|
|
The comicality in Johann Nepomuk Nestroy's Der Talisman
Machaňová, Sanda ; Stromšík, Jiří (oponent) ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce)
Satirická fraška "Der Talisman" je dokladem typicky Nestroyovského poselství, podle něhož lidé nejsou ničím jiným než pouhými blázny osudu. Vše se odvíjí od předsudku vůči ryšavosti. V průběhu celé analýzy bylo možné vysledovat, jak na základě používání jazyka dochází k odhalování jednotlivých osob. Prostřednictvím jazyka se tak dostávají na povrch omezenost, nadřazená inteligence, umělé vzorce chování a další charakteristické rysy. Symbolický význam jmen postav také nebyl zvolen náhodně, což bylo názorně ukázáno při rozboru příslušných pasáží textu. I jména souvisejí s jazykovým projevem představených osob. Bylo též možné velmi dobře sledovat vývoj hlavní postavy, kterou je Titus Feuerfuchs. Nestroyova jazyková virtuozita a rafinovanost se ve frašce "Der Talisman" jen potvrzují. Komično vyplývá z nejrůznějších zápletek, které nakonec vyústí v situační komiku. Abychom byli schopni odhalit všechny jazykové finesy, které Nestroy použil, je nutno si uvědomit především polysemii některých výrazů. Analýza frašky rovněž dokládá, do jaké míry je rétorická kompozice jednotlivých výpovědí relevantní pro hravé a rozmanité zacházení s odlišnými jazykovými rovinami.
|
|
|
Camill Hoffmann. A biography
Polák, Pavel ; Tvrdík, Milan (oponent) ; Stromšík, Jiří (vedoucí práce)
Tato pnice se zabyva zivotem Camilla Hoffmanna, basnika, prekladatele, novinare a eeskoslovenskeho diplomata. Narodil se v zidovske rodine ve stredocesk6n KoHne. Jeho materstinou byla nemeina, ale stejne tak dobre hovofil i eesky. Stredni skolu vystudoval v Praze, kde se stal clenem skupiny basnfku, uskupenych kolem easopisu laro, ktery vydaval Paul Leppin. "Jarni generace", jak byla tato skupina pozdeji nazvana, je razena k novoromantikum. Zaeatkem 20. stoleti odchazi Hoffmann do Vidne, kde zaeina pracovat jako redaktor denfku Zeit. Ve Vidni se spratelil se Stefanem Zweigem, spoleene s nim p~elozil Baudelairovou sbirku bis!1i Kvety z!a. V pozici redakta[aliteraml rubriky je neustale v kontaktu s rakouskymi, respektive stredoevropskymi spisovateli, kupfikladu s Arthurem Schnitzlerem, Marii von Eschenbach nebo Detlevem von Liliencronem. Na doporueeni Maxe Broda nechal Hoffmann otisknout basen tehdy jeste neznameho Franze Werfela. V roce 1912 se Hoffmann stehuje do Drazd'an, kde nastupuje misto vedouciho kulturni rubriky Dresdner Neuesten Nachrichten. V jeho byte v Hellerau jej navstevuji mladi expresioniste. Po vypuknuti prvni svetove valky je Hoffmann prohlasen jako nepostradateiny pro fungovani novin, a nemusi tudiz narukovat. Valku preekal v Drazd'anech. V revoluenich Ietech 1918/19 Hoffmann podporoval...
|
|
|
Lux in tenebris. Allegory and allegorical structures in Grimmelshausen's Abentheurlichem Simplicissimus Teutsch
Maroszová, Jana ; Tvrdík, Milan (oponent) ; Stromšík, Jiří (vedoucí práce)
Grimmelshausenuv Dobrodruzny Simplicius Simplicissimus vydany v roce 1668 (s datem 1669) se do kanonu svetove literatury zapsal jako pikareskni roman. Jednim z duvodu, proc tato kniha dokaze oslovit ctenare i po vice nez 300 letech od sveho vzniku, je bezpochyby obdivuhodna vYznamova hloubka a dejova pest rost dfla, jez u ctenare muze navodit dojem neprebernosti a mnohoznacnosti autorem pouzitych prvku. Tato diplomova prace se zabyva kompozicnimi principy uplatnujicfmi se v teto knize. I kdyz se v dnesni dobe v praxi jiz mnohdy osvedcila uzitecnost pristupu naratologickeho, k nemuz vytvoril predevsim G. Genette prakticke instrumentarium, a tento pristup by se mohl nabizet i zde, ma prace se od nej vedome odklanf. Po strucne zmfnce starsfch pokusu 0 uchopeni domnele tektonicke struktury Simplicissima a nastinu nejdulezitejsich tendenci vyzkumu v nazfranf tohoto dfla byla formulovana zdejsf vYchozf pozice. Hlavnf vychodisko spocfvalo v uvaze, ze metoda analyzy by se mela prizpusobit zkoumanemu, ne naopak. Vlastni cetba Grimmelshausenova romanu jakoz i vysledky stavajicfch studif k Simplicissimovi me dale utvrdily v nazoru, ze bude potreba zamerit se ani ne tak na veliciny typu "vypravec", "pasmo postav", "perspektiva vypraveni", jako spise na alegorii a postupy produkce i recepce s ni v baroku spojene. Za...
