|
|
Koncepční nástroje územního plánování a jejich specifika ve zvláště chráněných územích Šumavy
Komárek, Matěj ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Koncepční nástroje územního plánování a jejich specifika ve zvláště chráněných územích Šumavy Práce se zabývá vztahem mezi ochranou přírody a územním plánování na Šumavě. Na Šumavě se nachází náš největší národní park a celé území je chráněno dalšími nástroji územní ochrany přírody a krajiny. Zároveň se však na Šumavě nachází velké množství obcí a katastry některých z nich zasahují i do nejpřísněji chráněných území. V roce 2017 byla zákonem č. 123/2017 Sb., schválena novela zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Práce vznikala na přelomu let 2019 a 2020, kdy se některé nástroje, jako jsou klidová území, zásady péče o národní park a především zonace podle novely nově vymezovaly. Tato novela významným způsobem změnila nástroje ochrany přírody a krajiny a na území národních parků jejich roli posílila. Proti této novele se otevřeně stavěli starostové některých šumavských obcí, kteří argumentovali tím, že v důsledku této novely bude omezen rozvoj šumavských obcí. Práce se zabývá specifiky koncepčních nástrojů územního plánování na Šumavě, tedy tím, jakým způsobem jsou obce při svém územním rozvoji omezeny existencí zvláště chráněných území a to i v souvislosti s možnými dopady předmětné novely. Dále se práce mimo jiné zabývá vztahem státní správy a samosprávy na úseku ochrany přírody nebo...
|
|
|
Závazná stanoviska jako nástroj ochrany přírody a krajiny
Štěpánková, Jana ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Tématem předložené rigorózní práce je právní instrument závazného stanoviska. Autorka práce se zaměřuje na vymezení jeho klíčové role v rámci ochrany přírody a krajiny. Z hlediska toho, že autorka má za to, že stavební činnost je aktivita, při níž dochází k největším zásahům do přírody a krajiny, se předložená práce zaměřuje kromě jiného na důkaz tvrzení, že účelem vydávání závazných stanovisek je právě regulace výstavby. Práce sestává z úvodu, závěru a pěti kapitol členěných do podkapitol dle logické a přehledné struktury. První kapitola pojednává o roli dotčeného orgánu při ochraně veřejného zájmu, kterým ochrana přírody a krajiny dle zákona je. Druhá kapitola strukturovaná do několika podkapitol se věnuje analýze předmětného právního nástroje, konkrétně jeho definičními znaky a jeho právní povahou, jeho obsahovými náležitostmi a procesem jeho vydávání. Dále se autorka zaměřila na přezkumný mechanismus závazných stanovisek, a to konkrétně na jeho právní úpravu ve správním řádě, soudním řádě správním, včetně odchylky od obecného režimu stanovenou stavebním zákonem. Čtvrtou kapitolu autorka práce věnovala vymezením jednotlivých dotčených orgánů podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Tato část navazuje na již velmi konkrétní úsek práce analyzující jednotlivá závazná stanoviska vydávaná orgány...
|
|
|
Právní nástroje zajištění přístupu k nemovitosti
Blažejová, Barbora ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Právní nástroje zajištění přístupu k nemovitosti Tato práce se zabývá analýzou právních nástrojů soukromého i veřejného práva, které jsou schopny zajistit přístup nemovitosti. Práce na tyto nástroje nahlíží z pohledu vlastníka nemovitosti bez přístupu nebo se ztíženým přístupem, proto je její obsah omezen na právní prostředky ochrany tohoto vlastníka. Cílem práce je obsáhnutí všech právních možností zajištění přístupu k nemovitostem, podrobný rozbor každého z institutů s přihlédnutím k četnosti a vhodnosti jejich využití a pro praxi možná nejdůležitější, porovnání jednotlivých institutů z hlediska procesního práva. Práce také bohatě pracuje se soudní judikaturou, kterou ilustruje jak případný vývoj interpretace právní úpravy, tak přibližuje čtenáři abstraktní právní pojmy aplikací v reálných situacích. Diplomová práce je rozdělena do devíti kapitol, přičemž první kapitola nabízí úvodní třídění právních nástrojů jednak z hlediska soukromého a veřejného práva a jednak podle toho, zda se jedná o zajištění přístupu dobrovolné nebo nucené. Následně už přechází k výčtu jednotlivých možností zajištění přístupu k nemovitostem, kdy se nejdříve zabývá příslušnými instituty soukromého práva, tj. okrajově nájmem, dále služebnostmi, ustanoveními občanského zákoníku o nezbytné cestě, sousedskými právy a přídatným...
