|
|
The growth and development of wings during ontogeny with emphasis on Palaeodictyoptera
Rosová, Kateřina ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Sroka, Pavel (oponent)
Tato práce se zaměřuje na série ontogenetických stádií fosilních zástupců hmyzu z řádu Palaeodictyoptera pocházejících z pozdního karbonu Kuznětské pánve v Ruské federativní republice. Důraz byl kladen na vývoj křídel u druhů Tchirkovaea guttata a Paimbia fenestrata náležících do čeledi Tchirkovaeidae a jeho srovnání s vývojem křídel u recentního hmyzu. Materiál těchto fosilních druhů byl předchozími autory považován za důkaz unikátního vývoje křídla u paleozoického hmyzu. Předpokládalo se, že larvy tohoto hmyzu měly křídla, která byla artikulována a plně pohyblivá již během ranějších fází postembryonálního vývoje, a že tato postupně rostoucí křídla měnila s postupem vývoje svou polohu z podélné na kolmou k ose těla. Navíc měl vývoj zahrnovat dva či více subimaginálních instarů, což předpokládá vícenásobné svlékání plně okřídlených instarů. Po důkladném prostudování a následném porovnání fosilních důkazů s vývojem křídel u recentní jepice Cloeon dipterum bylo zjištěno, že údajná řada juvenilních, subimaginálních a imaginálních křídel druhů T. guttata a P. fenestrata neposkytuje jasný důkaz, který by podpořil původní hypotézu o vývoji křídla u paleozoického hmyzu, jak jej uváděli předchozí autoři. Výsledky naopak naznačují, že tyto fosilie křídel ve skutečnosti představují křídelní pochvy, které...
|
|
|
Interakce mezi minerálnimi prvky v dietě brojlerů a jeji vliv na vlastnosti svaloviny
Prokop, Jakub
Práce se zabývá vlivem hladiny minerálních látek v dietách pro drůbež. Především jejich významem na produkci kvalitního masa, jak po stránce nutriční, tak senzorické. V experimentu jsme se pokusili změnou hladiny zinku (24 g, 204 g), vápníku (2 g, 15 g) a hořčíku (1,5 g, 4,5 g) ovlivnit parametry užitkovosti a následně otestovat jejich vliv na senzorické vlastnosti masa z prsní a stehenní svaloviny. Po porážce brojlerů ve 36 dnech bylo maso zpracováno a uskladněno. Při senzorické analýze jsme hodnotili (po tepelné úpravě) barvu, vláknitost, vůni, přítomnost cizího pachu, žvýkatelnost, šťavnatost, chuť a přítomnost cizí chuti. Zjistili jsme, že změna hladiny zinku v dietě negativně ovlivnila vůni stehenní svaloviny (85,50+-2,108; 77,03+-3,333). Zvýšená hladina vápníku a hořčíku měla u prsní svaloviny pozitivní vliv na barvu (83,53+-2,663; 88,5+-1,731) a negativní vliv na vůni (86,10+-2,428; 76,66+-3,341), žvýkatelnost (77,73+-4,157; 63,33+-4,607) a chuť (71,83+-4,325; 57,75+-4,532). Závěrem můžeme konstatovat, že přídavek různých hladin minerálních látek může ovlivnit organoleptické vlastnosti masa a jeho přijatelnost pro konzumenta. Proto bude nutné do budoucna vykonat další experimentální sledování.