|
|
|
Werner Schwabs adaptation of Arthur Schnitzler's "Reigen"
Nekut, Štěpán ; Tvrdík, Milan (oponent) ; Stromšík, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomova proce se zabyYo srovnonfm dvou dialogovych cyklu: Reigen Arthura Schnitzlera a DER REIZENDE REIGEN nach dem Reigen des REIZENDEN HERRN ARTHUR SeHN/TZLER Wernera Schwaba. Jak je patrne jiz z titulu, jedno se v pffpade Schwaba o adaptaci Schnitzlerovy predlohy, ktero, stejne jako vetSina jeho deI, vyvolala u rakouske verejnosti konce minuleho stoletf sveho easu vlnu nadsenf i nevole. Prinejmensfm stejny rozruch vyvolal 0 temer sto let pozdeji raketovy nostup Wernera Schwaba na nemeckou a pozdeji i mezinorodnf divadelnf scenu. Proce je rozdelena do dvou hlavnfch celku. PNnf z nich se venuje Arthurovi Schnitzlerovi a jeho Reigen. Abychom lepe pochopili autorovu tvorbu i samotne dOo, venuje se uvodnf kapitola teto eosti autorovu zivotu. Vylfeenf historickeho pozadf a atmosfery poslednfch desetiletf 19. stoletf se vsemi politickymL duchovnfmi a sociolnfmi specifiky, ktero na Schnitzlera pusobila, nom umoznuje sledovat vyYoj jeho osobnosti od raneho detstvf. T ato kapitola mapuje jeho cestu zivotem od utleho mlodf pres gymnozium a studium medicfny az k zojmu 0 psychologii a psychoanalyzu, jez se pozdeji staly neodmyslitelnou soueostf vykreslenf hrdinu jeho her. Autoruv zivot i dOo nejvfce ovlivnili osobnost otce a prostredf celkove liberal ne a kulturne zalozene rodiny, dobove pffznaeno nerozhodnost...
|
|
|
Thomas Brussig and the literature of the time of change ("Wendezeit")
Jahodová, Miroslava ; Stromšík, Jiří (oponent) ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce)
Cílem mé diplomové práce bylo charakterizovat dílo spisovatele Thomase Brussiga. Analyzovala jsem autorovu prózu vzniklou v rozmezí let 1989-1995, a to nejen v souvislosti s jeho životem, ale také v kontextu doby, v níž díla vznikla. Historické pozadí se jeví pro Brussigovu tvorbu jako zásadní a pochopení některých dobových souvislostí je základním předpokladem pro pochopení celého autorova díla. Doba je totiž nejen pozadím popisovaných příběhů - její kritika, ba dokonce pouhá charakteristika se stávají tématem Brussigových knih. Pro literární vědu je zajímavým příkladem zúčtování s kontroverzní spisovatelkou Christou Wolfovou, jejíž povídka Was bleibt1 vyvolala bouřlivé reakce osobností německé kulturní sféry. V románu Helden wie l-Fir 2 Brussig tuto autorku podrobuje zdrcující kritice, a to kritice sice ne vždy zcela přímé, ale přesto naprosto jednoznačné. Ve snaze o zachycení důvodů a okolností, které s touto kritikou souvisejí, jsem do své práce zařadila stručnou charakteristiku literárních a historických diskuzí, jež jsou důkazem neklidné atmosféry postsocialistického Německa, stejně jako Německa znovusjednoceného. Důležitou součástí teoretické části práce je přehled některých děl, která vznikla po roce 1989 a která dokumentují vývoj prózy, poezie a dramatu v době politických změn. Pokouším se...
