|
|
Postava Josefa Švejka
Krabsová, Veronika ; Mocná, Dagmar (oponent) ; Peterka, Josef (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá hlavní postavou nedokončeného čtyřdílného románu Jaroslava Haška, Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Protagonista tohoto díla - Josef Švejk - patří mezi nejdiskutovanější problémy české literatury. Emoce vzbuzoval již od dvacátých let minulého století. Kapitola "Klasifikace interpretací" mapuje proměny názorů v českých literárních dějinách. Obsahuje jednak názory chronologicky uspořádané, jednak výklady díla, jež spojuje jedno společné téma (Švejk jako sanchopanzovský typ; Švejk jako pohádková bytost; Švejk jako vypravěč a humorista, Švejk jako postava-hypotéza, atd.) Nejvíce prostoru je věnováno samotné charakteristice ambivalentního hrdiny - fyzický popis (zajímavé je, že Josef Švejk není nikde detailně popsán; vycházíme především z ilustrací Josefa Lady), vnitřní charakteristika (přímá a nepřímá charakterizace, pozoruhodná je rozdílnost ve vnímání Švejka autorem a ostatními postavami románu) a jazyk (řeč charakterizuje Josefa Švejka do velké míry; novinkou, kterou odhalil Fr. Daneš, byla přímá řeč "na třetí"). Přihlíženo je rovněž k textové genezi Josefa Švejka (porovnání Osudů se staršími povídkami a fejetony Jaroslava Haška, zaměřeno i na nepříliš povedené pokračování nedokončených Osudů perem Karla Vaňka). Nezůstaly opomenuty ani divadelní a filmové adaptace,...
|
|
|
Boj o holou existenci v Lustigově zobrazení šoa
Zimová, Lucie ; Kubíček, Tomáš (oponent) ; Peterka, Josef (vedoucí práce)
Tato studie se zabývá problematikou Lustigových postav, které byly bez svého přičinění vystaveny blízkosti smrti. Pro pochopení výběru a klasifikace postav je nezbytná důsledná konfrontace s biografickými texty. Stručná autobiografie je naznačena v první kapitole a prostupuje pak všemi ostatními (biografické části jsou odlišeny kurzívou). Druhá kapitola se zabývá možností reprezentace šoa obecně a vymezuje Lustigovo stanovisko k této problematice. Bakalářská práce se zabývá postavami, jež se ocitly na prahu mezi bytím a nebytím a byly nuceny bojovat o svůj život. Každá z nich si zvolila jinou strategii, jak přistoupit k boji o holou existenci. Studie rozděluje postavy do čtyř typologických kategorií. Každé této kategorii je věnována jedna kapitola se stručným uvedením problematiky a je zastoupena několika postavami, jež dané typologii odpovídají. První z nich se zabývá postavami, které bojují proti smrti činem, ať už jde o tragický vzdor nebo pomstu. Do této kategorie byly zařazeny postavy z próz Modravé plameny, Dívka s jizvou, Nemilovaná, Tma nemá stín, Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou. Druhá kapitola pojednává o ženách, jež si zachraňují život tím, že prodávají své tělo. Všechny spojuje nesmírná krása a touha přežít. Patří sem postavy z románů Lea z Leeuwardenu, Colette. Dívka z Antverp, Tanga z...
