|
|
Trestněprávní ochrana i odpovědnost úředních osob
Kostelanský, Ludvík ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Šámal, Pavel (oponent)
Trestněprávní ochrana a odpovědnost úředních osob Tématem této diplomové práce je trestněprávní ochrana a odpovědnost úředních osob. Vzhledem k tomu, že od 1.1.2010 je v účinnosti nový trestní zákoník, klade si tato práce za cíl jednak komplexně rozebrat novou úpravu předmětné problematiky a jednat učinit srovnání této nové úpravy s úpravou ochrany a odpovědnosti veřejných činitelů, která byla obsažena v předešlém trestním zákoně. Důvody, které mě vedly k výběru tohoto tématu jsou v prvé řadě můj všeobecný zájem o trestní právo a dále také vědomí, že zejména v definici úřední osoby došlo ke zřejmému posunu oproti starší definici veřejného činitele a tato skutečnost si nepochybně zasluhuje pozornost a patřičný rozbor. Diplomová práce je rozdělena do pěti kapitol, jejichž celek by měl podat komplexní obraz trestněprávní ochrany a odpovědnosti úředních osob. První kapitola se zabývá historickými souvislostmi trestněprávní ochrany a odpovědnosti úředních osob na našem území, poukazuje na hlavní mezníky vývoje a pokouší se o jejich srovnání se současnou úpravou. Druhá kapitola se soustřeďuje na rozbor definice úřední osoby současného trestního zákoníku a na její srovnání s definicí veřejného činitele předešlého trestního zákona. V této kapitole je tedy obsaženo jádro celé diplomové práce, neboť bez pochopení...
|
|
|
Problémy institutu vazby
Koubková, Květa ; Fenyk, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šámal, Pavel (oponent)
Závěr Přivést pachatele trestného činu k odpovědnosti. Tak je možno zjednodušeně vyjádřit hlavní úkol trestního řízení. Cesta k dosažení tohoto úkolu se však vyznačuje mimořádně obtížnými momenty konfliktu dvou odlišných zájmů, na jedné straně zájem na účinné ochraně společnosti dopadením a spravedlivým potrestáním pachatele trestného činu, na straně druhé nutný respekt a ochrana základních práv a svobod osoby, proti níž se řízení vede. I s přihlédnutím k předložené práci lze konstatovat, že vůdčím symbolem všech negativních důsledků spojených s trestním řízením je právě vazba. Naproti tomu však nelze opomíjet zatím nezastupitelnou roli tohoto institutu v trestním řízení, neboť přes všechna svá úskalí vazba nezanedbatelným způsobem podporuje a chrání účel trestního řízení. Jsou-li pravidla pro její aplikaci správně nastavena a příslušnými orgány v praxi také náležitě respektována, dají se její negativní konsekvence omezit na nezbytné a ústavně akceptovatelné minimum. V jednotlivých částech této práce byla podrobena rozboru právní úprava vazby uplatňující se v rámci trestního řízení, někdy nazývaná též vyšetřovací. Z hlediska rozsahu práce nebylo možné pokrýt ostatní případy vazby, které jsou tak zmíněny pouze krátkým výčtem v úvodu práce. Prostoru se nedostalo rovněž některým dalším otázkám s vazbou velmi...
|
|
|
Narovnání v trestním řízení
Sigmundová, Iva ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Šámal, Pavel (oponent)
S ohledem na dosud uvedene je patrne, že zavedeni institutu narovnani představuje novou strategii zpracovani konfliktu z pohledu trestniho prava. Standardni trestni řizeni se odehrava zejmena ve znameni rozsahleho dokazovani za účelem prokazani viny a nasledneho odsouzeni a potrestani pachatele trestneho činu a často v jeho ramci dochazi pouze ke zohledňovani naroků poškozenych namisto jejich realneho odškodněni. Naproti tomu v řizeni o schvaleni narovnani jde především o vzajemnou komunikaci obviněneho a poškozeneho za učelem znovunastoleni smirnych socialnich podminek, převzeti osobni odpovědnosti ze strany obviněného a v jehož ramci tež dochazi k uplnemu a realnemu odškodněni poškozeneho. I přes pravě zminěne vyhody je institut narovnani od sameho počatku jeho zavedeni v praxi využivan minimalně. Ve skutečnosti je tedy zaměr zakonodarce zjednodušit, zrychlit a zhospodarnit trestni řizeni daleko od sveho naplněni, alespoň pokud jde o institut narovnani. Odbornou veřejnosti vytykany nedostatek v upravě tohoto institutu, tedy nemožnost schvaleni narovnani v připravnem řizeni statnim zastupcem, byl odstraněn novelou trestniho řadu provedenou zakonem č. 265/2001 Sb. Ovšem ani v následujícím obdobi se četnost využiti tohoto institutu v praxi nikterak nezvyšila a stale zůstava zanedbatelna oproti druhemu typu...
