|
|
Boží obraz u Řehoře z Nyssy
Marunová, Magdalena ; Karfík, Filip (vedoucí práce) ; Bartoň, Josef (oponent) ; Dus, Jan (oponent)
Cílem této práce je představit nauku Řehoře z Nyssy o člověku jako Božím obrazu, která se zakládá především na Řehořově díle Περ κατασκευ ς νθρώπουὶ ῆ ἀ (De hominis opificio). Řehoř ve svém spise vytvořil ze stoických zdrojů, z biblických interpretací inspirovaných Filónem Alexandrijským a Órigenem i z poznatků antického lékařství poměrně systematické antropologické pojednání. Na rozdíl od antických filosofických škol Řehoř odmítá v souvislosti s lidskou bytostí přirovnání k malému světu (mikrokosmu) a říká, že důstojnost člověka nespočívá v podobnosti stvořenému světu, ale v tom, že se člověk podobá Stvořiteli. Existuje mnoho rysů, na nichž se podobnost člověka Bohu zakládá, ale je to především nepochopitelnost, díky níž je člověk obrazem Boha. Nepochopitelnost spočívá v lidské mysli (νο ςῦ ), v níž lze onu podobnost člověka Bohu nejlépe rozpoznat. Mysl nemůže být umístěna nikde v těle a její spojení s tělem je podle Řehoře nevýslovné: mysl nesídlí v žádné části těla, a přece působí v celém těle a je jím ovlivňována. Božím obrazem je celé lidstvo, od prvního stvořeného člověka až po posledního. Až bude naplněn plánovaný počet duší, ustane čas a vše, co se v čase děje. Při konečné apokatastasi bude veškeré lidské či racionální stvoření obnoveno do původního stavu, jaký byl v ráji před tím, než...
|
|
|
Psalms in the Epistle to the Corinthians
Veverka, Roman ; Mrázek, Jiří (vedoucí práce) ; Dus, Jan (oponent)
Táto práca je zameraná na paralely medzi Starým zákonom a Novým zákonom. Vybrali sme si špecifické texty, ktoré nám mali pomôcť preukázať, ako spolu súvisia tieto dve časti Biblie. Chceli sme preskúmať Pavlovo použitie Žalmov v Prvom liste do Korintu a rozhodnúť, či jeho citácie majú podobný teologický kontext a motívy. Radi by sme v tejto práci ukázali tri základné témy, ktoré všetky zjednocujú Pavlovo použitie Žalmov: ľudskú múdrosť, Božiu zvrchovanosť a Kristovu zvrchovanosť. Prvá téma zastrešuje Žalm 94,11 v 1 Kor 3,20, druhá téma zastrešuje Žalmy 24, 89 a 50 v 1 Kor 10,26 a tretia zastrešuje Žalm 8 a 110 v 1 Kor 15,25 a 27. Okrem práce s citátmi tiež využívame narážky, ktoré sú súčasťou spomínaných kapitol našej práce ako aj poslednej kapitoly, ktorá sa zaoberá témou Exodu v rôznych žalmoch a Ž 31,25. Našim cieľom je dokázať, že Pavol mal teologické dôvody, aby použil Žalmy vo svojej Prvej epištole Korinťanom, a tak v tejto diplomovej práci robíme výklad vyššie spomínaných pasáží.
|
|
|
Obraz Jana Křtitele v matoušově evangeliu
Lokvencová, Iva ; Mrázek, Jiří (vedoucí práce) ; Dus, Jan (oponent)
Diplomová práce se pomocí exegetických metod zabývá rozborem postavy Jana Křtitele v kontextu Matoušova evangelia. Na začátku práce je v krátkosti představeno samotné Matoušovo evangelium a pozadí rozebíraných textů Mt 3,1-12 (jež pojednává o působení Jana Křtitele, konfliktu Jana s farizeji a saduceji a Janově varování před posledním soudem) a Mt 11,1-19 (popisující Janovy pochybnosti ohledně Ježíšova poslání, Ježíšovo potvrzení Janovy role a odmítnutí Janovy a Ježíšovy zvěsti židovskou stranou). Obsahem této části je stručné shrnutí vykládaného textu, popis, členění a zasazení textu v rámci širšího kontextu evangelia nebo srovnání se synoptiky. Následuje překlad veršů z řečtiny do češtiny, který je doplněn vysvětlivkami, literárními zajímavostmi, odkazy na zvláštnosti vyplývající z daného překladu, nebo odlišnostmi nacházejícími se v porovnávaných českých či cizojazyčných verzích. Následně přichází na řadu samotný výklad jednotlivých veršů doplněný o poznatky nabyté při studiu daného tématu a následné shrnutí kapitoly. Hlavním pramenem informací použitých při zpracování této práce je především samotný biblický text, doplněný o údaje pocházející z několika komentářů, článků, monografií, učebnic, slovníků, a to i internetové provenience. Výsledné shrnutí je potom založeno na kombinaci zjištěných...
