|
|
Audiovizuální performance Hyperspeed reach
Kočišová, Lenka ; Vojtěchovský, Miloš (oponent) ; Skočovský, Luděk (oponent) ; Palla, Marian (oponent) ; Ruller, Tomáš (vedoucí práce)
Předkládaná disertační práce popisuje fenomén audiovizuální performance v různych konotacích. Podstatná část je věnována psychologické sondě do vlastního podvědomí a následnému metaforickému zpracování tohoto průzkumu. Důležitou součástí práce je shrnutí obecnych poznatků z fyzické reality a jejich metaforická aplikace na mentální a tvůrčí procesy. Tato analyza a vysvětlení vzniku vnitřních kognitivních modelů se uskutečňuje ve smyslu rozboru vztahů; interakcí na bázi spolupráce nebo konfrontace, ale i nemožnosti uchopení objektivní reality ze subjektivní pozice z důvodu splynutí rozlišování reálného a fiktivního. Vyznam audiovizuální performance je také zkoumán z lineární perspektivy historie, s cílem poukázat na obecny princip opakování se vzorců, ktery audiovizuální performance odhaluje jako činnost, která je nezbytnym projevem a zákonitostí samotného života a nejen pojmem uměleckého oboru.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Elektrické podniky hlavního města Prahy a filmová avantgarda
Krejčová, Kateřina ; PETŘÍČEK, Miroslav (vedoucí práce) ; VOJTĚCHOVSKÝ, Miloš (oponent)
Cílem diplomové práce, která vychází z výzkumu archivního materiálu a dobových periodik, je popsat vztah mezi Elektrickými podniky hlavního města Prahy a československou avantgardou ve 20. a 30. letech 20. stol. Elektrické podniky hlavního města Prahy daly formou pravidelně zadávaných reklamních zakázek vzniknout několika výjimečným filmovým a intermediálním projektům, jako např. filmu Praha v záři světel (1928), světelně-kinetické plastice Zdeňka Pešánka (1930) nebo krátkému experimentálnímu filmu Světlo proniká tmou (1931). V podnikovém archivu se kromě produkční dokumentace nachází několik nerealizovaných scénářů, které vypovídají mnohé o vztahu mezi reklamou a uměním v meziválečném období. Autorka kriticky analyzuje roli Elektrických podniků coby mecenáše avantgardy, zdůrazňuje obecně rozšířenou dobovou fascinaci elektrifikací, osvětleným velkoměstem a novými formami veřejně sdíleného prostoru.
|
|
| |
|
|
Fenomén lidského hlasu v současném audiovizuálním umění
Abrahám, Stanislav ; VOJTĚCHOVSKÝ, Miloš (vedoucí práce) ; BLAŽÍČEK, Martin (oponent)
Diplomová práce navazuje na téma mé bakalářské práce: Lidský hlas, umělá řeč ? hlasový projev člověka a kontexty jeho reprezentace prostřednictvím technických nástrojů. V ní jsem vytvořil přehlednou strukturu pojmů a kategorií způsobů, kterými člověk šíří svůj hlasový projev prostřednictvím komunikačních technologií. Zabýval jsem se povahou změn, ke kterým u lidského hlasu v procesech jeho reprezentace dochází. V magisterské diplomové práci uplatňuji teoretická východiska bakalářské práce při analýze konkrétních děl současného audiovizuálního umění. Prostřednictvím rozboru konkrétních příkladů reflektuji kontext fenoménu lidského hlasu ve vybraných uměleckých konceptech. Klíčové pojmy tvoří termíny remediace, fonografie, zvuková instalace, performance, umělecký koncept.
|
|
|
Fujara a šakuhači
Matvija, Marek ; BENDOVÁ, Helena (vedoucí práce) ; VOJTĚCHOVSKÝ, Miloš (oponent)
Ve své bakalářské práci srovnávám dva hudební nástroje, japonskou flétnu šakuhači a slovenskou fujaru. Oba nástroje hrají významnou roli pro stavbu identity jejich hráčů a jsou znakem mužského genderu. Toto je v práci prokázáno skrze rozbor jejich současných i historických sociálně kulturních kontextů.
Zatímco společenský kontext flétny šakuhači postupně vedl k vytvoření eroticko-sexuálních konotací, které se v běžné japonské vizuální i verbální komunikaci stali primárním významem slova "šakuhači", u fujary jsou tyto konotace pouze sekundární. Naopak fujara se jako endemický slovenský hudební nástroj stala důležitým symbolem slovenského národního diskurzu a uvědomění. Kdežto šakuhači není v současné době využívána jako proponent nacionalistických tendencí v japonské společnosti.
Práce sleduje různé estetické a kulturní mechanizmy, které, byť podobné, vedly k rozdílným významům obou nástrojů v jejich "domácích" společnostech.
|
|
|
Kreativní použití audiovizuálních nástrojů v současném českém alternativním divadle
Kalivoda, Jan ; VOJTĚCHOVSKÝ, Miloš (vedoucí práce) ; HORÁKOVÁ, Jana (oponent)
Nedílnou součástí současného divadelního umění je využívání moderních audiovizuálních technologií, zejména digitálních technologií a nových médií. Je zjevné, že nejprogresivněji se jejich využití rozvíjí v postdramatických divadelních formách jako je moderní tanec, performing art, pohybové, výtvarné a experimentální divadlo, pro které se v Čechách vžilo (poněkud nepřesné) souhrnné označení "Alternativní divadlo".
První část bakalářské práce sleduje historický vývoj používání audiovizuálních technologií na českých divadelních scénách. Ukazuje, že až do padesátých let dvacátého století patřily české avantgardní divadelní experimenty ve zkoumaném oboru k celosvětově nejprogresivnějšímu proudu, a zároveň hledá příčiny toho, proč využívání technologií v současné české divadelní praxi ve velké míře pokulhává za světovými tendencemi.
Druhá - stěžejní - část bakalářské práce si klade za cíl alespoň částečně zmapovat současné progresivní tendence v českém alternativním divadle. K podrobné analýze byla vybrána tvorba dvou divadelních skupin, které se využíváním technologií ve svých projektech kontinuálně zabývají. První skupinou je Antena Theatre Groupe vedená Petrem Krušelnickým, druhou potom skupina Handa Gote - Research and Development.
Jedním z podstatných cílů práce je ovšem také poukázat na fakt, že kvalitní a technologicky objevná divadelní díla vznikají v současnosti téměř výhradně mimo "mainstreem", na okraji zájmu široké veřejnosti, médií i státních institucí na podporu kultury.
|
|
| |
host ::
RSS.