|
|
Odsouzeno k fiasku: otázka držení zbraní ve 113. Kongresu
Šollová, Gabriela ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl zjistit, z jakého důvodu nesupěly návrhy zákona o držení zbraní z počátku roku 2013 ve 113. Kongresu. V první části se zaměřuje na prezidenta Baracka Obamu jakožto iniciátora debaty o držení zbraní na federální úrovni, konkrétně hlavně ve 113. Kongresu. Práce je založena na předpokladu, že přímý vliv prezidenta v legislativních otázkách je velmi malý, nebo žádný, ale že má tento úřad vliv na to, co se na federální úrovni řeší intenzivněji a co méně. Z tohoto důvodu se v první části práce pokusím shrnout kulturně- historický kontext držení zbraní v USA. Tato část se snaží čtenáři poskytnout základní rámec pro lepší porozumění celé problematice a určit míru důležitosti tématu v rámci americké kultury. Druhá kapitola analyzuje Obamův postoj k držení zbraní a jeho reakce na útoky v době, kdy již působil v prezidentském úřadu a dále se tato část pokouší určit, v čem byl útok v Sandy Hook natolik odlišný od ostatních, že tentokrát vedl k reálným pokusům o změnu v otázce držení zbraní na federální úrovni. Třetí, poslední a zároveň nejrozsáhlejší část práce, se věnuje 113. Kongresu a legislativním návrhům ohledně držení zbraní. Rozebírá jednotlivé návrhy, průběh hlasování o těchto návrzích a pokouší se rozklíčovat zásadní aktéry a jejich pravé pohnutky. Analyzuje tyto...
|
|
|
Současná podoba rodičovské dovolené a pracovní trh ve Spojených státech - cíle a realita
Hofmanová, Zuzana ; Anděl, Petr (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Bakalářská práce "Současná podoba rodičovské dovolené a pracovní trh ve Spojených státech - cíle a realita" se zabývá modelem rodičovské dovolené ve Spojených státech. Tento model je v mnoha směrech unikátní, a to nejen svou formou, ale i problematickým historickým vývojem. Spojené státy legislativně zakotvily rodičovskou dovolenou jako jedna z posledních industrializovaných zemí. Rodičovská dovolená byla ustanovena jako genderově neutrální, neplacená a v současnosti funguje v rámci širšího balíčku family leave. V době svého vzniku byla prezentována jako legislativní úspěch, v současnosti je předmětem rozsáhlých polemik, které naznačují selhávání tohoto modelu. Napovídá tomu snaha současnou podobu rodičovské dovolené novelizovat i tendence přenášet tento nástroj sociální politiky z federální úrovně na úroveň jednotlivých států USA. Práce popisuje formování současné podoby rodičovské dovolené ve Spojených státech a její cíle, které následně srovnává s aktuální situací v praxi pracovního trhu. Práce ukazuje, že k naplnění původně deklarovaných cílů rodičovské dovolené nedošlo. Současná podoba rodičovské dovolené je velmi exkluzivní a oproti původním očekáváním posiluje na pracovním trhu nerovnost na základě rasy, genderu a rodinného příjmu.
|
|
|
The Bush Administration and Pakistan: Utilitarian Partnership?
