Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vyvlastnění staveb a pozemků
Schweiner, Petr ; Staša, Josef (vedoucí práce) ; Prášková, Helena (oponent)
Závěr Co říci závěrem? Snad to, že jsem se prostřednictvím této práce snažil o seznámení se s novou úpravou institutu vyvlastnění, která nabyla účinnosti 1.1.2007, což znamenalo také alespoň zběžné seznámení se s úpravou vyvlastnění obsažené v ústavních zákonech, jako je třeba čl. 11 odst. 4 Listiny, a s úpravou na mezinárodní úrovni, jako jsou vyhlášené dvoustranné nebo vícestranné mezinárodní smlouvy případně dodatkové protokoly k nim např. Dodatkový protokol k Evropské úmluvě na ochranu lidských práv a základních svobod. U zmíněných mezinárodních smluv jsem měl na mysli ty smlouvy, které byly vyhlášené a k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána dle čl. 10 Ústavy. Mám-li se tedy pokusit o zhodnocení této nové úpravy, řekl bych, že, jak už to bývá, něco se na této úpravě povedlo něco se naopak nepovedlo. Klad bych spatřoval v tom, co všechno nový zákon upravuje. Upravuje hmotněprávní předpoklady vyvlastnění s výjimkou účelů, což by mohlo vést k méně novelizacím obecné normy, procesní odlišnosti od obecného správního řízení, věnuje se právům třetích osob a upravuje soudní řízení. Nebylo opomenuto ani zrušení vyvlastnění a pasáž týkající se náhrady za vyvlastnění. Rozsah toho, co všechno je v zákoně obsaženo co do přítomnosti úpravy, se mi proto zdá dostačující. Jako klad...
Některá odnětí a omezení vlastnického práva k nemovitostem dle českého správního práva
Schweiner, Petr ; Staša, Josef (vedoucí práce) ; Rajchl, Jiří (oponent)
Některá odnětí a omezení vlastnického práva k nemovitostem dle českého správního práva Abstrakt Tato práce se zabývá některými odnětími a omezeními vlastnického práva k věcem nemovitým v českém správním právu. Její zaměření je rozděleno na tři hlavní body zájmu. Prvním bodem zájmu jsou hmotně právní předpoklady omezení vlastnického práva. Popisuji zde hmotně právní předpoklady omezení dle čl. 11 odst. 3 a omezení dle čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. Pro jejich rozlišení jsem v práci vytvořil tzv. "algoritmus intenzity". Popisuji zde hmotně právní předpoklady pro omezení dle čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, což jsou předpoklady: na základě zákona, veřejný zájem a náhrada za omezení vlastnického práva. Pak se zabývám hmotně právními předpoklady omezení dle čl. 11 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, kterými jsou obecný zájem a míra stanovená zákonem. Úpravu zakotvenou v Listině základních práv a svobod pak porovnávám s úpravou, která je zakotvena v Listině základních práv Evropské Unie a v Protokolu č. 1 přijatého v Paříži dne 20. 03.1952 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Je zde uváděna a rozebírána judikatura Ústavního soudu České republiky a Evropského soudu pro lidská práva, která blíže jednotlivé předpoklady vykládá. Samozřejmě není opomenuta ani...
Vyvlastnění staveb a pozemků
Schweiner, Petr ; Staša, Josef (vedoucí práce) ; Prášková, Helena (oponent)
Závěr Co říci závěrem? Snad to, že jsem se prostřednictvím této práce snažil o seznámení se s novou úpravou institutu vyvlastnění, která nabyla účinnosti 1.1.2007, což znamenalo také alespoň zběžné seznámení se s úpravou vyvlastnění obsažené v ústavních zákonech, jako je třeba čl. 11 odst. 4 Listiny, a s úpravou na mezinárodní úrovni, jako jsou vyhlášené dvoustranné nebo vícestranné mezinárodní smlouvy případně dodatkové protokoly k nim např. Dodatkový protokol k Evropské úmluvě na ochranu lidských práv a základních svobod. U zmíněných mezinárodních smluv jsem měl na mysli ty smlouvy, které byly vyhlášené a k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána dle čl. 10 Ústavy. Mám-li se tedy pokusit o zhodnocení této nové úpravy, řekl bych, že, jak už to bývá, něco se na této úpravě povedlo něco se naopak nepovedlo. Klad bych spatřoval v tom, co všechno nový zákon upravuje. Upravuje hmotněprávní předpoklady vyvlastnění s výjimkou účelů, což by mohlo vést k méně novelizacím obecné normy, procesní odlišnosti od obecného správního řízení, věnuje se právům třetích osob a upravuje soudní řízení. Nebylo opomenuto ani zrušení vyvlastnění a pasáž týkající se náhrady za vyvlastnění. Rozsah toho, co všechno je v zákoně obsaženo co do přítomnosti úpravy, se mi proto zdá dostačující. Jako klad...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.