|
|
Ironie v češtině a její vnímání
Pospíšilová, Dominika ; Šebesta, Karel (vedoucí práce) ; Vaňková, Irena (oponent)
Tématem této práce je vnímání diskurzní ironie v češtině, tedy to, jak působí na dospělé a dospívající, co za ironii vůbec považují a jaké jsou rozdíly mezi ironií v češtině a v angličtině. Inspirací mého výzkumu se stala studie srovnávající porozumění sarkasmu u kanadských a českých dětí, na které jsem se podílela a která ukázala, že české děti z nějakého důvodu rozumějí sarkasmu dříve. Moje práce se zaměřuje na dva experimenty, které jsem prováděla s dospělými pro účely srovnávací studie, kde tvořili pouze kontrolní skupinu, a následný experiment s dospívajícími, kteří ve srovnávací studii nebyli zohledněni. První experiment, který byl přípravnou fází zmíněné srovnávací studie, ukázal, jak dospělí Češi přistupují k testovaným formám ironie a jak si ironii představují. Druhý experiment, z něhož byla část dat použita ve srovnávací studii, potvrdil citelné rozdíly ve vnímání sociálně-komunikačních aspektů ironie (příjemnost, nepříjemnost, vtipnost) mezi Čechy a Kanaďany - Češi vnímají ironii jako výrazně negativnější než Kanaďané. Poslední, třetí experiment proběhl mezi patnáctiletými českými studenty a upozornil, že ačkoliv jejich jazykové dovednosti jsou už v zásadě srovnatelné se schopnostmi dospělých, stojí tato věková skupina stále, co se vnímání ironie týče, mezi dětmi a dospělými.
|
|
|
Komunikační strategie v Skácelově korespondenci s Jiřím Friedem
Kačerová, Hana ; Šebesta, Karel (vedoucí práce) ; Vaňková, Irena (oponent)
Diplomová práce Komunikačnf strategie v Skácelově korespondenci 5 J. Friedem analyzuje vzájemnou korespondenci Jana Skácela a Jiřího Frieda z let 1982 až 1989 z hlediska užitých komunikačních strategií, s důrazem na strategie zdvořilostní, a individuálního stylu pisatelů. vývoj těchto strategií i jazyka analyzované korespondence je posuzován se zřetelem k proměně osobního vztahu pisatelů. Výsledky jsou též vztaženy k obecným definicím epistolárního stylu.
|
|
|
Strach v českém jazykovém obrazu světa
Pohlreichová, Michaela ; Nebeská, Iva (oponent) ; Vaňková, Irena (vedoucí práce)
Diplomová práce vychází z teoretických a metodologických základů kognitivní lingvistiky (zejm. teorie jazykového obrazu světa a konceptuální metafory) a přihlíží též k psychologicky orientovaným teoriím emocí. Na základě materiálu jazykových slovníků češtiny (výkladových, synonymických, frazeologických aj.) a zdrojů ČNK vykládá a popisuje metaforické konceptualizace emoce strachu v českém jazyce spojené zejména s jeho zpředmětněním, personifikací, chápáním jako prostoru a jako síly. Práce též ukazuje v hierarchizaci užívané lexikální prostředky spojené s vyjadřováním strachu v českém jazyce (substantiva, slovesa, adjektiva a adverbia) a snaží se co nejkomplexněji postihnout jejich konotační potenciál.
|
|
|
Jazykový obraz větru v češtině
Zápotocká, Pavlína ; Nebeská, Iva (oponent) ; Vaňková, Irena (vedoucí práce)
Studie analyzuje část jazykového obrazu světa v češtině pomocí metod kognitivní a kulturní lingvistiky. Zabývá se analýzou jazykového obrazu větru v současné češtině. Jednotlivé kapitoly ukazují, jak čeští rodilí mluvčí vnímají jevy okolo sebe, jak přemýšlejí a mluví o větru (a vzduchu jako jevu blízkém). Práce je členěna do dvou částí. První část analyzuje lexém vítr z hlediska systémového. Zkoumá jeho slovníkové definice, deriváty a vztahy paradigmatické a syntagmatické. První část se rovněž zabývá etymologií vybraných lexémů a pojmenováním větru v nářečích a ve starší češtině, čímž přispívá velkou měrou k objasnění současné slovní zásoby týkající se větru a jevů příbuzných. Excerpce historického lexika založená na dobové literární a slovníkářské produkci může také ukázat změny a posuny významů. Druhá část práce zkoumá jazykový obraz větru v současné češtině. Zaměřuje se především na rozbor metafor spjatých s větrem. Nejdříve sleduje vítr jako oblast cílovou. Kapitola 2. 4 ukazuje, že pojem vítr chápeme metaforicky, na základě pojmů z jiných zkušenostních oblastí: například jako konkrétní entitu, živou bytost (zkoumá antropomorfní představy našich předků a jejich potřebu personifikovat), pohyb, cestování, válku, potyčku, svatbu nebo ničivou sílu. Posléze se analýza zaměřuje na konceptualizaci jevů jiných...