Zábranský, Richard ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Pákistán je chudý stát závislý na mezinárodní pomoci. Ovšem Pákistán je jediná muslimská země, která je vyzbrojená atomovými zbraněmi. V druhé polovině 90. let se Pákistán musel vypořádat se sankcemi, které na něj uvalily Spojené státy. Ekonomické a technologické sankce měly potrestat Islámábád za vývoj nukleárních zbraní a vojenský puč, jenž proběhl na podzim 1999. Soupeření mezi Indií a Pákistánem má zásadní vliv na kooperaci mezi USA a Pákistánem. Po jedenáctém září se Musharraf obával toho, že Američani by mohli obrátit svoji pozornost na Indii, což by Indii poskytlo další výhodu vedle větší populace, ekonomiky a armády. Teroristické útoky z 11. září změnily prostředí národní bezpečnosti a Washington byl nucen se adaptovat, aby mohl efektivně reagovat na nové hrozby. Nárůst strategického významu Pákistánu byl výsledkem amerického honu na Al-Káidu a následné invaze do Afghánistánu. Američané potřebovali přístup do Afghánistánu, logistickou podporu pro své vojáky a informace o situaci v Afghánistánu a pákistánském pohraničí. Nicméně spolupráce mezi Pákistánem a USA byla ovlivněna značně rozdílnými prioritami v oblasti národní bezpečnosti. Klíčová slova Pákistán, USA, Musharraf, Bush, americká podpora, strategie, Taliban, Al-Qaeda, asistence, 11. září
|
|
|
Srovnání ekonomického, politického a bezpečnostního vlivu USA a Číny v regionu jihovýchodní Asie za Bushovy administrativy v letech 2001-2008
Vintnerová, Klára ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Od konce studené války a rozpadu bipolárního uspořádání zůstala na světě jediná supervelmoc, Spojené státy americké. Díky svému silnému postavení mohly ovlivňovat dění v různých regionech světa, mimo jiné i v jihovýchodní Asii. USA zde podporovaly především respektování lidských práv a demokratické principy, kromě svých dlouhodobých hospodářských a bezpečnostních zájmů. Od počátku 21. století svůj vliv v jihovýchodní Asii uplatňuje výrazněji také Čína, která se díky Velké národní modernizaci od roku 1978 velmi intenzivně ekonomicky rozvíjí. Na vzestupu je rovněž její politický i bezpečnostní vliv v tomto regionu. Regionem jihovýchodní Asie prochází mnoho celosvětově důležitých obchodních tras, které jsou klíčové také pro ekonomický růst Číny. USA doposud zajišťují bezpečnost v Indickém a Tichém oceánu, jimiž tyto trasy vedou. Tato bakalářská práce analyzuje ekonomické, politické a bezpečnostní vlivy USA a Číny v tomto regionu na multilaterální i na bilaterální bázi. Konkrétně se práce zabývá vlivy USA a Číny ve třech odlišných státech: Filipínách, Myanmaru a Indonésii. Čína ke zkvalitňování vztahů s JVA zeměmi využívala ve zkoumaném období především ekonomický vliv (obchodní vztahy a přímé zahraniční investice). Oproti tomu Bushova administrativa se soustředila zejména na bezpečnostní vztahy a boj...
|
|
|
Women in the U.S. Prison System: The Care They Need and the Treatment They Receive
Schmidtová, Zuzana ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent)
Diplomová práce pojednává o ženách- vězeňkyních v americkém vězeňském systému a o jejich celkovém postavení v rámci tohoto systému. Základní otázku, kterou si práce klade, je schopnost amerického vězeňského systému reflektovat nárůst uvězněných žen a rovněž rozdíly mezi potřebami uvězněných žen a mužů. Je zde nastíněna základní historie vzniku a rozvoje moderního vězeňského systému ve Spojených státech spolu s jeho současnými základními rysy včetně financování. Jádro práce se věnuje uvězněným ženám, jejich postavení a podmínkám, které na ně ve vězení čekají. Jelikož uvězněné ženy mají jiné potřeby a požadavky, například ohledně poskytované zdravotní péče, diplomová práce se zabývá jejich potřebami i tím, jak se odlišují od potřeb mužů- vězňů. Podstatná část práce se věnuje poskytování zdravotní péče ve vězení. Na tomto příkladu je ukázáno, že ženy mají jiné potřeby co se týče poskytovaných ošetření, diagnostiky i léků i jak je nakládáno ve vězení s těhotnými nebo psychicky nemocnými ženami. Jako odpověď na odlišné potřeby žen je diskutován argument zavedení gendrově orientovaného přístupu, který by při poskytované péči ve vězení bral jako nejdůležitější faktor v potaz právě odlišnosti mezi pohlavími. Závěrem je vyjádřen názor, že americký vězeňský systém nebyl a není schopen se vyrovnat s nárůstem...
