|
|
Pakistán: klíčový faktor pro americké působení v Afghánistánu (za vlády George W. Bushe)
Snášel, Filip ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent)
Resumé Americké vztahy s Pákistánem prošly celou řadou zvratů od spojenectví během studené války, až po uvalení sankcí v devadesátých letech dvacátého století. Po útocích z 11. září na Světové obchodní centrum a Pentagon se Pákistán velmi rychle přidal na stranu Spojených států ve válce proti terorismu. Ve své práci zkoumám pozice a působení Pákistánu během invaze do Afghánistánu a v sedmi následujících letech operace Trvalá svoboda za vlády administrativy George W. Bushe. Nejprve se zaměřuji na historickou zkušenost Pákistánu a vývoj v oblasti před americkou invazí do Afghánistánu. Také mapuji teroristická hnutí na pákistánském území, která jsou důležitá pro pozdější vývoj a jsou spjata s pákistánskou tajnou službou ISI. Ta se snažila ještě několik let po roce 2001 udržet přátelské styky s Talibanem a dalšími teroristickými skupinami v afghánsko - pákistánském pohraničí, avšak sami teroristé jako z podstaty antisystémové hnutí hodlali z Pákistánu i Afghánistánu udělat státy konstituované jako islámské emiráty. Prezident Mušaraf pod tlakem událostí i Spojených států pochopil, že podpora Talibanu je nadále neudržitelná, rozhodl se zakročit i proti teroristickým skupinám na domácí půdě. Tento tah však vyvolal vlnu sebevražedných útoků a mohutné povstání, které od roku 2006/2007 zasáhlo rozlehlé území jak...
|
|
|
Zobrazení severoamerických Indiánů v americké kinematografii v 80. a 90. letech 20. století
Vodňanský, Martin ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Raková, Svatava (oponent)
Práce se zabývá procesem zobrazování severoamerického Indiána v americké kinematografii. Popisuje vývoj, proměny a stereotypy tohoto zobrazovaní od úplného počátku kinematografie až do konce 90. let. Podrobněji práce popisuje indiánsky tematizovanou filmovou tvorbu 80. a 90. let a akcentuje, dle autora, nejdůležitější snímky. Těžiště práce leží v rozboru dvou filmů Powwow Highway a Kouřové signály, které vznikly v indiánské produkci na konci 80. a 90. letech. Cílem práce je prostřednictvím zkoumání těchto filmů odpovědět na otázku zda "byli Indiánští herci a režiséři klíčoví v procesu zobrazování severoamerického Indiána v americké kinematografii realističtěji?" Po rozboru zmiňovaných snímků a předložených argumentech na tuto otázku v závěru práce odpovídá kladně.
|
|
|
Svoboda internetu jako nástroj americké zahraniční politiky vůči arabskému jaru
Tělupil, Vojtěch ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Rezek, Tomáš (oponent)
Abstrakt1 Tato práce analyzuje prostřednictvím kritické diskurzivní analýzy koncept svobody internetu, který americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová přednesla ve svých projevech věnovaných tomuto tématu. Jedná se o tři texty přednesené v různých souvislostech, které svobodu internetu vymezují a dodávají jí konkrétní podobu. Ta byla deklarována jako priorita zahraniční politiky Spojených států v následujících letech. Na základě rozboru jsem dospěl k závěru, že koncept svobodného internetu nelze považovat za extenzi lidských práv v tradičním smyslu tohoto slova, a to dokud nebudou splněny některé základní podmínky. Jedním z nich je regulace, která musí zajistit fungování internetu jako veřejného prostoru, s čímž souvisí i otázka transparentnosti, která by neměla zadávat příčiny k podezření z dvojích standardů. Dokud se tak nestane, nelze tento současný fenomén americké zahraniční politiky hodnotit v kontextu Blízkého východu jinak než jako pokus o zachování současné mocenské rovnováhy. Ta má ochránit zájmy Spojených států v této oblasti a navzdory podpoře vede k ochromení aktivit občanské společnosti a opozice. Klíčová slova Svoboda internetu, USA, zahraniční politika, kritická diskursivní analýza, politické projevy, H. Clintonová 1 TĚLUPIL, Vojtěch. Svoboda internetu jako nástroj americké zahraniční...
