|
|
Poporodní blues a poporodní deprese - rizikové faktory a diagnostika
Sedláčková, Thea ; Takács, Lea (vedoucí práce) ; Najbrtová, Kristina (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku poporodního blues a poporodní deprese, přičemž klade důraz na screening, resp. diagnostiku, a etiologii těchto psychických poruch. V literárně- přehledové části představuje vybrané nástroje sloužící k jejich screeningu či diagnostice a přináší shrnutí nejvýznamnějších rizikových faktorů, přičemž pozornost je věnována zejména faktorům souvisejícím s psychologickými a psychosociálními charakteristikami žen. Závěr literárně-přehledové části se věnuje vzájemnému vztahu mezi poporodním blues a poporodní depresí. Ve druhé části práce je předložen návrh kvantitativního výzkumu, který se zaměřuje na míru výskytu poporodního blues a poporodní deprese současně také na schopnost poporodního blues predikovat následný výskyt poporodní deprese. Klíčová slova: diagnostika, poporodní blues, poporodní deprese, rizikové faktory
|
|
|
Postoje k porodu u českých žen
Zámečník, Jakub ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Takács, Lea (oponent)
Současné rodičky mají rozsáhlé zdroje informací o porodu. Postoj k porodu se utváří nejen v rodině a sdílením s vrstevnicemi, ale ve značné míře informacemi z médií a internetu. Postoje k porodu se pak promítají do volby porodní praxe a prožívání porodu. Mezi výraznými trendy v porodní oblasti sledujeme nárůst zájmu o přirozeně vedené porody, ale zároveň zvyšující se procento těhotenství zakončených císařským řezem. Cílem této sociálně- psychologicky zaměřené práce je zmapování postojů žen především k těmto nejvýraznějším porodním trendům. A zároveň identifikování důvodů, které vedou ženy k daným postojům. Výzkumná část je tedy pojata kvalitativně a data čerpá z analýzy internetových diskuzních fór pro matky. V předcházející teoretické části jsou uvedeny stěžejní informace nutné k porozumění zkoumaného tématu, jako je problematika postojů, specifika komunikace na internetových diskuzních fórech a především současné vědecké poznání o postojích žen k porodu v České republice i ve světě. Klíčová slova Postoje žen, přirozený porod, lékařsky vedený porod, domácí porod, císařský řez, internetová diskuzní fóra.
|
|
|
Možnosti využití Interpretativní fenomenologické analýzy v psychologickém výzkumu
Plachý, Jakub ; Takács, Lea (vedoucí práce) ; Stehlík, Luděk (oponent)
Možnosti využití Interpretativní fenomenologické analýzy v psychologickém výzkumu Abstrakt: Tato bakalářská práce pojednává o Interpretativní fenomenologické analýze (IPA) a možnostech jejího využití v psychologickém výzkumu. Cílem práce je popsat teoretický rámec a filosofické základy této metody, která se otevřeně hlásí k fenomenologii. Práce vychází jednak z originálního textu zakladatele IPA, Jonathana Smithe, a jednak z textů Edmunda Husserla, zakladatele fenomenologie. Poukazuje na využití některých fenomenologických pojmů v rámci metody IPA, jako je například pojem transcendentální redukce, a analyzuje rozdíl ve významu těchto pojmů v rámci IPA a v rámci Husserlova systému, tj. transcendentální fenomenologie (₮F). Tím je zároveň vyjasněno, do jaké míry lze metodu IPA považovat za "fenomenologickou" ve vlastním slova smyslu. IPA je dále zasazena do širšího kontextu a porovnána s Deskriptivní fenomenologicko-psychologickou metodou (DFPM). Práce nabízí i přehled výzkumných psychologických studií, které metodu IPA užívají, a rovněž oblastí výzkumu, pro které je použití této metody adekvátní. V empirické části je prezentován autorův probíhající IPA výzkum zaměřený na fenomén smrti. Klíčová slova: IPA, Edmund Husserl, fenomenologie, kvalitativní metodologie, smrt
|
|
|
Fenomenologická teorie vnímání v díle Edmunda Husserla
Kutil, Lukáš ; Takács, Lea (vedoucí práce) ; Heller, Daniel (oponent)
Literárně-přehledová část práce představuje fenomenologické analýzy vnímání v díle Edmunda Husserla, přičemž se opírá o klíčové Husserlovy texty pojednávající o této problematice, zejména o V. Logické zkoumání, Ideje k čisté fenomenologii a fenomenologické filozofii I a přednášky Věc a prostor. V práci jsou nejprve vyjasněny základní principy Husserlovy fenomenologické metody, neboť tyto principy zároveň určují rámec jeho teorie vnímání. Fenomenologie je představena jako metoda obratu k subjektivitě a jsou objasněny základní pojmy Husserlova přístupu k jevení: prožívání, reflexe, fenomenologická epoché a redukce, transcendentální vědomí a eidetická redukce. Samotný rozbor vnímání je vzhledem k rozsahovým možnostem práce omezen na analýzy, které Husserl představuje v rámci tzv. "statické fenomenologie", a analýzy "genetických" souvislostí vnímání jsou zmíněny pouze okrajově a pouze v kontextu, kde je to nezbytné (časová dimenze vnímání). Pozornost je tedy věnována především strukturálnímu rozboru procesu jevení reálných věcí. Ve výzkumné části je navržen kognitivně-psychologický experiment, který sleduje empirické okolnosti Husserlem popsaného procesu syntézy identifikace v průběhu konstituce časoprostorové předmětnosti ve vědomí. V kontrolovaných podmínkách jsou subjektům prezentovány různé...