|
|
|
Comparison of U.S. and China's Policy Towards Africa 1990-2010 With a Special Focus on Angola and Sudan: Resources and Geopolitics
Kindl, Lukáš ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Diplomová práce se zabývá růstem čínského angažmá v subsaharské Africe po roce 2000 a jeho dopady na politické a ekonomické zájmy Spojených států na kontinentu. Čína začala během prvního desetiletí tohoto milénia věnovat Africe zvýšenou pozornost, zejména ve formě rozvojové pomoci poskytované bez přídatných podmínek (kromě požadavku na uznání režimu v Pekingu) a četné diplomacie na nejvyšší úrovni, s cílem uspokojit stále rostoucí poptávku po nerostných surovinách, získat nové trhy pro své exporty a posílit své postavení na mezinárodní scéně. V USA začaly sílit obavy, že čínské aktivity představují hrozbu pro americké programy zaměřené na demokratizaci a zodpovědné vládnutí a že se Čína stává tvrdě hrajícím ekonomickým konkurentem v Africe. První dvě kapitoly charakterizují čínské, resp. americké zájmy v Africe, popisují strukturu aktérů podílejících se v obou zemích na formulaci a implementaci politik vůči Africe a rozebírají různé typy těchto politik a širších strategií. Třetí kapitola porovnává americké a čínské aktivity ve třech případových studiích zaměřených na Nigérii, Angolu a Súdán. Čtvrtá kapitola pak přináší komparaci hlavních rysů amerických a čínských politik vůči subsaharské Africe v obecné rovině. V rámci této kapitoly diplomová práce ověřuje hypotézu autora, že cílem čínských...
|
|
|
Politika pozitivní diskriminace na amerických univerzitách: perspektiva Nejvyššího soudu 1978-2003
Mertová, Viktorie ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Americké univerzity ve svém přijímacím řízení často aplikují tzv. pozitivní diskriminaci, tedy zvýhodňování zástupců menšin odlišených obvykle na základě rasy či barvy pleti. Jedním z důvodů pro tuto politiku je to, že v šedesátých letech dvacátého století bylo nařízeno, že všechny instituce financované federální vládou musí přijmout pozitivní opatření jako boj proti diskriminaci menšin. Dalším důvodem je, že se univerzity pokoušejí na své půdě vytvořit pestré, rozmanité prostředí, které má zvyšovat kvalitu vzdělání. Takový postup vyvolává mnoho kontroverzí. Odpůrci této politiky se domnívají, že porušuje Čtrnáctý dodatek Ústavy, protože diskriminuje představitele většinové společnosti. Na toto téma ve Spojených státech proběhlo mnoho soudních sporů, několik případů se dostalo až k Nejvyššímu soudu. Bakalářská práce "Politika pozitivní diskriminace na amerických univerzitách: perspektiva Nejvyššího soudu 1978-2003" se zabývá tím, jak se vyvinul přístup Nejvyššího soudu Spojených států k této problematice od roku 1978, kdy proběhl první velký případ, do roku 2003, kdy soud o této otázce rozhodoval naposledy. Na základě analýzy rozsudků tří významných případů jsou představeny nejvýznamnější rozdíly mezi postoji a argumenty soudců za 25 let existence této problematiky.
