|
|
Historie v anglickém románu posledních desetiletí
Nagy, Ladislav ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Hilský, Martin (oponent) ; Potočňáková, Magdaléna (oponent)
Práce se zaměřuje na oblast britské prózy několika posledních desetiletí, z níž vybírá díla, která určitým způsobem reflektují proměňující se chápání historie a vztahu mezi historií a fiktivním literárním dílem. Tuto reflexi práce zkoumá v několika tematických okruzích. Jsou jimi: vztah k viktoriánské epoše, město, venkov, archiv (reflexe vztahu románového vyprávění a historických pramenů - metatextualita) a dějiny jako "palimpsest", tj soubor několika textových rovin, které se různě prolínají. Proměny vztahu k minulosti vedoucí k problematizaci striktního rozlišení historické literatury a literární fikce jsou sledovány na příkladech převážně z prózy posledních třiceti let. Jedinou výjimkou tvoří Francouzova milenka Johna Fowlese, kterou autor vnímá jako dílo zásadního významu pro přehodnocení vztahu k historii. Dále se práce věnuje dílům autorů, jako jsou Iain Sinclair, Peter Ackroyd, Alan Moore (téma Londýna), Michel Faber (viktoriáni), Graham Swift, Bruce Chatwin a Adam Thorpe (venkov) Salman Rushdie, Zadie Smithová (román a dějiny), A. S. Byattová nebo Julian Barnes (archiv, literární dědictví). ) Pro autory historické prózy jsou dějiny především obrovským zdrojem příběhů. Tyto příběhy jsou znovu a znovu vyprávěny, jsou objevovány a upravovány k novým účelům. Práce ukazuje, že vedle jejich...
|
|
|
Concepts of Space in Victorian Novels
Sukdolová, Alice ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Potočňáková, Magdaléna (oponent) ; Vránková, Kamila (oponent)
Práce se zabývá koncepcí prostoru vybraných viktoriánských románů nejprve v jeho povrchové struktuře a posléze zkoumá hloubkové vztahy těchto struktur k archetypálním a symbolickým složkám prostoru v literatuře. Ke zkoumání "povrchu" byla využita filosofie pojetí prostoru Deleuze a Guattariho rozlišující prostor hladký (nomádský) a zvrstvený (civilizačními zásahy). Další část práce využívá filosofickou perspektivu vnímání prostoru Gastona Bachelarda, jehož Poetika prostoru zachycuje fenomenologii básnického obrazu s důrazem na archetypální pojetí hloubky prostoru a jeho funkci v lidském podvědomí. Práce se zaměřuje na vybrané romány viktoriánské doby, které nesou jisté společné znaky (centralizace prostoru, otevřenost krajiny, vztah k místu nebo určitému regionu), a v tomto směru podrobuje analýze romány sester Brontëových (Na Větrné hůrce, Jana Eyrová), Thomase Hardyho a George Eliot (Mlýn na řece Floss, Daniel Deronda).
|
|
|
Sign, symbol and allegory in Hawthorne's stories and The Scarlet Letter
Strouhalová, Slávka ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Robbins, David Lee (oponent)
Témou tejto diplomovej práce je Znak, symbol a alegória v diele amerického spisovateľa prvej polovice devätnásteho storočia Nathaniela Hawthorna. Ako typické ukážky jeho tvorby, ktorá je zvláštnou zmesou puritánskeho dedičstva a amerického romantizmu som si vybrala dve poviedky, Pastorov závoj (The Minister's Black Veil), Umelec krásna (The Artist of the Beautiful) a jeho slávnu romancu Šarlátové písmeno (The Scarlet Letter). Práca pozostáva z úvodu, štyroch kapitol, z ktorých tri sú pomenované podľa jednotlivých diel, ktorými sa zaoberám, a záveru. V prvej kapitole pod názvom Znak, symbol a alegória definujem a vymedzujem tieto pojmy. Pre svoj rozbor som si zvolila Saussurovu koncepciu znaku, ktorá definuje znak ako základnú systémovú jednotku jazyka, ktorá sa skladá z materiálnej, vizuálnej, alebo akustickej zložky, tzv. označujúceho, a mentálneho konceptu, ktorý označujúce vyvolá, tzv. označovaného. Zmyslotvorný vzťah medzi týmito dvoma zložkami sa nazýva znak a svojou podstatou je úplne náhodný. Saussure znak obmedzil len na svet jazyka ako taký a ignoroval skutočnosť, že znaky odkazujú na mimojazykovú realitu. Každý znak je súčasťou nejakého kódu, t. j. systému znakov, ktorý je kultúrne podmienený, keďže znaky sú arbitrárne len apriórne a postupne získavajú svoju konkrétnu "minulosť a konkrétne...
