v podobe zmeny vedenia bojových operácií, zmien v doktrínach a organizácií vojsk, a rovnako aj integrácií nových technológií do existujúcich zbraňových systémov. V poslednej revolúcii vo vojenských záležitostiach z obdobia 80. a 90.rokov hrali dôležitú úlohu presne navádzané zbrane, alebo vylepšené systémy riadenia a velenia vojsk a systémy komunikácie. Dnes sa mnoho diskutuje o možnej ďalšej revolúcií vo vojenských záležitostiach, ktorej primárnymi motormi má byť umelá inteligencia a robotické systémy. Táto diplomová práca sa sústredí na charakteristiku konceptov vojensko-technickej revolúcie, revolúcie vo vojenských záležitostiach a ich vývoj, ako aj na technológie, ktoré môžu spôsobiť v blízkej budúcnosti ďalšiu revolúciu- umelú inteligenciu a robotické systémy. Cieľmi tejto práce je priblíženie predchádzajúcej revolúcie vo vojenských záležitostiach a skúmanie umelej...
|
|
| |
host ::
RSS.