|
|
|
Poklad v Novém zákoně
Rampich-Hamariová, Juliana ; Mrázek, Jiří (vedoucí práce) ; Dus, Jan (oponent)
Diplomová práce shrnuje výsledky provedených exegetických studií všech čtrnácti textů konkordančně obsahujících slovo "poklad" (thesauros) v řeckém Novém zákoně, a dále ve třech případech látku pro poklad zástupnou, za použití jazykového rozboru, textové analýzy a dostupných českých nebo cizojazyčných komentářů. K přiřazení jiných termínů, tedy termínu "hřivna" dochází v evangeliu Matoušově a Lukášově, kde v podobenství o hřivnách jsou splněny vnější i vnitřní atributy hřivny jako "pokladu". Pro evangelium Janovo, kde označení "poklad" nenalézáme vůbec, je zvolena pro svůj symbolický význam a vztah k Velikonocům "vonná mast" v oddíle o Pomazání v Betanii, přičemž janovskou verzi srovnáváme s líčením u synoptiků. Roztříděním dosažených interpretačních rámců všech sedmnácti textů; se dostaneme k několika základním modelům, které charakterizují roli "pokladu" v Novém zákoně z pohledu materie, alegorie, symbolismu nebo konotace. Poklad je obraz pro něco vzácného, světu nevlastního, s čím máme pramalou zkušenost, protože se s tím nemáme obvykle možnost konfrontovat, a je třeba dát se vést hodnotami, které jsme citem v Duchu svatém přijali za vlastní. Novozákonní poklad je dobrým znakem pro všechno, čím je Ježíšova zvěst, evangelium a Království nebeské. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Elijah in the New Testament and Apocryphal Literature
Hládek, Mária ; Dus, Jan (vedoucí práce) ; Mrázek, Jiří (oponent)
Prorok Eliáš je v hebrejskej Biblie pokladaný za spravodlivého jednotlivca, ktorý nezakúsil smrť, ale bol vzatý do neba na ohnivom voze. Táto práca sa pokúša objasniť ako sa s touto legendou vysporiadali Nový zákon a starozákonné pseudepigrafy v ich kontexte, ktorý je závislý na obrazotvornosti náboženského pozadia, v ktorom sa očakáva príchod Eliáša. Keďže sa spisy Nového zákona a starozákonných pseudepigrafov zaoberajú skutočným alebo fiktívnym kontinuom s hebrejskou bibliou, (ktorej kánon nemusel byť v dobe vzniku daného novozákonného alebo pseudepigrafného spisu uzavretý), priama narážka na proroka Eliáša vedie k tvrdeniam o povahe viery v období neskorého judaizmu a raného kresťanstva a o spôsobe akým sa tento legendárny materiál vyvíjal. Podľa toho na aké skutočnosti a osoby sa prorok Eliáš v daných spisoch vzťahuje a so stálym prihliadaním na náboženský kontext spisov, je možné dozvedieť sa, ktoré motívy týkajúce sa tejto postavy sa dajú pokladať v kresťanskom kánone za uzavreté a ktoré žijú ďalej vlastným životom v okruhoch, ktoré preberajú židovsko - kresťanské materiály.
|
|
|
Stvoření člověka a rajský příběh v gnostických interpretacích.
Vítková, Zuzana ; Pokorný, Petr (vedoucí práce) ; Dus, Jan (oponent) ; Oerter, W. (oponent)
Příběh o stvoření a provinění Adama z prvních kapitol knihy Genesis byl pro člověka žijícího v židovské nebo křesťanské tradici klíčovým. To, co se přihodilo, nebo co učinili první lidé, mělo totiž dalekosáhlý dopad na všechno jejich potomstvo. V této práci se chci věnovat motivům stvoření člověka a rajského příběhu a významu poznání Adama a Evy tak jak je popisují gnostické setovské texty.
