|
|
Large-scale geosimulations using GEM and trilions
Blaheta, Radim ; Jakl, Ondřej ; Hrtus, Rostislav ; Kolcun, Alexej ; Kohut, Roman ; Starý, Jiří ; Turan, E.
The project deals with efficient solution of singular symmetric positive semidefinite problems. Our motivation arises from the \nneed to solve special problems of geotechnics, e.g. to perform upscaling analysis of geocomposites. In that and other applications we have to solve boundary problems with pure Neumann boundary conditions. We show that the stabilised PCG method with various preconditioners is a good choice for systems resulting from the numerical solution of Neumann problems, or more generally problems with a known small dimensional null space. The work was also taken as an opportunity to compare parallel implementations of the orresponding solvers, namely implementations in the in-house finite element software GEM and implementations employing components of the general Trilinos library. The studies show that the solvers based on GEM are highly competitive with its recognised counterpart.
|
|
|
Oběť a iniciace v mýtech o Ódinovi
Kozák, Jan ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Antalík, Dalibor (oponent) ; Starý, Jiří (oponent)
Práce se zaobírá interpretací čtveřice mýtů doložených z raně středověké Skandinávie, v nichž hraje hlavní roli bůh Óðinn. Všechny čtyři mýty popisují, jak dosáhl stavu, kdy trvale zvýšil své numinózní vědění. Na základě toho, že výsledkem děje je ve většině případů získání tzv. medoviny básnictví nebo jejího adekvátu, lze se na příběhy dívat jako na "čtyři zprávy o téže události". Samotné zkoumání mýtů je v práci provedeno ve dvou stupních: nejprve jsou analyzovány dva centrálnější mýty, posléze jsou představeny dva zbývající a nakonec je analyzována celá čtveřice dohromady. Všechny čtyři mýty v sobě mají v různé míře a intenzitě přítomny motivy či struktury spojované s náboženskými fenomény oběti a iniciace. Ve světle analýzy čtveřice mýtů je tedy v rámci práce zhodnocen systematický vztah mezi strukturou oběti a strukturou iniciace a je postulován společný základ, na němž jsou založené, který je nazván "monomýtus".
|
|
|
Sturla Þórðarson: his work in context of his time and an analysis of the authorial intent
Korecká, Lucie ; Starý, Jiří (vedoucí práce) ; Březinová, Helena (oponent)
Sturla Þórðarson: jeho dílo v kontextu jeho doby a analýza autorského záměru Cílem práce je rozbor literárně-historiografických děl Sturly Þórðarsona s ohledem na specifickou historickou situaci v době jejich vzniku a analýza metod a autorského záměru tohoto islandského dějepisce 13. století. V úvodní části práce podávám stručný přehled o životě Sturly Þórðarsona v širším historickém kontextu na základě dochovaných primárních zdrojů a o jeho literárních a literárně-historiografických dílech. Hlavním tématem práce je analýza a srovnání dvou děl tohoto autora, Ságy o Islanďanech a Ságy o Hákonu Hákonarsonovi, v kontextu různých badatelských pohledů na středověkou historiografii. První z těchto děl se řadí do žánru tzv. ság o současnosti, druhé patří mezi tzv. královské ságy. Obě díla popisují totéž historické období. Předmětem analýzy jsou především rozdíly v přístupu autora k historické látce v literárně-historiografických dílech rozdílného žánru, dále následuje pokus o jejich zdůvodnění. První část práce je zaměřena na rozbor každé ságy samostatně v kontextu daného žánru. Obě ságy patří v rámci svého žánru k nejpozdnějším dochovaným dílům a stojí tedy na konci vývoje žánru. Cílem je zaměřit se na jejich specifika i na rysy shodné se staršími ságami a pokusit se vývoj žánru zdůvodnit. V rámci každého žánru...
|
|
|
Riddarasǫgur: the Change of the Old Norse Concept of Saga?