|
|
|
Čína jako největší zahraniční držitel amerických státních dluhopisů: analýza dopadů na zahraniční politiku USA
Holuša, Petr ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá otázkou, zdali mají nákupy amerických státních dluhopisů Čínou vliv na zahraniční politiku Spojených států. První část práce je věnována dluhopisům jako prostředku financování dluhu a zdůvodnění, proč je Čína motivována nakupovat americké státní dluhopisy. Druhá část práce se věnuje historickému vztahu věřitele a dlužníka, který na základě vztahu mezi Spojenými státy a Mexikem v 80. letech vychází z předpokladu, že vztah mezi financováním deficitu a následnou změnou v zahraniční politice vůči věřiteli je reálně možný. Třetí, poslední část na základě zvolených kritérií dovozuje, jestli ke změně zahraniční politiky Spojených států vůči Číně dochází. Bakalářská práce se tak zaměřuje na lidsko-právní problematiku, jež je mezi oběma stranami častým předmětem sporů. Součástí práce je rovněž analýza americko-čínského sporu týkajícího se prodeje zbraní Tchaj-wanu. Práce se také zabývá teorií prodeje veškerých amerických státních dluhopisů Čínou z důvodu rozsahu možných dopadů na ekonomiku Spojených států. Závěr shrnuje získané poznatky a odpovídá na stanovenou otázku.
|
|
|
Youth International Party v kontextu disentu 60. let v USA
Hušková, Jana ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Téma práce spadá do problematiky hnutí v USA v šedesátých letech proti válce ve Vietnamu. Sjezd Demokratické strany v Chicagu v srpnu 1968 se měl stát hlavní objektem zájmu protiválečných skupin. Ty zde chtěly vyjádřit svůj nesouhlas s vládnoucí politikou, která byla za eskalaci válečného konfliktu zodpovědná. Za účelem participace na protestech v Chicagu vznikla na sklonku roku 1967 skupina Youth International Party (YIP), obecně známá jako Yippies. Na rozdíl od klasických skupin politického disentu byli Yippies známí pro své teatrální akce a recesistické vystupování. Těmito aktivitami byli vděčným objektem sdělovacích prostředků. Yippies považovali zájem médií za nejlepší metodu, jak rozšířit mezi veřejnost své protiválečné stanovisko. Skupina si vytyčila za cíl zapojit mladé apolitické lidi do prostředí protiválečných protestů. Cílem práce je definovat status skupiny YIP v rámci amerického disentu. V souvislosti s tím si klade práce tři stěžejní otázky, v rámci nichž zkoumá význam Yippies při průběhu protestů v Chicagu a následném politickém procesu, jejich využití zájmu médií a dále analyzuje program Yippies s ohledem na to, zda skupina měla vážné politické cíle, nebo byla založena spíše na recesi.
|
|
|
Americká politika vůči Íránu 1953-1979
Zukerstein, Jaroslav ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
V období po druhé světové válce se Írán stal jedním z nejbližších spojenců Spojených států amerických na Blízkém východě. Tuto éru však vystřídalo období nepřátelství a vzájemné nedůvěry po Islámské revoluci v roce 1979. Pro porozumění současné situace byla provedena analýza americké zahraniční politiky vůči Íránu v období vlády šáha Muhammada Rezy Pahlavího. Autor diplomové práce nazvané The Making of a Special Relationship: Iran in the Foreign Policy of the United States, 1953 - 1979 si položil otázku, jakou politiku Spojené státy vůči Íránu vedly, že období spolupráce náhle skončilo? Jakou formu nadvlády aplikoval Washington ve vztahu k Teheránu, že se Islámská revoluce nesla v protiamerickém duchu? Výzkum byl ukotven v konstruktivistické teorii. Americká zahraniční politika se svými specifickými hodnotami, normami, vírou, kulturou a jazykem vůči ostatním zemím vytváří podle konstruktivistických teoretiků tři různé formy nadvlády: hegemonii, hierarchii a heteronomii. Analýza americké zahraniční politiky a odtajněných primárních dokumentů ukázala, že mezi Spojenými státy a Íránem existoval heteronomický vztah. Spojené státy vytvořily struktury, v jejichž rámci se Írán stal na Washingtonu plně závislým. Írán se v době šáhovy vlády možná stal vyspělejším a mocnějším, ale ne nezávislejším. Díky...
|
host ::
RSS.