|
|
|
Mass culture in the novels of Nathanael West
Hrubín, Jan ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
Práce pojednává o pohledu na masovou kulturu v posledních trech románech amerického spisovatele Nathanaela Westa (tj. Miss Lonelyhearts, A Cool Million a The Day of the Locust). Hlavní teze je, že tyto romány nemají ciste negativní pohled na masovou kulturu, i presto, že ji kritizují. První dve kapitoly popisují kulturní prostredí v dobe, kdy West tvoril, vcetne modernismu, masové výroby a názoru na masovou kulturu, které byly typické v 30. letech minulého století. Následující dve kapitoly na tomto základe detailne rozebírají Westuv prístup k masové kulture ve všech trech jeho románech.
|
|
|
The Puritan view of death: attitudes toward death and dying in Puritan New England
Holubová, Petra ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Robbins, David Lee (oponent)
Puritánský postoj ke smrti je jednoznačně ambivalentní a spojuje jak radostné očekávání nebeské blaženosti, tak úzkostnou bázeň a strach ze zatracení. Představa smrti se puritánům spojovala s tématikou migratio ad Dominum ve chvílích, kdy byli přesvědčeni o působení spasitelné milosti ve svých životech. Jakmile však prohrávali svůj zápas s hříchem a svou vlastní zkažeností, převážil u nich děs ze smrti. Domnívám se, že příčnou této dvojznačnosti smrti je napětí přítomné ve dvou kalvinistických doktrínách: v doktríně o predestinaci, která předpokládá naprostou závislost člověka na svrchovaném a nevyzpytatelném Bohu a v doktríně o ujištění, která znemožňuje získání plného ujištění o spáse. Příkaz memento mori vedl puritány ke snaze využít co nejefektivněji čas jim svěřený a dal vzniknout typické protestantské etice práce. Nejistota týkající se posmrtného osudu provázela puritány již od dětství, kdy smrt a důsledky zatracení byly používány jako nástroj k urychlení duchovní zralosti a obrácení. Brzké zahrnutí dětí do diskurzu o smrti bylo mylně interpretován jako důkaz o neexistenci konceptu dětství v puritánské Nové Anglii. Příklady umírání puritánských "svatých," zachycené v duchovních životopisech byly myšleny jako ars moriendi a dokazují, že umírat s bázní bylo považováno za lepší, než spolehnutí se na...
|
|
|
Comic Discourse in Laurence Sterne's Life and Opinions of Tristram Shandy, Gentleman
Taubrová, Eva ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Nováková, Soňa (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá komickým diskursem v románu Život a názory blahodárného pana, Tristrama Shandyho. Ukazuje, jak jsou v tomto románu naplňovány teorie komiky Henriho Bergsona a Sigmunda Freuda. Tyto principy jsou v tomto románu naplňovány přímo strukturou textu, samotným procesem vyprávění. Komika je v Tristramu Shandym také podpořena tím, že obvykle statické a neměnné aspekty vyprávění (například povaha vypravěčského hlasu) nabývají v tomto románu dynamičnosti. Toto rozkolísání obvykle pevně daných složek či vlastností vyprávění vytváří nový prostor pro vznik komiky. Komika v tomto románu je také inspirována teorií asociace, a naopak, inspirovala pozdější teorie komična a humoru.