|
|
|
Hodnocení psychosociálního klimatu rodičkami v malé porodnici.
Žipajová, Věra ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Takács, Lea (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na mapování a hodnocení psychosociálního klimatu porodnice v Česko- německé horské nemocnici s.r.o. rodičkami. Je teoreticko-empirického charakteru. Teoretická část práce přináší poznatky o psychických změnách, kterými žena prochází v době těhotenství, porodu i krátce po porodu. Prostor je dále věnován problematice potřeb rodičky, stresu v perinatálním období a psychopatologii ženy ve zmíněných obdobích. Probrány jsou zde také sociokulturní souvislosti perinatální péče. Stěžejní je popis psychosociálních aspektů perinatální péče a komunikace se ženou v perinatálním období. Výzkumná část práce se zaměřuje na analýzu psychosociálního klimatu porodnice ve Vrchlabí. Pro analýzu je využit Dotazník psychosociálního klimatu porodnice KLI-P, který vyplnilo 51 rodiček, a doplňující kvalitativní dotázání 10 rodiček. Analýza je doplněna o pohled dvou porodních asistentek na přístup k rodičkám v porodnici ve Vrchlabí. Výsledky z dotazníku KLI-P jsou srovnávány statistickou metodou testování hypotéz. Rodičky z porodnice ve Vrchlabí jsou na základě těchto testování statisticky významně spokojenější ve všech proměnných v porovnání s rodičkami ze všech vybraných typů porodnic. Pouze rozdíl celkové spokojenosti s oddělením šestinedělí ve srovnání s rodičkami z menších typů porodnic nebyl...
|
|
|
Psychosociální aspekty porodní a poporodní péče
Takács, Lea ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Weiss, Petr (oponent) ; Vavřinková, Blanka (oponent)
Název: Psychosociální aspekty porodní a poporodní péče Autor: Mgr. Lea Takács Pracoviště: Katedra psychologie Školitel: PhDr. Simona Hoskovcová, Ph.D. Konzultant: MUDr. PhDr. Pavel Čepický, CSc. Abstrakt Současný stav poznání: Spokojenost rodiček s porodní a poporodní péčí je do značné míry ovlivněna psychosociálními faktory. Navzdory rozsáhlému výzkumu však není pojem spokojenosti s perinatální péčí dostatečně definován a vyjasněn, často je navíc zaměňován s příbuznými, avšak odlišnými pojmy, zejména s pojmem spokojenosti s porodem. Nejasnosti se týkají především určení dimenzí a determinant spokojenosti s péčí u různých skupin rodiček a rovněž role, kterou hrají pro tuto spokojenost psychosociální faktory ve srovnání s biomedicínskými proměnnými. Cíle: Cílem této práce je prohloubit porozumění pojmu spokojenosti s perinatální péčí analýzou psychosociálních a biomedicínských faktorů, které tuto spokojenost ovlivňují u různých skupin rodiček rozlišených podle typu porodu (vaginální porod, akutní císařský řez, plánovaný císařský řez). S ohledem na záměr osvětlit rozdíl mezi spokojeností s péčí a spokojeností s porodem byly analýzy prediktorů provedeny zvlášť pro obě tyto proměnné. Metodika: K identifikaci klíčových prediktorů spokojenosti byla užita ordinální logistická regrese. Data byla získána od souboru...
