|
|
Antické tradice v architektuře zámku Kačina
Matys, Marián ; Bouzek, Jan (vedoucí práce) ; Bažant, Jan (oponent)
Předmětem práce je zkoumání historie zámku Kačina z hlediska jejího vztahu k antickému umění a stavitelství. Úvodní kapitoly byly věnovány době, ve které zámek vznikl, byl připomenut i význam osvícenství, i ve vztahu k hraběti Janu Rudolfovi Chotkovi. Otevřenou otázkou bylo, zda existovaly přímé vztahy k antice nebo zda tyto vztahy byly zprostředkovány jinými předlohami. Během práce se ukázalo, že založení Kačiny vycházelo ze starších předloh, které v průběhu staletí prošly dalším vývojem. Podstatný význam v rámci vývoje evropské architektury měl traktát Marca Vitruvia Polliona, na který se odvolávali zvláště renesanční architekti. Pro architekturu Kačiny byly nejvýznamnější podněty Andrey Palladia, který starší vzory přetvářel do vlastního názoru. Jedna z následujících kapitol se soustředila k osobnosti stavebníka, hraběte Jana Rudolfa Chotka, dále na architekty a stavitele zámku. Následující kapitoly se věnují popisu zámku, zámeckému exteriéru, členění vnitřní dispozice a detailům výzdoby. Zmíněn je také dnes jen málo zachovaný park. V poslední kapitole jsou připomenuty paralely, které lze srovnávat s architekturou celku i jejími detaily.
|
|
|
Tizian, antická mytologie a Ovidius
Vorlová, Magdalena ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Bažant, Jan (oponent)
Tématem diplomové práce je zkoumání antické tematiky v dílech Tiziana. Autorka se soustředí na uzavřený soubor děl s antickou tematikou (témata antické mytologie), vytvořený pro španělského krále Filipa II. a zabývá se otázkou možných literárních, eventuálně materiálních předloh, které mohl mít umělec k dispozici nebo kterými se inspiroval. Díla spojuje tematika Ovidiových Metamorfóz, otázkou však zůstává, zda vycházel Tizian z klasické antické nebo některé renesanční překladové, upravené či komentované verze nebo zda se dokonce inspiroval i jinými klasickými autory.
|
|
|
Classical Traditions in the Work of John William Waterhouse
Rašovcová, Katarína ; Bažant, Jan (vedoucí práce) ; Bouzek, Jan (oponent)
Diplomová práca sa venuje spracovaniu vybraných tém a tematických okruhov v diele Johna Williama Waterhousea a jej cieľom je definovať vplyv antickej tradície na jeho tvorbu, ktorý zatiaľ nebol samostatne preskúmaný. V druhej a tretej kapitole sa rozoberá história bádania, špecifické problémy spojené s bádaním, cieľ diplomovej práce a životopis umelca. Jadro práce je v štvrtej kapitole a tvoria ho vybrané témy a tematické okruhy z diela J. W. Waterhousea: scény z každodenného života, dolce far niente, historická maľba, vodné mýty a antické ľúbostné mýty. Ich výber sa opiera o módne preferencie zobrazovania antických námetov v 19. a na počiatku 20. storočia. V jednotlivých podkapitolách štvrtej kapitoly sú maliarove obrazy porovnávané s tvorbou jeho súčasníkov a nasledovníkov vo viktoriánskom Anglicku a čiastočne aj v kontinentálnej Európe. Komparácia poukazuje na rozdiely v spracovaní námetu, v použitých postupoch, v náväznosti na trendy vo výtvarnom umení a v ďalších prvkoch. Koniec každej podkapitoly obsahuje zhrnutie dosiahnutých výsledkov komparácie so zdôraznením J. W. Waterhouseovho príspevku k danej téme. Záverečné kapitoly práce sumarizujú celkový obraz o tvorbe J. W. Waterhousea a zameriavajú sa na vyzdvihnutie postupov a špecifických výrazových prostriedkov, ktoré maliar opakovane...
|
|
|
Antické chrámové průčelí v novoklasicistní architektuře českých zemí
Zyková, Michaela ; Bažant, Jan (vedoucí práce) ; Musil, Jiří (oponent)
Chrámové průčelí v různých podobách, i v těch, kdy antickou předlohu pouze připomíná, se vyskytuje na novoklasicistní architektuře habsburské monarchie docela často. Již od renesance dochází v architektuře k využívání sloupových řádů, avšak v klasicistní architektuře jsou hojně doplňovány segmentované nebo trojúhelné štíty. A právě s trojúhelným štítem už dohromady tvoří v podstatě chrámové průčelí, jehož výskyt se v českých zemích v době klasicismu zvyšuje. Je ovšem nutno připustit, že dále pokračuje využívání sloupových řádů jako takových bez štítů - pouze sloupy a kladí. Příklady s chrámovým průčelím však nejsou v drtivé převaze vůči počtu staveb s pouhými sloupy vysokých řádů.Využití tohoto prvku je dáno jednak zvýšeným zájmem o antiku a návratem k ní, jednak šířením nového stylu z Anglie - neopalladianismu, který však taktéž zprostředkovává antické tradice v architektuře. Když se podíváme na novoklasicistní období v českých zemích, je zřejmé, že jsou rozděleny na dva samostatné vývojové celky - na Čechy a Moravu. Každý tento celek je pod vlivem trochu jiného prostředí. Čechy spíše pod vlivem sousedních německých států a Morava se zase více hlásí k Vídni a podunajské monarchii. S tím z velké části souvisí i tvorba v těchto celcích. Do Čech tedy přichází přes německé státy, které se inspirují především...