|
|
|
Žena v českém jazykovém obrazu světa
Christou, Anna ; Pacovská, Jasňa (oponent) ; Vaňková, Irena (vedoucí práce)
Práce zkoumá jazykový obraz ženy v češtině a zaměřuje se především na popis stereotypu spojeného se ženou. Teoreticky a metodologicky vychází z principů kognitivní lingvistiky a etnolingvistiky. Výzkumným jazykovým materiálem jsou slovníkové definice obsažené v českých výkladových, etymologických a synonymických slovnících, lidové písně, přísloví, frazémy a anekdoty. Stereotyp spojený se ženou je zkoumán v jeho různých polohách. Rozebírají se jak typické vlastnosti žen obecně, tak typické vlastnosti přisuzované ženám v různých obdobích života (dívce, staré ženě), v příbuzenských vztazích (matce, tchyni, nevlastní matce) či ve vztahu k muži (manželce).
|
|
|
Specifické znaky
Vysuček, Petr ; Vaňková, Irena (oponent) ; Macurová, Alena (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá zvláštní skupinou znak v českém znakovém jazyce: specifickými znaky. V práci je jich představeno a rozebráno celkem 90. Větší část z nich je rozdělena do 17 skupin. Do každé skupiny jsou zařazeny takové specifické znaky, které jsou si obsahově blízké a u kterých z tohoto dvodu dochází častokrát k záměnám v kontextu při použití nerodilými mluvčími. Poslední 18. skupinu tvoří znaky, které mají stejnou manuální část, avšak liší se orálními komponenty. Dalších 39 specifických znak je rozebíráno jednotlivě, nejsou již zařazovány do skupin. Každý specifický znak je opatřen pořadovým číslem, ke znaku je připravena fotodokumentace, která má předat informaci o podobě znaku (pohyb, prběh znaku a podobu orálního komponentu). Dále je u každého specifického znaku uveden slovní popis manuální složky znaku, nemanuální složky znaku, přiblížen obecný význam, uvedena nejčastější formulace překladu a použití znaku doloženo na příkladech z přirozených promluv. Tyto příklady jsou uvedeny v překladu do psané češtiny s psaným přepisem znak použitých v textu v českém znakovém jazyce.
|
|
|
ATB rezistence, její význam v současné medicíně, možnosti prevence. Klebsiella sp. produkující esbl jako původce nozokomiálních infekcí
Vaňková, Iva ; Nyč, Otakar (vedoucí práce) ; Prusík, Filip (oponent)
Antibiotikum se v dnešní době užívá jako společný název pro přírodní i chemické látky s antimikrobiálním účinkem, které se užívají pro léčbu infekčních nemocí. Mají schopnost inhibovat růst mikroorganismu nebo ho usmrtit. Obranným procesem bakterií je mikrobiální rezistence na tyto látky. Bylo zjištěno více mechanismů rezistence. Nejčastějším podkladem rezistence je inaktivace antibiotika vlivem bakteriálních enzymů. Typické jsou zejména beta-laktamázy, které jsou schopny hydrolyzovat beta-laktamová antibiotika. Velká skupina beta-laktamů je charakteristická beta-laktamovým kruhem ve své chemické struktuře, který beta- laktamázy atakují a způsobují hydrolýzu antibiotika. Po létech intenzivního podávání, se vyvinula u četných druhů multirezistence způsobená enzymy schopnými inaktivovat širší spektrum beta-laktamáz. Souhrnně se označují ESBL (extended spectrum beta-lactamases). Tento mechanismus rezistence byl poprvé zjištěn v roce 1983. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Jazyk dívek a girls podle českých dívčích časopisů
Kadlecová, Kateřina ; Vaňková, Irena (oponent) ; Šebesta, Karel (vedoucí práce)