|
|
|
Právo stavby a jeho srovnání s rakouskou právní úpravou
Kolísková, Zuzana ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Právo stavby a jeho srovnání s rakouskou právní úpravou Shrnutí Tématem předkládané práce je institut práva stavby zavedený do českého právního řádu zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem a jeho srovnání s rakouskou právní úpravou práva stavby vymezenou v rakouském zákoně o právu stavby, č. 86/1912 v účinném znění. Práce si klade za cíl vymezit klíčové otázky institutu práva stavby dle české právní úpravy a srovnat jej s odpovídajícími ustanovení rakouského práva. Práce se rovněž zabývá nejasnými či problematickými ustanoveními české právní úpravy o právu stavby a předkládá jejich možný výklad vzhledem k širším souvislostem založených na komparaci s rakouskou právní úpravou. Obsaženy jsou i úvahy a návrhy na případné zlepšení některých ustanovení českého práva stavby. Vymezené otázky práva stavby jsou v jednotlivých kapitolách z důvodu přehlednosti vždy popsány zvlášť, nejprve z pohledu českého práva, dále dle rakouského práva a poté jsou souhrnně porovnány. V práci je tedy použita analyticko-syntetická a komparativní metodologie. Úvodem textu je zahrnut stručný historický výklad práva stavby a superficiální zásady na území České republiky. Následně je vymezena povaha a podstata práva stavby a jeho charakteristické rysy. Dále jsou v práci popsány způsoby vzniku práva stavby a blíže vymezen pozemek,...
|
|
|
Právní úprava zvláštní územní ochrany přírody a krajiny v České republice
Šílený, Jan ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
Tématem této diplomové práce je právní úprava zvláštní územní ochrany přírody a krajiny v České republice. Práce se soustředí především na právní úpravu velkoplošných zvláště chráněných území, nicméně je zde věnován prostor i maloplošným zvláště chráněným územím a soustavě Natura 2000. Práce je systematicky rozdělena do úvodu, tří částí a závěru. Stěžejním pilířem práce je její druhá část. První část se věnuje obecně ochraně životního prostředí a dále její složkové ochraně (ochraně ovzduší, ochraně vod, ochraně půdy, ochraně lesa a ochraně přírody a krajiny), a rovněž zde dochází k vymezení nejvýznamnějších pojmů z oblasti ochrany přírody a krajiny. Druhá část této diplomové práce se ve své první kapitole věnuje odlišení obecné ochrany přírody a krajiny od zvláštní ochrany přírody a krajiny, rozdělení na územní a druhovou ochranu a rozlišení velkoplošných a maloplošných zvláště chráněných území. Druhá kapitola této části se věnuje zvláště chráněným územím v České republice a zároveň obsahuje díly věnované jednotlivým zvláště chráněným územím (národním parkům, chráněným krajinným oblastem, národním přírodním rezervacím, přírodním rezervacím, národním přírodním památkám a přírodním památkám), ve kterých je prostor věnován jejich právní definici, formě vyhlašování, nástrojům ochrany a péče (základním...
