|
|
Klášterní kostel sv. Josefa v Moravské Třebové v kontextu barokní architektury
Skopalová, Veronika ; Biegel, Richard (oponent) ; Macek, Petr (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá kostelem sv. Josefa v Moravské Třebové, sumarizuje historii kláštera a kostela. Popis kostela a historická fakta v první kapitole jsou východisky pro kapitolu druhou, tedy srovnání s prací autora kostela, Jacopa Braschy, soudobou architekturou na území Moravskotřebovska a Svitavska a šířeji s architekturou Moravy. Poskytuje začlenění do architektury řádu františkánů v době provinciála Bernarda Sanniga a stavebními podniky knížete Karla Eusebia z Liechtenštejna. V závěru je stavba zhodnocena. Kostel sv. Josefa je charakterizován bezvěžovým trojosým průčelím a půdorysem s rovným závěrem a bočními kaplemi mezi vtaženými pilíři. Ze srovnání však vyplývá, že to jsou znaky většiny františkánských kostelů. Přesto můžeme moravskotřebovský kostel řadit mezi ty honosnější ze staveb řádu. Tato práce se snaží postihnout shody a rozdíly a zhodnotit kostel sv. Josefa v kontextu architektury druhé poloviny sedmnáctého století, jeho vazby na architekturu starší a progresivní prvky.
|
|
|
Matti Suuronen a plastová architektura šedesátých let
Opěla, Jan ; Biegel, Richard (oponent) ; Klimešová, Marie (vedoucí práce)
Hlavním tématem, kterým se bakalářská práce zabývá je plastová architektura 60. let 20. století. Cílem mé práce bylo vyzdvihnout tvorbu finského architekta Matti Suuronena, zejména pak jeho nejznámější domek Futuro. Dále jsem se pokusil tento druh tvorby zasadit do náležitého dějinného kontextu a poukázat na jeho hlavní komponenty, kterými jsou variabilita, mobilita, prefabrikace a do jisté míry i určitá tvarová předurčenost vycházející z podstaty plastů. Zmiňuji zde kromě Suuronenových i několik jiných s tématem práce souvisejících projektů.
|
|
|
Česká architektura 1939-1948. Doznívání funkcionalismu
Malinová, Sandra ; Novotná, Eva (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Résumé: Ve své práci se zabývám architekturou funkcionalismu v době okupace Československa mezi lety 1939-1945. V této době stavební produkce, až na menší projekty rodinných domků, zcela utichla. A tak se architektura přesunula ke své druhé složce- teorii. Ta se stala životně důležitým prostředkem k udržení kontinuity předválečné a poválečné architektury. Proto jsem se v práci pokusila zmapovat architektonickou teorii za války, o jaké motivy byla obohacena proti předválečné teorii a čím přispěla architektuře poválečné. Jelikož nebyla tato doba příliš zpracována, vycházela jsem spíše z dobových pramenů než z literatury. Těmi se pro mě staly umělecké časopisy, z nichž některé byly vydávány až do roku 1944. Fakt potřeby dalšího studia a zpracování této doby jsem uvedla v kapitole o literatuře a dosavadním bádání o tématu. Zde jsem zhodnotila těch několik málo publikací nebo článků, které se teorii za okupace věnují. V prvních kapitolách jsem vylíčila situaci v architektuře mezi válkami, zejména ve třicátých letech, kdy u nás už zcela převládl funkcionalismus jako jediný právoplatný sloh, popírající předchozí styly v české architektuře. Popsala jsem jednotlivé proudy a tendence v rámci slohu samotného, aby bylo v následujících kapitolách válečných jasné, jak se změnila a lišila teorie za války od...
|
|
|
Vlivy anglické architektury na tvorbu Jana Kotěry
Fabíková, Dita ; Novotná, Eva (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
VLIVY ANGLICKÉ ARCHITEKTURY NA TVORBU JANA KOTĚRY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Dita Fabíková RESUMÉ: Cílem této práce je pomocí konkrétních příkladů najít odpověď na otázku proč, jak a do jaké míry se Kotěra inspiroval anglickým domem, jeho dispozicí a teoriemi či názory anglických architektů zabývajících se touto problematikou, a jak se tato inspirace projevila na vybraných Kotěrových raných vilách. Práce je zaměřená na rodinný dům a vilu, protože to je oblast architektury, kterou Anglie na přelomu 19. a 20. století nejvíce ovlivnila architekturu evropskou, potažmo českou. Téma bylo zúženo na rané vily, protože na nich je nejzřetelnější vztah k anglické architektuře, ale byly vybrány jen některé. Tento výběr byl určen jednak dostupností plánů ke stavbám, ale také tím, že určité motivy se opakují. Proto byly vybrány ty vily, kde jsou tyto motivy jasně čitelné. Práce je tématicky rozdělena na dva okruhy - Jan Kotěra v Čechách a Jan Kotěra versus Anglie. Na jedné straně je tedy představen Jan Kotěra, architekt a teoretik, v kontextu českého prostředí. Druhá kapitola je naopak více zaměřena na architekturu v Anglii, a skrze to jsou představeny Kotěrovy rané vily, srovnávané s podobnými díly v Anglii, na základě čehož jsou hledány zdroje inspirace a motivy vycházející z anglické architektury. Výsledkem práce je názor, že...
