|
|
Věcná břemena v telekomunikacích
Hronková, Vladimíra ; Kopecký, Martin (oponent) ; Staša, Josef (vedoucí práce)
Závěr Cílem a snahou této práce bylo shrnutí problematiky věcných břemen v jednotlivých telekomunikačních právních normách, postihnout její vývoj v čase a zároveň upozornit na možné problémy týkající se jednotlivých právních úprav institutu věcných břemen, z nichž některé z nich jsou stále aktuální. Dále jsme se dotkla i institutů souvisejících s věcnými břemeny jako jsou jiná omezení upravovaná těmito normami, představovaná nejen ochrannými pásmy či sdílením kapacit. Snažila jsem se o celkový pohled na problematiku omezení vlastnických práv obsaženou v těchto normách a její komplexní shrnutí. Dotkla jsem se několika problémů, kde například při rozlišování pojmosloví bych považovala za přínosné rozlišování na věcná břemena, pokud budeme za jejich základ považovat vznik na základě ObčZ a veřejnoprávní omezení pro vznik na základě ostatních veřejnoprávních norem. Případně se mi jeví jako účelné navrhnout do ObčZ úpravu, která by rovněž obsahovala odkaz na veřejnoprávní úpravu, kde taktéž vznikají zákonná věcná břemena, mající však v každé právní normě svá specifika. Jistě by nebylo od věci, přestože se jedná o soukromoprávní normu, definovat existenci takovýchto věcných břemen, přičemž nevidím jako nelogické užít pro ně jiná označení jako např. veřejnoprávní omezení, které bylo již mnohými odborníky...
|
|
| |
|
| |
|
|
Opatření obecné povahy
Schagerer, Milan ; Prášková, Helena (oponent) ; Staša, Josef (vedoucí práce)
50 Závěr Jak tedy na závěr zhodnotit nový institut opatření obecné povahy, který si během posledních let hledá místo a uplatnění ve správních řízeních v českém právním řádu? Idea přijetí zcela nového typu činnosti správních úřadů je naprosto bezpochyby správná. Snaha zajistit silnější procesní ochranu, ale i větší vliv účastníků na vydávání opatření obzvláště tam, kde byla dříve situace řešena podzákonnou normotvorbou, je zcela bez debat chvályhodná a záslužná. Tak jak podobné instituty fungují v okolních zemích, dávají za pravdu názorům, že právo není zakonzervovaným oborem bez inovativních a zjednodušujících postupů, ale s dávkou zdravého rozumu lze pro veřejnost vytvořit spoustu pozitivních a moderních řešení i v této oblasti. Bohužel, realita za samotným nápadem značně pokulhává. Legislativní neobratnost a liknavost, projevující se v poslední dekádě prakticky ve všech oborech práva si vybírá svou daň i v případě toho institutu, jakkoliv byl původně zamýšlen novátorsky a osvíceně. První problémy přišly již s přehnaně uspíšeným přijetím úpravy v telekomunikačním zákoně, která rovněž obsahovala novelu soudního řádu správního. Tato úprava je dodnes častým terčem rozhodovací činnosti Nejvyššího správního soudu, a svědčí o nepochopení institutu opatření a jeho častém zaměňování za akt obecně závazného typu....
|
|
| |
|
| |
|
|
Vyvlastnění staveb a pozemků
Schweiner, Petr ; Staša, Josef (vedoucí práce) ; Prášková, Helena (oponent)
Závěr Co říci závěrem? Snad to, že jsem se prostřednictvím této práce snažil o seznámení se s novou úpravou institutu vyvlastnění, která nabyla účinnosti 1.1.2007, což znamenalo také alespoň zběžné seznámení se s úpravou vyvlastnění obsažené v ústavních zákonech, jako je třeba čl. 11 odst. 4 Listiny, a s úpravou na mezinárodní úrovni, jako jsou vyhlášené dvoustranné nebo vícestranné mezinárodní smlouvy případně dodatkové protokoly k nim např. Dodatkový protokol k Evropské úmluvě na ochranu lidských práv a základních svobod. U zmíněných mezinárodních smluv jsem měl na mysli ty smlouvy, které byly vyhlášené a k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána dle čl. 10 Ústavy. Mám-li se tedy pokusit o zhodnocení této nové úpravy, řekl bych, že, jak už to bývá, něco se na této úpravě povedlo něco se naopak nepovedlo. Klad bych spatřoval v tom, co všechno nový zákon upravuje. Upravuje hmotněprávní předpoklady vyvlastnění s výjimkou účelů, což by mohlo vést k méně novelizacím obecné normy, procesní odlišnosti od obecného správního řízení, věnuje se právům třetích osob a upravuje soudní řízení. Nebylo opomenuto ani zrušení vyvlastnění a pasáž týkající se náhrady za vyvlastnění. Rozsah toho, co všechno je v zákoně obsaženo co do přítomnosti úpravy, se mi proto zdá dostačující. Jako klad...