|
|
|
Pozemkové služebnosti a jejich zápis do katastru nemovitostí
Rybář, Robin ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
POZEMKOVÉ SLUŽEBNOSTI A JEJICH ZÁPIS DO KATASTRU NEMOVITOSTÍ - ABSTRAKT Tato diplomová práce se zabývá pozemkovými služebnostmi jakožto jedněmi z nejdůle- žitějších věcných práv. Podstatou pozemkových služebností je povinnost vlastníka jednoho po- zemku zdržet se určitého jednání nebo něco strpět ve prospěch vlastníka pozemku druhého. Jde o starý právní institut známý už římskému právu, který si sice zachoval svou podstatu, jeho právní úprava však za staletí prošla určitými změnami. V práci jsou rozebrány jednotlivé aspekty tohoto právního institutu, od vzniku přes obsah až po zánik. Je zohledněno zařazení služebností mezi věcná práva a jsou vyvozeny důsledky této systematiky. Pozornost je věnována především rozsahu a obsahu služebnosti, jednotlivým způsobům nabytí služebností a jejich vzniku, právním poměrům ze služebnosti, ochraně slu- žebností a jejich zániku. Velká část práce se také věnuje konkrétním typům pozemkových slu- žebností jmenovaným občanským zákoníkem. Téma pozemkových služebností je doplněno o problematiku jejich zápisu do katastru ne- movitostí. Jsou popsány zásady vedení katastru nemovitostí a jednotlivé typy zápisů, které mo- hou být do katastru nemovitostí prováděny. Pozornost je dále věnována vkladu práva jakožto typu zápisu relevantního pro služebnosti. Jsou uvedeny náležitosti...
|
|
|
Zásada superficies solo cedit a její význam v pozemkovém právu
Humenná, Katarína ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na zásadu superficies solo cedit a způsob jejího promítnutí do právního řádu po více než půl století, kdy jeho součástí nebyla. Cílem práce bylo přinést komplexní pohled na tuto problematiku, zejména to, jak návrat této zásady změnil pozemkovoprávní vztahy. První kapitola práce opisuje základní rozdělení práva na soukromé a veřejné. Následuje historický exkurz, který čitateli přibližuje kde zásada vznikla a jakým způsobem a zda vůbec byla součástí právního řádu v minulosti. Další kapitoly tvoří jádro práce a věnují se promítnutí této zásady do právního řádu dnes. Nejdříve práce popisuje, jak se zásada promítla do nového občanského zákoníku a postupně analyzuje jednotlivá jeho ustanovení upravující tuto zásadu. Dále je podrobně uvádí vymezení stěžejních pojmů pozemek, stavba a dočasná stavba, se kterými občanský zákoník pracuje, ale nedefinuje je. Další poměrně obsáhlá kapitola s názvem liniové stavby obsahuje pohled na výjimky ze zásady, kterých základní vymezení obsahuje ustanovení občanského zákoníku, ale blíže jsou tyto výjimky upraveny ve veřejnoprávních předpisech, proto v této oblasti dochází k prolínání práva soukromého a veřejného. Podkapitola je věnovaná i věcným břemenem k nemovitým věcem, vývoji jejich právní úpravy a právní úpravě dnešní. V oblasti této...
|
|
|
Nástroje environmentální politiky v České republice
Bavšenkov, Sabina ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
Nástroje environmentální politiky v České republice V této práci se zabývám nástroji environmentální politiky a s tím související problematikou. V úvodu rozebírám obecně to co životní prostředí je a jakou roli v našem životě hraje a jeho důležitost pro život, dále pak také krátkým historickým exkursem a také samotnou definicí toho co je to životní prostředí a také samotná environmentální politika. Velkou část zde zaujímají subjekty, které jsou nedílnou součástí této oblasti, neboť bez nich by nebylo možné vykonávat environmentální politiku. Dělím je na státní a nestátní, mezi nimiž je hlavní rozdíl zejména v dobrovolnosti při zapojení se. Popisuji jejich činnost a příklady využití jednotlivých nástrojů při výkonu jejich činnosti. Důležitou částí je i nahlédnutí do mezinárodní oblasti v oblasti mezinárodních konferencí týkajících se životního prostředí, a také oblast akčních plánů Evropské unie. V této části představuji stručný přehled ve vývoji mezinárodních konferencí týkajících se životního prostředí a udržitelného rozvoje. V rámci Evropské unie poté podrobně rozebírám zatím poslední sedmý akční program. V neposlední řadě je to také Státní politika životního prostředí ČR jako důležitý strategický dokument, určující další směr vývoje environmentální politiky v ČR. Věnuji se jejím jednotlivým...