|
|
|
Pozdně antické paláce římského a post-římského světa (3. - 8. století)
Kostěnec, Jan ; Bouzek, Jan (vedoucí práce) ; Bažant, Jan (oponent) ; Štefanovičová, Tatjana (oponent)
Předkládaná disertační práce zpracovává palácovou architekturu pozdní antiky v její celé historické šíři (3.-8.st.), začínaje od paláců římské nobili a konče v rezidencích umajovských kalifů na jedné a palácích Karla Velkého na straně druhé. Pozornost je věnována především třem zásadním otázkám: 1) Zda nebo jak se projevovala funkce jednotlivých palácových staveb (privátní, císařské a královské, správní, biskupské) v jejich architektuře. 2) Inovace v pozdější římské a raně byzantské architektuře. 3) Kontinuita a změny v palácové architektuře v post-římské době. Bod 1 ukazuje, že palácová architektura pozdní antiky není v této studii zkoumána jen z formalistického hlediska (zjednodušeně jako srovnávání půdorysných typů), ale v souvislosti s funkcí jednotlivých staveb a také v jejich kulturním, etnickém a politickém kontextu.
|
|
|
Keltské kmeny v Malé Asii
Trefný, Martin ; Bouzek, Jan (vedoucí práce) ; Bažant, Jan (oponent) ; Venclová, Natalie (oponent)
Tato disertační práce se souhrnně zabývá problematikou keltských (galatských) kmenů na území Malé Asie. Její jednotlivé části se zaměřují zejména na následující témata: 1. Historie keltských kmenů na území Malé Asie; zprávy antických autorů, vztahující se ke Keltům (Galatům); pronikání Keltů na Balkánský poloostrov a do Řecka; vznik galatského státu; boje mezi helénistickými panovníky a Galaty; otázky kultu, společnosti a politického uspořádání; městská centra Galatů; zánik galatského panství a asimilace Galatů. 2. Archeologické doklady přítomnosti keltských/galatských kmenů ve střední Anatolii; jednotlivé typy archeologických nálezů. 3. Reflexe přítomnosti keltských/galatských kmenů a s nimi spojených historických událostí v helénistickém figurálním umění; sochařství, toreutika, terakota. 4. Vyhodnocení a interpretace. Keltské kmeny se začaly na Balkánském poloostrově objevovat již v poslední třetině 4. stol. a v raném 3. stol. př. Kr. a mezi lety 279 až 277 př. Kr. zde dokonce vznikl keltský státní útvar s hlavním městem Tylis (Tylisské království). Současně pronikli Keltové do Řecka, kde se v roce 278 př. Kr. neblaze proslavili v souvislosti s ohrožením posvátného okrsku v Delfách. Po této události se část keltských družin posunula v reakci na vyzvání bithýnského panovníka Nikoméda směrem k Hellespontu,...
|
|
|
Apologia mimorum Chorikia z Gazy a problematika kontinuity řeckého divadla
Šípová, Pavlína ; Stehlíková, Eva (vedoucí práce) ; Bažant, Jan (oponent) ; Just, Vladimír (oponent)
Situace v byzantském světě východního Středomoří patří k jen málo prozkoumané oblasti divadelní historie. Až teprve v posledních desetiletích se nám dostávají do rukou práce, které se snaží situaci v grekofonním prostředí dílčím způsobem zmapovat. Stále jsou objevovány nové a nové dramatické texty, ovšem jejich zpracování do značné míry komplikují vysoké nároky na badatele. Základním předpokladem pro práci s těmito materiály jsou jazykové a teatrologické znalosti. Historie ukázala, že filologové většinou texty neposuzovali jinak než filologicky a teatrologové málokdy ovládali řečtinu a latinu, popřípadě další jazyky někdejší multietnické byzantské říše. Stejně důležitou roli hraje poznání a respekt k odlišné náboženské a kulturní tradici na Východě, která může snadno znepřesnit závěry vědce vychovaného podle měřítek západního prostředí. Naším cílem bylo přeložit a tematicky roztřídit Chorikiovu Apologii mimorum, zásadní literární svědectví o pozdně antickém mimu, jež vzniklo v křesťanském prostředí rétorické školy v Gaze v duchu antické literární tradice. Výklad řeči jsme se pokusili zasadit do známého divadelně-historického kontextu, potvrdit popularitu divadla resp. mimu v pozdně antickém světě východního Středomoří a tendenci k zániku organizovaného divadelního života v
|
|
|
Votivní terakoty z období střední římské republiky v a jejich ovlivnění uměním Velkého Řecka