Podolská, Markéta ; Starý, Jiří (vedoucí práce) ; Březinová, Helena (oponent)
Tato práce se zabývá primárními rytířskými ságami, staroseverskými pře- klady evropské rytířské epiky, a jejich vlivem na další žánry ság, sekundární rytířské ságy a pozdní fantastické ságy. Naším cílem bylo zkoumat změny v prezentaci vybraných postav (hrdina, vládce a hrdinova žena) v závislosti na přechodu společnosti od rodové k systému s feudálními rysy. P·vodní staroseverská tradice je v práci zastoupena ságami rodovými. První kapitola popisuje hlavní problémy rozdělení zkoumaných žánr·. Druhá kapitola před- stavuje detailní analýzu formy a obsahu popis· postav v každém z žánr·. Poslední část přidává aspekt změn struktury společnosti, především ve spo- jitosti se snahou Hákona Hákonarsona zavést užší feudální vazby. Tento pře- chod skutečně ovlivnil očekávání publika. Zjistili jsme, že hlavní změna, kte- rou primární rytířské ságy znamenaly v rámci ságové literatury, bylo, že se cíleně pokoušely změnit společenské konvence a praxi. Pozdější žánry si už nenárokovaly morální závaznost. Přejaly sice kvality zavedené překlady ry- tířské epiky, ovšem dodržovaly také tradiční formu popisu postav. Klíčová slova: rytířské ságy, lživé ságy, rodové ságy, staroseverský, dvorský
|
|
|
Reflexe severského objevení Ameriky
Novotná, Markéta ; Starý, Jiří (vedoucí práce) ; Polách, Vladimír (oponent)
Práce mapuje proměny reflexe objevení Ameriky Seveřany, a to ve třech krocích. Nejdříve představuje význam a pojetí vikinských cest do Ameriky v dobových materiálech, zejména v ságách o Vínlandu. Tato část je doplněna o obecný úvod do problematiky ság. Následně představuje situaci v 19. století, kdy se vikinský objev nového kontinentu stává vědeckým i uměleckým tématem. Popsány budou faktory, které k zvýšenému zájmu o dané události vedly (národní uvědomění ve Skandinávii, romantismus). Třetí část bude věnována současné reflexi vikinského objevení Ameriky (projevy v umění, společnosti, politice). Jako metoda je využita diskurzivní analýza, která poukazuje na posuny v reflexi dané problematiky.
|
|
|
Divinační předzvěsti v hrdinských příbězích skandinávské a řecké mytologie
Spáčilová, Hana ; Starý, Jiří (vedoucí práce) ; Březinová, Helena (oponent)
Práce usiluje o popsání zásahů osudu do života vybraných postav z hrdinských příběhů popisovaných především v severských ságách o dávnověku, eddických hrdinských písních, homérských eposech a řeckých tragédiích. Po obecném úvodu, který krátce popíše představy o osudu v obou mytologiích, následuje poměrně obsáhlá část o silách určujících osud. Dále je definován pojem divinační předzvěsti a uveden popis několika osob, které předzvěst sdělují. A následuje hlavní část, rozebírající konkrétní hrdinské příběhy. Tedy to, jak byla předzvěst hrdinům sdělena, prostřednictvím koho nebo čeho a především, jakým způsobem na ni reagovali: zda aktivitou, či pasivní podřízeností a k čemu tyto reakce vedly. Závěr práce by měl shrnout roli osudu a divinačních předzvěstí v mytologiích obou kultur. Klíčová slova Starořecká hrdinská mytologie, staroseverská hrdinská mytologie, osud, předzvěst, reakce na nutnost.
|
|
|
Náboženství a humor: Komické vrstvy ve staroseverských náboženských textech a jejich vztah k oficiálnímu náboženství
Michalíková, Jana ; Starý, Jiří (vedoucí práce) ; Chlup, Radek (oponent)
Práce se zabývá humornými vrstvami eddické mytologické poezie, konkrétně Lokiho pře, Písně o Hárbarðovi a Písně o Þrymovi, a jejich vztahem k staroseverskému náboženství. Komické, zdánlivě až blasfemické písně byly v minulosti vykládány jako projev kritiky náboženského systému či, vhledem k nemožnosti přesné datace jejich vzniku, jako plod pozdního, již úpadkového pohanství, nebo dokonce jako křesťanská satira tohoto náboženství. Tato práce ukazuje, že takové interpretace nejsou nutné a že komické eddické písně mohly existovat jako funkční součást staroseverského náboženství. Upozorňuje na spřízněnost kategorie náboženského humoru s kategorií chaosu a následně prezentuje rozličné teorie, převážně z oblasti antropologie náboženství, které ukazují, že konfrontace řádu s chaosem může být pro náboženství žádoucí praktikou a že humor slouží jako vhodný prostředek k jejímu vyvolání. Druhá část práce se soustřeďuje na konkrétní eddické písně. Podrobně analyzuje jejich komické vrstvy a možnosti jejich funkce v rámci staroseverského náboženství na pozadí dobového chápání piety a blasfémie. Uvádí je do spojitosti s tradicí ritualizovaných verbálních duelů a dalších sociokulturních souvislostí, a prezentuje tak kontext, v němž mohly fungovat jako integrální a funkční prvek staroseverského náboženství.