|
|
|
Ekonomický vývoj Hongkongu v kontextu jeho zvláštního postavení v britsko-čínských vztazích mezi léty 1949-1978
Malaniuk, Bohdan ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Bakalářská práce analyzuje ekonomický vývoj Hongkongu v rámci jeho zvláštní pozice mezi Británií a Čínou mezi léty 1949-1978 - tedy v období maoistického protizápadního kurzu v Číně. Pokouší se identifikovat jednotlivé ekonomické vazby mezi Hongkongem a Británií a posléze mezi Hongkongem a Čínou a provazuje jejich existenci s mezinárodně-politickým prostředím. V závěru hodnotí vliv specifických vazeb s Británií a Čínou na ekonomický vývoj kolonie. Práce je členěna na čtyři hlavní kapitoly s vlastními podkapitolami. V částech věnovaných ekonomické problematice je doplněna o tabulky a grafy, které pomáhají dokreslit celkovou představu a charakter daného tématu. První kapitola se věnuje vývoji mezinárodně-politického prostředí ve sledovaném období - tedy v prvé řadě vývoji britsko-čínských vztahů a roli otázky Hongkongu v nich. Druhá kapitola sleduje v obecné rovině ekonomický vývoj kolonie a identifikuje jednotlivé faktory, které jej determinovaly. Další dvě kapitoly se pak soustřeďují na ty faktory, které vyplývaly z existence specifických ekonomických vazeb mezi Hongkongem a dvěma zmíněnými zeměmi. Tyto specifické vazby jsou analyzovány v souvislostech okolností jejich vzniku a následně je vyhodnocen jejich vliv na celkovou podobu hongkongského ekonomického vývoje. Ve třetí kapitole jsou rozebrány...
|
|
|
Diskontinuita urbanizačních procesů v poválečné Číně - Urbanizační politika ČLR na pozadí reformních změn 70. let 20. století
Bolchová, Jitka ; Sýkora, Jan (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Práce pojednává o urbanizačních politikách Čínské lidové republiky v období od skončení občanské války v roce 1949 po současnost. Zaměřuje se zejména na vliv reforem ze 70. let 20. století. V období vlády Mao Ce-Tunga před Velkým skokem vpřed je urbanizační proces v Číně přítomen spíše jako vedlejší efekt centrálních politik, než jako následek cílených pro-urbanizačních politik. Období Velkého skoku vpřed a Kulturní revoluce jsou na jednu stranu charakteristická masivní industrializací, na druhou však potlačováním jakýchkoli urbanizačních procesů. Dále dochází k centrální vládou řízené migraci obyvatel z měst na venkov a její kontrole skrze Hukou systém. Po reformách ze 70. let 20. století se Čína otevírá okolnímu světu a dochází k radikální změně jejího nasměrování k tržní socialistické ekonomice. K hlavním změnám patří soustředění se na ekonomickou prosperitu a de-ideologizace politiky, Čína se otevírá Západnímu světu. Velice rychle se začíná projevovat pozitivní vliv urbanizace na ekonomickou prosperitu a růst urbanizace je tedy podporován řadou centrálních politik. Jedním z mechanismů vedoucích k mohutné urbanizaci a následně k ekonomickému růstu je uvolnění neformálního pracovního sektoru. Dalším je decentralizace centrálních pravomocí na úroveň lokálních vlád, vedoucí k masivnímu přílivu...
|
|
|
Americká bezpečnostní politika vůči Pákistánu během války proti terorismu v letech 2001 - 2008
Krauzová, Tereza ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Ulík, Karel (oponent)
Prezident Bush v reakci na teroristické útoky 11. září 2001 vyhlásil globální válku proti terorismu. USA si byly vědomy, že klíčem pro úspěch operace v Afghánistánu bylo získání podpory Pákistánu. Pákistán, jediná nukleární mocnost muslimského světa, sdílející s Afghánistánem dlouhou a strategicky významnou hranici, byl ovládán vojenským diktátorem Parvízem Mušarafem. USA zrušily sankce uvalené na zemi v devadesátých letech a předložily Islámábádu seznam požadavků, které Mušaraf přijal. Obnovené spojenectví Washingtonu a Islámábádu však nebylo zdaleka bezproblémové. Práce vysvětluje vývoj a analyzuje kauzální souvislosti jednotlivých aspektů americko-pákistánské bezpečnostní spolupráce v letech 2001-2008. Klade si rovněž otázku, co vedlo Pákistán k porušování spojeneckých závazků a proč USA, vědomy si ambivalentnosti pákistánského nasazení, sledovaly nadále vytyčenou linii politiky vůči Islámábádu. Klíčová slova: USA, Pákistán, Afghánistán, Bush, válka proti terorismu, Tálibán, Mušaraf
|
|
|
Příčiny neúspěchu reformy zdravotnictví Billa Clintona
Sukopová, Hana ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent) ; Calda, Miloš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá příčinami neúspěchu reformy zdravotnictví, která byla projednávána ve Spojených státech amerických v období 103. Kongresu v letech 1993-1994. Tato reforma je úzce spjata s prezidentem Billem Clintonem, jejím předmětem bylo především uzákonění všeobecného zdravotního pojištění. Všeobecné zdravotní pojištění nemá ve Spojených státech tradici. Práce začíná stručným shrnutím tradičních amerických hodnot, díky nimž se v USA prosadil jiný systém zdravotnictví než v evropských zemích. Následuje stručný historický přehled vývoje amerického zdravotnictví od 19. století do přelomu 80. a 90. let 20. století. Z tohoto přehledu vyplývají problémy, které vedly k potřebě reformy systému. Poté se práce věnuje procesu přípravy reformy a jejímu projednávání v americkém Kongresu a představuje nejdůležitější a nejdiskutovanější změny, které reforma navrhovala. V následující kapitole práce analyzuje důvody, kvůli nimž reforma nakonec nebyla schválena. Pro lepší přehlednost rozděluje tyto důvody z hlediska kritiky obsahu a formy. V části věnované kritice obsahu se zabývá námitkami Republikánské strany, nejvýznamnějšími protinávrhy členů Kongresu, změnou postoje veřejnosti, výhradami ze strany zaměstnavatelů a zájmových skupin. V části věnované kritice formálního postupu jsou shrnuty...
