|
|
Kultura násilí klientů nízkoprahových zařízení pro děti a mládež
Prokopová, Johana ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Voldřich, Michal (oponent)
Diplomová práce se věnuje kontextům výskytu agrese v životech klientů nízkoprahových zařízení pro děti a mládež. Tato skupina dětí a dospívajících bývá považována za skupinu ohroženou rizikovým chováním a dalšími obtížemi spojenými s životem v nepříznivé sociální situaci. Teoretická část práce se věnuje popisu principů fungování NZDM a specifikům klientů těchto zařízení. Popsány jsou taktéž dosavadní výzkumy, které byly s cílovou skupinou uskutečněny. Dále se teoretická část práce věnuje vybraným vývojovým změnám probíhajícím v adolescenci a v neposlední řadě problematice agrese - teoriím jejího původu, formám a funkcím. V empirické části práce je popsáno výzkumné šetření, které bylo uskutečněno s klienty z 8 NZDM. První část šetření se zabývala především otázkou míry výskytu agresivity mezi klienty NZDM a sběr dat byl uskutečněn prostřednictvím dotazníků obecné agresivity Busse a Perryho (BPAQ-SF). Druhá část výzkumného šetření představovala uskutečnění polostrukturovaných rozhovorů taktéž s klienty těchto zařízení. V práci jsou následně popsána zjištění, která z obou částí výzkumného šetření vyplynula. Diskutován je zejména vyšší průměrný skór klientů NZDM v administrovaných dotaznících, a tedy předpokládaná vyšší míra tendence chovat se ke svému okolí hostilně. Na zjištění je nahlíženo v souvislosti s...
|
|
|
Vliv partnerky na utváření otcovské role
Chomiszaková, Alexandra ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Valentová, Hana (oponent)
Cílem práce je prozkoumat zkušenosti otců s vlivem partnerky na utváření jejich otcovské role a lépe jim porozumět. V teoretické části jsou popsány změny v pojetí otcovství, které můžeme pozorovat ve společnosti, a dále způsoby konceptualizace otcovství a vlivu partnerky. V souvislosti s vlivem partnerky a rodičovstvím jsou vysvětleny konstrukty coparenting a gatekeeping jako další možné přístupy k uchopení a pojetí fenoménu otcovství. Empirická část představuje výsledky kvalitativního výzkumu, který byl realizován pomocí interpretativní fenomenologické analýzy za použití polostrukturovaných rozhovorů. Odpovědí na výzkumnou otázku jsou témata vynořená z analýzy. Jako zásadní se ukazuje téma partnerského vztahu, především jeho kvalita a vzájemná blízkost. To se nadále promítá do oblasti sebehodnocení otců a také roviny prožívání otcovství. Další oblastí, která vystupuje do popředí, je rozdělení rolí a kompetencí, které je ovlivňováno nastavením partnerky v rámci tradičního či liberálního přístupu k rodičovství. Nezbytnou součást tvoří komunikace, která je odrazem ale i produktem partnerského vztahu. Ovlivnění partnerkou je patrné i v oblasti hodnot a postojů, které se vážou k otcovství. Jako podstatné se ukazuje, zkoumat vliv partnerky v souvislostech, zejména interakce mezi různým osobnostním a...
|
|
| |
|
|
Matky se zrakovým postižením a jejich zkušenosti
Parkanová, Eva ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá problematikou mateřství žen se zrakovým postižením a možnými specifiky, jimiž se tato mateřská role vyznačuje. Cílem této práce je komparace dosud známých poznatků o nevidomém rodičovství s reálnými zkušenostmi konkrétních mnou oslovených matek se zrakovým postižením. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretickou část tvoří tři oddíly. První kapitola je v práci zařazena za účelem definování zrakového postižení a osvětlení specifik osobnostního vývoje nevidomého jedince, zaměřuje se na období adolescence a dospělosti. Druhá kapitola definuje rodičovství, nastiňuje čtenáři současný stav výzkumu tématu rodičovství jedinců se zrakovým postižením, uvádí zásadní specifika této rodičovské role a jeho dítěte. Třetí kapitola charakterizuje předsudky vůči lidem se zrakovým postižením, následně se pak blíže věnuje předsudkům vůči těmto ženám a matkám. Empirická část obsahuje poznatky z kvalitativní studie. Zvolenou metodou výzkumu byly polostrukturované rozhovory vedené se čtyřmi matkami se zrakovým postižením z Prahy, které byly později doslovně přepsány a analyzovány pomocí otevřeného kódování. Cílem tohoto výzkumu bylo zaznamenat zkušenosti respondentek se zrakovým postižením se svým mateřstvím a jeho prožíváním. Matky se zrakovým postižením...