|
|
| |
|
|
Obnova řízení
Fejklová, Lucie ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Šámal, Pavel (oponent)
Resumé Opravné prostředky v trestním právu mají zejména odstraňovat a napravovat omyly a chyby, které se vyskytly v průběhu řízení, slouží tedy k přezkumu a nápravě právních i skutkových vad. Dělí se na řádné a mimořádné. Mezi řádné opravné prostředky patří odvolání, stížnost a odpor, do skupiny mimořádných opravných prostředků patří kromě obnovy řízení také dovolání a stížnost pro porušení zákona. Obnova řízení je mimořádný opravný prostředek, který prolamuje zásah do právní moci. Obnova řízení, kterou lze napadnout jen některá pravomocná rozhodnutí, kterým již skončilo trestní stíhání, se používá pro odstranění nedostatků ve skutkových zjištěních, neboť v tu dobu nebyly známy všechny rozhodné skutečnosti a důkazy, které vyšly najevo až po nabytí právní moci původního rozhodnutí. Nové důkazy nebo skutečnosti, které jsou důvodem tohoto mimořádného průlomu do nezměnitelnosti a závaznost rozhodnutí vydaných v trestním řízení jsou pouze ty skutečnosti, jež nebyly předmětem dokazování nebo zjišťování nebo nebyly uplatněny některou procesní stranou v řízení, a pouze ty důkazy, které nebyly navrženy ani provedeny některou ze stran v průběhu řízení. Za nový důkaz může být považován i důkaz již v původním řízení provedený, jehož obsah se však podstatně změnil. Nové důkazy se mohou týkat jak skutečností již v...
|
|
|
Pojem a právní důsledky překročení mezí nutné obrany a krajní nouze
Lenc, David ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Šámal, Pavel (oponent)
1 Abstrakt POJEM A PRÁVNÍ DŮSLEDKY PŘEKROČENÍ MEZÍ NUTNÉ OBRANY A KRAJNÍ NOUZE Jak napovídá již její název, zkoumá tato diplomová práce pojem a právní důsledky překročení mezí nutné obrany a krajní nouze. Nutná obrana a krajní nouze, spolu s dalšími okolnostmi vylučujícími protiprávnost, patří k základním otázkám trestní odpovědnosti. Jsou-li určitým jednáním, které by za jiných okolností vedlo k trestní odpovědnosti, splněny podmínky některého z těchto institutů, pak nejenže takové jednání nemůže vést k trestní odpovědnosti, ale je vyloučena jeho protiprávnost jako celek (tzn. takové jednání je považováno za oprávněné, v souladu s právem). Cílem této diplomové práce je podat komplexní a srozumitelný rozbor těchto dvou klíčových institutů. Analýza je zaměřena především na podmínky těchto institutů, utvářející jejich meze, určení těch podmínek, při jejichž nesplnění hovoříme o překročení mezí nutné obrany či krajní nouze, a na obsah a těchto podmínek a případy jejich splnění či nesplnění. (Čímž jsou zkoumány případy překročení mezí nutné obrany a krajní nouze.) Následně se práce zabývá specifickými právními důsledky spojenými s případy excesů. Práce vychází z České právní úpravy, jmenovitě ze zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, a nepokouší se o její srovnání s úpravami zahraničními. Vyjma úvodu a...
|
|
|
Podmíněné zastavení trestního stíhání
Nacházel, Vojtěch ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám problematikou podmíněného zastavení trestního stíhání. Podstata tohoto institutu spočívá v dočasném zastavení trestního stíhání s tím, že pokud vyhoví obviněný stanoveným podmínkám po určitou zkušební dobu, bude jeho trestní stíhání definitivně zastaveno. Hlavním cílem práce je podrobný rozbor podmínek, jejichž naplnění trestní řád vyžaduje pro možné využití podmíněného zastavení trestního stíhání. V práci je dále podán v menším rozsahu i rozbor podmínek vyžadovaných u dalších odklonů zakotvených v právním řádu České republiky. Práce se skládá z úvodu, pěti kapitol, z nichž třetí a čtvrtá se dále člení na podkapitoly, a závěru. V první kapitole se věnuji konceptu restorativní justice, která je ideovým základem pro odklony. Rozebrány jsou její jednotlivé hodnoty, principy a myšlenky. První kapitola obsahuje rovněž nástin programů, ve kterých se restorativní justice rozvijí. Závěr kapitoly poté zahrnuje zamyšlení nad jednotlivými programy a jejich realizací v českém právním řádu. Ve druhé kapitole je vymezen pojem odklonu a jeho účel. Co se týče samotného účelu odklonů, tak ten vidím především v zefektivnění a zrychlení trestního řízení a narovnání vztahů mezi obviněným a poškozeným. Třetí kapitola obsahuje rozbor jednotlivých odklonů upravených v českém právním řádu...
|
|
| |
|
|
Časová působnost trestních zákonů a některé její vybrané problémy v praxi
Sýkora, Michal ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Císařová, Dagmar (oponent)
Závěr Roky 2009 a 2010 přinesly s novým trestním zákoníkem i celou řadu situací, které je třeba v praxi denně řešit. Některé z nich se týkají i časové působnosti nového kodexu, tedy principů, které mají za to, že jsou stále konfrontovány dva rozsáhlé kodexy trestního práva, ačkoliv jeden z nich již není platný, ale díky své příznivosti pro pachatele trestných činů, spáchaných za jeho účinnosti, je stále "udržován při životě". Z pohledu teorie časové působnosti je zásadní vymezení doby spáchání trestného činu, která je s konečnou platností stanovena okamžikem, kdy pachatel jednal a nikoliv následkem, odpadly tak neshody, které se vykytovaly jak v teorii, tak v praxi. Samostatnou otázkou roku 2009 pak byl přístup k tzv. "zanikajícím" trestným činům, který ještě před počátkem účinnosti nového zákona znamenal od některých orgánů činných v trestním řízení snahu o specifický přístup k nim při snaze o respekt jak názoru zákonodárce o tom, že tyto činy by již neměly býti trestné, tak zároveň i jeho jiného názoru, že po dobu legisvakance je stále nutno je stíhat. I když si problematika stíhání "zanikajících" trestných činů nevysloužila tak velkou mediální pozornost jako například v případě hromadného propouštění vězňů drobných krádeží, přesto mám za to, že snaha o nalezení způsobů zrychlení, zefektivnění a především...
|
|
| |
host ::
RSS.