Titz, Pavel ; Ondřejová, Iva (vedoucí práce) ; Bouzek, Jan (oponent) ; Bažant, Jan (oponent)
Od nejrannějších dob po dlouhá staletí lidé ve starověké střední Itálii přinášeli svým božstvům jako projev náležité úcty nejrůznější oběti. Hmotné pozůstatky dokládající jejich víru v nadpřirozené síly a uctívání některých přírodních prvků a jevů jakými byly například prameny, jezera, řeky, hory, jeskyně nebo výrazné stromy v krajině, nacházejí archeologové v podobě zbytků obětin či votiv. 1 Tyto předměty- ex vota, tedy votivní oběti/dary člověka bohům, měly zajistit člověku přízeň božstva nebo vyjadřovaly vzdání díků božstvu za laskavost projevenou konkrétnímu člověku nebo skupině lidí. Původně skromné dary reflektující každodenní skutečnosti a nesnadnost lidského údělu se postupem času stávaly propracovanějšími a dokonce byly často vyráběny nebo i dováženy jen pro tu kterou příležitost. Antický člověk vyhledával božskou pomoc v nejrůznějších situacích.2 At' už to bylo v čase nejistoty, osobní nouze či obecného nebezpečí nebo si lidé chtěli naopak bohy naklonit s předstihem pro případný zvrat zatím přejícného osudu, věřilo se, že dobrovolný akt vzdání se něčeho osobního ve prospěch vyšších sil, jim může zajistit přízeň mocných obdarovaných. Toto chování do značné míry staví na víře v platnost výroku, že bude-li se člověk sám chovat odpovídajícím způsobem k bohům- a bude tedy pius3 - budou i oni muset...
|
|
|
Antropogeneze vědomí
Bažant, Jan ; Kebza, Vladimír (oponent) ; Šípek, Jiří (vedoucí práce)
Jaký je vlastne vývoj vedomí moderního cloveka, tj. u druhu Homo sapiens sapiens? Protože už první krok výzkumu - definice zkoumaného objektu - prináší znacné problémy a rozpory mezi ruznými koncepcemi, je nutné nejprve zodpovedet jinou otázku. Jak vymezit vedomí? V cásti Teorie vedomí, v kapitole Vznik pojmu se snažím podat strucnou genezi jednotlivých koncepcí vedomí a prehled stávajících teorií vedomí doplnený o kritickou úvahu. Protože me zajímá zejména vývoj, v kapitole Vývoj vedomí shrnuji dosavadní poznatky o evoluci hominidu až k vrcholné forme Homo sapiens. Spolecne s tím uvádím nekteré teoretické prístupy a opet kritické zhodnocení pojmu. V poslední kapitole první cásti hledám duvody pro vymezení kultury jako možného ekvivalentu vedomí. Kulturu ustanovuji jako srovnatelné a do historie i prehistorie sledovatelné vyjádrení vedomí ve vnejším svete. To, co lze z vedomí sledovat, jde obecne popsat jako chování a produkty psychiky (není myšleno jen v úzce behaviorálním smyslu).
|
|
|
Iónské kladí v klasicismu v Čechách a na Moravě
Zyková, Michaela ; Bouzek, Jan (oponent) ; Bažant, Jan (vedoucí práce)
Toto téma jsem si vybrala, protože mě zaujalo na první pohled. Jeden z okruhů, kterými se klasický archeolog zabývá a který mě osobně zajímá, je vliv antické kultury na pozdější období dějin. Antické tradice v evropském umění středověku i novověku jsou nesporné. Někdy byly intenzivnější, někdy méně, ale v podstatě stále přetrvávaly. Fascinuje mě právě to, jak se lidé neustále vrací k antické kultuře, která má i po tolika staletích takový vliv. Dále mě také k tomuto tématu táhla možnost, že předmětem zkoumání jsou právě památky v Čechách a na Moravě, které mohu osobně navštívit a prohlédnout si je, než je použiji ve své práci. Nemalý vliv na výběr tématu měl také ten fakt, že se týká architektury, neboť tato oblastí umění se u mě těší rovněž nezanedbatelnému zájmu. Z hlediska tématu klasicismu je práce také zajímavá, protože do dnešní doby nebylo napsáno mnoho literatury, která by se zabýval pouze klasicistní architekturou. Předchozí a následující období vývoje architektury byla zpracována mnohokrát a různými způsoby, ovšem o klasicismu se dočteme většinou jen ve všeobecných publikacích o architektuře. Otázkou zůstává, zda je toto období stavební aktivity nezajímavé, nedůležité, opomíjené či špatně zpracovatelné kvůli nedostatku informací. Můj osobní názor je, že to není téma nezajímavé či nedůležité, ale...
|
host ::
RSS.