|
|
|
Christa Wolf's novel "Kindheitsmuster"
Flíčková, Veronika ; Tvrdík, Milan (oponent) ; Stromšík, Jiří (vedoucí práce)
Pfedlozemi diplomova praee se zabYva strategii vypraveni v knize Vzory derstvi (v originale Kindheitsmuster) od Christy Wolfove. Toto dilo do velke miry obsahuje autobiografieke prvky, autorka v nem ctenäfi zpfistupnuje nejen fadu udalosti ze sveho zivota, ale i samotny proees vzpominani si na vypravene a jeho pisemne ztvamovani. Autorka tak netradicnim zpusobem zasahuje do literamiho dila, eoz se zda bYt v rozporu s nekterymi modemimi literamevednymi teoriemi zabyvajicimi se funkci autora. DalSi casti teto diplomove praee tedy je jiste zmapovani teorii tykajicieh se prave vztahu auto ra a literamiho dila. Aby mohla bYt rozhodnuta otazka vyznamu prvku ze zivota Christy Wolfove pro samotne Vzory detstvi, neehybi teto diplomove praei ani strucny zivotopis autorky, zahmujici predevsim jeji literami tvorbu a markantni vlivy na ni. Prvni ze tri hlavnieh casti teto diplomove praee se zabYva teoretiekymi statemi tykajicimi se pojmu a poziee autora (potazmo i vypravece) v naratologii: je mozne, aby literami dilo bylo vnimano bez znalosti dat 0 jeho autorovi, ktere nejsou obsazeny v sarnotnem textu dila, je instituee autora nepostradatelna? Aekoliv teoretiei odpoved' na tuto otazku hledaji jiz od dob antiky, vznikly vyznamnejsi a rozsahlejsi teoretieke praee k tomuto tematu teprve ve dvaeätem stoleti. Rusky...
|
|
|
Collected poems of Franz Baermann Steiners
Pelánová, Eva ; Tvrdík, Milan (oponent) ; Stromšík, Jiří (vedoucí práce)
Pfedkladana diplomova prace se zabyva basnickym dilem prazskeho rodaka Franze Baermm.ma Steinera (1909-1952). Za basnikova zivota zustalo dilo sirsi ctenarske verejnosti prakticky nezname; souborne vydani - Am stürzenden Pfad. Gesammelte Gedichte - uspohidal teprve v roce 2000 Jeremy Adler. Jeho edice vychazi z vydani sbirky Eroberungen, poHzeneho H. G. Adlerem (1964), a ze Steinerovy pozustalosti. Predkladana diplomova prace se opira 0 edici Jeremyho Adlera (Steiner 2000) a metodologicky navazuje na francouzskou skolu critique thematique, predevsim na studie Jean-Pierra Richarda. 1 Richard zkouma obrazivost (l 'imaginaire) jednotlivych autonl a pokousi se urcit jejich stezejni obrazovy fond, ktery zaklada charakteristicky svet konkretniho basnika. Zvolili jsme tuto metodu, nebot' Steiner sva temata prostredkuje pomod obrazu. Jeho obrazy nejsou nahodne a v basnickem dile se vraceji. Timto zpusobem nam basnik umoznuje pomerne presne stanovit vyznamjednotlirych obrazu a take vztahy mezi nimi. PHsne chronologickou analyzu jsme po urcitem vahani z nekolika duvodu zavrhli: basne za autorova zivota vetSinou nebyly zverejneny, a proto dilo nepodleha linearnimu ryvoji, jenz vyplyva z kontaktu dila s publikern. Steiner se navfc casto vracel k dHvejsi produkci a na basnich dale pracoval; stava se, ze prvni verzi od...
|
|
|
From memories to dreams. Gertrud Leutenegger in the German Swiss literature of the last thirty years
Cyrusová, Lucie ; Stromšík, Jiří (oponent) ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce)
V prvnf kapitole jsou strucne shmuty litenlmf tendence svycarske nemecky mluvfcf literatury od sedmdesatych let minuleho stoletf po soucasnost. Ve druM kapitole jsou uvedena biograficka data Gertrud Leutenegger vcetne jejfho postavenf v kontextu svycarske literatury. Ve treH kapitole jsou podrobena analyze tn dfla ze tn etap autorciny tvorby - Vorabend, Acheron, Pomona. Gertrud Leutenegger vydala v roce 1975 svoji prvnf knihu Vorabend (P}~edvecer), ktera ctyn roky po zavedenf hlasovacfho prava pro zeny na spolkove urovni predstavovala na literamf scene tehdejsf doby neco zcela noveho. Tento roman znamenal protest proti ryze patriarchalnfmu myslenf a zrizenf spolecnosti, ktery souvisel s tehdejsfm emancipacnfm hnuHm zen. Vyraznym jeho rysem je spolecensko-kriticky nadech, ktery byl charakteristicky pro tzv. angazovanou literaturu 60. a 70. let. Zde ale nejde o prvotne politicke zamereni textu, jak to bylo u politicky "osvicenych" romanu te doby obvykle. Gertrud Leutenegger, coby vypravecka v prvni osobe, formuluje v tomto textu svoji osobnf, nitemf vzpouru proti stavajfcim spolecenskym pomerum. Tento roman byl necfm novym i po strance jazykove, kdy se oprostil od svazujfcich syntaktickych struktur. V predvecer curysske demonstrace proti valce ve Vietnamu se vypravecka vydava na pochod mestem, jenz se stane...