|
|
|
Starozákonní konotace Kázání na hoře (podle Matouše)
Cejp, Tomáš ; Mrázek, Jiří (vedoucí práce) ; Dus, Jan (oponent)
Tato písemná práce z oboru novozákonní teologie si vytkla za cíl hledat starozákonní souvislosti tzv. Kázání na hoře, tedy souvislého celku učení Ježíše Nazaretského, které najdeme v 5.-7. kapitole Evangelia podle Matouše. Pro ujasnění bylo nutné nejdříve určit, co vlastně považovali tehdejší Židé za Písmo, protože kánon Bible v tzv. novozákonní době ještě nebyl přesně stanoven, zatímco jednotlivé knihy už svou závaznou písemnou podobu měly. Mezi řecky mluvícími Židy, žijícími ve světě, měl kánon jinou podobu než v Palestině. To lze přibližně vymezit psanou Tórou, tedy pěti knihami Mojžíšovými, Proroky a spisy, souhrnně nazývanými Tenakem. Pro potřebu této práce bylo důležité zkusit vystihnout, co za Bibli považoval sám Ježíš, a pak jeho představu srovnat s tím, co dnes nazýváme Starý zákon. Ježíšovo učení, jak ho známe z evangelií, se ovšem rabínským způsobem vztahovalo také k tzv. ústní Tóře a dalším pramenům. Obsahovým a jazykovým srovnáváním textů Kázání na hoře se Starým zákonem křesťanské Bible, a to na základě několika českých a světových komentářů a s přihlédnutím k několika novozákoníkům z židovských řad, se ukázalo, že vnitřní souvislost a provázanost Tenaku a Ježíšova učení je velice intenzivní a živá, někde věrná, jinde reformátorská. Můj původní předpoklad, že některým podstatným částem budou...
|
|
|
Sibylliny věštby I-II a VI-VIII, Otázky Bartolomějovy, Novozákonní apokryfy v českém překladu.
Dus, Jan A. ; Pokorný, Petr (vedoucí práce) ; Roskovec, Jan (oponent) ; Radová, Irena (oponent)
Práce je inspirována projektem Centra biblických studií: "Novozákonní apokryfy v českém překladu" (přehled přeložených spisů: E.4). V terminologickém úvodu (A.1) se autor přimlouvá za zachování termínu "novozákonní apokryfy" (Schneemelcher) a odmítá jeho nahrazování termínem "křesťanské apokryfy" (Junod, Markschies). Po několika poznámkách o problematice překladu starověkého textu (A.2) přechází k šesti charakteristickým jevům apokryfní literatury a ilustruje je vždy na vybraném motivu některého apokryfu: textově-kritické problémy ("svatý národ" v první knize Sibylliných věšteb: B.1); kompoziční problémy (pseudo-fókylidovské gnómy převzaté do druhé knihy Sibylliných věšteb: B.2); hromadění biblických odkazů ("Protivník" v Otázkách Bartolomějových: B.3); souběh starozákonních a novozákonních motivů ("pokání před smrtí" ve Zjevení Šadrakově: B.4); biblické a liturgické souvislosti ("eucharistie" ve Skutcích Tomášových: B.5); teologické posuny za proměnami textu ("přímluva za zemřelé hříšníky" ve Zjevení Petrově: B.6). Část C obsahuje komentované překlady příslušných pasáží ze zmíněných apokryfů; ve dvou případech (Sibylliny věštby I-II a VI-VIII; Otázky Bartolomějovy) se jedná o první překlad do češtiny. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Dějiny českého biblického překladu 1620-1808
Heller, Jan ; Dus, Jan (oponent) ; Rejchrtová, Noemi (vedoucí práce)
Práce přehledově shrnuje dějiny českého biblického překladu od bitvy na Bílé hoře (1620) po druhé vydání bible Prešpurské v roce 1808. Vedle historického pozadí vzniku jednotlivých biblí se zabývá translatologickou analýzou vybraných gramatických a lexikálních jevů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Sibyllino proroctví o Kristu (Oracula Sibyllina VIII, 217-250)
Dus, Jan Amos
Bájné věštkyni Sibylle se přisuzuje řada textů vztahujících se skrytě či výslovně k Ježíši Kristu. Lactantius a Augustinus v nich spatřovali naplněná proroctví o Kristu a doklad, že Boží tajemství mohla být zjevena výjimečným jedincům z pohanského světa. Vedle čtvrté eklogy Vergiliových Bukolik si zvláštní oblibu získal řecký akrostich s Ježíšovým jménem, který se nachází v komplikované sbírce řeckých židovských a křesťanských Sibylliných věšteb (VIII, 217-250). Augustinus ho zařadil do spisu O obci Boží a možná je autorem jeho překladu do latiny.
|
host ::
RSS.