|
|
|
Zámek Opočno - proměna interiérů
Vrátná, Michaela ; Biegel, Richard (oponent) ; Macek, Petr (vedoucí práce)
Hlavním předmětem bakalářské práce je zámek Opočno ve východních Čechách a vývoj zámeckých interiérů. První kapitola seznamuje čtenáře s historií města, vývojem hradu jako předchůdce zámku a jeho prvními majiteli. Další dvě kapitoly se věnují dvěma nejvýznamnějším rodům v historii zámku, které se zasloužily o jeho dnešní podobu. Zásluhou prvního rodu Trčků z Lípy získal zámek renesanční podobu. Druhý rod Colloredo-Mansfeldů soustředil své aktivity na drobné úpravy stavby a zámeckých interiérů. V chronologickém sledu jsou zde představeni všichni členové těchto rodů, kteří zámek v průběhu několika staletí vlastnili. Pro postihnutí vývoje interiérů je důležité poznání stavebního vývoje zámku, kterému se věnuje další kapitola. Od svého vzniku prošel zámek mnoha zásadními změnami a stavebními úpravami, které se projevily i na utváření jeho vnitřní struktury. Tyto změny jsou zde popsány, jak po sobě v jednotlivých stylových obdobích následovaly. Na tuto kapitolu zvolna navazuje další část práce zabývající se vývojem vnitřního zařízení od panování rodu Trčků z Lípy po současnost. Práce se snaží postihnout jednotlivé proměny interiérů v souladu s vývojem stavby a následně zdokumentovat jejich dnešní podobu, která vychází z poslední úpravy na přelomu 19. a 20. století.
|
|
|
Architektura v Pelhřimově na počátku 20. století
Šenoltová, Tereza ; Biegel, Richard (oponent) ; Macek, Petr (vedoucí práce)
V práci o pelhřimovské architektuře na počátku 20. století následuje po úvodu kapitola o historii, která se dále člení na podkapitoly o historii města v období od poloviny 19. století do počátku 2. světové války, založení odboru Klubu Za starou Prahu v Pelhřimově s mapováním jejich činnosti a posléze podkapitola věnovaná pelhřimovskému děkanovi Františku Bernardu Vaňkovi, aktivním členovi odboru, jenž se zasloužil díky svým kontaktům o krášlení města. O ochraně památek pojednává následující oddíl snažící se informovat o přístupu obyvatel k památkám. Ve třetí kapitole se nachází nerealizované projekty pražského Klubu Za starou Prahu jako je návrh na úpravu hřbitova, návrh kubistického kříže, návrh na úpravu radnice a hotelu Rosol. Poté následují realizované stavby Klubu Za starou Prahu, které uvádí podkapitola o kubismu. Dále pak podkapitoly o samotných stavbách: o Drechselově vile, Fárově domu a úpravě věznice. V páté kapitole se zmiňují pelhřimovské stavby vzniklé patrně bez konzultace s Klubem ani odborem. Jejich autory byli místní stavitelé a architekti. Nejdůležitějšími stavbami zmíněnými v jednotlivých podkapitolách jsou Linhartův dům, vila Marie Jelínkové, Váňova vila, obchodní dům firmy Fleischl a Herrmannové a Masarykovy chlapecké školy. Práce je uzavřena závěrem a obrazovou přílohou.