|
|
|
Vyvlastňování pozemků a staveb
Šimon, Jiří ; Staša, Josef (vedoucí práce) ; Kopecký, Martin (oponent)
Studium, psaní, přemýšlení i nezbytné konzultace, to vše, co mě provázelo při psaní této práce, považuji za nemalý přínos pro svůj další nejen profesní život. Práce s institutem vyvlastnění mi umožnila jak exkurz do části práva stavebního, tak do práva správního. Poznal jsem, s jakou citlivostí je třeba zacházet při porovnávání jednotlivých ustanovení speciálních a subsidiárních ustanovení jednotlivých zákonů a jaká úskalí skýtají nedokonale novelizované předpisy. Velkým překvapením pro mě byla rozmanitost vyvlastňovacích titulů a různorodost jejich zákonných úprav. V oblasti náhrady za vyvlastnění jsem se nepouštěl do výraznějších exkurzů, toto téma samotné by při důkladnějším rozboru vydalo jistě na více stran, než je třeba na diplomovou práci. K jeho lepšímu uchopení je však třeba znát onu pestrost praxe. Pasáž o vyvlastňovacím řízení pro mě byla názornou ukázkou střetu speciálního zákona se správním řádem. Poslední kapitolu jsem věnoval speciálním vyvlastňovacím zákonům, jakožto snaze řešit velké stavební projekty jednorázovými zákony, které nastaví speciální pravidla, která mají takříkajíc zatočit s nepohodlnými vlastníky. Jelikož se profesně zabývám více legislativou než aplikací práva, hodnotím na několika místech práci zákonodárce s ohledem na legislativní čistotu a formulační přesnost. Tématu a...
|
|
|
Správní delikty související s prováděním a užíváním staveb
Koláček, Martin ; Millerová, Ivana (oponent) ; Staša, Josef (vedoucí práce)
Cílem mé diplomové práce bylo pokud možno co nejuceleněji pojednat o správních deliktech souvisejících s prováděním a užíváním staveb. Je mi nicméně jasné, že v současné době ještě není možné podat k tomuto tématu zcela jasný a jednoznačný výklad, prostý jakýchkoli pochybností. Přinejmenším však doufám, že se mi podařilo alespoň z části tento cíl naplnit. V obecné rovině je možno konstatovat, že současný stavební zákon na jedné straně svými nosnými instituty, a také svojí systematikou a posloupností řešených otázek, do značné míry koresponduje úpravě předchozí, na straně druhé přináší četné zásadnější změny, celkově vedoucí k významnějšímu posunu dané právní úpravy. Tato koncepce se promítla i do právní úpravy správních deliktů ve stavebním zákoně. V návaznosti na tuto skutečnost, stavební zákon, do jisté míry obdobně jak tomu bylo v předchozím stavebním zákoně, rozlišuje jednak přestupky a jednak správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob. Charakteristickým rysem je zejména fakt, že právní úprava skutkových podstat správních deliktů právnických osob a podnikajících fyzických osob je, až na některé výjimky, shodná s právní úpravou přestupků, kdy rozdíly mezi nimi se týkají zejména předpokladů pro nastoupení odpovědnosti za předmětné porušení povinností. Ačkoli současný stavební zákon...
|
|
| |
host ::
RSS.