|
|
|
Vzdělávání dospívajících dívek s adiktologickou problematikou v rámci ústavní výchovy
Štromajerová, Kristýna ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Vídršperková, Lenka (oponent)
Tato práce se věnuje mladistvým dívkám, které jsou klientkami diagnostického ústavu a z důvodu zneužívání návykových látek byly přemístěny na specializované oddělní s větší adiktologickou podporou. Na tomto oddělení poté docházejí do školních zařízení, která nejsou součástí ústavního zařízení a dle dokumentace zmíněného oddělení, nejsou ve svém studiu úspěšné a ve většině případů studium na střední škole či učilišti předčasně ukončují. Cílem této práce bylo tedy zjistit, jaké jsou důvody a překážky, jež jim brání v úspěšném studiu. Sběr dat byl postaven na polostrukturovaných rozhovorech s klientkami, pedagogickými zaměstnanci diagnostického ústavu, pedagogickými zaměstnanci školních zařízení, kam klientky docházejí a rodiči klientek. Další metodou použitou v této práci byla detailní analýza dokumentace příslušného oddělení, kde jsou klientky umístěny. Na základě analýzy rozhovorů pomocí selektivního kódování, bylo stanoveno 41 kategorií a ty byly následně zúženy na 6 ucelených témat, která se dají považovat za přímé příčiny školní neúspěšnosti zmíněných klientek: sebehodnocení, finance, výběru oboru studia, problémů na základní škole, způsob výchovy, neinformovanost třídních učitelů. Tato témata jsou poté detailně rozebrána v jednotlivých kapitolách včetně přiřazených kategorií. Teoretická část...
|
|
|
Vynořující se dospělost: čtvrtživotní krize a jiná významná témata
Fialová, Kateřina ; Valentová, Hana (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Diplomová práce se zabývá obdobím mladé dospělosti, jeho prožíváním a významnými tématy, které ho provází. Na období je v textu nahlíženo skrze teoretické koncepty "vynořující se dospělost" a "čtvrtživotní krize". Teoretická část práce vymezuje současné pojetí období dospělosti a následně zmiňuje relevantní psychologické teorie (autorů E. H. Erikson; J. Marcia; D. Levinson; J. J. Arnett nebo O. Robinson). Praktická část referuje o průběhu a výsledcích výzkumné studie postavené na principech kvalitativní metodologie. V první fázi bylo realizováno 8 individuálních polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný vzorek tvoří skupina žen a mužů ve věku 25-30 let, bezdětní s minimálním dosaženým vzděláním na úrovni SŠ. V druhé fázi byly pořízené rozhovory podrobeny metodě tematické analýzy. Výsledkem práce je ucelený popis sedmi témat vztahující se k dospělosti. Mezi témata patří souhrn definic dospělosti účastníků a účastnic výzkumu; pociťování vlastní dospělosti; dospělost ve vztahu k druhým lidem a další. Výsledky dále zrcadlí obeznámenost a zkušenost výzkumné skupiny s fenoménem čtvrtživotní krize. KLÍČOVÁ SLOVA čtvrtživotní krize; vynořující se dospělost; mladá dospělost; vývojová krize; tematická analýza
|
|
|
Zkušenost školních psycholožek a psychologů s online poradenstvím
Pakhtusov, Iurii ; Hrabec, Ondřej (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá zkušenostmi školních psychologů s online poradenstvím. Teoretická část má tři kapitoly, ve kterých se pojednává o školní psychologii jako oboru, následuje vhled do současného stavu online poradenství a popis online poradenství z pohledu školních psycholožek a psychologů na základě analýzy odborných článků. Cílem této diplomové práce je popsat zkušenost školních psychologů s online poradenstvím během koronavirových opatření. Pro výzkumné účely byl zvolen kvalitativní design. Metoda sběru dat spočívala v realizaci polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný soubor obsahoval čtyři školní psycholožky a jednoho školního psychologa. Analýza dat byla uskutečněna na základě interpretativní fenomenologické analýzy textu. Výsledky výzkumu ukázaly, že souhrnná zkušenost školních psychologů s online poradenstvím spočívala v celkové redukci poradenských služeb, což bylo především zapříčiněno řešením etických otázek jako soukromí a vybudování si pracovních a profesních hranic, dále technickými překážkami a změnou formy práce v online prostředí. Za největší výhodu online prostředí považovali školní psychologové flexibilitu času a místa, resp. možnost se přizpůsobit časovým požadavkům klientů a připojovat se na schůzky z různých míst.
