|
|
Vývoj československých válečných plánů v souvislosti s výstavbou opevnění
Kulas, Jan ; Šmíd, Marek (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Vývoj československých válečných plánů v souvislosti s výstavbou opevnění Anotace: Na československých válečných plánech měli do roku 1925 hlavní podíl členové zahraničních vojenských misí (nejprve italské a především francouzské), proto vznikaly v souladu s širší francouzskou strategií pro střední Evropu. Po roce 1925, kdy se náčelníkem hlavního štábu stal generál J. Syrový, už byly československé válečné plány dílem československých důstojníků. Ve dvacátých letech bylo v souladu s československou zahraniční politikou za hlavního československého nepřítele považováno Maďarsko. Růst revizionistických a revanšistických tendencí v Německu a nástup nacismu přiměl československé plánovače obrátit pozornost k Německu. Rozdíly ve vojenských možnostech Československa a Německa vedly k rozhodnutí o vybudování stálého opevnění, stále více defenzivnímu charakteru obrany v československých válečných plánech a k přijetí koncepce ústupu vojska východním směrem na Slovensko. Klíčová slova: pevnostní opevnění, Československo, vojenství, první Československá republika
|
|
|
Proměna obrazu emigrantství v časopise Dikobraz mezi roky 1947-1971
Spáčilová, Petra ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
Proměna obrazu emigrantství v časopise Dikobraz mezi roky 1947-1971 Anotace Na historickém podkladě chci ve své práci zjistit, jaké podmínky nutily československé občany k emigraci a jaký byl jejich život za železnou oponou. Na tomto základě poté rozeberu jejich obraz v satirickém týdeníku Dikobraz. Svojí prací chci zjistit, jaký názor si podle tohoto média měl běžný čtenář o emigrantech /exulantech a životu v západních zemích udělat. Klíčová slova emigrace, exil, dikobraz, propaganda, historie
|
|
|
Jiřinkové slavnosti v České Skalici. Kulturní a společenský život v 19.století
Kušiaková, Kateřina ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Kateřina Kušiaková BDE3 Název: Jiřinkové slavnosti v České Skalici Podtitul: Kulturní a společenský život v 19.století Kulturní a společenský život v 19. století Osobnosti kulturního, církevního a společenského života v regionu, zakládání spolků Historie pěstování jiřin Jiřinkové slavnosti - výstava, posvícení, ples Jiřinkové slavnosti - tisk, kultura, inspirace Jiřinkové slavnosti - vývojová dynamika ve třech fázích: 1837-1847, ve 20.století a v dnešní době 1. Úvod - nastínění tématu 2. 19. století v Čechách- kulturně politický přehled 3. 19.století - osobnosti kulturního, církevního a společenského života v regionu 4. Jiřinkové slavnosti - vznik a vývoj 1837-1847 5. Jiřinkové slavnosti v tisku, hudbě, literatuře 6. Jiřinkové slavnosti ve 20. století a dnes 7. Přílohy Seznam literatury BOUZA/MÜHLSTEIN-Erik BOUZA/ Ludvík MÜHLSTEIN: Stručné dějiny České Skalice. MNV v České Skalici 1975 HOGG 1853-Robert HOGG: The Dahlia; Its History and Cultivation. London, 1853 KOŘALKA 1996- Jiří KOŘALKA: Češi v habsburské říši a v Evropě 1815-1914. Praha 1996 KUBKA/NOVOTNÝ 1941-František KUBKA/Miloslav NOVOTNÝ: Božena Němcová. Praha 1941 KVĚTENSKÝ 1964-Vlastimil KVĚTENSKÝ: Jiřinkové slavnosti. Východočeské nakladatelství 1964 LEHÁR a kol. 2013-Jan LEHÁR a kol.:Česká literatura od počátků k dnešku. Praha 2013 LENDEROVÁ/...
|
|
|
Beatifikační proces císaře Karla I.
Bábíčková, Jana ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Pech, Milan (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o osobě císaře Karla I. Rakouského se zaměřením na jeho beatifikační proces a místa spojená s jeho úctou. První část je zaměřena na císařův životopis. Stručně je zmíněna doba Karlova dospívání, studia a první zkušenosti v armádě. Největší prostor je věnován době Karlovy vlády a období po odchodu do exilu. Zdůrazněny jsou mírové snahy v době 1. světové války, sociální reformy v monarchii a v období exilu restaurační pokusy v Maďarsku. Druhá část je zaměřena na samotnou beatifikaci a kult císaře Karla. Nejprve krátce o zbožnosti císaře Karla. Dále průběh a aspekty blahoslavení, kde je nejdůležitější průběh procesu a snahy Modlitební ligy císaře Karla za mír mezi národy. Poté krátce o diskuzi, která vyvstala po oznámení o blahoslavení. Závěr je věnován popisu kaplí a relikviářů zasvěcených císaři Karlovi. Klíčová slova císař Karel I., blahoslavení, Habsburská monarchie, 1. světová válka Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Podzemní nacistická továrna Richard ve vzpomínkách bývalých vězňů
Bursíková, Barbora ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
Bakalářská práce se zabývá podzemní nacistickou továrnou Richard z pohledu vězňů koncentračního tábora v Litoměřicích a Malé pevnosti, kteří v podzemí pracovali. Zaměří se na život a výrobu v podzemí, denní režim, pracovní podmínky, ale především na pocity a dojmy vězňů samotných. Hlavním zdrojem pro práci budou sepsané vzpomínky vězňů, uložené v Památníku Terezín. Pozornost bude věnována i historii továrny a koncentračního tábora v Litoměřicích a v závěru bude zamyšlení nad problematikou továrny dnes a postoj města k budoucnosti tohoto místa.