|
|
|
The "Zeitgedicht" in Erich Fried's poetry
Bezdíček, Ondřej ; Tvrdík, Milan (oponent) ; Stromšík, Jiří (vedoucí práce)
eHern teto prace je analyza tzv. "dobove basne" (nem. "Zeitgedicht,,)l64 v ramci basnickeho dila Ericha Frieda, tj. mezi lety 1944 - 1988. Tato vYrazova fonna je jednim ze zakladnich umeleckych prostredkü, ktere se v jeho dile konstantne objevuji. Jeji vyhodnoceni bylo provedeno nejen ve Friedove dile samotnem, ale i vzhledem ke vzajernnYm vztahüm k autorüm jinYm v literamehistorickem kontextu literatury psane nemecky. Usporadani a struktura teto prace je proto nutne selektivni a zamerena pouze na jeden tematicky celek z Friedova dila - na politickou lyriku a vYvoj jejich forem, konkretne "dobove basne", v chronologickem prehledu. "Dobova basen" je literami formou politicke lyriky vedle foremjinych, jako je napr. pamflet, agitka, moritat, balada ad. Jeji celkovyvYvoj saha od antiky az po pfitomnost a jeji obsahje po sta1eti spjat s realnou politikoujako nastrojem moci. Medium basne je vsakjineje jim jazyk. Pres tuto rozdilnost v definicnim oboru byly mimoliterami vlivy na politickou lyriku, souvisejiei uz od dob stareho Recka s Plat6novYmi nazory na funkci basnictvi ve spolecnosti, vzdy neobycejne silne, protoze vlädnouei vrstva zahy pochopila jeji ideologicky vliv na ovladani vrstev ostatnich a zacalaji vyuzivat az zneuzivat k propagandistickym ücelüm legitimizuj ieim j ej i moc. Jädro analyzy lze-rozdelit...
|
|
|
Towards the analysis of Ludwig Winders novel "Der Thronfolger. Ein Franz Ferdinand Roman" in the context of the narrative of early and late work of its author
Broukalová, Jindra ; Krolop K., (vedoucí práce) ; Stromšík, Jiří (oponent) ; Tvrdík, Milan (oponent)
Ludwig Winder patri k vyraznym predstavitelum prazske nemecke li teratury mezi valecneho obdobi. Po smrti Franze Kafky se stal clenem Prazskeho kruhu. Rodistem i nekterymi rysy sve tvorby je zaroven spjat s moravskou nemecky psanou literaturou. Narodil se 7. 2. 1889 v moravskem Safove a zemrel 16. 6. 1946 v anglickem Baldocku. Po maturi te na nemecke obchodni akademii v Olomouci nastoupil Winder do redakce videnskeho levicove liberalniho listu "Wiener Zeitung" a zurnalistice zustal verny po cely zi vot. Jeho novinarske pusobeni je spj ato predevsim s prazskym nemeckym denikem "Deutsche Zeitung Bohemia", v nemz byl 25 let redaktorem. Po pocatecnim tvurcim hledani se Ludwig Winder venoval proze, v niz byl cenen predevsim pro svou vecnost a objektivitu. Pozornost kri tiky i ctenaru upoutal Winder romanem "Zidovske varhany", ktery je pokladan za j eho nejvyznamnejsi dilo. Asi v polovine 20. let dvacateho stoleti se Winder odklani od expresionismu, ktery se u neho plne projevil pouze v romanu "Kasai" z roku 1917, a v j eho tvorbe se prosadila pro neho tak typicka vecnost, ktera se ohlasovala jiz v drivejsich pracich a byla v souladu s li terarnim proudem nove vecnosti, prevladaj icim tehdy v nemecky psane literature. Za roman "Stefi aneb Dörrova rodina prekonava krizi" a s prihlednutim k dosavadni literarni...
|
host ::
RSS.