|
|
|
Zdeněk Wirth, první dvě životní etapy
Uhlíková, Kristina ; Hlobil, Ivo (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent) ; Štulc, Josef (oponent)
Práce se zabývá prvními dvěma životními etapami historika umění Zdeňka Wirtha. Wirth byl jednou z nejvlivnějších osobností české kulturní historie první poloviny 20. století. Významným způsobem zasáhl do domácího uměleckohistorického oboru, stal se jedním z nejaktivnějších propagátorů architektonické moderny v českém prostředí a díky němu byl výrazně posílen význam spolkové i státní památkové péče. V období první republiky měl Wirth díky své vysoké úřední funkci možnost ovlivňovat i další oblasti tehdejší československé kulturní i vědecké sféry - historii, archivnictví, knihovnictví, muzejnictví, umělecké školství, kulturní styk se zahraničím, divadlo i film. Mnohovrstevný charakter jeho činnosti umožnil klást si v předkládané práci nejen otázky týkající se bezprostředně jeho osobnosti, ale zamýšlet se rovněž nad celkovým vývojem domácí památkové péče a dějin umění ve sledovaném období. Vzhledem k všestrannosti Wirthova působení ve vědecké i organizátorské rovině se práce zabývá také myšlenkovým vývojem uměleckohistorického oboru v našem prostředí ve sledovaném období, konkrétními aktivitami oborových spolků a organizací, redakční praxí některých odborných periodik, objasňuje teoretická východiska domácích ochránců památek a v neposlední řadě mapuje činnost institucí státní památkové péče i průběh a...
|
|
|
Zdeněk Wirth, první dvě životní etapy
Uhlíková, Kristina ; Hlobil, Ivo (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent) ; Štulc, Josef (oponent)
Práce se zabývá prvními dvěma životními etapami historika umění Zdeňka Wirtha. Wirth byl jednou z nejvlivnějších osobností české kulturní historie první poloviny 20. století. Významným způsobem zasáhl do domácího uměleckohistorického oboru, stal se jedním z nejaktivnějších propagátorů architektonické moderny v českém prostředí a díky němu byl výrazně posílen význam spolkové i státní památkové péče. V období první republiky měl Wirth díky své vysoké úřední funkci možnost ovlivňovat i další oblasti tehdejší československé kulturní i vědecké sféry - historii, archivnictví, knihovnictví, muzejnictví, umělecké školství, kulturní styk se zahraničím, divadlo i film. Mnohovrstevný charakter jeho činnosti umožnil klást si v předkládané práci nejen otázky týkající se bezprostředně jeho osobnosti, ale zamýšlet se rovněž nad celkovým vývojem domácí památkové péče a dějin umění ve sledovaném období. Vzhledem k všestrannosti Wirthova působení ve vědecké i organizátorské rovině se práce zabývá také myšlenkovým vývojem uměleckohistorického oboru v našem prostředí ve sledovaném období, konkrétními aktivitami oborových spolků a organizací, redakční praxí některých odborných periodik, objasňuje teoretická východiska domácích ochránců památek a v neposlední řadě mapuje činnost institucí státní památkové péče i průběh a...
|
|
|
Zikmund Reach a fotografie staré Prahy. Se zaměřením na menší archivní sbírky.
Žabžová, Michaela ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na tvorbu Zikmunda Reache (1839-1935) a jeho sbírku fotografií staré Prahy. Nejprve je v práci nastíněna historie české fotografie, která navazuje na historický nástin o pražské asanaci a jeho vlivu na fotografii. Stěžejním tématem jsou fotografická alba Zmizelé Prahy a rozsáhlý soubor tzv. "Pražských typů", který je dobovým, sociologickým obrazem společnosti v druhé polovině 19. století. V neposlední řadě jsou zmíněny archivy, ve kterých se Reachova sbírka nachází a jejich vzájemná tematická provázanost. Na závěr se práce zabývá Ústavem dějin umění Akademie věd ČR a pozůstalostí fotografického archivu teoretika Zdeňka Wirtha, jehož součástí je několik tisíc fotografií z Reachovy sbírky.
|
|
|
Klub Za starou Prahu a jeho činnost v oblasti ochrany a společenského využití kulturních památek
Csémyová, Eva ; Kouba, Vojtěch (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na zhodnocení více než staleté existence Klubu Za starou Prahu. Teoretická část vymezuje okolnosti jeho vzniku. Dále se zabývá historií tohoto sdružení, jeho působením v oblasti ochrany památek a metodikami jeho práce. Pozornost je věnována klíčovým úspěchům a neúspěchům, které Klub během své činnosti zaznamenal. Praktická část práce popisuje současné fungování Klubu Za starou Prahu a zhodnocení jeho aktivit. Následuje jeho porovnání s vybranými nově vzniklými organizacemi nebo projekty zabývajícími se ochranou památek v Praze.
|
host ::
RSS.