|
|
|
Groups the order of which is the fourth power of a prime greater than three
Prokop, Jakub ; Drápal, Aleš (vedoucí práce) ; Žemlička, Jan (oponent)
Hlavním cílem této práce je klasifikace grup, jejichž řád je čtvrtou mocninou prvočísla většího než tři. Nejprve jsou uvedeny pojmy jako Frattiniho podgrupa a jsou dokázány různé základní vlastnosti týkající se těchto pojmů. Tyto vlastnosti jsou poté použity k rozdělení grup řádu p4 , kde p > 3, na různé typy, a tyto typy jsou dále podrobněji popsány. V poslední kapitole je uveden pojem semihomo- morfismu a jsou popsány některé vlastnosti grupy semiautomorfismů. Konkrétně je v této kapitole popsán způsob vnoření struktury semiautomorfismů grupy, a také je podrobněji popsána grupa semiautomorfismů grupy stupně nilpotence dva. 1
|
|
| |
|
|
Morfologie a evoluce vybraných skupin Palaeodictyopterida (Insecta: Palaeoptera)
Pecharová, Martina ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Hodunko, Roman (oponent) ; Sroka, Pavel (oponent)
Palaeodictyopterida jsou pozoruhodným nadřádem hmyzu, který tvořil značnou část diverzity hmyzu svrchního paleozoika, koncem permu však z fosilního záznamu mizí. Hlavní synapomorfií zástupců nadřádu je bodavě-sací ústní ústrojí ve formě rostra, které bylo tvořeno pěti stylety. Toto rostrum pravděpodobně sloužilo k nabodávání rostlinných pletiv a sání šťáv. Stejný typ ústního ústrojí sdílely s dospělci i larvy Palaeodictyopterida. Vnější genitálie nadřádu vykazují také důležité morfologické znaky. Samčí genitálie jsou tvořeny párem gonostylů a dvěma laloky penisu, podobnou morfologii genitálií nalézáme u recentních Ephemeroptera. Samičí genitálie Palaeodictyopterida jsou vyvinuty v kladélko, které lze srovnat s endofytickým kladélkem některých recentních Odonata. Tyto morfologické znaky také ukazují na možné postavení Palaeodictyopterida jako sesterského taxonu k Odonatoptera + Panephemeroptera. Hlavním cílem práce bylo popsat nové zástupce řádu Megasecoptera, druhé nejpočetnější skupiny nadřádu Palaeodictyopterida. Křídelní žilnatina Megasecoptera vykazuje ve srovnání s bazálním řádem Palaeodictyoptera postupnou redukci podélných i příčných žilek. Další tělní struktury byly pozorovány hlavně u čeledí Brodiopteridae a Protohymenidae, u kterých byly nalezeny rozdíly v délce ústního ústrojí a...
|
|
|
Vizualizace morfologických struktur hmyzu s použitím rentgenové mikrotomografie a dalších moderních 3D technik
Rosová, Kateřina ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Janšta, Petr (oponent)
V mé bakalářské práci popisuji současně využívané techniky 3D zobrazování morfologických struktur hmyzu. Právě rentgenová mikrotomografie je v současnosti asi nejatraktivnější možností pro vizualizaci vnitřních struktur hmyzu, proto jí v práci věnuji více místa. Zahrnuji sem však i další inovativní techniky. Opomenuty nejsou ani metody tradiční, využívané hlavně v minulosti, které však svou důležitost ani v konkurenci nových metod neztrácejí. V první části jsou jednotlivé metody představeny z hlediska základního funkčního mechanismu, dále jsou popsány základní kroky tvorby 3D rekonstrukcí. Techniky jsou poté porovnávány mezi sebou podle možnosti využití na různé typy a velikosti vzorků, dále s ohledem na požadované konečné rozlišení vizualizace, časovou náročnost technik a jejich invazivitu. V poslední kapitole jsou představeny možnosti využití těchto inovativních metod v entomologii na základě dostupných studií. Klíčová slova: Insecta, morfologie, 3D vizualizace, SEM, CLSM, MRI, Micro-CT
|
|
|
Artikulace křídel u hmyzu
Křečková, Adéla ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Král, David (oponent)
Vznik křídel u hmyzu je považován za jednu z nejdůležitějších evolučních novinek, která otevřela hmyzu nové niky prostřednictvím unikátních letových schopností. Pohyb křídla je umožněn díky artikulované bázi křídla sestávající z artikulačních skleritů a dále prostřednictvím letových svalů. Artikulaci křídel u hmyzu představují tři hlavní typy. Pravděpodobný původní typ se vyvinul u skupiny Neoptera. Další dva jsou z něj odvozeny. Jedná se o artikulace u dvou řádů Palaeoptera, Ephemeroptera a Odonata. Narozdíl od Neoptera, Palaeoptera neskládají křídla ploše nad zadeček. Tato vlastnost je způsobená právě křídelní artikulací. Rozdílné postavení artikulačních skleritů a jejich stavba podávají informace, které lze využít z hlediska fylogeneze současných i vymřelých skupin hmyzu. V této práci představuji literární rešerši týkající se hlavních tří typů artikulace, jejich homologie a význam pro vyšší fylogenezi hmyzu.