|
|
|
Vývoj americké politiky vůči ČLR od roku 2001 do roku 2011 a strategická pozice USA a ČLR v Asii
Nejedlá, Anna ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Tématem této bakalářské práce je americká politika vůči Číně v letech 2001 až 2011 a strategické postavení USA a Číny v Asii. Vývoj mezinárodních vztahů ve zmíněném období je pro oba státy i pro celý svět velice důležitý, neboť nově vznikající mocnosti, mezi něž patří také ČLR, mají potenciál změnit současný světový pořádek. Práce si klade za cíl porovnat americkou politiku vůči Číně během administrativy prezidenta George W. Bushe a Baracka Obamy a také zjistit, zda Čína představuje pro USA hrozbu. První kapitola se zabývá otázkou, zda útoky z 11. září a následná válka proti terorismu byly významným předělem v americko- čínských vztazích, neboť tyto události zásadně ovlivnily celkovou zahraniční politiku Washingtonu. Druhá kapitola popisuje Bushovu a Obamovu politiku vůči Číně v rámci amerických zahraničněpolitických konceptů, a to "upřímného, konstruktivního a kooperujícího vztahu", "zodpovědného podílníka", "skupiny dvou" (nikdy se nestala oficiální politikou USA) a "strategického ujištění". Třetí kapitola zkoumá hlavní rysy čínské zahraniční politiky, zejména na základě historické zkušenosti, konfucianské tradice a zahraničněpolitických konceptů "multipolarity", "pokojného vzestupu/rozvoje" a "harmonického světa". Poslední kapitola hodnotí postavení obou aktérů v Asii a diskutuje vybrané...
|
|
|
Sino-American Ideological Clash: Washington Consensus and Beijing Consensus
Šrámek, Petr ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Bečka, Jan (oponent)
Cílem magisterské diplomové práce "Sino-American Ideological Clash: Washington Consensus and Beijing Consensus" je posoudit dva modely ekonomického rozvoje, tzv. Washingtonský konsensus a Pekingský konsensus. V první části práce analyzuji diskurs, který se kolem těchto pojmů utváří, a zároveň konsoliduji definice těchto pojmů. Washingtonský konsensus vznikl jako soubor konkrétních pravidel pro makroekonomickou politiku státu. V důsledku konce studené války, diskreditace alternativních modelů ekonomického rozvoje a přímé vazby aplikace tohoto modelu na finanční podporu ze strany mezinárodních finančních institucí popularita washingtonského konsensus v 90. letech prudce rostla. Demokratizace země byla vnímána jako další nepsané pravidlo. V důsledku asijské finanční krize v roce 1997 a dalších krizí v rozvojových zemích, ve kterých se aktivně angažovala Světová banka a Mezinárodní měnový fond, byl pojem washingtonský konsensus z velké části diskreditován. Byl spojován s pojmy jako ‚šoková terapie' a ‚neoliberalismus', případně ‚tržní fundamentalismus'. Mezitím upoutal pozornost rozvojových zemí dlouhodobý ekonomický růst Číny. V souvislosti s klesající popularitou washingtonského modelu a se světovou hospodářskou krizí rostla poptávka po alternativních rozvojových politikách. Pojem ‚pekingský konsensus' tak...
|
|
|
Financování předvolebních kampaní ve Spojených státech : McCain-Feingoldova reforma
Vydra, Pavel ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Spojené státy mají dlouhou historii předvolebních kampaní. McCain-Feingoldova reforma z roku 2002 byla poslední snahou regulovat finance v předvolebních kampaních a jejím účelem bylo zejména pokrýt mezery v zákonech ze 70. let 20. století. Hlavními změnami, které přinesla, byl zákaz tzv. "soft money", zpřísnění pravidel pro předvolební televizní a rozhlasové vysílání a speciální tzv. miliardářské limity. Poté, co reforma prošla Kongresem a byla podepsána prezidentem, posvětil tyto změny i Nejvyšší soud v případu McConnell v. FEC. Nicméně skutečný dopad této reformy na fungování předvolebních financí přesto zcela nesplnil původní očekávání.
|
host ::
RSS.