|
|
|
Poměřování veřejných zájmů v ochraně přírody a krajiny
Vomáčka, Vojtěch ; Franková, Martina (oponent)
Poměřování veřejných zájmů v ochraně přírody a krajiny Abstrakt Předkládaná rigorózní práce se zabývá poměřováním veřejných zájmů v ochraně přírody a krajiny. Blíže analyzuje odchylné režimy, jejichž prostřednictvím zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, umožňuje realizaci zásahů do chráněných zájmů, a soustředí se na koncept převažujícího veřejného zájmu, který musí být identifikován v konkrétních případech správními orgány. Zejména se práce soustředí na požadavky vyplývající v tomto ohledu z mezinárodního práva a z práva Evropské unie, konkrétně úpravu podmínek odchylných režimů z ochrany stanovišť, volně žijících ptáků a ohrožených druhů. Těžiště práce spočívá v analýze judikatury českých soudů a Soudního dvora Evropské unie, zejména s důrazem na požadavky na identifikaci a vyvažování veřejných zájmů. Autor poukazuje na skutečnost, že se poměřování veřejných zájmů odehrává v širším kontextu právní úpravy a především mnohem dříve než v rámci odchylných postupů podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Konstatuje, že v zásadě neexistuje žádný zásadní rozdíl v odlišných postupech mezi dlouhodobě zavedeným vnitrostátním systémem ochrany přírody a požadavky práva EU. Zdá se však, že vágně formulovaná úprava odchylných režimů, kterou doplňuje rozsáhlá soudní judikatura, jde spíše proti smyslu...
|
|
|
Využití konzervativních mikrosatelitových lokusů pro studium populační struktury afromontánních ptáků
Franková, Martina ; Munclinger, Pavel (vedoucí práce) ; Bartáková, Veronika (oponent)
Horské ostrovy jsou vysokohorské habitaty, které jsou od sebe geograficky oddělené okolními nížinami. Tyto dynamické systémy ovlivňují distribuci druhů a strukturu populací. Jsou to také generátory diverzity s vysokým stupněm endemismu a nabízí značný potenciál ke zkoumání toho, jak různé evoluční procesy vedou k tvorbě druhů. Tato práce byla zaměřena na analýzu populační struktury šesti druhů pěvců žijících na horských ostrovech Kamerunské vulkanické linie. Pro analýzu byly využity konzervativní mikrosatelitové lokusy. Otestovala jsem 17 konzervativních lokusů, z nichž každý se amplifikoval vždy minimálně u 4 druhů. I přes nižší variabilitu lokusů a vyšší výskyt nulových alel, jsem byla schopna data využít v populačních studiích. Mezi populacemi endemických druhů Cyanomitra oritis a Arizelocichla tephrolaema jsem detekovala nárůst genetické diferenciace a téměř nulový tok genů mezi horskými ostrovy. Druhy se širokým rozšířením Cinnyris reichenowi a Linurgus olivaceus naopak v horských ostrovech izolované. Izolace ostrovů tedy nebránila disperzi druhů. U druhů Cryptospiza reichenovii a Turdus pelios jsem zaznamenala částečnou izolaci mezi horskými ostrovy, tyto druhy se však lišily mírou a směrem nedávného toku genů. Výsledné populační struktury jsou pravděpodobně významně ovlivněny schopností disperze...
|
host ::
RSS.