|
|
|
Psychologické pojetí viny v díle Karla T. Jasperse
Hartlová, Klára ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Takács, Lea (oponent)
Bakalářská práce popisuje pojetí viny v díle německého psychologa a filosofa Karla T. Jasperse. V první části se věnuje představení Karla Jasperse jakožto autora a myslitele, v druhé kontextu vzniku Jaspersova vlastního myšlení s přihlédutím k důležitým myslitelům, kteří jej ovlivnili. Třetí část podrobně rozebírá Jaspersovo zásadní dílo Otázka viny, přičemž je kladen důraz na morální a metafyzickou vinu. Čtvrtá část se věnuje problematice kolektivní viny a Jaspersově uchopení této otázky, jakož i reakcemi dalších autorů. V páté části je rozpracován pojem svědomí a jsou tak doplněny některé otázky vyvstávající z Jaspersova díla. V empirické části je proveden návrh výzkumu s názvem Vnímání pojmu svědomí u psychologů. Klíčová slova: vina, Karl Jaspers, svědomí, psychologie, filosofie
|
|
|
Působení raného kontaktu mezi matkou a dítětem po porodu na subjektivní vnímání jejich vztahu
Kolumpková, Michaela ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Takács, Lea (oponent)
Tato práce sleduje působení raného kontaktu mezi matkou a dítětem bezprostředně po porodu na emoční naladění matky ve vztahu k dítěti. Teoretická část se zabývá problematikou situace porodu, dalším vývojem po porodu s důrazem na samotný raný kontakt a cestami navázání vztahu mezi matkou a dítětem. Závěr teoretické části se týká kvality vztahu mezi matkou a dítětem a interakcí mezi nimi. Empirická část zjišťuje, zda raný kontakt bezprostředně po porodu, případně celkový kontakt mezi matkou a dítětem v porodnici a další faktory na straně matky nebo dítěte, působí na emoční naladění matky na její dítě. Výzkum byl postaven na výpovědích matek, které se vyjadřovaly o svém dítěti. Předpokládalo se, že naladění matky souvisí s volbou adjektiv popisující dítě nebo celou situaci. Výzkum však neprokázal významné působení výskytu raného kontaktu na další emoční naladění matky na dítě. Na základě výsledků výzkumu lze tedy vyvodit závěr, že bezprostřední raný kontakt po porodu nemá významný vliv na kvalitu vztahu mezi matkou a dítětem a i bez raného kontaktu je možné být pozitivně naladěn na dítě. Tento výzkum tedy podporuje fakt, že nelze jasně dokázat, že je to právě raný kontakt, který napomáhá vzniku vazby mezi matkou.
|
|
| |
|
|
Souvislost psychosociálních faktorů perinatální péče s pacientskou spokojeností, průběhem porodu a zahájením kojení
Takács, Lea ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Dittrichová, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce je věnována psychosociálním aspektům porodní a poporodní péče. Je rozdělena do tří tematických celků: psychosociální aspekty péče o rodičku, psychosociální aspekty péče o novorozence a psychosomatické souvislosti v porodnictví. Každý tematický celek sestává z části shrnující dosavadní poznatky v dané oblasti a vlastní výzkumné části. První tematický celek se zaměřuje na přístup zdravotníků k rodící ženě a jejich psychosociální kompetence (komunikace, poskytování informací, zvládání náročných situací atd.); je zakončen výzkumnou studií, jejímž cílem je identifikovat hlavní psychosociální faktory, které ovlivňují spokojenost rodiček s péčí v českých porodnicích. Druhý tematický celek sleduje porodní situaci z perspektivy novorozence a obsahuje následující témata: psychosociální potřeby novorozence, raný kontakt matky a dítěte, péče o předčasně narozené a nemocné děti a zahájení kojení; je uzavřen vlastní výzkumnou studií o faktorech, které mohou podpořit či naopak zkomplikovat zahájení kojení. Třetí a poslední tematický celek se soustřeďuje na otázku vlivu psychologických proměnných na prožívání porodní bolesti a průběh porodu a v jeho empirické části je prezentován výzkum o dopadu psychosociálních faktorů perinatální péče na výskyt některých porodních komplikací a medicínských...
|
host ::
RSS.