|
| |
|
|
Genderové stereotypy ve vybraných pohádkách Boženy Němcové a Karla Jaromíra Erbena
Belisová, Eva ; Knotková - Čapková, Blanka (vedoucí práce) ; Matonoha, Jan (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám genderovými stereotypy ve vybraných pohádkách Boženy Němcové a Karla Jaromíra Erbena. Jejich pohádky v sobě mají zakomponovaný genderový diskurz, na základě něhož si jedinci osvojují genderové role a stávají se významným činitelem při genderové socializaci. S použitím feministické literární analýzy jsem analyzovala pohádky autora a autorky a provedla klasifikaci postav z genderové perspektivy. Na čtyři typologicky odlišné pohádky (dvě od Němcové, dvě od Erbena) jsem se pak zaměřila důkladněji a pokusila jsem se na nich demonstrovat různá pojetí a vyobrazení femininity. Zjišťovala jsem, jaké genderové stereotypy jsou dětem předkládány, jaký materiál je jim předkládán k utváření genderové identity a přijímání genderových rolí a zda pohádky reprodukují patriarchální genderový řád. Z výsledků analýzy vyplynulo, že ačkoli se v ojedinělých případech některé postavy vymykají tradičním genderovým rolím, analyzované pohádky z větší části reprodukují genderové nerovnosti patriarchální společnosti a vyobrazují postavy genderově stereotypním způsobem.
|
|
| |
|
|
"Dokonalé dítě" - zkušenost rizika v rámci těhotenství.
Hasmanová Marhánková, Jaroslava ; Knotková - Čapková, Blanka (vedoucí práce) ; Kolářová, Kateřina (oponent)
Tato práce prezentuje data získaná v rámci kvalitativního výzkumu, který probíhal od května do června 2007. Na základě narativních rozhovorů s ženami, jejichž těhotenství bylo označené jako rizikové nebo u nichž se v průběhu těhotenství objevily komplikace, analyzuje zkušenost těhotenství a vyjednávání pozice v rámci prenatální péče v kontextu genderových vztahů. Teoretická část práce se věnuje rozboru představy rizika jako sociálně konstruovaného fenoménu. Zároveň se zaměřuje na vzájemný vztah mezi konstrukcí rizik a konceptualizací těhotenství v rámci medicínských diskurzů. Následující část práce se věnuje tělesné zkušenosti těhotenství a její tematizaci v rámci feministických debat. Empirická část práce vychází z dat získaných v rámci narativních rozhovorů. Věnuje se přitom především dvěma tématům. První z nich představuje vztah žen k prenatální diagnostice, důvody její akceptace či odmítání a role, které diagnostika hraje v rámci konstruování autoritativního medicínského vědění. Druhá kapitola nastiňuje, jakým způsobem přítomnost rizika ovlivňuje subjektivní uchopování mateřství. Jejím cílem je popsat mechanismy, jakými ženy vyjednávají své mateřství v kontextu rizikovosti a zároveň ukázat, jak se zkušenost rizikového těhotenství může promítat do způsobů, jakými ženy utváří vlastní obrazy mateřství....
|
|
| |
|
| |
|
|
Demokracie a "identita": studie vztahů na příkladu afroamerického Hnutí za občanská práva
Chvátal, Jiří ; Knotková - Čapková, Blanka (vedoucí práce) ; Kotábová, Věra (oponent)
V tomto textu jsme se zabývali vztahy mezi pojmy "demokracie" a "identita": jak z hlediska teoretického, tak praktickým studiem příkladu takzvaného Hnutí za občanská práva (Civil Rights Movement) ve Spojených státech Amerických. Jedním z dříve nevyřčených zdrojů pro napsání této diplomové práce byla otázka, nakolik je možné považovat "demokracii" za nejlepší možný systém. Kupříkladu Dahl (1995, s. 80) píše, že ,,[k]dyž myšlenku demokracie lidé aktivně přijmou, má sklon vytvářet nejlepší uskutečnitelný politický systém nebo rozhodně nejlepší stát vůbec". Povaha této práce ukazuje, že tato úvaha je možná správná, ale málo obrácená k praxi, neboť "empirické demokracie" mohou koexistovat (a také koexistují) s vylučováním určitých osob. I lidé, kteří demokratická pravidla přijímají, mohou jejich aplikaci omezovat na určité kategorie, hlásit se k volné soutěži myšlenek ve volebním procesu a současně druhým upírat rovnoprávnou participaci s odkazem na jejich podřízenost, považovat "život, svobodu a sledování štěstí" za nezcizitelná lidská práva a přitom podporovat nějakou verzi rasismu či kolonialismu: tento poznatek se týká i vylučovaných osob, které poukazují na nespravedlnost svého místa v sociálním světě. Míra vyloučení může být rozsáhlá a dlouhodobá tak jako v případě Spojených států s jejich...
|
|
| |
|
|
Genderový audit místní politiky. Případová studie městského úřadu
Mrňávková, Monika ; Vodáčková, Daniela (vedoucí práce) ; Knotková - Čapková, Blanka (oponent)
Předkládaná analýza potvrdila v českém kontextu závěry řady dalších zahraničních výzkumů, které odhalily, že mužům je v naší společnosti umožněn snadnější přístup ke společenským prostředkům, tudíž i k moci. Jak poznamenává Blaire M. Renzetti, "Moc znamená schopnost vnucovat druhým vlastní vůli. Nejmocnějšími členy společnosti jsou obvykle ti, kdo ovládají největší část společenských prostředků, jako jsou peníze, majetek a nástroje fyzického donucování. V hierarchicky strukturovaných společnostech, k nimž patří i ta naše, bývá nerovnost v rozdělení těchto prostředků často závislá i na individuálních vlastnostech, jež člověk nedokáže ovlivnit, jako je rasová a etnická příslušnost, věk a pohlaví."97 Z genderového auditu provedeného v obci Horní Dolní konkrétně vyplynulo, že český stát své závazky vyplývajících z mezinárodních úmluv o prosazování politik rovnosti žen a mužů na úrovni této obce nedodržuje. K prosazování rovných příležitostí zde nedochází a navíc je ze strany představitelů/ek městského úřadu obce k řešení nerovností zaujímán odmítavý postoj. Nepochybně je tomu tak i proto, že o dané problematice mnoho neví a žijí v zajetí celé řady tradičních představ o ženách a mužích. Z uvedené případové studie je dále patrné, že pokud mají vládní Priority dojít naplnění, je nanejvýš nutné začít posilovat...
|
|
| |
host ::
RSS.