|
|
|
The mythologist of the early and high German romanticism. The concept of the myth in the beginning of the 19th Century
Nedbalová, Julia ; Starý, Jiří (vedoucí práce) ; Zbytovský, Štěpán (oponent)
Práce zkoumá mytologii v německé romantice. Cílem je, na základě analýzy děl čtyř významných mytologů, Johanna Gottfrieda Herdera, Friedricha Creuzera, Karla Otfrieda Müllera a Friedricha Wilhelma Josepha von Schellinga, definovat jednotlivé pojmy mýtu. Je zde ukázáno, jak osvícenské tendence, které zjednodušovaly mýty jako příběhy o bozích nevyspělého člověka, ustupují koncepcím romantiků. Tito rozeznávají symbolický charakter mýtů a odvozují na základě teorie symbolu jejich původ a nacionalizaci. Zároveň připisují pravdivost mytologickému procesu, kterým člověk nutně prochází. Vznik Boha ve vědomí je vyložen na základě filozofie mytologie. Tímto přispívá romantika k vývoji mytologie směrem ke kriticko-historické vědě.
|
|
|
Seiðr
Šebetovská, Michaela ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Starý, Jiří (oponent)
SEIÐR Michaela Šebetovská AAAABSTRAKTBSTRAKTBSTRAKTBSTRAKT Tato práce pojednává o seiðu, staroseverské magicko-věštecké technice, některými badateli přirovnávané k šamanským rituálům. Je kladen důraz na primární prameny a informace z nich. I přes jejich častou zlomkovitou a neurčitou povahu je součástí této práce pokus o jejich shrnutí do přehledného celku, aby tak bylo čtenáři ve stručnosti předestřeno, co o seiðu říkají staroseverské texty. Rozebrány jsou bytosti provádějící tuto techniku, jejich vzhled, místo ve společnosti, vybavení a podmínky potřebné k provedení seiðu a také účel, za nímž byl konán. Poznatky jsou následně v práci využity k interpretacím a podrobnějším rozborům některých aspektů seiðu.
|
|
|
Iniciace germánského hrdiny v ságách o dávnověku
Fryje, Jakub ; Starý, Jiří (vedoucí práce) ; Antalík, Dalibor (oponent)
Hlavním tématem této práce je iniciace hrdinů dvou významných ság o dávnověku, konkrétně Ságy o Võlsunzích a Ságy o Hrólfu Krakim. Těmito hrdiny jsou v našem případě Sigurð, Sigmund, Sinfjõtli a Hõtt. Osudy těchto čtyř postav vystupujících v příbězích, které se v ságách dochovaly, rozdělíme na tři fáze. Ty lze označit jako odloučení, liminální fázi a návrat. V tomto ohledu se budeme inspirovat schématem Arnolda van Gennepa, který na tyto tři fáze rozdělil přechodové rituály. Ze tří fází hrdinova příběhu budeme soustřeďovat pozornost téměř výhradně na fázi liminální. Ta je jádrem iniciačního procesu, který zažívá hrdinská postava, a stejně tak i jádrem všech přechodových rituálů. V našich příbězích je pro liminální fázi signifikantní například usmrcení monstra hrdinou, jeho setkání s numinózními bytostmi, nebo jeho pobyt v určitém pomezním stavu. Hlavním cílem této diplomové práce je za pomoci primárních pramenů i sekundární literatury od badatelů, jakými jsou například Otto Höfler, Victor Turner, nebo Jens Peter Schjødt, vytvořit co nejvýstižnější analýzu liminální fáze třech germánských hrdinských příběhů, které budeme chápat jako iniciační texty. Tato analýza by nám měla mimo jiné osvětlit, jak souvisí tyto iniciační texty s iniciačními rituály a v jistých případech také s mýty předkřesťanských...
|
host ::
RSS.