Tato práce pojednává o Jazyce a ideologii v dívčích časopisech BravoGIRL!, COSMOgirl!, Dívka a Top dívky. Popisuje pozici těchto tří měsíčníků a jednoho čtrnáctideníku na českém mediálním trhu a následně se zaměřuj e na obsah časopisů a analyzuje pro ně typické žámy (fotoromán aj.). Následuje lingvistická analýza jazyka a popis stylu těchto časopisů - expresivita a emocionalita tzv. genderlektu a zvláště jazyka dívek (a jazyka určeného dívkám) a tendence k obohacování lexika časopisů anglicismy, neologismy, okazionalismy a slangismy jsou doloženy četnými příklady. Rovněž je konstatována a vysvětlena praktická nepřítomnost intertextuality. Poté práce na základě dotazníkového šetření zjišťuje pomocí kvalitativního i kvantitativního (SPSS) přístupu, do jaké míry se dívky - potenciální recipientky příslušných mediálních obsahů - ztotožňují s jazykem, jenž jim je časopisy předkládán a připisován jako jejich vlastní sociolekt. Zkoumána je zejména schopnost porozumění textu, přístup k nespisovné češtině a tzv. smajlíkům, zájem o předkládaná témata a subjektivní hodnocení formátu dívčího časopisu, doplněné důvody obhajujícími a odmítajícími četbu těchto časopisů. Poslední částí práce pak je analýza ideologie a argumentace dívčích časopisů, propagace konzumerismu, hédonismu, kapitalismu a antifeministické tendence -...
|
|
|
Jazykové jevy v mluvených projevech afatiků
Flanderková, Eva ; Nebeská, Iva (oponent) ; Vaňková, Irena (vedoucí práce)
Tato práce je pokusem přiblížit některé zvláštnosti užívání jazyka, které jsou spojeny s komunikací afatiků. Je rozšířenou verzí původní práce Jazyk a zvláštnosti v dorozumívání afatiků, která vyšla v časopise Jazykovědné aktuality (roč. XLI, 2004, Č. 1 a 2). Nově jsou vloženy kapitoly o agramatismu (kap. 4.2) a tzv. náhradních komunikačních strategiích (kap. 5.0). Dále jsou podány transkripty mluvených projevů afatiků (viz Přílohy) a jejich lingvistické rozbory (kap. 7.0-11.0). Práce obsahuje možná spíše otázky než odpovědi; podnětem k ní bylo setkání s afatickou řečí a afatickými mluvčími. Vycházím z odborné literatury, z videozáznamů mluvených projevů afatických pacientů a z osobní zkušenosti s českými afatiky. Zvláštní jevy afatické řeči, které práce představuje, by neměly být chápány jako typické vlastnosti jakékoliv afatické řeči; cílem je vzbudit prostřednictvím rozborů některé (nejen) afaziologické otázky (viz Diskuse, kap. 12.0).
|
|
|
Opozitnost v jazyce a (českém) jazykovém obrazu světa
Znamenáčková, Eva ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Macurová, Alena (oponent)
Práce se zabývá opozitními významovými relacemi mezi lexikálními jednotkami ve slovní zásobě, jež vyjadřují pojmové opozice v našem myšlení a konceptualizaci skutečnosti. Popisuje opozita z hlediska lexikologie (jako součást jazykového systému) a z hlediska stylistiky (zejm. jejich úlohu ve figurách a kompozici); směřuje k souvislostem mezi poznatky z těchto lingvistických disciplín a tím, jakje opozitní vztah vnímám obecně, jakou má úlohu v orientaci člověka ve světě, resp. jaký má podíl na utváření našeho jazykového obrazu světa. Tato práce vychází především ze zdrojů odborné literatury "tradiční" strukturalistické jazykovědy a prací lingvistiky kognitivně-kulturní. Dělí se v zásadě na dvě části, z nichž první je převážně výkladová, zabývá se definicí opozitnosti, relevantními rysy opozit, jejich klasifikací, aspekty opozitnosti a souvisejícími tématy v rámci lingvistiky. V druhé části popisuje jazykový obraz světa v české lidové slovesnosti prostřednictvím analýzy opozitních vztahů - jak v rovině lexikálně-sémantické, tak v rovině zobrazované skutečnosti.
|
host ::
RSS.