|
|
|
Role přírody v písňových textech skupiny Jablkoň
Přibylová, Kateřina ; Peterka, Josef (oponent) ; Hník, Ondřej (vedoucí práce)
Bakalářská práce "ROLE PŘÍRODY V PÍSŇOVÝCH TEXTECH SKUPINY JABLKOŇ" se zabývá interpretací šesti písňových textů hudební skupiny Jablkoň: Bláznivá, Červený tváře, Pastýřka putující k dubnu, Ráno, Vracím se domů a Tak mě zase zpátky zavolej. Autorem většiny textů je Michal Němec, výjimku tvoří píseň Tak mě zase zpátky zavolej, jejíž text napsala Zuzana Wirthová. Součástí práce je rozhovor s Michalem Němcem, rozdělený do dvou částí: na obecné otázky (kde Michal Němec vypráví, jak tvoří, jaký má vztah k poezii, jak vnímá písňový text a přírodu) a otázky ke konkrétním písním, které rozšiřují a upřesňují jejich interpretace. Rozborem písňových textů (chápaných při současném upadajícím zájmu o poezii jako její moderní alternativa) se práce snaží podchytit, jakým způsobem konkrétní autor pracuje s přírodními motivy v textech písní, snaží se sledovat jeho záměry a zjistit, co všechno posluchač může v písni nalézt, v čem ho může oslovit a jakou roli v tom sehrává právě příroda. Na základě interpretace písňového textu bylo nalezeno několik rolí přírody v písňových textech: 1. Bývá kulisou děje. 2. Může být ústředním tématem písně. 3. Částečně slouží k obraznému vyjádření stavů mysli a myšlenkových pochodů člověka. 4. Přírodní motivy slouží jako metafora. Ačkoliv není příroda ústředním tématem písní skupiny Jablkoň,...
|
|
|
Čemu a proč se smějeme s Járou Cimrmanem?
Jiskrová, Zuzana ; Mocná, Dagmar (oponent) ; Peterka, Josef (vedoucí práce)
Tato práce se pokouší zmapovat fenomén postavy Járy Cimrmana a humoru her jeho autorů. Jedná se především o práci literární. Teatrologické hledisko je doplněno pouze v některých částech práce, kde je nezbytné pro správné porozumění problému a postřehnutí celé šíře humoru. Obecné poznatky o poetice her, jsou pak konkretizovány pokusem o interpretaci závěrečné hry cyklu - České nebe - kterou autoři k dovršujícímu a sumarizujícímu údělu předurčili již podtitulem "Cimrmanův dramatický kšaft". Práce se tedy snaží zodpovědět základní otázku: "Čemu a proč se smějeme s Járou Cimrmanem?" Čemu? Takřka všemu. Proč? Protože je to zkrátka vtipné. Komično je u Cimrmanů tvořeno mnoha aspekty, které jsou v práci postupně rozebírány. Neexistuje tedy úplně jednoznačná odpověď. Značka Smoljak & Svěrák vytvořila obdivuhodný fikční svět pod štítem mystifikace a tváří českého génia Járy Cimrmana. Dotýkají se tématu češství, vtipně připomínají a občas laskavě kritizují naše české stereotypy a využívají všech možných komických rovin. České literatuře přidali dalšího do ne příliš rozsáhlé sbírky velikánů, třebaže fiktivního a komického. Český národ baví již několikátou generaci, přesněji 43 let. Proto se tato práce snaží trochu představit Járu Cimrmana a podívat se pod pokličku humoru Divadla Járy Cimrmana.
|
|
|
Vývoj próz Arnošta Lustiga
Marková, Lenka ; Mocná, Dagmar (oponent) ; Peterka, Josef (vedoucí práce)
Mým cílem bylo zjistit, jakým způsobem zasahuje Arnošt Lustig do svých již dříve vydaných děl a dokončuje je do definitivní podoby. Zajímalo mě, zda se jedná o nepatrná dokreslení příběhů, nebo zda se jejich smysl těmito úpravami zásadně mění. Zároveň jsem si také kladla otázku, proč úpravy provádí a jaká je jejich funkce a smysl. Za tímto účelem jsem si vybrala jeho tři knihy Noc a naděje, Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou a Dita Saxová, které se žánrově nepatrně odlišují. První kapitola s názvem Poetika Arnošta Lustiga pojednává o jeho inspiraci, kterou bylo židovství, dobovém kontextu, v němž tvořil, tedy o druhé vlně válečné prózy, o monotematičnosti jeho próz - výlučně židovské tematice, a o jeho hrdinech, slabých a ponižovaných lidech, kteří, i když umírají, zůstávají morálními vítězi. Druhá, třetí a čtvrtá kapitola se věnuje jednotlivým knihám. Je porovnáváno jejich první vydání s posledním. Jednotlivé přidané pasáže jsou potom utříděny do logických celků, jsou popsány a komentovány. Ke všem kapitolám je přidáno krátké shrnutí. Závěrečná kapitola pojednává o výsledcích této práce. Lustigovo přepracovávání vydaných textů nemá výraznější vliv na průběh příběhu. Autor nejvíce přidává úvahové a popisné pasáže, které na jednu stranu děj retardují, na druhé straně ho posouvají do filozofičtější roviny, v...
