|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Historie školy ve Velkých Karlovicích - Miloňově
Černochová, Zdenka ; Blažková, Veronika (vedoucí práce) ; Nováková, Daniela (oponent)
Předmětem diplomové práce je historie školy z Velkých Karlovic - Miloňova. Práce je historicko-empirická. Cílem empirické části je zjistit formou kvalitativního výzkumu, jak lidé z tamní oblasti, kteří školu v Miloňově navštěvovali, vnímali školství a vzdělání v těžkém, hornatém kraji Valašska. Naplnění cíle je porovnáno s prostudovanými kronikami školy z Miloňova. Druhým cílem práce je provést literární rešerši historie školství a vzdělávání na Valašsku a ucelenou studii o historii školy v údolí Miloňov. Práce pojednává také o kopii stavby zmiňované školy umístěné ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Součástí práce je také rozhovor se zodpovědným kurátorem a odborným garantem, který zodpovídal za stavbu školy v muzeu. Kopie školy z Velkých Karlovic - Miloňova v areálu Valašského muzea nabízí řadu edukačních pořadů pro školy. Doplňkem diplomové práce je i pracovní list, který bude možno využívat pro děti 1. stupně ZŠ při programu "Přivítání ve školním roce". Tento program je nabízen Valašským muzeem v přírodě na začátku září. Klíčová slova Škola ve Velkých Karlovicích - Miloňově, historie školy, Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, výukové programy, školství na Valašsku
|
|
|
Spolupráce vybraných středních škol a paměťových institucí
Militká, Jana ; Mojžíšová, Jarmila (vedoucí práce) ; Nováková, Daniela (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem spolupráce vybraných středních škol s paměťovými institucemi. V teoretické části definuje a do legislativního, historického a didaktického kontextu zasazuje paměťové instituce, pojednává o organizačních formách vyučování s hlavním zřetelem na exkurzi, o výukových metodách a metodách využívaných v programech paměťových institucí. Praktická část seznamuje s výzkumem provedeným převážně formou dotazníků na vybraných pražských středních školách poskytujících maturitní vzdělání a s jeho výsledky. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda a jak je na školách využívána pro výuku spolupráce s paměťovými institucemi a jak je vnímán její přínos z pohledu vyučujících i žáků. Výzkum proběhl na deseti pražských školách. Vzorek byl co do počtu i oborů nereprezentativní, přesto můžeme považovat výzkum za přínosný: Téměř polovina zúčastněných vyučujících pro výuku spolupráci s paměťovými institucemi využívá. Ti, kteří ne, často vidí přínos spolupráce pro jiné než svoje předměty. Žáci na všech školách, kde výzkum proběhl, mají ve spojení s výukou možnost účastnit se exkurzí do paměťových institucí - nejčastěji do muzeí a galerií. Dvě třetiny respondentů z řad žáků uvedly, že pro ně exkurze mají význam proto, že si lépe zapamatují související učivo, čímž podpořily výsledky dosavadních výzkumů.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Problematika násilí, genderu a multikulturalismu ve videohrách
Kolář, Aleš ; Blažková, Veronika (vedoucí práce) ; Nováková, Daniela (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou násilí, genderu a multikulturalismu ve spojitosti s videohrami a počítačovými hrami. V teoretické části stručně shrnuje historii videoher a popisuje, co to videohry jsou, komu jsou určeny a kdo je hraje. Dále přibližuje problémy a kritiku, se kterými se videohry potýkají ve vztahu k násilí, genderu a multikulturalismu, a názorně je ukazuje na vybraných hrách. V praktické části je řešená problematika prezentována v případové studii hry Zaklínač 3: Divoký hon. Studie popisuje, jakým způsobem je ve hře zobrazováno násilí a sexuální obsah, jak jsou ve hře prezentovány ženské postavy a rasové nebo etnické menšiny. Komentována je část kritiky, která se na hru v souvislosti s řešenou problematikou snesla. V závěru autor shledává hru v některých aspektech problematickou, ale ne za sexistickou nebo rasistickou. Výzkum pak zjišťuje demografické rozložení hráčů v ČR a jejich názory na otázky násilí, genderu a multikulturalismu ve spojení s videohrami. Výzkum probíhal formou online dotazníku; respondenti byli osloveni pomocí sociálních médií. Výsledkem bylo zjištění, že hráči nepovažují násilí ve hrách za zásadní problém a jejich názory na něj se shodují s nejnovějšími studiemi. Názory na gender a multikulturalismus se však od odborných závěrů liší a celkově hráči...
|
|
|
Vliv adaptačního kurzu a třídnických hodin na klima šesté třídy základní školy
Kovaříková, Markéta ; Mojžíšová, Jarmila (vedoucí práce) ; Nováková, Daniela (oponent)
Tato práce sleduje proměnu klimatu školní třídy základní školy. V teoretické části je popsána problematika klimatu třídy, zážitkové pedagogiky, adaptačního kurzu a třídnických hodin z pohledu různých autorů. Práce seznamuje se základními přístupy, jak klima třídy diagnostikovat. Podává také návod k vedení třídnických hodin. S využitím dotazníku B-3 zjišťuje u respondentů aktuální klima třídy a následný efekt adaptačního kurzu. V práci je zaznamenán průběh třídnických hodin, jejichž efekt je změřen také dotazníkem B-3, a to v delším časovém úseku od konání adaptačního kurzu. Výsledky dotazníkových šetření poukazují na nutnost vést pravidelně třídnické hodiny, ve kterých dochází k formování přátelského klimatu ve školní třídě.
|
host ::
RSS.