|
|
|
Myth and National Identity
Chytrý, Lukáš ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Znojemská, Helena (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl rozkrýt vztah mezi mýtem a národní identitou. Zásadními otázkami jsou míra, do které je společenská identita závislá na literární naraci a jaké motivy tuto naraci konstituují. Analýza tohoto vztahu je prováděna na vybraných literárních textech s ohledem na kritické přístupy literární teorie a relevantní společensko-politické aspekty. Rozbor je prováděn na základě komparativního přístupu k vybraným textům. Komparativní metoda se zaměřuje na společensko-politický a historický kontext vybraných literárních děl, stejně tak jako na různé přístupy k otázce, co tvoří společenskou identitu. Texty, na které se pozornost zaměřuje především, jsou básnická sbírka James Macphersona, Poems of Ossian, historický román Sir Walter Scotta, Waverley a Rukopisy Královédvorské a Zelenohorské. Tato diplomová práce otevírá diskuzi teoretickým přístupem ke vztahu mezi mýtem a historií. Diskuze se zaobírá způsobem, kterým obě zmíněné složky konstituují kolektivní identitu. Práce se snaží zdůraznit především ty aspekty, které dávají vzniknout manipulativním výrokům a představám, které následně ovlivňují diskurz. Do popředí tak vystupuje otázka tradice, konvence a představy o heroické době, na kterou konkrétní kolektivní povědomí navazuje. Pozornost je tak věnovaná...
|
|
|
Stanovení mechanických parametrů horninového prostředí pomocí analýzy plného vlnového obrazu z akustické karotáže
Chalupa, František ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Vilhelm, Jan (oponent)
V této diplomové práci je nejprve revidován provozně používaný postup interpretace dat akustické karotáže se záznamem plného vlnového obrazu v programu WellCAD. Tento program používá algoritmus, jehož jádrem je koherenční analýza prováděná na principu semblance. Dále byla provedena nezávislá interpretace stejných dat provedená v programu MATLAB. Zde jsou jednotlivé kroky navíc ověřeny nezávisle pomocí analýzy komplexní seismické stopy - konkrétně použitím okamžité frekvence. Oba interpretační postupy byly aplikovány na široké spektrum skalních hornin Českého Masivu s velmi rozdílnými mechanickými parametry, aby byla otestována jejich robustnost. Výsledky obou postupů byly porovnány a nebyly nalezeny zásadní rozpory, pouze odchylky, kterým nelze při možnostech programu WellCAD systematicky předcházet. Pro srovnávání sloužila interpretovaná hodnota Poissonova poměru a hodnoty rychlostí podélných a příčných vln. Vzhledem k potvrzení spolehlivosti hodnot mechanických parametrů stanovených interpretačními postupy uvedenými výše byly dále hledány příčiny odlišnosti mezi hodnotami mechanických parametrů stanovených pomocí seismiky a statickými metodami. Nejprve bylo provedeno srovnání základních aspektů, ve kterých se meřicí metody liší (např. velikost vzorku, velikost deformace, ke které při měření...
|
|
| |
|
|
Joyce against theory
Vichnar, David ; Armand, Louis (vedoucí práce) ; Procházka, Martin (oponent)
This work sets out to map the genealogy of a possible location of "Joyce" and "theory" in the present-day Joyce studies, and, equally important, to think of the meanings of the copulative conjunction and which separates/unites the two. The phenomenon of the contagious "Joyce and…" to be found in a plethora of book-, and even more so, paper-titles is significant in its own right, bespeaking as it does not so much a lack of imagination on the part of the scholarly community, as a central tendency of Joyce's writing, variously described as (all-) inclusiveness. Joyce's writing process, itself based on addition and expansion, produced texts whose semantic reference, more than in the case of any other writer, is extra-textual as much as intertextual, deferring its meaning to the lived experience of a specific historical reality no more than to other texts. This tendency, in turn, solicits a repetition in the response of Joyce's readership (from the project of textual annotation of the earliest to the complex genetic examinations of avant-textes of the contemporary Joycean scholarship), whether of the individual exegete, or- again, to a degree paralleled by no other writer-of a reading group. Joyce's texts, from the floating signifiers of "paralysis," "gnomon," and "simony" in the first paragraph of 'The Sisters'...
|
host ::
RSS.