|
|
|
O titulech
Lesák, Josef ; Janovec, Ladislav (oponent) ; Peterka, Josef (vedoucí práce)
Tato práce v úvodu pojednává o obecné poetice titulu (jeho funkcích, historické poetice titulu, typologii titulů, vztahu mezi titulem a textem literárního díla), stručně postihuje specifika současné literatury a jejích názvů. Dále práce analyzuje způsoby atraktivizace knižních názvů. Těžiště práce spočívá v analýze názvů současné české prózy. Rozborem názvů jednotlivých žánrů a typů titulů jsme se snažili zodpovědět otázku, o čem vypovídají názvy literárních děl. Potvrdily se naše hypotézy, že tituly vypovídají o obsahu literárních děl, tituly ve většině případů těsně souvisí s vlastním obsahem knih. Dále v některých případech vypovídají o autorech samotných, o jejich poetice, částečně i o jejich životě. Svou podobou mohou signalizovat žánr či téma, avšak nevypovídají nic o příslušnosti k umělecké či populární literatuře (tituly umělecké a populární literatury se liší ne svou formou, ale spíše zakomponováním do textu díla, které se v případě umělecké literatury jeví více promyšlené). Podtitul odkazuje nejčastěji k žánru či tématu. Zároveň jsme při našem zkoumání stanovili znaky tzv. postmoderních titulů, které vycházejí z obecné teorie postmodernismu (zejména intertextualita, víceznačnost, tendence k mystifikacím). Naším zkoumáním jsme potvrdili názor D. Hodrové o protikladných tendencích titulů - (1)...
|
|
|
Vlastní novela s autorským komentářem
Blažek, Ondřej ; Peterka, Josef (vedoucí práce) ; Kubíček, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se skládá ze dvou hlavních částí. První je autorská novela a druhá je úvaha, která se zabývá hlavně procesem geneze této novely. Úvaha se tedy snaží z literárně-teoretického hlediska poodhalit a analyzovat problémy, se kterými se potýká spisovatel během své práce; sleduje změny, ke kterým v textu v průběhu psaní dochází za účelem dosáhnutí původních záměrů. Konkrétně se úvaha soustředí na problematiku hledání vhodného námětu, vykreslování charakterů postav a vyhrocování konfliktu mezi nimi, konstrukci syžetu a časoprostoru, užití vhodných jazykových prostředků. Velká pozornost je také věnována otázkám spojeným s autobiografičností, s přetvářením autobiografického příběhu na příběh fiktivní. V závěru úvahy se reaguje na kritiky na prezentovanou autorskou novelu, dochází k sebehodnocení autora jako tvůrčí osobnosti a k jeho zamyšlení nad praktickým využitím zkušeností získaných psaním literárního díla pro výuku českého jazyka a literatury na základní a střední škole.