|
|
|
Negativní myšlenky matek
Janusová, Štěpánka ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Valentová, Hana (oponent)
Tato práce se zabývá negativními myšlenkami u matek v kontextu prvních let života jejich prvního narozeného dítěte. Teoretická část práce je dělena na tři části: první představuje negativní myšlenky a doprovodné emoce matek z hlediska psychopatologie, druhá z hlediska sociální psychologie, třetí je uchopuje v kontextu pandemie Covidu-19. Výzkumná část práce představuje výzkumné otázky, použitou metodu interpretativní fenomenologické analýzy, charakteristiku výzkumného vzorku, sběr dat skrz polostrukturovaný rozhovor a doplňující písemné otázky a jsou v ní prezentována výsledná zjištění. Zaprvé, matky zažívají obsahově podobné negativní myšlenky, jež jsou doprovázeny podobnými negativními emocemi, navíc u nich můžeme nalézt podobný vývoj v čase. Zadruhé, s vývojem negativních myšlenek se pojila i změna jejich interpretace a změna v copingových strategiích. Pakliže matky hodnotily své negativní myšlenky a emoce jako běžné a přirozené, lépe se s nimi vyrovnávaly, zvládly se s nimi svěřovat svému okolí a zmenšily tak jejich negativní dopad na dítě. Klíčovou roli zde sehrává vnímání sebe sama jako dost dobré matky. Zatřetí, významnou roli při interpretaci a vyrovnávání se s negativními myšlenkami a emocemi hrají očekávání, která jsou do značné míry ovlivněna nedostatečnou přípravou na rodičovství, dále...
|
|
|
Práce s atypickou dětskou skupinou se zaměřením na rozvoj sociálních dovedností
Pavlatová, Aneta ; Sotáková, Hana (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na rozvoj sociálních dovedností u atypické dětské skupiny, konkrétně u skupiny dětí v dětském domově. Cílem výzkumného šetření je zjistit, zda lze u této specifické skupiny provést program se zaměřením na rozvoj sociálních dovedností. Dále se snaží identifikovat oslabené oblasti sociálních dovedností u těchto dětí a vytvořit aktivity, které by dané oblasti podpořily a rozvíjely. Teoretická část pojednává sociálních dovednostech o psychosociálním vývoji dětí v mladším školním věku. Jsou zde popsána specifika vývoje u dětí vyrůstajících v dětském domově, a také zásady práce s dětskou skupinou a možnosti rozvoje sociálních dovedností u dětí. Empirická část obsahuje popis metodologického designu, prezentaci a analýzu získaných dat na základě pozorování a práce s dětmi. V první části se zabývá analýzou úryvků z pozorování dětí při cílené práci a v druhé části analyzuje téma, která se v průběhu výzkumného šetření objevovala nejčastěji. Práce je obohacena o podrobné kazuistiky dětí a úryvky z výzkumného deníku, který byl veden po celou dobu práce s dětmi. Ve výsledcích jsou popsány konkrétní oblasti sociálních dovedností, ve kterých děti selhávají a dále jsou zde reflektována témata mající vliv na úspěšnost systematické práce s dětmi. Díky rok trvajícímu výzkumnému šetření bylo...
|
|
|
Motivace zaměstnanců diagnostického ústavu k výkonu povolání
Siváková, Kateřina ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Sotáková, Hana (oponent)
ABSTRAKT; Diplomová práce s názvem Motivace zaměstnanců diagnostických ústavů k výkonu zaměstnání se zaměřuje na téma práce v diagnostickém ústavu na pozici vychovatele, její specifika, charakteristiku a pracovní motivaci. Práce obsahuje celkem dvě části. V první, teoretické části, je vymezen a charakterizován pojem motivace a je zde uvedeno několik základních přístupů k jejímu pojímání. Následně je toto téma rozšířeno o definici pracovní motivace, ke které jsou připojeny nejvýznamnější teorie, které měly a dodnes mají vliv na to, jak společnost na danou problematiku nahlíží, a také předpokládané faktory, pro které si jedinci volí povolání vychovatele. Závěr teoretické části se věnuje stručnému popisu diagnostických ústavů, legislativním ukotvením, dále jeho náplní práce a výčtem povolání, které se v rámci něj uplatňují, rozšířeném o bližší popis profese vychovatel. Na teoretickou část práce navazuje část empirická. Uskutečněný výzkum se odehrál formou rozhovorů se zaměstnanci diagnostického ústavu na pozici vychovatele. Empirická část diplomové práce odůvodňuje použité metody, popisuje způsob sběru dat a následné analýzy. Obsahuje taktéž úryvky rozhovorů. Přináší nám poznatky o tom, jaké faktory považují vychovatelé v rámci své profese za motivační, a které z těchto faktorů jsou pro ně důležité. Uvádí...
|
host ::
RSS.