|
|
|
Nové analytické techniky studia jantaru a jeho fosilií
Škorpíková, Šárka ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Sakala, Jakub (oponent)
Jantar je amorfní organická látka vzniklá fosilizací rostlinné pryskyřice především mezozoických a kenozoických stromů rostoucích na zamokřených stanovištích. Dříve byl využíván zejména ve šperkařství, avšak s rozvojem paleobiologie našel uplatnění taktéž na poli vědy, a to díky svým jedinečným schopnostem konzervovat nejrůznější organizmy v jejich trojrozměrné podobě a neobvyklé zachovalosti jednotlivých struktur. Díky tomu má zvláštní postavení v oblasti výzkumu fosílií. Typickými inkluzemi nalézanými ve fosilních pryskyřicích jsou různé skupiny hmyzu a klepítkatců. Spektrum těchto fosilních organismů je však mnohem širší - od jednobuněčných až po obratlovce. Pro účelný výzkum fosilního materiálu jsou nutné přesné analytické techniky, jejichž vývoj se v posledních letech zásadně posunul kupředu. Práce shrnuje přehled vybraných technik i inkluzí, které byly popsány v několika minulých letech z různých světových nalezišť jantaru (jejichž stručný přehled je také uveden). Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Kvartérní hmyz a jeho význam pro zoogeografii, paleoklimatologii a paleoekologii
Moudrý, Jakub ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Říhová, Dagmar (oponent)
Tato bakalářská práce je literární rešerší relevantní dostupné literatury s tématikou kvartérního hmyzu. Kvartérní hmyz byl doposud českými vědci opomíjen, přestože má bezesporu potenciál poskytnout cenné informace pro komplexní rekonstrukce kvartérních nalezišť a doplnit tak ostatní výzkumy. Na hmyzu lze mimo jiné vypozorovat dynamický vývoj jeho areálů napříč kontinenty, dále slouží kupříkladu i jako doklad migračních vln fauny a flóry s hmyzem provázané. A to zejména během průběhu pleistocénu, pro který jsou typické výrazné změny klimatu, se kterým je hmyz úzce provázán. Často lze tak hmyz využít jako klimatický indikátor, se zjištěním přesných průměrných teplot a to za pomoci MCR metody. V neposlední řadě pak tyto změny korespondují i s dynamickým vývojem paleoprostředí, kde vždy hmyz hraje významnou roli. Výhodou kvartérních nalezišť pak je i fakt, že subfosilní nálezy hmyzu náleží k zástupcům recentních druhů, což umožňuje se při rekonstrukci opřít o moderní data.
|
|
|
Vznik a evoluce křídel u hmyzu
Patlevič, Matyáš ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Pecháček, Pavel (oponent)
Hmyz je nejdiversifikovanější skupinou živočichů na světě, představuje více než polovinu všech eukaryotických druhů. Jeho rozsáhlá adaptivní radiace je nejčastěji spojována se vznikem křídel a aktivního letu. Vzhledem k absenci přechodových forem ve fosilním záznamu není možné tyto procesy studovat přímo, ale pouze teoreticky. Na vznik křídel je v této práci nahlíženo dvěma pohledy - z evolučního hlediska, kdy jsou středem zájmu působící selekční tlaky a evoluční výhody nositelů primordiálních křídel, a z morfologického hlediska, kdy jsou objektem studia struktury, z nichž křídlo vzniklo, a vývojové mechanizmy tuto událost umožňující. Tato práce obsahuje přehled relevantních teorií týkajících se popisu této události jak z hlediska morfologického, tak z hlediska evolučního.
|
host ::
RSS.