|
|
|
Písničkář Karel Plíhal
Kebrtová, Helena ; Peterka, Josef (oponent) ; Hník, Ondřej (vedoucí práce)
Práce představuje Karla Plíhala jako představitele svébytného typu společensky neangažovaného folkového písničkáře, jehož poetika je založena především na hravosti. Písňový text Karla Plíhala je rozebírán v kontextu požadavků, které na text klade zpívaná poezie. Proto jsou v práci vylíčeny základní obecné charakteristiky písňového textu. Písňový text klade zvýšený důraz na pravidelnost formy i metra, preferuje melodické uspořádání hlásek, přirozený jazyk, včetně přirozeného rozložení slovních přízvuků, které výrazně ovlivňuje srozumitelnost textu. Písňový text nemusí splňovat veškeré požadavky psané poezie, zejména z hlediska sémantického zatížení. Významově plytké texty ovšem nejsou jeho cílem. Hlavním specifikem písňového textuje to, že tvoří složku písně, a proto není v psané podobě úplný. Rozebírat a hodnotit by se měl ve svém spojení s hudbou. Hudba písňový text dále rozvíjí.
|
|
|
Zhudebňování české moderní poezie
Žárská, Marie ; Mocná, Dagmar (oponent) ; Peterka, Josef (vedoucí práce)
Téma diplomové práce Zhudebňování české moderní poezie je rozděleno do tří částí. Estetický horizont dokládá, že vztah poezie a hudby je v Evropě nosným tématem již od dob antiky. Ve 20.století je vztah poezie a hudby předmětem nejrůznějších výzkumů i tématem odborných diskuzí. Z vědeckých publikací jsou pro tematiku nejpřínosnější publikace O.Zicha, R.Welleka a A.Sychry. Diplomová práce na téma Vztah poezie a hudby byla napsána roku 1989. Zabývá se především pojmem hudebnost verše a poezií 19.století. Kniha V.Merty Zpívaná poezie nám umožňuje pohlédnout na poezii a proces zhudebňování očima muzikanta. V heuristické části jsou registrovány zhudebněné básně, které vyšly na zvukovém disku od listopadu roku 1989 do září roku 2008. Seznam je sestaven za účelem pozdějšího využití v pedagogické praxi a obsahuje 251 básní. Samotnému seznamu zhudebněných básní předchází kapitola Materiál a metodologické postupy, která popisuje především proces sestavování seznamu a upřesňuje jeho využití, komentuje zúžení výběru. Třetí část obsahuje interpretaci vybraných básní a následnou komparaci zhudebnění takových básní, které zaujaly více muzikantů. Do výběru jsou zahrnuty také tři básně, které vešly do povědomí široké společnosti. Obsahuje básně Blázen od B.Reynka, Svatební píseň od J.Seiferta, Ukolébavku od J.Seiferta,...
|
|
|
Česká a francouzská recepce románů Žert a Totožnost Milana Kundery
Hašková, Barbora ; Janoušek, Pavel (vedoucí práce) ; Peterka, Josef (oponent)
Diplomová práce s názvem Česká a francouzská recepce románů Žert a Totožnost Milana Kundery se věnuje kritickému ohlasu česky psaného románu Žert z roku 1967 a francouzský psanému románu Totožnost z roku 1997. V oddíle o českém recepčním procesu prvního Kunderova románu Žert jsou každou kapitolou představeny ústřední body, kterých si dobová kritika zejména všímala. Kapitoly se týkají návaznosti románu na předchozí spisovatelovu tvorbu, motivicko-tematické stavby a kompozice, postav, zařazení knihy do literárního kontextu a následuje za nimi stručné shrnutí. V následující kapitole o frankofonní recepci jsou představeny nejvýznamnější ohlasy románu francouzskou literární kritikou s důrazem na odlišnost vnímání oproti české literární kritice. V druhé části práce je naopak na prvním místě představena nej významnější frankofonní kritika francouzský psaného románu Totožnost a za ní následuje opět představení základních rysů knihy, které byly českou kritikou zmiňovány. Jde o kapitoly týkající se zařazení knihy do kontextu Kunderova románového díla a jeho návaznosti, kompozice, narace a motivicko-tematické stavby. Recepční proces v případě románu Totožnost je ovšem komplikovanější vzhledem k absenci českého překladu románu, který sice devět let po francouzském vydání vyšel nelegálně na internetu, ale vyvolal řadu...
|
host ::
RSS.