|
|
|
Gollův styl. Studie k historickému myšlení Jaroslava Golla
Pazderský, Roman ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Roman PAZDERSKÝ, Gollův styl. Studie k historickému myšlení Jaroslava Golla, diplomová práce, FF UK, Praha 2013 Předkládaná diplomová práce je pokusem exponovat téma stylu významného českého historika Jaroslava Golla (1846-1929). Metodologickým východiskem práce je pojetí analýzy stylu jako jedné z možných cest k porozumění Gollovu historickému myšlení. Gollův styl, chápaný jako vnější projekce či odraz hlubinných obsahů historického myšlení dějepisce, vede autora této práce k detailním úvahám nad skutečnou povahou Gollova myšlení o dějinách a dějepisectví, která se mnohdy ocitá v evidentní kolizi se stereotypní představou o Gollově rigidním historiografickém "pozitivismu". Úsilím autora je přinést na základě pečlivého rozboru Gollových textů (včetně dochovaných záznamů z jeho univerzitních přednášek) kvalifikovanou výpověď zejména o nepozitivistických momentech Gollova historického myšlení, které jsou v jeho tvorbě reprezentovány jednak způsobem Gollova přístupu k historickým tématům a jednak tzv. "symptomatickými rysy Gollova dějepisného stylu". Tím se zároveň otevírá mnohem širší otázka nad adekvátností pojmu "pozitivismus" jakožto paušálního označení myšlenkové orientace "gollovského dějepisectví".
|
|
|
Josef Šusta - prezident České akademie věd a umění (1939 - 1945)
Formánek, Martin ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce)
Cílem disertační práce je analýza životních osudů českého historika Josefa Šusty v letech 1939-1945. Práce seznamuje s důvody volby nového presidenta České akademie věd a umění v roce 1939. Text analyzuje činnost Josefa Šusty v čele nejvýznamnější vědecké instituce za Protektorátu Čechy a Morava a vlastní činnost Akademie. Podává na rozboru Šustových textů doklady k hodnocení jeho činnosti v době nacistické okupace. Práce zkoumá rizika postavení elit v rovině společenské a kulturní v letech 1939-1945. S výkladem o vědecké činnosti Josefa Šusty podává ucelený obraz jeho osobnosti. Závěrem se věnuje důvodům dobrovolného odchodu Šusty ze světa a hodnotí, zda zvážil všechna rizika, která tato exponovaná funkce přinášela.
|
|
|
Němci, Češi a Židé v Karlovarském kraji v 19. - 20. století. Studie z regionálních dějin
Erbenová, Dagmar ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Viliam (oponent) ; Středová, Veronika (oponent)
Předkládaná práce se ve své teoretické části zabývá analýzou reflexe historické skutečnosti s akcentem na historické vědomí, resp. regionální historické vědomí a faktory, které ovlivňují kontinuitu jeho uchování. V návaznosti na toto východisko je dále diskutována otázka možných hledisek vymezení a studia regionu a následně také konkretizace těchto hledisek na příkladu karlovarského regionu. Analýza regionálního momentu dějin a jeho podílu na formování samotného historického vědomí a regionální identity pak tuto teoretickou část uzavírá. Nedílnou součástí teoretických východisek je diskutovaný edukační rozměr dílčích teoretických hledisek a jeho význam pro veřejný prostor jako takový. Analytická část této studie nejprve sumarizuje výsledky dvou rámcových šetření regionální identity vybrané části obyvatelstva karlovarského regionu, resp. jeho samotného centra Karlových Varů a jejich nejbližšího okolí. Aplikaci teoretických východisek a výsledků rámcových šetření pak představují vybrané exkurzy z regionálních dějin, zabývajících se soužitím německého, českého a židovského etnika v 19. - 20. století na Karlovarsku. Samotné exkurzy jsou pokusem o konkretizaci možného edukačního využití regionální problematiky ve veřejném prostoru, a to s poukazem na proměnu sociokulturních vztahů těchto jednotlivých...
|
|
|
Ideální panovník Karel IV. z pohledu Danta Alighieriho, Coly di Rienzo a Francesca Petrarcy
Janušová, Martina ; Doležalová, Eva (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Císař Karel IV. pocházel z rodu Lucemburků. Jeho děda Jindřicha VII. považoval Dante Alighieri za ideál panovníka, jaký by měl vládnout církvi a říši zároveň. Karel IV. sám je znám jako velice vzdělaný člověk, který udržoval mnoho kontaktů po celé Evropě. Mezi Karlovy obdivovatele patřili i dva italští humanisté, Francesco Petrarca a Cola di Rienzo, jejichž životy se ubíraly různými směry, ale kteří oba viděli vtělení ideje dokonalého panovníka v Karlu IV. V této práci bych se chtěla zaměřit na vliv, jaký mohla mít Dantova představa ideálního panovníka na Karlův způsob vlády a na vztahy mezi Karlem IV. a zmíněnými dvěma humanisty, z nichž jeden byl Karlovým přítelem, zatímco druhý se s Karlem potkal na pražském dvoře jen jako uprchlík v utajení.
|
|
|
Risorgimento a "římská otázka". Příspěvek k dějinám sjednocení Itálie v 19. století
Dvořáčková, Petra ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Autorka se ve své bakalářské práci bude zabývat dějinami římského státu v letech 1849-1878. Konkrétně půjde o analýzu vývoje papežského Říma, následně pak období Římské republiky a návratu papeže do Říma. Jádrem práce bude analýza připojení Říma k Sardinskému království, tj. de facto ke sjednocené Itálii. Petra Dvořáčková bude vycházet především ze studia vydaných pramenů a z odborné literatury italské provenience, ne mluvě o anglicky a česky psané odborné literatuře.
|
host ::
RSS.